Svět myslivosti - Šance pro tet?ívky v Jizerských horách

Ing. Libor Dostál

Jizerské hory jsou domovem tet?ívka od nepam?ti, ale teprve imisní a k?rovcová kalamita a následné odlesn?ní rozsáhlých ploch v 80. letech 20. století vytvo?ily podmínky pro nebývalý rozvoj jeho populace. S postupným zar?stáním hor novými smrkovými mlazinami se však stav tet?ívk? op?t snižuje. Aby tet?ívek z Jizerek nevymizel, byla v této oblasti, jako první v ?R, vyhlášena v r. 2006 oblast chovu tet?ívka obecného, pojmenovaná zcela logicky – Jizerská.

PO?ETNOST TET?ÍVKA V JIZERSKÝCH HORÁCH
Ve vyšších polohách Jizerských hor se tet?ívek v minulosti vyskytoval pravideln? pouze na rašeliništích náhorní plošiny. Pozd?ji, se zm?nou hospoda?ení v lesích a p?edevším v souvislosti s výsadbou smrkových monokultur, se jeho rozší?ení m?nilo. Již na konci 17. století byl zaznamenán výskyt na pasekách a holinách mimo rašeliništ? (Seiny 1989). Z té doby však nejsou k dispozici odhady jeho po?etnosti. Po?etnost a p?ípadný popula?ní trend m?žeme pouze odhadovat z po?tu úlovk? v n?kterých letech od poloviny 19. století: 1856 – 38 kus?, 1881 – 21 kus?, 1907 – 58 kus?, 1912 – 18 kus?, 1907-1912 – v pr?m?ru 38 kus?/rok, 1912-1924 – v pr?m?ru 9 kus?/rok a 1950-1955 – v pr?m?ru jeden kus/rok.
Odst?el tet?ívk? tedy kulminoval na po?átku 20. století. Dochované dobové fotografie jizerských mysliveckých mládenc? s tet?ív?ím tatr?kem za kloboukem nazna?ují, že tet?ívek byl v tomto období b?žným úlovkem. Do 50. let 20. století tet?ívek osidloval také otev?ené biotopy v podh??í Jizerských hor (nap?. Královka, Horní Maxov).
Zjiš?ováním po?etnosti tet?ívka v ?SR se v letech 1970-1978 podrobn? zabývali Hanuš, Bouchner a Fišer (1979). V okresech Jablonec n. N. a Liberec bylo v této dob? evidováno pouhých 30 tet?ívk? s podílem 0,45 % celkové po?etnosti druhu v tehdejší ?SR. Nejvyšší po?etnost v ?SR vykazovaly okresy Karlovy Vary (15,2 % podílu populace, celkem 1102 kus?) a Prachatice (12,5 %, 908 kus?). Bez zajímavosti není nap?. výskyt v tehdejším
Jihomoravském kraji (celkem 282 kus? na Jihlavsku a Ž?ársku) a ve Východo?eském kraji (53 tet?ívk? v okrese Chrudim). Pro celou ?SR auto?i uvád?jí celkem 7258 kus? (pro rok 1977). Již tehdy se poukazovalo – p?es celkový úbytek po?etních stav? a zmenšování areálu rozší?ení v ?SR – na vzestup po?etnosti populace tet?ívka v Krušných horách v souvislosti se zásadními zm?nami biotop? spojenými s odum?ením smrkových les?.
Také v Jizerských horách došlo v d?sledku oslabení smrkových porost? imisemi a následnými hmyzími kalamitami od 80. let 20. století k masivnímu odlesn?ní náhorní plošiny. Na kalamitních plochách vznikla pro tet?ívka rozsáhlá nabídka vhodných biotop? s dostatkem potravy i krytu. Od 80. let bylo zaznamenáváno zvyšování jeho stav?. Podobn? tet?ívek reagoval na následky gradace bekyn? mnišky v letech 1917-1921. Tehdy se na odlesn?ných plochách zna?n? rozší?ili tet?ívci i v místech, kde p?ed kalamitou nežili (Komárek 1952). Jakmile se kalamitní holiny zalesnily a nové smrkové kultury se zapojily, po?etnost tet?ívk? klesala a ptáci postupn? vymizeli. Podobný scéná? se pravd?podobn? opakujed v Jizerských horách..
Na Lesní správ? Jablonec n. N. (Lesy ?eské republiky, s. p.) je od r. 1990 pravideln? sledován vývoj populace tet?ívka v jihovýchodní ?ásti Jizerských hor na modelové ploše o velikosti p?ibližn? 2400 ha. Po?etnost tet?ívk? zde v letech 1990-1994 postupn? stoupala (o 56 %) a v r. 1994 kulminovala (46 tokajících kohoutk? a 21 slepi?ek, graf 1). V následujících letech za?aly stavy klesat a pod hranici výchozího po?tu z roku 1990 se dostaly v letech 1997-1998. Od r. 2000 je pozorován další úbytek. Pokles v porovnání s maximem ?iní až 59 %. Od r. 2004 se po?etnost relativn? ustálila (celkem 33-36 jedinc?). V porovnání s výchozím rokem je však nižší. Z uvedených trend? vyplývá, že vlivem radikálních zm?n biotop? se po?etnost za?ala zvyšovat již p?ed r. 1990.

BIOTOP JIZERSKOHORSKÉHO TET?ÍVKA
Biotopy tet?ívk? v Jizerských horách ze rozd?lit do t?í základních skupin.
První, jakousi „historickou“ skupinu p?edstavují ?etná rašeliništ? náhorní plošiny. Jde o rozsáhlejší podmá?ené a zrašelin?lé plochy, které jsou ?asto vroubeny porosty borovice kle?e s p?ím?sí prosychajících výstavk? smrku. V posledním desetiletí se však rašeliništ? stala oblíbenými cíli turist?, a zejména z tohoto d?vodu dnes již tet?ívkovi celoro?n? nevyhovují. Menší rašelinné lokality ptáci využívají pouze jako zimní stanovišt?. Sn?hem zapadlé porosty kosod?eviny tvo?í p?irozené kom?rky, podobné dýchánk?m, a jsou též zdrojem p?ístupné potravy (pupeny kle?e, jehli?í smrku, úlomky trav, bor?v?í; Dostál 2001).
Druhou skupinou jsou již zmín?né v minulosti odlesn?né kalamitní plochy. Husté smrkové mlaziny však nejsou pro tet?ívka atraktivní. Porosty t?tiny chloupkaté v porostních mezerách navíc od po?átku léta komplikují tet?ívk?m orientaci i vyhledávání potravy.
Zapojováním mlazin dochází k preferenci skupiny t?etí, v dnešní dob? i z hlediska toku nejb?žn?jší. Jedná se o nezalesn?né okraje komunikací, pr?seky i b?ehy vodote?í. Tet?ívci zde mají p?ehled po okolí. Druhov? bohatší spektrum rostlin i drobných živo?ich? ve vegeta?ním období rozši?uje potravní nabídku.

POTRAVA A OBDOBÍ TOKU
Potravou tet?ívka obecného se detailn? zabývala Málková (1996), která svá šet?ení provád?la v imisních oblastech Krušných hor. Jako dominantní složku potravy v této oblasti uvádí v?tvi?ky a jehn?dy b?ízy bradavi?naté, listy a v?tvi?ky brusnice bor?vky i listy trav. Analýza trávicích trakt? dále prokázala, že v jarní potrav? hrají významnou roli narašené pupeny d?evin.
Pravidelný makroskopický rozbor zimního trusu tet?ívk? z Jizerských hor však odpovídá jiné skladb? potravy. V trusu jsou sice také b?žn? zastoupeny letorosty bor?vky, úlomky trav, zbytky smrkového jehli?í a pupen? borovice kle?e, ale b?ezové jehn?dy nebyly zjišt?ny. Migrace pták? za potravou vn? modelové oblasti je vzácná a b?íza se v Jizerkách tém?? nevyskytuje. Je z?ejmé, že se ?ást jizerskohorské tet?ív?í populace bez b?ízy obejde. Náhradou jsou pupeny smrku a kle?e, ale nap?. i je?ábu pta?ího ?i buku.
Tok v Jizerských horách za?íná v první dekád? dubna. Tokající kohoutci se soust?e?ují na travnaté plochy, které jsou jako první bez sn?hové pokrývky. Tok je nepravidelný, p?erušovaný, kohoutci se ozývají i p?ed polednem. Oblíbená tokaništ? jednotlivých kohoutk? se do 14 dn? postupn? stabilizují a zprvu rozptýlení ptáci tak „posilují“ spole?ná tokaništ?. Ani náhlá zm?na po?así (sn?hové i deš?ové srážky, kroupy) neovlivní pr?b?h toku. Tok vrcholí na p?elomu dubna a kv?tna. Není však vzácností pozorovat tokající kohoutky až v druhé polovin? ?ervna. B?žný je i podzimní tok mladých kohoutk? v dob? jelení ?íje.

KLIDOVÉ PODMÍNKY JSOU LIMITUJÍCÍ
Není p?íliš složité vyhodnotit, co ovlivnilo rychlý nár?st, následný úbytek i sou?asnou stagnaci stav? tet?ívka v Jizerských horách. Po?átkem 90. let minulého století skon?ila hlavní vlna masivního zales?ování náhorní plošiny. Na kalamitních plochách byl klid, turistický ruch se omezoval p?evážn? na bohatou sí? komunikací. Tento pro tet?ívka p?íznivý stav však netrval dlouho. Smrkové kultury po celých horách rychle odrostly a p?echodný biotop – imisní holiny – tém?? zmizel. Nejlepší hromadná tokaništ? postupn? zarostla hustými smrkovými mlazinami a ptáci se rozptýlili na p?ehledné komunikace i pr?seky. A také v horách chybí klid. N?kolikam?sí?ní úprava tras lyža?ské magistrály (p?es 100 km) zvyšuje návšt?vnost v oblasti, p?i?emž v druhé polovin? dubna se lyža?i ze dne na den p?eorientují na horská kola. Díky kol?m je ješt? urychlována schopnost turist? dostat se na náhorní plošinu brzy po rozedn?ní. V posledních letech se na sv?tlinách navíc rozr?stá brusnice bor?vka a v dob? sb?ru plod? dochází na celých horách doslova k invazi sb?ra?? (Dostál 2001).

AKTIVITY NA PODPORU TET?ÍVKA
Ornitologové, lesníci i ochránci p?írody si za?ali postupn? uv?domovat vážnost situace a hledali zp?sob, jak jizerskohorskému tet?ívkovi pomoci. Možnost ochrany tradi?ních p?irozených stanoviš? na rašeliništích jejich celoro?ním znep?ístupn?ním není reálná. Všechna horská vrchovišt? jsou p?ístupna po zna?ených cestách a celoro?n? se t?ší zna?nému zájmu turist?.
Podpora tet?ívka je dnes kodifikována na t?ech úrovních:
1. po dvouletých p?ípravách byl v r. 2003 na LS Jablonec n. N. schválen nový hospodá?ský plán. V rámci kategorizace les? v n?m byla vy?len?na ve t?ech lesních odd?leních (p?ibližn? 60 ha) subkategorie 32 h – lesy zvláštního ur?ení, v nichž jiný d?ležitý ve?ejný zájem vyžaduje odlišný zp?sob hospoda?ení. Konkrétn? jde o plochy pro p?ímou podporu zvyšování po?etnosti tet?ívka. Cílenými zásahy, které byly zahájeny v r. 2004, bude na t?chto plochách postupn? vytvo?en velmi rozvoln?ný porost smrku s p?ím?sí je?ábu, b?ízy a olše lepkavé. Pro p?ehlednost je v jádrové ?ásti postupn? vyklízena a pálena tlející d?evní hmota z t?žebních zbytk?. P?edpokládá se i pravidelné kosení s úklidem biomasy. Na kosených plochách postupn? dojde k sukcesi „cenn?jších“ druh? rostlin, vázajících na sebe hmyz a sloužící tet?ívku i jako potrava (nap?. kv?ty suchopýru apod.). Dostatek živo?išných bílkovin je klí?ový pro po?áte?ní vývoj ku?at. Proto jsou podporována a rozši?ována mraveništ?. Šetrn? budou prohloubeny sou?asné t??ky jako zdroj vod i potravy (hmyz apod.). Travní kryt bude místy narušen na minerál a dopln?n hrubším pískem, který je nezbytný pro trávení. Ptáci se také rádi popelí.
Na lokalit? byly postaveny kryté posedy, sloužící k pozorování i ochran? populace. Všechny lesnické ?innosti musí zohled?ovat pot?eby pták? (doba toku, hnízd?ní, vyvád?ní ku?at, zimovišt? apod.).
2. Na?ízením vlády ?R ?. 605 ze dne 27. 10. 2004 byla na ploše 11 674 ha v rámci soustavy NATURA 2000 vyhlášena Pta?í oblast Jizerské hory. P?edm?tem ochrany je krom? horské sovi?ky sýce rousného populace tet?ívka obecného. Je pot?šitelné, že mnohá navržená opat?ení jizerskohorských lesník? se promítla p?ímo do plánu pé?e o zmín?nou pta?í oblast.
3. V ?ervnu 2006 rozhodl Krajský ú?ad Libereckého kraje o vymezení Oblasti chovu tet?ívka obecného Jizerská. Tímto aktem se završuje p?tiletá snaha ornitolog?, lesník? i ochránc? p?írody o podporu jizerskohorského tet?ívka. Oblast chovu zahrnuje celkem 22 115 ha náhorní plošiny Jizerských hor v 16 honitbách, jejichž držitelem jsou L?R.
Celoro?ní aktivní ochrana a podpora druhu spo?ívá ve využití všech zákonných ustanovení lovu, zejména § 2, odst. 2 provád?cí vyhlášky ?. 245/2002 Sb. k zákonu ?. 449/2001 Sb., o myslivosti. Konkrétn? jde o celoro?ní odst?el prasete divokého bez omezení v?ku a pohlaví, dále kuny lesní, kuny skalní a jezevce lesního. Všechny uvedené druhy p?edstavují predátory na zemi hnízdícího a zpravidla i nocujícího tet?ívka. Dále je nutné p?izp?sobit a usm?rnit všechny myslivecké a lesnické aktivity v období od 1. 4. do 15. 5. b?žného roku s cílem zajistit maximální klid v okolí tokaniš?. Vzhledem k nadmo?ským výškám i ?asovému rozp?tí nejsou významn? omezeny jarní p?stební práce ani myslivost.
Schválený plán ?innosti oblasti chovu na rok 2007 po?ítá m.j. s vyhodnocením zimní a jarní potravy tet?ívka, vytipováním vhodných klidových zón, posouzení vlivu predátor? na populaci atd. Již v r. 2006 se poda?ilo vylou?it n?které hromadné sportovní akce situované do t?sné blízkosti tokaniš?. Podle pot?eby se uvažuje o vyhlášení p?echodn? chrán?ných ploch, podle § 13, odst. 1 zákona ?NR ?. 114 /1992 Sb., o ochran? p?írody a krajiny, na významných tradi?ních a zárove? nejvíce ohrožených tokaništích a hnízdištích. Nezastupitelná je také ú?inná propagace nutnosti zachovat populaci tet?ívka a jeho biotop? mezi ve?ejností i osv?tová ?innost mezi myslivci, lesníky i ochránci p?írody, sm??ující k získání podpory pro ochranu tet?ívka v celé oblasti chovu.
Na základ? zjiš?ování po?etnosti populace tet?ívka ?eskou spole?ností ornitologickou bylo v r. 2000 v celých Jizerských horách evidováno 77 kohoutk? a 29 slepi?ek a v r. 2001 93 kohoutk? a 34 slepi?ek. Pro rok 2005 Správa Chrán?né krajinné oblasti Jizerské hory uvádí celkem 96 jedinc?. Uživatelé honiteb vykázali k 31. 3. 2006 stav 118 tet?ívk?. Po?etnost v celé ?R je p?ibližn? 1200 jedinc?. V sou?asné dob? tedy Jizerské hory osídluje 8-12 % celorepublikové populace, a oblast pat?í tedy k celostátn? významným územím tohoto druhu.
Za kritickou po?etnost tet?ív?í populace považuje poradní sbor oblasti chovu 100 jedinc?. V p?ípad? poklesu pod tuto hranici musí poradní sbor navrhnout taková opat?ení, která budou sm??ovat k op?tovnému zvýšení populace.
I když Oblast chovu tet?ívka Jizerská byla vymezena na základ? návrhu držitele honiteb, lesníci si dob?e uv?domují, že má-li dojít k napln?ní jejích cíl?, musí být její myslivecký rámec rozší?en také o hledisko ochraná?ské, ornitologické i ?ist? politické. Proto je schválený návrh statutu oblasti spole?ným dílem pracovník? KÚ Libereckého kraje, Správy CHKO Jizerské hory, ?SO i zástupc? L?R. Nejv?tším problémem se nakonec ukázalo vypracování žádosti i pot?ebné dokumentace.
Prioritním cílem podpory a ochrany jizerskohorského tet?ívka z?stává udržení a obnova jeho biotop?, zachování klidu a udržení, ?i spíše zvýšení po?etnosti jeho populace. I když je to s p?ihlédnutím k vývoji místní horské krajiny úkol nesmírn? náro?ný, legislativních nástroj? ke spln?ní cíl? je dostatek. Nyní p?jde jen o to d?sledn? a zodpov?dn? je využít. Zodpov?dn? v??i EU, p?írod? i tet?ívkovi samému.