Svět myslivosti - Parazitární zatížení tet?ívka obecného (Tetrao tetrix) v Krušných horách

Ing. Ivana Jankovská, Ph.D., Doc. Ing. Iva Langrová, CSc., a Prof. RNDr. Vladimír Bej?ek, CSc.

Z prací zabývajících se studiem tet?ívka obecného na severní polokouli Eurasie vyplývá, že po?etnost tet?evovitých pták? podléhá cyklickým fluktuacím. Cykly populací tet?ívka v?tšinou trvají p?t až dev?t (Cattadori et al., 2000). Jako jednu z p?í?in cykl? v populaci tet?ívk? se udává negativní vliv parazit? (Dobson a Hudson, 1992; Hudson et al., 1992b).

Auto?i n?kterých prací (nap?. Schei et al., 2001) prokázali, že zna?ná ?ást populace tet?evovitých uhyne vzhledem k oslabené t?lesné kondici b?hem zimy. Ptáci nejvíce napadení parazity jsou již na po?átku zimy t?lesn? oslabení, což jim snižuje šanci na p?ežití. Strategie p?ežití tet?ívk? v tomto klimaticky nep?íznivém období s nedostatkem potravy totiž spo?ívá v minimalizaci aktivity a využívání tukových zásob shromážd?ných v období vykrmování na podzim.
V ?R se studiem parazit? tet?ívk? zabývalo velice málo autor? (Baruš, Groschaft 1965; Zají?ek, Páv 1972; Rosický a kol. 1974). Naše práce vznikla s cílem vyplnit mezeru v poznatcích o endoparazitech zažívacího traktu tet?ívka obecného v ?R mezi 70. lety minulého století a sou?asností a navíc shromáždit a vyhodnotit materiál z unikátních podmínkek imisních oblastí, konkrétn? Krušných hor.
V ?R byl naposledy povolen odst?el tet?ívk? v r. 1995, sou?asný klesající trend v po?tech tet?ívk? v ?R nenazna?uje, že by byl jejich odst?el znovu povolen (Málková et. al. 2000). Také proto jsme sledovali zatížení tet?ívk? parazity pouze koprologickými metodami (vyšet?ováním trusu). Sledovaná oblast se rozkládala ve vrcholové parovin? mostecké a teplické ?ásti Krušných hor, kde je populace tet?ívka pom?rn? vysoká a vícemén? stabilní.

PARAZITÉ TET?ÍVKA V KRUŠNÝCH HORÁCH
V r. 2002 byla bezmála polovina vyšet?ených vzork? trusu tet?ívk? nalezených ve sledované oblasti Krušných hor parazitologicky pozitivních, p?i?emž šlo zejména o tasemnice Hymenolepis sp., jejichž vají?ka byla p?ítomna ve 28 % vzorcích trusu. Napadení tet?ívk? tímto parazitem se projevilo p?edevším na ja?e, kdy tato vají?ka byla ve v?tšin? (84 %) vyšet?ených vzork?, s pr?m?rným po?tem 1075 kus? (0-9000) v 1g trusu. Auto?i Belleau & Léonard (1991) uvád?jí jako nej?ast?jší tasemnice tet?ívk? také tasemnice rodu Hymenolepis, které však nejsou pro hostitele p?íliš nebezpe?né.
Dále byla ve ?tvrtin? vzork? trusu tet?ívk? v Krušných horách nalezena vají?ka nebo preinfek?ní larvy vlasovek Trichostrongylus tenuis v pr?m?rném po?tu 11 (0-53) kus? v 1g trusu. Tato hlístice byla dominantní p?edevším v letním období. Škrkavka Ascaridia compar, zjišt?ná u 3,4 % vzork? trusu v pr?m?rném po?tu 11,6 (0-28) vají?ek v 1g trusu, byla spole?n? s Trichostrongylus tenuis nalézána v trusu tet?ívk? pouze na podzim. V zim? byla nalézána pouze vají?ka Trichostrongylus tenuis.
Infekce kokcidiemi (Eimeria lyruri) u krušnohorských tet?ívk? byla v r. 2002 zjišt?na pouze jedenkrát na ja?e, a to ve velmi nízkém po?tu (35 oocyst v 1g trusu), avšak v následujícím roce (p?edevším od kv?tna do ?ervence) byla již intenzita infekce velmi vysoká (0-9432 oocyst v 1g trusu). Celková promo?enost tímto parazitem tak vzrostla z 1,1 % na 28,5 %.
V r. 2003 bylo parazitologicky pozitivních celkem 45,6 % vyšet?ených vzork? tet?ív?ího trusu. Nej?ast?ji se vyskytujícím parazitem byla v tomto roce výše zmín?n kokcidie Eimeria lyruri, v 11 % vzork? jsme zachytili vají?ka tasemnice Hymenolepis sp. (s 3-25795 kusy v 1g trusu). Vají?ka hlístic Aonchotheca caudinflata a Trichostrongylus tenuis byla v trusu tet?ívk? p?ítomna pouze v b?eznu a dubnu (4,9 % Trichostrongylus tenuis a 3,7 % Aonchotheca caudinflata) s velmi slabou pr?m?rnou intenzitou infekce 7, resp. 5,3 vají?ek v 1g trusu.

JAK HODNOTIT ZÍSKANÉ VÝSLEDKY?
Z p?edchozího textu vyplývá, že tet?ívci v Krušných horách jsou napadáni malým po?tem parazitárních druh?, pouze maximáln? dv?ma druhy parazit? v jednom vzorku trusu. Jde o parazity, jejichž životnímu cyklu vyhovuje typ prost?edí, v n?mž tet?ívci žijí (otev?ené plochy typu typu imisních holin apod.). Složení helmintofauny se výrazn? m?ní v závislosti na ro?ním období, resp. na zm?nách složení potravy hostitele. Jak již bylo zmín?no, nejvíce vají?ek parazit? bylo v trusu tet?ívk? zjišt?no na ja?e. V té dob? se ?ast?ji v potrav? tet?ívka objevuje hmyz, který je mezihostitelem zjišt?ných tasemnic. Také auto?i Höglund a kol. (1992) udávají duben až ?erven jako ?ást roku, kdy paraziti napadají tet?ívky nej?ast?ji. Absence motolic a vrtejš? u sledovaných tet?ívk? zp?sobuje skute?nost, že tet?ívci tyto mezihostitele nekonzumují. Ve vzorcích trusu tet?ívka z Krušných hor se vyskytují jednak paraziti s p?ímým vývojovým cyklem (bez mezihostitele), jako je v?tšina hlístic; nebo helminti s mezihostiteli, kte?í tvo?í sou?ást potravy tet?ívk? (nap?. hmyz), což jsou práv? tasemnice Hymenolepis sp.
Potrava tet?ívka obecného je p?evážn? rostlinná, hlavní složkou jsou ?ásti rostlin, d?evin i bylin, r?zné bobule, plody, semena, pupeny, jehn?dy, nevyvinuté šišti?ky, výhonky, listy atd. Živo?išnou potravu – nejvíce brouky a mravence, tet?ívci sbírají ve v?tší mí?e jen na ja?e. Tet?ív?í ku?átka o hmotnosti do 100 g se živí tém?? výhradn? živo?išnou potravou – hmyzem, hlavn? mravenci a drobnými brouky, ale též pavouky, a teprve pozd?ji p?evládají v jejich potrav? r?zné plody (jahody, maliny, bor?vky, brusinky, jalovec atd.), semena i vegetativní ?ásti rostlin. V potrav? dosp?lých pták? je jen málo živo?ich? (m?kkýši, pavouci, r?zný hmyz). Ti byli zjišt?ni pouze v 10 % zkoumaných volat a žaludk?, váhov? jen asi 1 %; v?tší podíl byl u samic než u samc? (Málková et al., 2000).
D?ležitou roli v život? pták? hrají také ektoparaziti, nap?. pé?oví rozto?i, vysoce specializovaní ektoparaziti, kte?í jsou r?zn? adaptovaní pro osidlování ur?itých ?ástí t?la hostitele. Na všech uhynulých kusech, pop?. na nalezeném pe?í tet?ívka uloveného jeho predátorem, byli nalezeni zápe?níci (2-13 rozto?? na 1g pe?í), konkrétn? Pterolichus obtusus (Astigmata: Pterolichidae).

PREDÁTOR POMÁHÁ TET?ÍVK?M
Hlavním predátorem tet?ívka obecného v našich podmínkách je liška obecná a kuny, krom? nichž hrají svou roli i prase divoké, jest?áb lesní a krkavcovití. N?kte?í auto?i se domnívají, že dlouhodobá orální vakcinace lišek proti vzteklin? vedla k nadm?rnému r?stu jejich po?etnosti, a tím pravd?podobn? i ke zvýšenému preda?nímu tlaku na tet?ívka (Bej?ek et al. 1998). K doložení této skute?nosti však u nás neexistuje dostatek podklad?. Je zajímavé, že v 70. letech minulého století, kdy v n?kterých oblastech došlo k redukci liš?í populace kv?li onemocn?ní prašivinou, se na t?chto místech zvýšila po?etnost tet?ívka (Š?astný, Bej?ek, 1997). Je nasnad?, že lišky a jiní predáto?i p?ednostn? likvidují nemocné a jinak oslabené jedince. P?im??ená predace tak m?že vést k ozdrav?ní populace i z hlediska ší?ení parazitóz. Odstran?ním jedinc? zamo?ujících prost?edí infek?ními stádii parazit? se omezí nákaza dalších, dosud zdravých jedinc?. Také zahrani?ní auto?i (nap?. Hudson et al., 1992a) podporují teorii, že predáto?i, p?edevším liška obecná, p?ispívají k vytvo?ení populace tet?ívk? bez parazit?. Predáto?i odstra?ují velkou ?ást parazitární populace a mají relativn? malý vliv na populaci hostitele. Tím populace hostitele uniká regula?nímu tlaku parazit?.

Auto?i p?sobí na kated?e zoologie a rybá?ství Fakulty agrobiologie, potravinových a p?írodních zdroj? ?ZU v Praze1, resp. kated?e ekologie Fakulty lesnické a environmentální ?ZU v Praze2.
Citovaná literatura je uložena u autor?.