Svět myslivosti - S?ítání trochu jinak - Pravda nebo p?ání myslivc?

Ji?í ?erný

Ve Sv?t? myslivosti ?. 4/2004 byly zve?ejn?ny výsledky ankety nazvané „Nenastal ?as zm?nit metody, termíny a v?bec pohled na s?ítání zv??e?“ Za sebe mohu sd?lit, že ?as zm?ny nastal, ale nebyl vyslyšen. Výsledkem toho, že se problematice s?ítání v?novala pat?i?ná pozornost i ze strany státní správy a p?edevším jeho úst?edního orgánu – ministerstva zem?d?lství, bylo vydání vyhlášky ?. 553/2004 Sb., ze dne 26. ?íjna 2004, o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospoda?ení v honitb?. Pomohla tato vyhláška ?ešit mnohaletou tristní situaci se „s?ítáním“ zv??e a „plánováním“ odst?elu?

Uvedená vyhláška (mezi myslivci nazývaná jako „plánovací“) je podle mého názoru nejmén? poda?enou vyhláškou, jakou MZe k zákonu o myslivosti vydalo. P?estože téma plánování lovu by si jist? zasloužilo více pozornosti, sv?j p?ísp?vek jsem zúžil jen na n?které problémy s?ítání.

KDYŽ JE P?ÁNÍ OTCEM MYŠLENKY
Kompetence, které zákon o myslivosti dává kraj?m (ur?ení termín? s?ítání), mohly být klidn? ponechány MZe. Vždy? pracovníci krajských ú?ad? se zpravidla stejn? domlouvají a up?es?ují termíny s?ítání tak, aby nedocházelo k vyhlášení odlišných termín? s?ítání v navazujících hrani?ních honitbách jednotlivých kraj?. To však není zásadní problém. Ten vidím v tom, že v ur?ených termínech se m?že stát (a také stává), že v p?íslušný den nep?íznivé po?así neumožní objektivn? zjistit, která zv?? a jakém po?tu se v honitb? vyskytuje. Také proto je praxe ve v?tšin? honiteb taková (a myslive?tí hospodá?i to ani nezakrývají), že se s?ítaná spárkatá zv?? rozepíše tak, aby nebyly p?ekro?eny normované stavy a když, tak jen mírn?, aby mohlo dojít k lovu podle p?ání a pot?eb myslivc?, v?etn? zajišt?ní zv??iny pro rodiny lovc? a jejich známé. U drobné zv??e je situace obrácená. I když v honitb? nejsou napln?ny normované stavy zv??e, je nutné nas?ítat drobnou tak, aby se mohli lovit zpravidla zajíci alespo? pro výcvik ps?, v „lepším p?ípad?“ i do tomboly na mysliveckou zábavu, poslední le? atd. O pravdivosti mého tvrzení se m?že každý p?esv?d?it v konkrétních honitbách p?i porovnání plán? lovu, jejich pln?ní a rovn?ž vykazovaného úhynu. Myslive?tí hospodá?i se budou jist? p?i ?tení tohoto p?ísp?vku cítit dot?eni, ale pokud budou mít zájem o zlepšení stavu, p?iznají si pravdu alespo? p?ed sebou. Nejde mi o kritiku jich samých. Jde o to zm?nit systém, najít cestu, jak zobjektivizovat s?ítání zv??e a p?iblížit se skute?nosti mezi jejími vykazovanými a skute?nými stavy.
Dalším kamenem úrazu je smysl využití s?ítaných stav? zv??e, zjišt?ných v ur?ených termínech, k vypracování plánu mysliveckého hospoda?ení. Že se spárkatá zv??, mimo zv??e srn?í, mnohdy s?ítá a vykazuje i v honitbách, v nichž se v dob? lovu nevyskytuje bu? v?bec, nebo jen v minimálních po?tech, je známé. Jde p?edevším o oblasti, kde horské honitby navazují na honitby v nížinách, kam spárkatá zv?? sestupuje v zimním období. To ovliv?uje zejména sn?hová pokrývka a doba, kdy honitby pokryje v?tší nadílka sn?hu. Pokud p?ijde zima se sn?hem „v?as“ (alespo? listopad), zv?? p?ejde do níže položených honiteb, kde sice není normována, ale loví se. Vzniká však další problém. Uživatelé t?chto honiteb samoz?ejm? zv?? rádi vidí a loví, což však naopak velmi neradi vidí uživatelé honiteb s normovanou zv??í, kte?í se, pokud mohou, snaží ovlivnit orgány státní správy, aby lov této zv??e nebyl v honitbách, kde není normována, povolen. D?vody se vždy najdou: myslivci z podh??í p?ece neznají p?íslušný druh zv??e a páchají na n?m nenapravitelné chovatelské chyby, p?íp. vyst?ílejí zv??, která bude následn? chyb?t v honitbách, kde je normována apod. Podhorští myslivci zase poukazují na to, že jestliže jim to doba lovu umožní, je nutné zv?? lovit a pokud možno intenzívn?, nebo? tím plní (krom? mrazák?) p?edevším bohulibý úkol – redukují p?ekro?ené normované stavy zv??e, ?ímž pomáhají snižovat škody i v honitbách, odkud zv?? p?išla. Za platný argument pro lov migrující spárkaté zv??e v podhorských honitbách považuji fakt, že zv??, která na zimu p?ešla do níže položených honiteb, musí tamní místní myslivci p?ikrmovat a posléze i hradit škody, které v honitb? vzniknou, a to bez ohledu na to, že se zv?? v pr?b?hu dubna a kv?tna následujícího roku vrátí na hory. A nakonec ješt? musí poslouchat sousedy z horských lesních honiteb, jakáže to letos byla ?íje … To, že jedním z hlavních d?vod? spor? je oby?ejná lidská závist, není pot?eba zmi?ovat. Každopádn? je však t?eba také zamyslet se na tím, zda je vhodné trvat na plánu lovu stanoveného podle jarního po?etního stavu zv??e v honitb?, který, jak víme, se v pr?b?hu roku (zpravidla podle konfigurace honitby) významn? m?ní.
S?ítané stavy ur?ených druh? zv??e (uvedených v § 2 a § 6 vyhlášky ?. 491/2002 Sb. a dále v § 1 odst. 5 „plánovací“ vyhlášky) se vykazují nejen p?i zpracování resortního statistického výkazu Mysl-1-01 (k 31. 3. p?íslušného roku). Jsou p?edevším podkladem, z n?hož vychází uživatel honitby p?i zpracování plánu mysliveckého hospoda?ení. P?i p?ednáškách pro zájemce o zkoušku z myslivosti, ale též o zkoušku pro myslivecké hospodá?e, doporu?uji, aby uchaze?i zpracovali sumarizaci plánu lovu pro spárkatou zv?? (nejlépe srn?í) za období alespo? p?ti let. S podivem zjistí, že podle vykazovaných s?ítaných stav? by v n?kterých honitbách nemohli v p?íštím roce lovit srnce (každoro?n? se plán lovu nejen splní, ale v p?ípad? srnc? i p?ekro?í). Jak však vykázat – ?i spíše p?iznat – srn?ata od srn, které se každoro?n? p?i pln?ní plánu lovu „zašet?í“ a neuloví, nebo se vykáží v úhynu …? Také se divím tomu, že pokud se vykazují úhyny dosp?lé srn?í zv??e, zpravidla to nejsou srnci. Jde jen o výjimky, v?tšinou jsou vykázány úhyny srn, a to p?edevším v prosinci. Pro? asi? Jako p?íklad mohu uvést n?kolik ?ísel z honiteb Libereckého kraje: za období let 2002-2005 bylo v honitbách uloveno 18 872 kus? srn?í zv??e, z toho 7910 srnc? a 5558 srn, p?i vykázaném úhynu 1031 srnc? a 1786 srn. Podobn? tomu bylo u jelení zv??e. Za uvedené období se ulovilo 828 jelen? a 1517 laní p?i vykázaném úhynu 49 jelen? a 90 laní.
Na tomto míst? bych rád použil p?ísloví, že „p?ání je otcem myšlenky“. Podle mého názoru jde o nejd?ležit?jší faktor p?i vykazování s?ítaných stav? zv??e, p?ímo navazující na zpracování plánu lovu p?íslušného druhu. To, že aktuální „plánovací“ vyhláška takovému postupu ješt? nahrává, jen potvrzuje výše uvedené.

ROLE STÁTNÍ SPRÁVY
Bohužel musím p?iznat, že státní správa tomuto trendu a postupu také p?ímo nahrává, nebo? zákon jí nedává moc možností, jak zm?nit ustálené zlozvyky. Tím, že sou?asný myslivecký zákon p?enesl pravomoc schvalování plán? mysliveckého hospoda?ení ze státní správy na držitele honiteb, se kritizovaný postup a neobjektivní metody zjiš?ování po?etního stavu zv??e ješt? upevnily. Je absurdní, když na jedné stran? vyžadujeme odbornou zp?sobilost u mysliveckých hospodá?? p?i zpracování plán? mysliveckého hospoda?ení se spoluodpov?dností, kterou mají s uživatelem honitby za zpracovaný plán, a na stran? druhé chceme, aby uvedený plán schválil držitel honitby, který ?asto nemá ani základní mysliveckou kvalifikaci. Není to výsm?ch p?áním ?i výzvám, které zaznívají na adresu myslivc? od r?zných subjekt?, na seminá?ích a konferencích všeho druhu atd. a týkají se objektivity vykazovaných stav? zv??e, zjiš?ovaných p?i s?ítání? Vždy? objektivn? zjišt?né a skute?nosti se blížící stavy zv??e jsou odrazovým m?stkem pro vše ostatní. Bez odpov?dn? zjišt?ných stav? zv??e nelze hovo?it o kvalitn? zpracovaném plánu mysliveckého hospoda?ení, který je základním dokumentem pro návrh lovu zv??e v konkrétní honitb?. S tím souvisí nejen stanovení normovaných ?i minimálních po?t? a druh? zv??e a následné vyhodnocení smluvních vztah?, které mezi sebou uzav?eli držitel a uživatel honitby.
Pokud skute?n? chceme v myslivosti a v myslivecké statistice n?co zm?nit, sm?rujme svou aktivitu na zm?nu s?ítacích metod a termín? s?ítání. Navazujícím krokem by m?la být zm?na metodiky zpracování plánu mysliveckého hospoda?ení. K provedení zm?n není nutné m?nit nebo novelizovat zákon o myslivosti. Návrh? na zm?nu zákona o myslivosti se totiž každý bojí jako ?ert k?íže, zákonodárci asi nejvíce. Pokud si p?e?tete zákon o myslivosti, nenajdete v n?m termín 31. 3. Proto si dovolím položit otázku: musí být jarní s?ítané (rad?ji bych m?l použít slovo vykázané …) stavy zv??e nutným podkladem pro zpracování plánu mysliveckého hospoda?ení, v n?mž výrazn? ovliv?ují zpracování návrhu plánu lovu konkrétního druhu zv??e v daném roce? Jsem p?esv?d?en, že ne, a že zm?na pravidel týkajících se s?ítání zv??e je zásadní problém, který stojí mezi myslivci (p?edevším mysliveckými hospodá?i a uživateli honiteb) na stran? jedné a státní správou myslivosti i ochrany p?írody na stran? druhé. Zm?nou zažitého postupu bychom se mohli do?kat pravdiv?jších, skute?nosti odpovídajících údaj? o po?tech a druzích zv??e v honitbách.

Zajímá vás problematika stanovení únosných stav? a možností jak dosáhnout rovnováhy mezi zv??í a jejím prost?edím a? už z hlediska uživatele honitby, vlastníka honebních pozemk? ?i z pozice pracovníka státní správy? Nejnov?jší poznatky z této oblasti a zkušenosti z r?zných míst budou prezentovány na odborné konferenci konané dne 24. a 25. kv?tna v Most? s exkurzí do Krušných hor. P?ihlášky u ?eské lesnické spole?nosti: http://cesles.krnap.cz.