Prof. RNDr. Karel Š?astný, CSc. a Prof. RNDr. Vladimír Bej?ek, CSc.
V sou?asné dob? žijí v ?R jen t?i druhy tet?evovitých (Tetraonidae): tet?ev hlušec (Tetrao urogallus), tet?ívek obecný (Tetrao tetrix) a je?ábek lesní (Bonasa bonasia). Jejich sou?asná situace, p?inejmenším dvou z nich, je tak?ka katastrofální, což platí nejen pro ?R, ale v?tšinou i pro celou Evropu.
Stavy tet?eva hlušce klesaly v ?R již od po?átku minulého století, zvláš? prudce od 40. let. Vymizel z ?ady tradi?ních míst výskytu, zvlášt? v nižších polohách. Mezi lety 1955-77 se u nás plocha obývaná tet?evem zmenšila na pouhých 10 % p?vodní rozlohy a pokles stále pokra?oval. Ješt? v období 1973-77 byl tet?ev zastižen v 11 % mapovacích kvadrát? (mapování pták? se v ?R uskute??uje v kvadrátech 12x11 km), v období 1985-89 již jen v 7 % a v letech 2001-03 v 5 %. Jeho výskyt se omezil pouze na pohrani?ní horstva, p?i?emž je však t?eba zd?raznit, že výskyt v Krkonoších, Brdech, na Šumav?, v ?eském lese, Beskydech a Jeseníkách ?áste?n? nebo úpln? ovliv?ují reintrodukce. V sou?asnosti je jediným centrem po?etn?jšího výskytu Šumava, ale i tam se životaschopná populace udržela jen v centrální a západní ?ásti, kde i v období minima (1980-85) žilo 80-100 tet?ev?. Pot?šitelné je, že se stavy na Šumav? stále zvyšují: 1990 – 105 jedinc?, 1994 – 178, 1997 – 192, 1998 – 190, 1999 – 165 (Bufka a kol. 2000). Zda jde o skute?ný nár?st populace ?i jen o p?echodný stav, nebo je d?vodem vypoušt?ní tet?ev? na bavorské i ?eské stran? Šumavy, se ukáže až v dalších letech. V každopádn? však platí, že na Šumav? žije v sou?asnosti okolo 300 kus?, což je p?inejmenším 90 % naší tet?eví populace. P?ekvapivý je nález hnízda s vejci na Jind?ichohradecku v r. 2003, které však bylo kv?li lesní t?žb? opušt?no. Vzhledem ke katastrofálnímu úbytku byl tet?ev hlušec za?azen v novém ?erveném seznamu mezi druhy kriticky ohrožené. Tet?ívek obecný byl podle statistik úlovk? v ?R nejpo?etn?jší kolem r. 1910. V r. 1933 u nás bylo uloveno více než 7000 kohoutk? a ješt? v 50. letech se vyskytoval na v?tšin? území. V r. 1977 však již jen na 15 % p?vodní plochy. Prudký pokles pokra?oval i nadále, v letech 1973-77 se tet?ívek vyskytoval jen na 22 % mapovacích kvadrát?, v letech 1985-89 na 15 % a v období 2001-03 na 10 %. Do?asný vzestup po?etnosti byl zaznamenán v oblastech z r?zných p?í?in velkoplošn? odlesn?ných, nejprve po mniškových kalamitách po I. sv?tové válce, po r. 1950 na rozsáhlých vojenských prostorech ni?ených t?žkou vojenskou technikou (nap?. Doupovské hory, Libavá) a od 70. let na imisních holinách Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš. Tento vzestup se však již zastavil a v n?kterých z t?chto území je naopak patrný úbytek, projevující se mimo jiné nap?. individuálním tokem a mizením spole?ných tokaniš?. V letech 1973-77 byl celkový stav v ?R odhadnut na 2500-4500 kohoutk?, v období 1985-89 na 1100-2200 kohoutk? a v letech 2001-03 jen na 800-1000 kohoutk?. V sou?asnosti jsou hlavními oblastmi výskytu Krušné hory (k r. 2000 350-400 tokajících kohoutk?), Krkonoše (140-150 v?etn? polské ?ásti), Šumava (116) a Jizerské hory (80-100). V ?erveném seznamu spadá tet?ívek obecný mezi druhy ohrožené. Relativn? dobrá je situace je?ábka lesního. V ?echách jsou hlavními oblastmi jeho výskytu Šumava, Novohradské hory a Blanský les, na Morav? Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské a Hostýnské vrchy, dále Jeseníky, Králický Sn?žník a Rychlebské hory. Obsazenost kvadrát? je?ábkem lesním se v ?R od 70. let minulého století pohybuje mezi 11-13 %. To potvrzuje názor, že stavy tohoto druhu jsou u nás, na rozdíl od ostatních tet?evovitých, jsou celkem setrvalé, nebo se dokonce zvyšují. V letech 1973-77 u nás žilo 500-800 pár?, v období 1985-89 800-1600 pár?, p?i?emž je pravd?podobné, že odhad z prvního mapování byl hlavn? vzhledem k nep?ístupnosti p?íhrani?ních oblastí podhodnocen. I další odhady mohou být zatíženy zna?nou chybou, nebo? kvantita je?ábka se vzhledem k jeho skrytému zp?sobu života zjiš?uje podstatn? obtížn?ji než u zbývajících dvou druh? lesních kur?. P?i posledním mapování v letech 2001-03 byl stav odhadnut na 900-1800 pár?. V ?erveném seznamu figuruje je?ábek lesní v kategorii zranitelných druh?.
Auto?i pracují na Kated?e ekologie a životního prost?edí Fakulty lesnické a environmentální ?ZU v Praze.
Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den) Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny) Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny) Běží díky PowerAkocomment 3.0 |