Svět myslivosti - Fenomén r?stu srn?ích par?žk? II.

Pavel Scherer

Ve svém p?ísp?vku ve Sv?t? myslivosti ?. 3/2007 jsem se pokusil shrnout fyziologii r?stu srn?ích par?žk? s uvedením poznatk? získaných v chovu srn?í zv??e v zajetí. Na sv?j p?ísp?vek nyní naváži pokra?ováním s detailní fotodokumentací záb?r? shazování a tvorby nových par?žk?.

SHAZOVÁNÍ PAR?ŽK?
Vyzrálé a vytlu?ené par?žky nosí srnci od jara do podzimních až zimních m?síc?. V období kolem ?íjna se pu?nice za?ínají p?ipravovat na tvorbu nových par?žk?. Jejich d?e? se ?inností zvláštních bun?k postupn? rozrušuje, p?i?emž se odbourává zejména tenká vrstva kostní tkán? v horní ?ásti pu?nice (obr. 1). Narušením této „demarka?ní“ vrstvi?ky mezi „odum?elým“ par?žkem a pu?nicí se postupn? snižuje soudržnost par?žku s pu?nicí, až par?žek odpadne – je shozen. N?kdy se spolu s par?žkem odlomí i kousek pu?nice, zvlášt? je-li par?žek vystaven vn?jšímu tlaku d?íve, než je dob?e p?ipraven na shození.
Mladí srnci shazují s par?žky zpravidla v?tší kousky pu?nic, takže pe?e? jejich par?žk? bývá zna?n? vypouklá. U starších srnc? je naopak spíše rovná, pop?. mírn? vydutá. Na p?ipojených obr. 2 a-e) jsou zachyceny pe?et? par?žk? mých srnc? podle jejich skute?ného v?ku. Myslím, že v?rohodn? odpovídají výše popsaným poznatk?m. P?vodní výška pu?nice se tedy p?i každém shození snižuje (obr. 3). Proto jsou pu?nice starších srnc? všeobecn? nižší, ale následkem pravidelného p?ir?stání siln?jší. Nutno však upozornit, že podle tvaru pe?etí srn?ích shoz? lze stá?í jejich nositele odhadnout jen velice orienta?n?.
Dobu shazování par?žk? ovliv?ují podle mých pozorování do jisté míry také pov?trnostní podmínky v p?íslušném roce. Tento poznatek se mi potvrdil na ?asovém harmonogramu shazování par?žk? mých srnc? zvlášt? mezi lety 2005-2006. V pr?b?hu listopadu r. 2005, tedy v dob?, kdy shazuje par?žky v?tšina st?edn? starých srnc?, ležela ve volných honitbách p?evážn? celé ?R sn?hová pokrývka a teplota vzduchu se pohybovala v záporných hodnotách. V onom roce shazovali moji srnci své „ozdoby“ d?íve, než tomu bylo o rok pozd?ji, kdy se ve stejném m?síci teplota vzduchu pohybovala okolo +14 ºC. ?asový rozdíl shazování byl mezi t?mito lety v pr?m?ru 14 dní, a to bychom m?li p?ihlédnout ke skute?nosti, že srnci o rok zestárli a shazování par?žk? by se u nich m?lo tím pádem p?irozenou cestou posunout na d?ív?jší dobu.

PR?B?H SHAZOVÁNÍ
Pr?b?h shození starých par?žk? a ron?ní nových jsem zachytil fotoaparátem (obr. 4-12). Po odpadnutí par?žku pu?nice siln? krvácejí, ale b?hem n?kolika hodin barva zasychá a na pu?nicích se „nastartují“ hojivé procesy. Asi t?i dny po shození je patrné, jak p?es pu?nici za?ne p?er?stat kožní val a ploška pu?nice se následn? zatahuje, až se celá uzav?e. Rychlost zhojení závisí na tlouš?ce pu?nice a je u každého srnce jiná. Toto tvrzení mohu doložit na výsledcích pozorování svých srnc? chovaných v zajetí. U srnce Joklíka, jehož pu?nice mají pr?m?r jen 23 mm, trvalo uzavírání pu?nice kožním valem od 5. 11. do 22. 12., tedy dlouhých 47 dní. Pravým opakem je srnec Honza s vrozenými d?di?nými vlohami a pozoruhodnou aktivitou k parožení. Jsem velice rád, že po šesti letech marného snažení o získání záb?r? tvorby jeho par?žk? byl lo?ský rok úsp?šný a že se mi poda?ilo detailn? zdokumentovat obnaženou plochu pu?nice t?sn? po shození par?žk? a následn? její „hojení“. Jak je vid?t na p?ipojených obr. 4-12, Honzovy pu?nice, jejichž pr?m?r je fenomenálních 35 mm, za?aly ronit nové par?žky, aniž byly zcela vyhojené. Tento úkaz je z?etelný již týden po shození par?žk?, kdy se p?ir?stající d?e? uzavírá lý?ím.

NOVÉ PAR?ŽKY
V odborných publikacích se ?asto uvádí, že na za?átku r?stu nových par?žk? se tvo?í nejprve r?že, a to v?etn? jejich viditelného vyklenutí do ší?ky, a teprve poté za?íná vyr?stat lodyha. Toto tvrzení bych cht?l upravit a doplnit na základ? svých šestiletých poznatk?: teprve poté, co nov? založená lodyha, která vyr?stá stejn? tlustá, jako je pr?m?r pu?nic, dosáhne výšky asi 7 cm, dochází k pozvolné tvorb? r?že s viditelným stranovým rozší?ením (obr. 13 a 14). Do té doby je lodyha s pu?nicí rovnob?žná. R?že p?ir?stají a postupn? zesilují s r?stem lodyh až do doby, kdy par?žky získají definitivní tvar.
V r?zných mysliveckých publikacích se taktéž do?teme, že lodyha má až do ukon?ení svého výškového r?stu tém?? hladký povrch bez perel a rýhování a perly se vytvá?ejí teprve v kone?né fázi r?stu par?žk?. Podle mých pozorování a ?astých kontakt? s rostoucími par?žky mnou chovaných srnc? konstatuji, že zejména perly se za?ínají tvo?it již v polovin? r?stu par?žk? p?ibližn? v dob?, kdy se z lodyhy za?ne odd?lovat p?ední výsada a postupn? se zv?tšují s pokra?ujícím r?stem lodyh, než se zcela dotvo?í do kone?né podoby. Tento d?kaz je viditelný na fotografiích, které byly sou?ástí mého p?ísp?vku ve Sv?t? myslivosti ?. 3/2007.

ROZHODUJÍ HORMONY
Podle dosavadních znalostí odborník? podn?cují r?st par?žk? zejména r?stový hormon podv?sku mozkového (hypofýzy) a hormon štítné žlázy. Již dlouho bylo známo, že r?st par?žk? souvisí s ?inností sam?ích pohlavních žláz, nebo? p?i jejich poškození dochází u par?žk? k r?stovým poruchám. Sam?í pohlavní hormon testosteron ovliv?uje parožení opa?ným sm?rem – utlumuje vym?šování r?stového hormonu, takže r?st par?žk? ustává a podporuje spolu s hormony nadledvinek vyztužování par?žk? minerálními látkami. Tvorbu par?žk? tedy ovládá celá soustava žláz s vnit?ní sekrecí, p?i?emž ?ídící úlohu má hypofýza, která podléhá vlivu denního sv?tla. Koncem léta, tedy v dob? po ?íji, ustávají ráže srnc? velmi rychle v ?innosti. Tím p?estává testosteron brzdit vliv r?stového hormonu hypofýzy a v pu?nici dojde k iniciování proces? završených odpadnutím par?žku. Celý kolob?h tvorby par?žk? tak m?že znovu za?ít.
Svými p?ísp?vky jsem se pokusil shrnout fyziologii fenomenálního útvaru, jímž srn?í par?žky bezesporu jsou. Velmi si cením toho, že jsem se mohl op?ít o své n?kolikaleté poznatky z chovu srnc? v zajetí, což jsem doložil bohatou fotodokumentací. Ve volné p?írod? lze obdobný ucelený obrazový materiál po?ídit jen st?ží.