Svět myslivosti - V?ková struktura populace zajíce v letech 2003-2006

RNDr. Jakub Hruška, CSc.

K hlavním p?í?inám trvale nízkých stav? zajíce polního v našich honitbách se ?adí nízký meziro?ní p?ír?stek jeho populace. Jednou z mála možností, jak alespo? ?áste?n? zjistit v?kovou strukturu populace zajíc?, je ur?ování v?ku ulovené zv??e na vý?adech podzimních hon?. Jak to bylo se zastoupením mladých zajíc? v celkovém odst?elu zaje?í zv??e v ?R v letech 2003-2006 a co z toho vyplývá?

STROH?V ZNAK
V?k zaje?í zv??e byl zjiš?ován v letech 2003-2006 v honitbách, které lze rozd?lit na st?edo?eské a moravské. Ke st?edo?eským honitbám pat?ily Svrkyn?-Velké P?ílepy (1100 ha, okres Praha-západ), Jest?áb ?ernuc (2250 ha, okr. Kladno) a M?šice-Vele? (1600 ha, Praha-východ), k moravským Újezd u Brna (1200 ha, Brno-venkov), Host?rádky-Rešov (520 ha, okr. Vyškov) a N?m?ice nad Hanou (1000 ha, okr. Prost?jov). V r. 2003 byl v?k posouzen u 101 zajíc?, v r. 2004 u 144 zajíc?, v r. 2005 u 231 zajíc? a kone?n? v r. 2006 u 448 zajíc?. Ne každý rok prob?hlo šet?ení ve všech uvedených honitbách. Výsledky však vykazují podobné trendy ve všech honitbách.
Stá?í zajíc? jsme zjiš?ovali pomocí tzv. Strohova znaku. Mladí zajíci do sedmi m?síc? v?ku (n?kdy se udává do osmi m?síc? – Semizorová a Švarc, 1987) mají na vn?jší stran? loketní kosti p?edního b?hu hmatatelný výr?stek (distální epifýzu loketní kosti). Výr?stek tvo?ený vrstvou chrupavky, která umož?uje mladé kosti r?st do délky, mizí p?i dokon?ení r?stu kosti. Podrobnosti o tom, jak ur?it v?k zajíce podle Strohova znaku, obsahuje každá monografie zabývající se biologií zaje?í zv??e (nap?. Semizorová a Švarc, 1987, Hell a Slame?ka, 1999) P?i troše cviku je možné výr?stek pom?rn? dob?e nahmatat a rychle prohlédnout celý vý?ad (poh?íchu ?asto dost chudý). Prohlídka dnes vzácného stokusového vý?adu trvá asi 10-15 minut a lze p?i ní relativn? spolehliv? poznat zajíce do v?ku 7-8 m?síc?. Všechny ostatní zajíce musíme považovat za „staré“. Jaká úskalí však toto rozd?lení skrývá, postupn? popíši.

STÁ?Í ZAJÍC? A ÚLOVKY
Nejmén? mladých zajíc? bylo zjišt?no na vý?adech v r. 2003 – pr?m?rn? to bylo pouze 15 % jedinc? (graf 1). Výsledky z jednotlivých honiteb se tém?? nelišily, což dokládá velmi malá sm?rodatná odchylka tohoto pr?m?ru. Jaro i léto r. 2003 byly extrémn? suché a horké a ve v?tšin? honiteb uživatelé výrazn? omezili odst?el zajíc?. V tomto roce se ve sledovaných honitbách ulovilo pr?m?rn? pouze 5 ks/100 ha (graf 2). Lov byl nejvíce omezen v honitb? N?m?ice nad Hanou (1 ks/100 ha), nejmén? v honitb? M?šice-Vele? (11 ks/100 ha). V druhé jmenované honitb? odst?el oproti p?edchozím let?m p?íliš nepoklesl. Tato honitba m?la št?stí na p?ísun vody z n?kolika vydatných liják? v dob?, kdy jinde panovala tropická vedra a sucha.
Mnohem lepší byl rok 2004, kdy se zastoupení mladých zajíc? v odst?elu ve sledovaných honitbách zvýšilo na pr?m?r 38 % p?i pr?m?rném úlovku 13 ks/100 ha. Z tohoto roku pochází také v?bec nejvyšší zastoupení mladých zajíc? z jednoho honu (11. 12. 2004, ?ernuc, 46 % mladých).
Výsledky z roku 2005 se velmi podobaly výsledk?m z roku 2004: pr?m?rné zastoupení mladých zajíc? bylo 35 %; úlovky však byly v tomto roce nejvyšší, pr?m?rn? 23 zajíc?/100 ha. Tento rok byl i z celostátního hlediska nejlepším rokem z pohledu úlovku zajíc? za posledních deset let (92 000 ks). Nutno dodat, že roky 2004 a 2005 byly pom?rn? bohaté na srážky, a to i v ?ervnu a ?ervenci.
V r. 2006 bohužel došlo k obratu od p?íznivého trendu z let 2004 a 2005. Zima byla tuhá a dlouhá, sníh ležel až do b?ezna, a to i v nížinách. V Polabí i na jižní Morav? šlo o nejdéle trvající sn?hovou pokrývku od 2. sv?tové války. Jak se však ukázalo, zima zajíc?m p?íliš neublížila, protože nebyla mrazivá. Jarní stavy byly na dnešní pom?ry velmi dobré. P?išel však horký a suchý ?erven a posléze i ?ervenec, po n?mž následoval extrémn? mokrý srpen. Zastoupení mladých zajíc? na podzimních vý?adech kleslo na 25 %, pr?m?rný úlovek se snížil na úrove? roku 2004 (15 ks/100 ha; grafy 1 a 2).

CO LZE VY?ÍST ZE ZJIŠT?NÉHO V?KU?
Interpretovat získaná data je pon?kud ošidné. Je jasné, že v letech s dobrým p?ír?stkem se uloví více zv??e, to nemusíme nijak složit? dokazovat. Zajímavé však je pokusit se vysv?tlit, pro? je zastoupení mladých zajíc? relativn? stále nízké i v „dobrých letech“ (v porovnání s minulostí) a pro? zajíc? p?esto dramaticky neubývá, naopak ve v?tšin? sledovaných honiteb dlouhodob? spíše mírn? p?ibývá.
Relativn? nízké procento mladých zajíc? zjišt?né pomocí Strohova znaku lze vysv?tlit n?kolika d?vody. Pokud Stroh?v znak mizí skute?n? po uplynutí sedmého m?síce života zajíce, tak p?i honech, které se konaly obvykle v prosinci, nelze již rozpoznat zajíce vržené p?ibližn? do poloviny až konce kv?tna. P?itom pro reprodukci jsou nejd?ležit?jší m?síce duben, kv?ten, ?erven a ?ervenec. V b?eznu, který byl tradi?n? považován za nejvýznamn?jší m?síc vrhání zají?at, p?ichází na sv?t relativn? málo mlá?at. P?esv?d?iv? to dokázali Semizorová a Švarc (1987) ve své vynikající monografii Zajíc. Množství zárodk? v pitvaných zaje?kách bylo v b?eznu menší než v následujících m?sících. Auto?i uvád?jí v únoru pr?m?rn? 1,3 zárodku na zaje?ku, v b?eznu 2,4 a pro duben až ?ervenec 3,3-3,4 zárodk?. V srpnu klesl po?et na dva zárodky. Podobné výsledky uvád?jí Ku?era a Ku?erová (2002) v monografii Zajíc v p?írod? a chov v zajetí i pro um?lé chovy. D?ležitost b?ez?ák? je tedy p?ece?ována. Snad je to dáno tím, že v b?eznu lze mladé zají?ky v p?írod? najít lépe než v pozd?jších m?sících, kdy už vzrostlá vegetace znesnad?uje jejich hledání. Pokud bychom tedy p?ipustili, že na prosincových honech rozpoznáme jen zajíce vržené v období od druhé poloviny kv?tna, zjišt?ná procenta (graf 1) by ve skute?nosti neodpovídala tohoro?nímu p?ír?stu, ale jen jeho ?ásti, a to p?ibližn? dv?ma t?etinám, jestliže bychom po?ítali se za?átkem vrhání mlá?at od kraje b?ezna. Zaje?ky vrhají mlá?ata již v únoru, ale po?et t?chto mlá?at je nízký (v lednu jeden zárodek na samici, v únoru 1,3) a také jejich p?ežívání je pravd?podobn? mizivé, zvlášt? ve studených letech. Zvýšíme-li po?et mladých o tento teoretický p?edpoklad, dostaneme se k podílu mladých zajíc? v celkovém odst?elu v nejlepším roce (2004) na 51 % (graf 1, zelené body). V nejhorším roce (2003) se však stejn? p?iblížíme jen k podílu mladých na úrovni 20 %. Tato spekulace ale nemusí být pravdivá, protože nemáme metodu, jak ji ov??it. Situace totiž m?že být i zcela jiná.
Teoreticky je možné, že málo úsp?šná je vlastn? pouze reprodukce v letním období (což lze dob?e ur?it podle Strohova znaku). T?eba je jarní reprodukce mnohem úsp?šn?jší, ale pouze ji nejsme schopni odhalit, protože „jarní“ zajíce nelze na vý?adu odlišit od starších. V dnešní zem?d?lské krajin? by to bylo logické vysv?tlení. Je pravd?podobné, že období s optimálními životními podmínkami pro zajíce trvá od skon?ení hlavních jarních prací (konec osevu ja?in) do mlé?né zralosti obilí. Tehdy je obvykle v polích klid, stále ješt? n?jaká vláha, terén není zcela nepr?chodný a zv?? má relativní dostatek ?erstvé potravy. Problém p?ichází po žních, kdy se pole rychle zm?ní v nep?átelské poušt? bez vody a potravy. Možná to n?komu bude znít paradoxn?, ale pro zaje?í zv?? je v sou?asnosti nejlepší, když prší b?hem žní. Práce postupují pomaleji, pole se tak rychle nem?ní a podmítka, která dnes vždy následuje po sklizni, rychleji podroste. Naopak rychlá sklize? v suchém po?así dokoná dílo zkázy pom?rn? jednozna?n?. Výsledky ze sledovaného období to potvrzují – roky 2003 a 2006 byly v ?ervnu a ?ervenci suché a horké, roky 2004 a 2005 naopak spíše vlhké a chladn?jší.
Ve starších pracích Sýkory (nap?. Myslivost ?. 11/1994) se uvádí, že v pardubickém okrese bylo v 70. letech 20. století zastoupení mladých zajíc? na vý?adech 60 a více procent. V?k zv??e byl ur?ován podle Strohova znaku, stejn? jako v této studii. Z t?chto údaj? lze odvodit, že „letní“ zajíci tvo?ili v populaci výrazn? vyšší procento, než je tomu dnes.

IDEÁL VERSUS SKUTE?NOST
Na problém se podívejme ješt? z jiné strany: jaká je v?ková struktura zaje?í populace v ideálních podmínkách? Našt?stí na to máme odpov??. Na dánském ostrov? Ilumno byla kompletn? ozna?ena celá zaje?í populace ?ítající p?ibližn? 1300 jedinc?. Na ostrov? nežili predáto?i a nebyl provozován lov. V?kové struktu?e populace (graf 3) dominovali mladí zajíci do v?ku jednoho roku. Jejich zastoupení však bylo 40-45 %, tedy podstatn? mén?, než bylo zaznamenáno v dobách hojnosti u nás. Dvouletí zajíci tvo?ili na ostrov? p?ibližn? 25 %, t?íletí 15 %, ?ty?letí 10 % a zbytek, asi 5 %, byla starší zv??. Na ostrov? žil i osmiletý jedinec. Protože metoda s?ítání aplikovaná v Dánsku (populace byla každý rok tém?? kompletn? odchytána) byla pro ur?ení v?ku zv??e p?esn?jší než naše Strohova metoda, zahrnovaly výsledky z Dánska i „jarní“ zajíce, které jsme u nás na vý?adech nebyli schopni identifikovat. Pokud bychom v dánském experimentu ode?etli tento jarní p?ír?stek, dostali bychom se i v ideálních podmínkách na p?ibližn? 30-35 % „letních“ zajíc?. Toto ?íslo však nekoresponduje s poznatky z dob, kdy u nás bylo zajíc? dostatek, a mladých jedinc? v populaci b?žn? nad 60 %. Naopak, relativn? nízké údaje z pom?rn? dobrých let 2004 a 2005 z našich honiteb by vycházely vlastn? v po?ádku, protože se pohybovaly mezi 30-40 %, tedy obdobn? jako v popsaném ideálním p?ípad? dánského ostrova. Ale i v tomto ohledu je vysv?tlení možné: dánská populace byla dlouhodob? stabilní, nesnižovala se lovem ani predací a pravd?podobn? zcela zaplnila svou niku (kapacitu prost?edí), kterou mohla použít. Zajíci zcela využívali sv?j v?kový potenciál, a populace ani nerostla, ani neklesala. V takovém p?ípad? funguje zna?ná vnitrodruhová sout?ž: nerodí se mnoho mlá?at, a ta, která p?ijdou na sv?t, musí soupe?it o potravu s dosp?lými jedinci, které krom? prost?edí nic nelimituje. Ve st?edoevropské krajin? naopak vždy p?sobily faktory lovu, predace a ztráty zp?sobené zem?d?lskou ?inností, takže každoro?n? docházelo v dobrých podmínkách prost?edí k uvoln?ní životního prostoru, který úsp?šn? obsazovali mladí zajíci. Proto bylo jejich zastoupení v populaci vyšší než v ideálním p?ípad?.

M?ŽEME N?CO D?LAT?
V ?em tedy v?zí problém toho, že naše populace zaje?í zv??e neroste? Traduje se (seriózní údaje chyb?jí), že se zajíc dožije v našich podmínkách maximáln? t?í let. Pr?m?rný p?ír?stek 30-40 % by tak m?l sta?it k zachování, ?i dokonce k mírnému r?stu populace. ?asto je však z prosincového vý?adu okolo 100 kus? jen 10-20 % „letních“ zajíc?. Pokud by to reprezentovalo skute?ný p?ír?stek, populace by p?i maximálním v?ku, jehož se zv?? dožije (t?i roky), musela b?hem n?kolika let tém?? vyhynout. To se však ned?je, populace sice vykazují velké meziro?ní výkyvy, jsou ?asto málo po?etné, ale stabilní. Mimo jiné z toho vyplývá, že starších zajíc? (od t?í let výše) z?ejm? nebude zcela zanedbateln?. To potvrzuje i znatelná setrva?nost ve výši úlovk? p?i poklesu zastoupení mladých zajíc? mezi lety 2004-2006. Problém je však v tom, že podmínky nejsou nep?íznivé jen pro mlá?ata, ale i pro dosp?lé jedince. Celková kapacita prost?edí je nízká, mnohem menší než d?íve. Dietetické poušt?, nedostatek vody, krytu a relativní pestrosti zem?d?lské krajiny musí stresovat i dosp?lou zaje?í zv??. I ona se svými reflexy neute?e p?ed zem?d?lskými stroji, ?ítícími se vysokou rychlostí po poli, padne žízní ?i v d?sledku dietetické nouze.
Vracíme se tedy ke kardinálnímu problému: zajíc není ohrožen nízkou reproduk?ní schopností, ani myslivci ?i predátory. I kdybychom zajíce v?bec nelovili, a naopak ulovili všechny predátory, zajíc?m to p?íliš nepom?že. Zajíc je ohrožen sou?asným zp?sobem zem?d?lství a využívání zem?d?lské krajiny. Pokud si tento prostý fakt neuv?domíme a budeme hledat zástupné problémy, zajíc? nep?ibude. Jedin? cílev?domá práce a pé?e o krajinu m?že vést k ?asto p?ekvapiv? dobrým výsledk?m.

Souhrnné informace o zaje?í zv??i, její biologii, etologii, potravních nárocích, vývoji stav? a odst?elu v ?R, vlivech na populaci zajíc? atd. najdete v nedávno vydané knize Zajíc – v?era, dnes a zítra (Old?ich Ku?era, Josefa Ku?erová, František Havránek). Knihu lze objednat na dobírku v naší redakci. Prodejní cena 130 K?.