Svět myslivosti - Je?ábek lesní – zapomenutý druh lovné zv??e

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Je?ábek lesní je palearktický druh, jehož areál výskytu sahá od východní Francie po Japonsko a na jihu zasahuje po severní Itálii. Ve st?ední a západní Evrop? je jeho výskyt ostr?vkovitý, vázaný p?edevším na vyšší polohy. V posledních desetiletích minulého století došlo ve st?ední a západní Evrop? k významnému zmenšení plochy areálu výskytu je?ábka. P?esto se po?et hnízdících pár? odhaduje na 2,5 milionu kus? a popula?ní trend v posledních 30 letech je ozna?ován za mírn? stoupající. Úbytek je?ábk? ve st?ední a západní Evrop? byl totiž kompenzován nár?stem jejich po?etnosti v hlavní oblasti výskytu – v Rusku.

U nás je je?ábek lesní rozší?en pouze v n?kolika oblastech (vyskytuje se na 11-13 % území ?R), p?edevším na Šumav?, v Novohradských horách, Blanském lese, Jeseníkách, Beskydách a Ž?árských vrších (viz mapka). Jak je z?ejmé z výsledk? ornitologických výzkum?, jsou stavy je?ábka lesního dlouhodob? setrvalé, s mírnou tendencí zvyšování po?etnosti. Tomu odpovídají také publikované odhady po?etnosti. V 50. letech minulého století to bylo 250-500 hnízdních pár?, v 70. letech 800-1600 hnízdních pár? a na po?átku nového tisíciletí se odhad zastavil na 900-1800 párech. Na tomto míst? je t?eba p?ipomenout, že díky velmi skrytému zp?sobu života a nenápadným životním projev?m je?ábka je i pro odborníky velmi obtížné získat údaje o jeho hnízdní hustot?. Proto p?edpokládáme, že data o po?etnosti je?ábka mohou být zatížena zna?nou chybou – jsou podhodnocena. Každopádn? však m?žeme konstatovat, že je?ábek lesní je z trojice tzv. „lesních kur?“ (krom? n?ho tet?ev a tet?ívek) u nás nejhojn?jší.

NENÁPADNÝ OBYVATEL LESA
I když byl je?ábek po celá staletí lovným druhem, naše v?domosti o jeho biologii a ekologii tomu rozhodn? neodpovídají. V myslivecké literatu?e je – s výjimkou kucha?ek – ?lánk? o je?ábkovi jako šafránu. V minulém století o n?ho zájem zcela opadl díky zastavení lovu. Pravideln? se tak s ním setkávají jen myslive?tí hospodá?i – p?i vypl?ování kolonek mysliveckého výkazu.
V ?em tkví sou?asný nezájem myslivc? o tento druh? Jist? na tom stavu má ur?itý podíl skute?nost, že je?ábek lesní nemá stanovou dobu lovu a je tedy celoro?n? hájen. Nemén? podstatná je skute?nost, že jde o druh, který je svým chováním mimo?ádn? nenápadný a obtížn? pozorovatelný. V?tšina z nás zjistí p?ítomnost je?ábk? v honitb? pouze p?i jejich vyplašení, kdy prudce vzlétají z hustého porostu s hlasitými údery k?ídel do v?tví, aniž bychom je zahlédli. Také hlas, jímž se kohoutci ozývají v toku, je velmi slabý. P?ipomíná hlas králí?ka obecného nebo šoupálka dlouhoprstého, a je pro v?tšinu z nás „neslyšitelný“. Jedinými spolehlivými znaky p?ítomnosti je?ábk? v honitb? z?stávají drobné stopy v blát? lesních cest, typická popelišt?, nebo hromádky trusu charakteristického tvaru a velikosti pod stromy, kde ptáci opakovan? h?adují.

POZNATKY Z BIOLOGIE
Abychom byli p?i vyhledávání je?ábka úsp?šní, musíme znát alespo? jeho základní nároky na biotop, potravní nabídku a samoz?ejm? se dokonale seznámili s jeho biologií. V?tšina z nás ur?it? ví, jak je?ábek vypadá a jak se liší zbarvením kohoutek od slepi?ky. M?žeme se do?íst, že tok probíhá nej?ast?ji od druhé poloviny b?ezna, že kohoutek toká na zemi nebo na v?tvích nízko nad zemí, že se p?i toku ozývá typickým pískáním, spouští k?ídla a st?ídav? vzty?uje ocasní pera a drobnou chocholku na temeni hlavy a že slepi?ka mu odpovídá a vyzývá ho k pá?ení, které probíhá na zemi. Víme, že hnízdo bývá velmi dob?e ukryté ve spleti trav, ko?en? a v?tví a že úplnou sn?šku tvo?í 6-10 vajec. Víme též, že ku?átka jsou schopna okamžit? po oschnutí následovat slepi?ku, po ?ty?ech dnech se pokouší létat a v 10 dnech h?adují a že je provázejí oba rodi?e. V myslivecké literatu?e se také uvádí, že je?ábci jsou monogamní.
V uplynulých letech se u nás n?kolik ornitolog? velmi intenzivn? v?novalo výzkumu r?zných aspekt? biologie je?ábka a výsledky jejich práce p?inesly ?adu nových poznatk?. Díky telemetrii víme, že velikost hnízdního okrsku je?ábka se na Šumav? pohybuje v rozmezí od 18 do 40 ha a že po?etnost teritoriálních kohoutk? m?že kolísat od 2,5 do 5,5 ks/km2. To vše jsou velmi d?ležité informace, které umož?ují zp?es?ování odhadu po?tu hnízdících pár? a p?edevším dávají základní p?edstavu o využití vhodných biotop?.
Telemetrická sledování a také etologické studie ukázaly, že ani s monogamií je?ábka to není tak jednoduché. Páry vytvo?ené v období toku se totiž na podzim rozpadají a dosud není z?ejmé, zda se stejní jedinci spojí v pár také pro následující hnízdní období.
Podzimní rozpad rodinných hejnek provází tvorba domovských okrsk?. Kohoutek vymezuje hranice obsazeného okrsku stejným pískáním jako p?i jarním toku, doprovázeném zvláštním h?motným letem. Nej?ast?ji se s t?mito projevy setkáme na p?elomu zá?í a ?íjna.
Analýzy obsahu trusu ukázaly, že základním zdrojem potravy je?ábk? jsou p?edevším pupeny listnatých d?evin (buk, je?áb, b?íza, jíva), ale i smrku a krom? d?evin též bor?vky, kv?ty listná?? (b?íza, olše, líska) a r?zné plody (jalovec, bor?vka, brusinka). V lét? se je?ábci živí také r?zným hmyzem, pavouky, plži i žížalami. V potrav? ku?at p?evládá živo?išná složka.
Zajímavé výsledky p?ineslo studium hlasových projev?. Ukázalo se, že existují popsatelné rozdíly v pískání kohoutk? jednotlivých poddruh? je?ábka (celkem jich ornitologové rozlišují 11).
Dlouholetá pozorování ukazují, jak náro?ný je je?ábek na kvalitu životního prost?edí. P?edpokladem jeho trvalého výskytu jsou rozsáhlé, v?kov? rozvrstvené, prosv?tlené porosty smr?in s dostate?ným množstvím vtroušených listná?? (tab. 1).

NA LOV JE?ÁBKA JEDIN? DO ZAHRANI?Í
Ve srovnání s tet?evem ?i tet?ívkem je budoucnost je?ábka pon?kud p?ízniv?jší. Odhady ornitolog? tak mohou u n?koho budit nad?ji, že by se n?kdy v budoucnu mohl je?ábek lesní vrátit na seznamu lovných druh?. Myslím, že tyto úvahy je t?eba ihned odmítnout. Víme, jak citliv? reaguje je?ábek na zm?ny biotopu zp?sobené necitlivou t?žbou, jak t?žko se p?izp?sobuje nar?stající celoro?ní turistice. Také díky jeho nízkému reproduk?nímu potenciálu, ovlivn?nému p?irozenou mortalitou a predací ku?at, je nár?st po?etnosti p?íliš pozvolný na to, abychom mohli uvažovat o jeho lovu. Ti z nás, kte?í cht?jí prožít kouzlo lovu je?ábka, mohou svoji touhu realizovat tam, kde je lov povolen. Možností je celá ?ada, po?ínaje podzimním lovem vábením na Slovensku ?i v Polsku, lovem se psem ve Skandinávii ?i jarním lovem vábením v Rusku. Našim je?ábk?m jist? prosp?je za?azení do kategorie druh? zranitelných v ?erveném seznamu ?R.