Svět myslivosti - Sokolnictví - jeho historie a vliv na sou?asnost

?eské sokolnictví letos v lednu vstoupilo do významného roku své historie: Klub sokolník? ?eskomoravské myslivecké jednoty oslaví 40. výro?í založení. Vzhledem k tomu, že sokolnictví je jeden z nejstarších zp?sob? lovu drobné zv??e a myslivecká ve?ejnost dosud nem?la p?íležitost na stránkách tohoto ?asopisu najít ucelený pohled na problematiku sokolnictví, pokusím se p?edstavit sokolnictví v pr?b?hu roku 2007 n?kolikadílným seriálem. V tomto ?ísle Sv?ta myslivosti se stru?n? seznámíme s jeho historií.

Sokolnictví, um?ní cvi?it a používat k lovu dravé ptáky, je jedním ze zp?sob? lovu, kdy ?lov?k využívá své pozorovatelské schopnosti a inteligenci ke spolupráci p?i lovu s jiným ?lenem zví?ecí ?íše. Podobn? jako pes ?i gepard se stal dravec v rukou ?lov?ka „p?irozenou zbraní“ – živou st?elou, jak výstižn? napsal Rudolf Luska? v Revíru bez hranic.
Sokolnictví je založeno na spolupráci sokolníka a dravce. Sokolník „navodí“ loveckou situaci a dravec je ten, který naplní taktiku lovu zvolenou sokolníkem a v kone?né fázi ji rozvine k dosažení ko?isti. Sou?ástí n?kterých zp?sob? sokolnického lovu je využití loveckého psa (lov sokolem z krouživého ?ekání, pop?. lov jest?ábem z volného sledování) nebo fretky (lov králík? jest?ábem v Anglii).
Co vede nespoutaného dravce k tomu, aby se vracel na sokolníkovu p?st a neulétl, p?estože k tomu má nekone?n? mnoho možností? Jak si vysv?tlit, že dravec teprve nedávno chycený ve volné p?írod?, v plné fyzické kondici a s vyvinutými loveckými schopnostmi neuletí se svou ko?istí p?ed sokolníkem a vrací se k n?mu, a to již po dvoutýdenním výcviku? Základem je p?edevším oboustrann? výhodný vztah mezi ?lov?kem a dravcem: dravec využívá sokolníka ke zvýšení lovecké úsp?šnosti a ?lov?k naopak odebere dravci ?ást ko?isti. Z pohledu dravce jde o jednoduchý vztah mezi pocitem p?im??eného hladu (žádný dravec neloví pokud nevytrávil), ulovením ko?isti a stavem nasycenosti. A práv? využití rozdílu v nasycení dravce p?ímo z ulovené ko?isti nebo nasycení z odm?ny poskytnuté sokolníkem po ulovení ko?isti tvo?í základní princip sokolnictví a dravci s ním „nemají problém“.

PANOVNÍCI SE SOKOLEM NA P?STI
I když jde p?edevším o domn?nky, úsvit sokolnictví se datuje p?ibližn? do 2. tisíciletí p?. n. l. V té dob? skýtaly vhodné podmínky k rozvoji sokolnictví otev?ené stepní oblasti jižní Asie. Odtamtud se sokolnictví ší?ilo všemi sm?ry a do Evropy se postupn? dostalo p?es Indii, p?ední Asii a Balkán. Šlo p?edevším o období raného st?edov?ku, dobu st?hování národ?, kdy hunského v?dce Attilu, vášnivého lovce, doprovázela na jeho vojenských taženích ve 4. století n. l. krom? jiných skupina sokolník?. Jestliže sokolnictví zpo?átku sloužilo k získání ko?isti jako obživy, postupem ?asu se stávalo spíše okázalou zábavou a podívanou mocných, i když chudší vrstvy jej stále využívaly k vylepšení ekonomické situace.
V celém st?edov?ku hrálo sokolnictví velkou roli. První zákony upravující sokolnictví a majetkoprávní vztah k dravc?m vznikly v 8. století. Nejd?ležit?jší právní normou té doby byl zákon vydaný franským králem Karlem Velikým (748-814), který je považován za tehdejšího nejvýznamn?jšího sokolníka. Na našem území se o rozvoj sokolnictví postarali pravd?podobn? panovníci Velkomoravské ?íše.
V dob? vrcholného st?edov?ku se sokolnictví rozší?ilo do všech panovnických dvor? Evropy, nabývalo stále v?tšího významu a ovliv?ovalo všechny sféry života spole?nosti. Nejvýznamn?jším sokolníkem té doby byl v Evrop? n?mecký král a ?ímský císa? Friedrich II. z rodu Hohenstauf? (1194-1250), který je považován za zakladatele v?decké ornitologie. Tento znalec p?írodních jev? je autorem díla De natura avium et de arte venandi cum avibus (O p?irozenosti pták? a um?ní lovu s ptáky), v n?mž d?kladn? popisuje život pták? v p?írod?, metody výcviku dravc? a lov s nimi. Toto dílo bylo v minulém století p?eloženo do n?kolika sv?tových jazyk? a mnozí ?tená?i tak mohli potvrdit jeho nad?asovost.
Z Fridrichova díla m?l možnost ?erpat v?domosti o sokolnictví významný ?eský král P?emysl Otakar II (1233-1278), který se podobn? jako v?tšina vládc? té doby sokolnictví v?noval. Nejv?tším „sokolnickým“ po?inem u nás bylo založení obce Sokole? u Pod?brad. Tato osada vznikla jako d?sledek pot?eby vybudovat stanovišt? královských sokolník? v Polabí – ve výsostném loveckém revíru pat?ícímu králi.
Za organizátora celosv?tov? nejv?tších loveckých výprav, jichž se ú?astnilo až 10 000 osob, je dodnes považován mongolský vládce Kublajchán (1215-1294), zakladatel dynastie Jüan a sou?asník výše uvedených evropských panovník?. Jeho stanové m?sto putovalo každoro?n? na ja?e asijskou stepí a chán se oddával loveckým dobrodružstvím. Sou?asn? však zastával státnické povinnosti a p?ijímal návšt?vy k ?ešení diplomatických záležitostí.
V dobách pozdního st?edov?ku dosáhlo sokolnictví v Evrop? vrcholu z hlediska diplomacie. Sokol se stal d?ležitým „diplomatickým platidlem“, což dokazují mnohé historické záznamy popisující získání p?j?ek, propušt?ní významných zajatc?, zajišt?ní ochrany majetku a v neposlední ?ad? i zažehnání vále?né hrozby darováním, resp. vým?nou vzácných sokol?, p?edevším bílých sokol? loveckých. Tito dravci byli chytáni na Islandu, v Norsku, v arktických ?ástech Ruska a vzácn? i v Grónsku a poté dováženi do Evropy. Nap?. v Dánsku a v Rusku se stali sokoli love?tí p?edm?tem státního monopolu.
Za vlády cara Ivana IV. Hrozného (1530-1584) se stala sv?tovou sokolnickou velmocí „evropská ?ást Ruska“. V ?ele carské sokolnické hierarchie stál „sokolni?ij“ a hned za ním chovatelé, cvi?itelé, lovci a chyta?i, stejn? jako ú?edníci r?zných hodností. Z carových p?ikázání je patrné, že systém fungoval pod hrozbou tvrdých trest?. Nemilosrdn? bylo postihováno zatajení, krádež nebo usmrcení sokola, p?i?emž viník?m hrozil až trest smrti.
V druhé polovin? 18. století došlo k celkovému úpadku sokolnictví – starý zp?sob lovu vytla?il lov palnými zbran?mi. Zánik sokolnictví na evropském kontinentu p?išel s koncem feudálního ?ádu. Pouze Anglie se m?že pochlubit nep?erušenou kontinuitou vývoje. V Asii si sokolnictví udrželo sv?j význam p?edevším díky n?kterým národ?m, nap?. Kyrgyz?m ?i Kazach?m.
V pr?b?hu 19. a p?edevším ve 20. století bylo sokolnictví postupn? oživeno v mnoha státech Evropy, samoz?ejm? za zcela jiných podmínek a s jinými cíli než v historii.

SOKOLNICKÁ MYTOLOGIE
Stejn? jako u ?ady jiných ?inností je též historie sokolnictví op?edena mnoha mýty, bájemi a pov?stmi. Nejznám?jšími a nejvýznamn?jšími z nich jsou legendy o sv. Bavonovi ze 7. století a o sv. Trifononovi ze 16. století.
Bavon byl flanderský sokolník, odsouzený k trestu smrti za zlo?in, který neud?lal – za krádež vzácného bílého sokola loveckého. Ve chvíli, kdy m?l být Bavon vyveden na šibenici a ob?šen, objevil se náhle ztracený sokol – snesl se z výše a usedl na šibenici. Bavon byl omilostn?n a na jeho památku byl vysv?cen kostel v Brabantu. Tím se stal Bavon svatým a patronem sokolník? západní civilizace.
Do sokolnické družiny ruského cara Ivana Hrozného pat?il sokolník Trifon Patrijejev. Jednou p?i lovu se mu ztratil nejlepší car?v sokol. Car mu dal ultimátum najít sokola do t?í dn?. V p?ípad? nespln?ní úkolu hrozila sokolníkovi smrt. Když Trifon padl p?i hledání sokola vysílením a usnul, zjevil se mu ve snu sv. Trifon, který mu prozradil, kde sokola najde. Po procitnutí šel sokolník na místo, kde dravce skute?n? našel, a t?sn? p?ed vypršením ultimáta jej p?edal carovi. Na míst? nálezu byl pozd?ji postaven kostelík v?novaný sv. Trifonovi – patronovi ruských sokolník?.

VLIV SOKOLNICTVÍ NA SOU?ASNOST
Dnes již sokolnictví nemá význam p?i zajiš?ování potravy ?lov?ka, jak tomu bylo kdysi, a nemá ani význam politický jako ve st?edov?ku. Je však d?ležité z jiných d?vod?. Bezesporu jde o historické a kulturní d?dictví – lovu s dravci se ?lov?k v?nuje nep?etržit? po dobu p?inejmenším 3500 let. Sou?asné sokolnictví sehrává významnou úlohu p?i ochran? p?írody díky znalostem sokolník? v oblasti um?lého rozmnožování vzácných dravc?. Nep?ehlédnutelná je též role sokolník? v ochran? letiš? p?ed hejny pták?, která jsou nebezpe?ná pro startující a p?istávající letadla. O tom všem se dozvíte v dalších pokra?ováních seriálu.
Autor je ?len výboru Klubu sokolník? ?MMJ.

Klub sokolník? ?MMJ
Klub sokolník? je sou?ástí ?eskomoravské myslivecké jednoty. Byl založen v r. 1967 a v sou?asné dob? sdružuje p?es 400 ?len?, kte?í se bu? aktivn?, nebo jako „fanoušci“ v?nují sokolnictví. ?lenové se podle místa svého bydlišt? zapojují do ?innosti n?kterého z celkem 21 regionálních st?edisek. Klub pat?í v sou?asnosti k nejv?tším sokolnickým organizacím v Evrop?, od r. 1991 je ?lenem Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravých pták? (IAF). Její výro?ní kongres hostila v r. 2005 ?R prost?ednictvím Klubu sokolník? ?MMJ.