Svět myslivosti - Úvodník 4/2007

Vážení ?tená?i,
zima byla letos velice krátká, jaro p?išlo neobvykle brzy a prý máme o?ekávat i velmi teplý duben. To je dob?e, budeme se tak moci nejen p?íjemn? kochat jarní p?írodou, ale hlavn? se s radostnou netrp?livostí t?šit na nové myslivecké zážitky.

?ada z nás má za?átek myslivecké sezóny z minulosti neodmysliteln? spojen s návšt?vou úchvatného divadla, tj. s pozorováním toku tet?evovitých pták?. Tet?ev hlušec, tet?ívek obecný i je?ábek lesní byli vždy považováni za jakousi „privilegovanou šlechtu“ mezi veškerou pernatou zv??í a odjakživa se také t?šili mimo?ádné pozornosti myslivc?. ?asy, kdy se tyto druhy u nás vyskytovaly zcela b?žn?, jsou však bohužel asi již nenávratn? pry?. Dnes má jen málokterý myslivec p?íležitost zažít podmanivou atmosféru probouzejícího se dne na tokaništi tet?ev? ?i tet?ívk?, nebo vábni?kou p?ilákat nazlobeného je?áb?ího kohoutka. Lov t?chto dnes vzácných a chrán?ných druh? pamatuje již jen nejstarší generace myslivc?.
Drastický úbytek stav? tet?evovitých pták? (bližší údaje naleznete v ?láncích uvnit? ?asopisu) logicky vyvolal zájem o jejich záchranu (zejména v p?ípad? tet?eva a tet?ívka). Nejprve šlo pouze o um?lé chovy a teprve v nedávné dob? se za?al klást d?raz i na vhodné úpravy prost?edí. Mezitím naše legislativa lov t?chto druh? zcela vylou?ila. V r. 1998 byl ve spolupráci Ministerstva životního prost?edí ?R a Ministerstva zem?d?lství ?R vyhlášen záchranný program pro tet?eva hlušce založený na úpravách lesních porost?, ochran? biotop? a reintrodukci um?le odchovaných jedinc?. V období 1976-2006 bylo do vybraných oblastí vypušt?no hodn? p?es 1000 jedinc? (jen od zahájení záchranného programu v r. 1998 jich bylo 914). Úsp?šnost p?ežití vypušt?ných pták? však byla velmi nízká, p?i?emž s obdobnými výsledky byli svého ?asu do p?írody vysazováni i tet?ívci. Veškeré snahy o záchranu populací ve volné p?írod? a o zvýšení jejich po?etnosti se tak stále míjí ú?inkem. Zatímco pokles populace se sice zastavil u tet?eva (jeho sou?asná po?etnost se dokonce oproti minimu v r. 1988 zvýšila z odhadovaných 100-150 jedinc? na sou?asných asi 300), populace tet?ívka se neustále snižuje. Snad jen nenápadný je?ábek není v n?kterých oblastech republiky (nap?. Šumava ?i Jeseníky) nijak ohrožen. Nabízí se tedy otázka, zda má záchrana tet?eva a tet?ívka smysl a jestli v ní pokra?ovat.
Odpov?? není v?bec jednoduchá. Na jedné stran? stojí neuspokojivé výsledky dosavadního snažení a zna?ná finan?ní náro?nost, na stran? druhé nesmírné nadšení a spousta vynaloženého úsilí nejen pro tet?evy a tet?ívky, ale pro p?írodu obecn?. V této souvislosti mne snad napadá pouze p?ím?r s jedním ?eským po?ekadlem: Kdo nic ned?lá, nic nezkazí, ale také ni?eho nedosáhne. Jedno je však jisté, pouhé vypoušt?ní um?le odchovaných jedinc? tet?evovitých pták? do nevhodných biotop? je nejen mrháním pen?zi a úsilím, ale ve své podstat? odsuzuje vypušt?né jedince k úhynu, a? již k rychlejšímu ?i pomalejšímu. Problémem také je, že ne vždy dokážeme p?esn? ur?it vhodnost prost?edí a ovlivnit p?írodní podmínky. P?íkladem m?že být situace na mnohých lokalitách Šumavy, kde se postupn? zvyšuje po?etnost tet?eva hlušce bez jakéhokoliv vypoušt?ní, a to p?esto, že jde o oblasti v minulosti zna?n? postižené k?rovcovou kalamitou (ke stejnému jevu došlo i po znám? kalamit? koncem 19. století, kdy byly na Šumav? vykazovány historicky nejvyšší stavy tet?ev?). Navíc výrazn? zvýšená ?etnost pozorování tet?evích slepic s ku?aty v n?kolika posledních letech s teplým a málo deštivým dubnem, kv?tnem a ?ervnem nám potvrzují skandinávské zkušenosti, že p?íznivé klimatické podmínky jsou pro tet?evy daleko d?ležit?jší než nejpropracovan?jší záchranný program.
Lze si jen p?át, aby letošní jaro a nadcházející léto bylo p?íznivé nejen k nám, ale i k tet?ev?m, tet?ívk?m a je?ábk?m. Vám, ?tená??m Sv?ta myslivosti, p?eji alespo? jedno krásn? prožité ráno na tokaništi. V?zte, že i kdybyste nic nevid?li, ani neslyšeli, ur?it? na n? dlouho nezapomenete.
Doc. Ing. Jaroslav ?ervený, CSc.