Svět myslivosti - 13. Levické po?ovnícke dni ve znamení lovecké turistiky

Ing. David Vaca, Ph.D.

Každoro?n? v b?eznu se v Levicích koná jedna z nejvýznamn?jších mysliveckých akcí Slovenska – Levické po?ovnícke dni (LPD). N?kolikadenní program ur?ený odborné i laické ve?ejnosti se v posledních letech skládá z p?ehlídky trofejí z okresu Levice, z vyhlášení výsledk? mezinárodního festivalu s tématikou myslivosti a p?írody a d?tské výtvarné sout?že, z tradi?n? kvalitn? obsazeného mezinárodního mysliveckého seminá?e atd. V po?adí již 13. ro?ník této zajímavé akce, organizované Slovenským mysliveckým svazem ve spolupráci s mnoha dalšími subjekty, prob?hl ve dnech 22.-31. b?ezna t. r.

Místem konání celé akce je pravideln? kulturní d?m v Levicích, v n?mž byly 22. b?ezna odpoledne letošní LPD slavnostn? zahájeny. O den pozd?ji se na stejném míst? sešla mezinárodní hodnotitelská komise trofejí, aby oficiáln? obodovala významné trofeje nejen ze Slovenska, ale také z ?ech. Velkou radost ud?lala komise majiteli severomoravské obory ?erný kopec: trofej muflona, který byl v této obo?e uloven v lo?ském roce, byla ohodnocena 252,50 b. CIC, což p?edstavuje nový sv?tový rekord. Trofej p?edstihla o pouhých 0,05 b. trofej z obory Termanec (Lesní závod Židlochovice, Lesy ?eské republiky, s. p.) z r. 1992. ?erný kopec je soukromou oborou o vým??e 28 ha, ur?enou k chovu mufloní a da??í zv??e.

SEMINÁ? O LOVECKÉ TURISTICE
V sobotu 23. b?ezna se již od rána do Levic sjížd?li myslivci z celého Slovenska. Na programu byl mezinárodní seminá? s atraktivním tématem jednozna?n? p?ekra?ujícím státní hranice: Myslivost ve sv?t? a lovecká turistika. Pozvání po?adatel? p?ijali jak p?ednášející ze Slovenska, tak hosté z N?mecka, Rakouska, Ruska, Ma?arska a Chorvatska. V následujícím p?ehledu uvádíme stru?né informace z n?kolika referát? týkajících se hlavního tématu – lovecké turistiky.
Lovecká turistika a ochrana p?írody (P. Hell, J. Mizerák, P. Urban, J. Slame?ka). P?ísp?vek, který p?ednesl Jaroslav Slame?ka ze Slovenského centra zem?d?lského výzkumu v Nit?e, obsahoval zajímavé ohlédnutí do historie lovecké turistiky v r?zných ?ástech sv?ta a jejího vztahu k ochran? p?írody. Již v první polovin? minulého století organizáto?i lovecké turistiky v Africe pochopili, že pokud se cht?jí dlouhodob? v?novat po?ádání lov?, je t?eba chránit zv?? a nedopustit její vybíjení, a? lovci nebo pytláky. Zásady udržitelného lovu garantovaly postupn? vznikající asociace profesionálních lovc?. Udržení pestrosti p?írodních zdroj? a pé?e o n? se ?asem stalo významným tématem v mnoha státech sv?ta i u nadnárodních organizací. P?itom je t?eba ?íci, že zodpov?dn? provád?ná lovecká turistika s tím není v rozporu – naopak prospívá kvalit? zv??e a p?ináší mnohé pozitivní efekty. Opakem jsou aktivity neberoucí ohledy na loveckou etiku a na dopady, které mohou zp?sobit u zv??e (narušení pom?ru pohlaví a v?kové struktury, ovlivn?ní degradace populací atd.). Samostatnou kapitolou je lov zakázaných druh? živo?ich?. Negativním jev?m se spole?nost brání mezinárodn? platnými ustanoveními (p?ehled je sou?ástí p?ísp?vku v?etn? p?íslušných internetových adres) a kontrolou jejich dodržování.
Lovecká turistika z pohledu CIC (K.-U. Wollscheid, K. Zimmermann). Generální sekretá? Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zv??e (CIC) Kai-Uwe Wollscheid hovo?il ve svém vystoupení krom? jiného o významu rozvoje lovecké turistiky pro hostitelské státy a jejich obyvatelstvo (nap?. zachování p?írodních biotop?, náhrada devasta?ních zp?sob? využívání krajiny managementem zv??e, který je formou ochrany využívání krajiny, finan?ní p?ínos a zam?stnanost venkovského obyvatelstva, smysluplné využívání krajiny, jež se nehodí k zem?d?lskému využívání, zachování p?írodních biotop? alternativními formami využívání namísto intenzivního využívání, pomoc p?i potla?ování pytláctví). P?ednášející d?razn? upozornil na to, že lovecká turistika se musí ?ídit pravidly trvale udržitelného lovu. Opakem a nežádoucím jevem jsou p?ípady typu „bulharského jeleního rekordu“. Tento druh lovecké turistiky vrhá špatné sv?tlo na lov a myslivost. Aby bylo možné vytvo?it analytické a hodnotící systémy využitelné k hodnocení lovecké turistiky v r?zných ?ástech sv?ta z hlediska trvalé udržitelnosti, odstartovala CIC se svými partnery v lo?ském roce „Program trvale udržitelné lovecké turistiky“. Projekt si klade za cíl podrobn? analyzovat trh lovecké turistiky, popsat jeho problémy a vyvinout odpovídající mezinárodní standardy pro trvale udržitelné využívání voln? žijící zv??e pomocí lovecké turistiky. Pro trh lovecké turistiky se má vytvo?it ú?inný a aplikovatelný nástroj k rozvinutí jeho potenciálu ve venkovských regionech a k podpo?e trvale udržitelného regionálního rozvoje. Cílem CIC je podpora lovecké turistiky, která bude p?ispívat k zachování voln? žijící zv??e a jejího životního prost?edí, bude prosp?šná lidem a zajistí trvale udržitelný lov.
Lovecká turistika u s. p. Lesy Slovenské republiky (J. Min?áš, J. Štefánik, P. Kuric, M. Lehocký). Referát p?ednesl za kolektiv autor? Peter Kuric, vedoucí odd?lení myslivosti a rybá?ství LSR. Podnik, který vznikl v r. 1999 spojením šesti regionálních podnik? státních les?, spravuje 51 % lesní p?dy na Slovensku. Myslivost pat?í k jeho hlavním ?innostem. Podnik obhospoda?uje celkem 132 režijních honiteb (506 tis. ha, pr?m?rná vým?ra 3588 ha) a dalších 850 honiteb (586,5 tis. ha) pronajímá. Ve všech 132 režijních honitbách je zab?hnutý systém lovecké turistiky, p?i?emž každý z 26 odšt?pných lesních závod? je z hlediska lovecké turistiky samostatnou organiza?ní jednotkou. Hodnocením výsledk? lovecké turistiky za celý podnik se systematicky zabývá odd?lení myslivosti a rybá?ství na generálním ?editelství LSR. Jak bylo jeho pracovníky konstatováno, význam lovecké turistiky každoro?n? nar?stá. Od r. 2002 se každým rokem zvyšují po?ty poplatkov? ulovené zv??e (r. 2005: 324 jelen?, 87 da?k?, 89 muflon?, 215 srnc?, 1481 kus? ?erné zv??e, 34 270 bažant? a p?t medv?d?) a na lovy do honiteb LSR p?ijíždí stále více poplatkových lovc? (r. 2005: 2784 host?, z toho 36 % na individuální lovy a 64 % na lovy spole?né). Zatímco v r. 2000 mezi nimi p?evažovali lovci z ciziny, v r. 2004 byl již pom?r slovenských a zahrani?ních lovc? vyrovnaný. Ze zahrani?í p?ijíždí nejvíce host? z ?R a Rakouska. V r. 2005 byli poplatkoví lovci úsp?šní v 68 % p?ípad?. Základem rozvoje lovecké turistiky jsou atraktivní a dob?e zazv??ené honitby, kvalitní personál a propracovaný marketing (reklama v odborných ?asopisech, prezentace na výstavách a veletrzích, internet). Výhodou LSR je množství ubytovacích kapacit – 90 % loveckých host? se ubytuje v za?ízeních ve vlastnictví podniku. Z ekonomického hlediska se myslivost a lovecká turistika podílejí 3 % na celkových výnosech LSR s p?edpokladem dalšího r?stu. Lovecká turistika je rozhodujícím zdrojem tržeb z myslivosti (68 %; další položky: prodej zv??iny 15 %, nájemné z pronajímaných honiteb 6 %, prodej živé zv??e 9 %, ostatní výnosy 2 %). Z hlediska slovenského trhu s poplatkovým lovem zaujímají LSR dominantní postavení (60 %). Krom? finan?ního p?ínosu (zisk pro podnik, dan? státu, p?íjmy ze zajišt?ní dalších služeb pro poplatkové lovce) se lovecká turistika provozovaná LSR zapojuje do dobré propagace slovenské myslivosti ve sv?t?, prezentace podniku p?ed ve?ejností, zvyšování zájmu o Slovensko coby atraktivní turistické destinace atd.
Lovecká turistika v Rusku a její p?ínos pro ekonomiku myslivosti a vliv na stav populací zv??e (V. Melnikov, V. V. Melnikov). Lovecká turistika v Rusku se za?ala ve skute?nosti rozvíjet až koncem 90. let minulého století, kdy došlo k liberalizaci podmínek pro samostatné podnikání v tomto oboru. Do té doby mohl zahrani?ní lovce p?ijímat pouze státní komitét pro zahrani?ní turistiku. Na základ? chybného p?ístupu a špatných rozhodnutí tohoto orgánu p?ijížd?lo do všech stát? bývalého Sov?tského svazu ro?n? asi jen 150 lovc?. Po uvoln?ní podmínek se situace zásadn? zm?nila a lovecká turistika se stala významnou podnikatelskou aktivitou ruských mysliveckých subjekt?. Podle oficiálních údaj? p?ijelo v r. 2004 do Ruska tém?? 4500 zahrani?ních lovc?. V porovnání se státy, v nichž má lovecká turistika tradici, je to pom?rn? málo. Krom? jiného to sv?d?í o tom, že lovecká turistika je v Rusku stále v po?áte?ní fázi rozvoje. V n?kterých oblastech a honitbách se již poda?ilo zajistit pot?ebné zázemí, vznikly lovecké kancelá?e zprost?edkující lovy. Uživatelé honiteb vítají p?íliv poplatkových lovc? ze západu, odborníci zatím „opatrn?“ odhadují potenciál lovecké turistiky a její meze a možnosti, aby nedošlo k narušení populací zv??e (n?kte?í se k lovecké turistice staví dokonce záporn? pro její možné negativní dopady na zv?? – narušení pom?ru pohlaví a v?kové struktury). V n?kterých oblastech Ruska se odv?tví za?alo rozvíjet prudce, jinde pomaleji. P?es ur?ité dosud p?etrvávající nedostatky (organiza?ní zajišt?ní lovu, malá schopnost zajistit bohatý vý?ad) se po?et poplatkových lovc? rok od roku zvyšuje, p?i?emž výrazn? nar?stá podíl domácích lovc?.
Vliv lovecké turistiky na chov zv??e v Ma?arsku (O. Feiszt) P?ednášející, který je prezidentem ma?arské myslivecké komory, uvedl, že první poplatkoví lovci za?ali p?ijížd?t do Ma?arska již na po?átku 20. století. „Skute?ná“ lovecká turistika se však rozvíjela až od 50. let. Po 2. sv?tové válce se totiž za?aly prudce zvyšovat stavy spárkaté zv??e, docházelo k nár?stu škod p?sobených zv??í a bylo pot?eba obstarat finan?ní prost?edky na provoz honiteb a ke kompenzaci škod. Do státních honiteb za?ali p?ijížd?t první hosté z Rakouska a N?mecka, zejména na jelení ?íji. Na p?elomu 60. a 70. let bylo v Ma?arsku získáno n?kolik rekordních trofejí spárkaté zv??e, což podnítilo další zájem zahrani?ních lovc? o lov v této zemi. Stavy zv??e nadále stoupaly, ale s tím sou?asn? i škody jí p?sobené, což negativn? ovliv?ovalo myslivecké hospoda?ení v honitbách. Kv?li snížení náklad? a uspokojení rostoucího po?tu zahrani?ních lovc? nabízeli uživatelé honiteb stále více trofejové zv??e k poplatkovému lovu. R?st stav? spárkaté zv??e se nezastavil a ješt? více zintenzívnily konflikty mezi uživateli, resp. správci p?dy a uživateli honiteb kv?li škodám p?sobeným zv??í. Konec 80. let byl již ve znamení vynucené redukce stav? spárkaté zv??e. Po r. 1990 bylo jasné, že musí dojít k systémovým zm?nám v mysliveckém obhospoda?ování honiteb. Teprve v r. 1997 však nabyl platnosti nový zákon o myslivosti, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím p?dy. Systém lovecké turistiky to však nijak neovlivnilo, došlo pouze k ješt? v?tší komercionalizaci lovu (v sou?asné dob? p?sobí v Ma?arsku 130-150 subjekt?, které zprost?edkovávají poplatkový lov; celkový po?et honiteb je 1189, minimální vým?ra 3000 ha). Zvýšil se po?et domácích poplatkových lovc?. „?adoví“ ma?arští myslivci však m?li stále mén? p?íležitostí k lovu trofejové zv??e, protože byli nuceni kv?li vysokým režijním náklad?m prodávat ješt? více zv??e k odst?elu. Sou?asn? však pot?ebovali mnohem více zv??e, což však znamenalo v?tší škody – a tím i další finan?ní nároky. Rozto?ila se spirála, která trvá dodnes. Populace zv??e se nadm?rn? omladily, protože bylo pot?eba hodn? zv??e kv?li uspokojení všech loveckých host? (od r. 1999 do r. 2004 se zvýšil odst?el všech druh? spárkaté zv??e o 97 654 ks, tedy o 76 %). Sou?asn? prudce narostl i po?et zahrani?ních lovc? jezdících do Ma?arska. V letech 1999-2003 poplatkoví lovci lovili ro?n? od 34,8 do 41,8 % z celkového ro?ního úlovku spárkaté zv??e. V p?ípad? trofejové zv??e lovili poplatkoví lovci v uplynulých p?ti letech ro?n? dokonce kolem 60 % celkového odst?elu. Opa?ný trend je patrný u drobné zv??e, ale v jejím p?ípad? hraje d?ležitou roli její celkový úbytek. P?esto je i procento této zv??e ulovené cizinci vysoké – ro?n? od 40 do 50 %. Z pohledu celkových p?íjm? z lovecké turistiky došlo od r. 1994 do r. 2005 ve všech sm?rech k nár?stu p?íjm? (nap?. poplatky od zahrani?ních host? o 182 %, od domácích host? dokonce o 1466 %, za prodej živé zv??e o 188 %, zv??iny o 303 % atd.). Celkov? vzrostly p?íjmy o 279 %. U státních les? se rozši?uje systém prodeje celého odst?elu zv??e v konkrétní honitb? ur?ité skupin? lovc?. Ti mohou v podstat? sami hospoda?it s odst?elem, nejsou nuceni za každou cenu dosáhnout úsp?chu a ulovit každý kus, který zahlédnou. Naopak se mohou pravideln? vracet do honitby. Pokud bychom m?li shrnout sou?asný stav, lze ?íci, že v Ma?arsku v sou?asnosti žijí snižující se populace drobné zv??e, zatímco populace spárkaté zv??e se naopak stabilizovaly na vysoké po?etní úrovni. Uživatele honiteb, kte?í jsou závislí na p?íjmech z lovecké turistiky a prodeje zv??iny však ?ekají problémy (složitý systém ?ízení, r?st režijních náklad?, r?st konkurence v Evrop?, pokles zájmu o n?které druhy zv??e, vysoké škody p?sobené zv??í atd.). Podle autora p?ísp?vku se vytvá?í protich?dný stav: ma?arští myslivci budou moci lovit ve své vlasti pouze tehdy, když výrazn? sníží stavy spárkaté zv??e, takže dojde ke snížení jí p?sobených škod a tím k menší pot?eb? prodeje poplatkového odst?elu. Otázka je, zda to n?kdo chce a jestli o tom tak n?kdo uvažuje. Je pravd?podobné, že dosavadní systém se jen tak nezm?ní.
Lovecká turistika a její perspektivy v Chorvatsku (M. Grubeši? a kol.). Chorvatsko je u nás známé p?edevším díky letním dovoleným u mo?e. Jak je však z?ejmé z referátu kolektivu chorvatských autor?, tradice, dobrou úrove? a potenciál má i lovecká turistika. P?ed vále?ným konfliktem v první polovin? 90. let minulého století ?inily p?íjmy z lovecké turistiky kolem sedmi milión? dolar? ro?n?. Zatímco tehdy vše zajiš?ovaly státní agentury, po skon?ení války došlo k uvoln?ní trhu. Tradi?n? nejkvalitn?jší služby vždy poskytovaly a poskytují Chorvatské státní lesy (profesionáln? obhospoda?ované honitby, kvalitní personál, atraktivní honitby atd.). Aktuáln? je v Chorvatsku uznáno 1060 honiteb na honební ploše p?ibližn? 5,34 mil. ha. Celkem 320 honiteb je vlastních (státních – 1,75 mil. ha) a 740 spole?enstevních (3,59 mil. ha). Z 320 státních honiteb je 200 pronajato, 70 je obhospoda?ováno koncesioná?sky, 40 v režii státních les? a zbytek slouží ú?el?m výzkumu. Hlavními druhy zv??e jsou jelen lesní, srnec obecný, muflon, prase divoké, medv?d hn?dý, k?epelka, koroptev polní, sluka a bah?áci. Stále v?tší podíl mezi poplatkovými lovci zaujímají domácí myslivci, po?et cizinc? v posledních letech mírn? klesá. Celkové tržby za poplatkový odst?el se však zvýšily. K objektivnímu posouzení lovecké turistiky však dosud chyb?ly kvalitní statistické podklady. Proto chorvatské ministerstvo zem?d?lství, lesního a vodního hospodá?ství vydalo v lo?ském roce pro 29 honiteb státních les? sm?rnici o vedení centrální lovecké statistiky. Personál p?íslušných honiteb krom? shromaž?ování údaj? upev?oval v r. 2006 na úlovky evidované plomby. Hodnotilo se též zázemí pro loveckou turistiku (kvalita ubytování služeb atd.). Získané výsledky budou analyzovány k dalšímu využití. Loveckou turistiku v Chorvatsku negativn? ovliv?uje ?ada r?zných faktor? (složitá legislativa, organiza?ní podmínky atd.), což mnoho uživatel? honiteb odrazuje od toho, aby se jí v?novali. Nejvýznamn?jší organizátorem tak z?stávají Chorvatské státní lesy, jejichž lovecké výsledky z 29 honiteb za r. 2005 jsou následující: medv?d hn?dý – jarní kmenový stav 164 kus?, odst?el 14 ks, jelen lesní – 3123 kus?/739 kus?, dan?k evropský – 477 kus?/93 kus?, srnec obecný – 3045 kus?/703 kus?, muflon – 895 kus?/55 kus?, kamzík horský – 210 kus?/29 kus?, prase divoké – 4241 kus?/2864 kus?. Celkov? vykázal podnik za r. 2005 p?íjem z lovecké turistiky (odst?el, služby, ubytování) 1,338 mil. eur. Podle M. Grubeši?e skýtá lovecká turistika velký potenciál, k jehož rozvinutí je však t?eba mnoho opat?ení (zejména úprava legislativy), ?asu a též zájmu uživatel? nestátních honiteb, jimž však sou?asný systém obhospoda?ování honiteb v podstat? vyhovuje.
Krom? výše uvedených obsahuje sborník referát? následující p?ísp?vky: Myslivost na Slovensku v r. 2007 (L. Dugovi?), Lov ve sv?t? – aktuální situace a problémy (G. Mensching, N?mecko), Zkušenosti zahrani?ního lovce (R. Winkelmayer, Rakousko), Rizika lovecké turistiky z pohledu zdraví zví?at a ?lov?ka (J. Bíreš a kol.), Výchova profesionálních myslivc? na Lesnické fakult? TU ve Zvolenu z pohledu rozvoje lovecké turistiky (P. Garaj a kol.), Myslivecké zvyky a kultura ve sv?t? a na Slovensku (M. ?íž).

PREZIDENTSKÝ ZÁV?R
Seminá? byl velmi dob?e p?ipraven: každý ú?astník obdržel sborník referát? (s p?eklady p?ísp?vk? všech zahrani?ních p?ednášejících – zajistil P. Hell). B?hem seminá?e byla vystoupení simultánn? tlumo?ena do n?kolika jazyk?. V odpoledních hodinách musel být program zkrácen, nebo? se o?ekávala návšt?va slovenského prezidenta Ivana Gašparovi?e. Prezident, sám aktivní myslivec, nakonec navštívil jen p?ehlídku trofejí, kde mu byli u expozice LSR p?edstaveni p?ednášející. Mimochodem – LSR p?ipravily v pátek 22. b?ezna pro zahrani?ní hosty a noviná?e velmi zajímavý exkurzní den do myslivecky atraktivních míst. Navštívili jsme Chrán?nou mysliveckou oblast Po?ana, oboru Topo??ianky a stejnojmenný lovecký záme?ek. Ale o tom až n?kdy p?íšt?.