V sou?asné dob? má na životní prost?edí zv??e nejv?tší vliv ?lov?k, a to jak v kladném, tak záporném smyslu. Kritika devastace životního prost?edí p?ed r. 1989 m?la své opodstatn?ní, ale jeho poškozování dnes pokra?uje místy stejným, ne-li v?tším tempem. Dochází k velkému záboru p?edevším zem?d?lské p?dy pro výstavbu pr?myslových zón, ale i komunikací, produktovod? atd. P?itom je smutné, že v krajin? je ?ada rozsáhlých zchátralých pr?myslových areál? ?i narušených ekosystém?, kde by se tyto stavby mohly budovat. Polní zv?? se dosud nevyrovnala s negativními zm?nami zp?sobenými kolektivizací zem?d?lství, rozvojem mechanizace a lokáln? op?t s nar?stající chemizací a p?itom už pro ni p?ichází nové zm?ny.
Opa?n?, tedy pozitivn? na životní prost?edí a tím i na zv??, p?sobí zatrav?ování, zales?ování a uvád?ní zem?d?lské p?dy do klidu. P?itom je však nutné používat takové rostlinné druhy, které jsou významné pro zv?? nejen z hlediska zajišt?ní krytu, ale p?edevším jako zdroj druhov? bohaté potravy rostlinného a sekundárn? i živo?išného p?vodu (hmyz, hlodavci).

VÝZNAM ZELEN? V KRAJIN?
Zele? v krajin? lze d?lit nap?. podle ?asového hlediska (trvalá – remíz, les; do?asná – travní porost, prutníky, topinambury), podle druhového složení, prostorového uspo?ádání, p?evažující funkce v krajin? (tržn?-produk?ní, estetická, hygienická, p?doochranná aj.) atd. Vzhledem k mysliveckému využívání krajiny je pro myslivce nejd?ležit?jší hledisko ekologicko-stabiliza?ní, hledisko poskytování potravních, krytových, klidových a orienta?ních p?íležitostí, hledisko ovlivn?ní lokálního mikroklimatu a též vodohospodá?ská, p?doochranná, hygienická a estetická funkce zelen?.

Trvalá zele?
Do této kategorie pat?í veškerý rostlinný a d?evinný pokryv p?dy, který na daném stanovišti vytrvá déle než jednu vegeta?ní sezónu. Ne?ast?ji se sem ?adí lesní porosty, remízky a víceleté travní porosty (louky, meze), v agrární krajin? též základní prvky Územních systém? ekologické stability (ÚSES).
ÚSES je propojený soubor p?irozených i pozm?n?ných, avšak p?írod? blízkých ekosystém?, které udržují p?írodní rovnováhu. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny. ÚSES jsou tvo?eny ekologicky významnými segmenty krajiny, které p?edstavují základ kostry ekologické stability. Mezi jednotlivé ?ásti ÚSES ?adíme biokoridory, biocentra a interak?ní prvky.

Do?asná zele?
V d?sledku zásah? do krajiny (rozorávání mezí, chemizace, intenzifikace zem?d?lství) došlo v uplynulých 50 letech k podstatné redukci druhového zastoupení d?íve b?žn? se vyskytujících planých rostlin. V?tšina jejich spole?enstev sloužila nejen jako zdroj potravy, ale zárove? plnila další vedlejší funkce (kryt, klid, orienta?ní a hnízdní plochy) pro ?adu živo?ich?.
K do?asné zeleni dnes ?adíme zem?d?lské plodiny, rostlinná spole?enstva liniových a maloplošných prvk? (meze, remízky) a agrotechnická protierozní opat?ení v krajin? (pr?lehy, suché poldry). V dnešní dob? se tyto plochy ?asto neudržují a postupným zar?stáním p?estávají plnit ?ást svých funkcí. Tam, kde chybí, je nutné je postupn? obnovovat. P?i zakládání ploch s do?asnou zelení nejsou vždy hlavním d?vodem pot?eby chované zv??e, ale zpravidla spíše zájmy ?lov?ka (nap?. ochrana majetku – poldry, zasakovací pásy). Pokud p?i jejich plánování a realizaci myslíme také na to, že je bude využívat zv??, je nutné zvolit jejich odpovídající druhové složení.

ZELENÉ PLOCHY V KRAJIN? A JEJICH ZAKLÁDÁNÍ
Trvalé travní porosty
Travní a bylinná spole?enstva hrají nezastupitelnou roli ve výživ? každého býložravce a m?ly by být nedílnou sou?ástí krajiny. Kvalitu takových porost? udává p?edevším jejich druhové složení a plošné zastoupení v krajin?. Každý porost by m?l obsahovat vyrovnaný pom?r jak kulturních, tak „divokých“ trav, jetelovin a dalších bylin. Protože tyto porosty, stejn? jako zem?d?lská p?da ležící ladem, nebývají výrazn? ošet?ovány chemickými p?ípravky, p?ežívá v nich velké množství bezobratlých, kte?í tvo?í základní zdroj potravy pro celou ?adu živo?ich? v?etn? drobné zv??e.

Zem?d?lsky využívaná p?da
Primární funkcí intenzivn? zem?d?lsky využívané p?dy je maximální produkce hlavní p?stované plodiny. Jiný rostlinný druh je v??i její monokultu?e považován za plevelný. Je obtížné chtít po vlastníkovi ?i nájemci takového pozemku, aby bez náhrady p?stoval jiné plodiny než ty, které mu zajiš?ují finan?ní zhodnocení. M?ly by se však vyhledávat a aplikovat kompromisní varianty, mezi n?ž pat?í nap?.:
- domluva p?i tvorb? osevního plánu, p?i?emž myslivc?m má jít o to, aby se vedle sebe pokud možno nep?stovaly dv? plodiny s p?ibližn? shodnou agrotechnickou lh?tou sklizn?. Je d?ležité, aby zv?? kv?li sklizni ur?itého druhu plodiny nep?išla na velkém území o veškeré potravní zdroje a kryt. Je však t?eba brát v potaz, že k nej?ast?ji monokulturn? p?stovaným plodinám u nás pat?í obiloviny a že dochází k nár?stu vstupních cen do zem?d?lství. To nutí hospoda?ící subjekt šet?it náklady (nafta, oleje), konkrétn? nap?. snižovat pojezdové vzdálenosti stroj?. Za t?chto podmínek je obtížné chtít po zem?d?lcích, aby na sebe nenavazovaly osevní plochy jedné plodiny.
- zmenšení polních blok?, což v dnešní dob? zajistí v?tšinou až komplexní pozemkové úpravy, p?i nichž dochází k deblokaci hon? a k návrh?m ekostabiliza?ních opat?ení (výsadby d?evin).
Vlastníky a nájemce zem?d?lské p?dy je vhodné informovat o možnosti získat dotaci na cílenou pé?i o ekologickou stabilitu a rozmanitost krajiny.

Ozele?ování zem?d?lských ploch
Pozemky vytipované k n?kterému ze zp?sob? ozele?ování zem?d?lské p?dy m?žeme osévat bu? travní a plodinovou sm?skou, nebo je osázet d?evinami a ke?i.
P?i um?lém zakládání nových pastevních ploch pro zv?? je vhodné dodržet optimální podíl jetelovin a trav (20-25 %). Jetelové porosty jsou nejv?tším zdrojem bílkovin, vápníku a fosforu ve form?, která je z hlediska výživy zv??e nejlépe p?ijatelná.
P?i plánování druhového složení budoucí zelené plochy je vhodné konzultovat postup s orgánem ochrany p?írody a krajiny (nap?. Agentura ochrany p?írody a krajiny), který pom?že p?i volb? travní sm?sky a jednotlivých druh? d?evin vhodných pro dané stanovišt?. Zvlášt? p?i žádosti o poskytnutí dotací na jednotlivé výsadby není možné sázet na jakékoliv stanovištn? nep?vodní d?eviny (jírovec ma?al, americké druhy topol? aj.).  

STRUKTURA A ZP?SOB VÝSADBY REMÍZK? A LINIOVÝCH SPOLE?ENSTEV
Podle funkce, kterou bude porost pozd?ji plnit (protierozní, krytová, rekrea?ní), volíme jeho druhové složení a prostorové uspo?ádání. Druhy vysazovaných d?evin je nutné posoudit z více hledisek. Nejd?íve je t?eba zvážit, za jakým ú?elem budeme výsadbu zakládat. Výb?r vhodných d?evin a ke?? je t?eba posoudit nejen z hlediska ú?elu, který po nich budeme požadovat, ale také z pohledu vhodnosti pro dané stanovišt?, odolnosti a jejich další p?ípadné využitelnosti. V nov? zakládaných prvcích je vhodné uplat?ovat p?vodní druhy d?evin a ke??. P?i jejich výsadb? bychom se m?li snažit p?idávat k nim r?zné druhy meliora?ních d?evin (olše lepkavá, b?íza b?lokorá, habr obecný, lípa srd?itá aj.), které jsou nenáro?né na stanovištní podmínky a mohou r?st i v podúrovni. K zakládání zv??ních polí?ek a remízk? vybral Hromas (1992) 238 druh? d?evin významných nejen pro zv??, ale také pro v?ely a ostatní voln? žijící živo?ichy (kryt, potrava).
P?i výsadb? d?evin a ke?? se snažíme o to, aby založený porost m?l v dosp?losti st?echovitý tvar. Ve st?edu vysazujeme d?eviny, které dosahují nejvyššího vzr?stu („kosterní“ druhy – duby, mod?ín, borovice, topol aj.) a sm?rem k okraji d?eviny s nižším vzr?stem (habr, b?íza, líska, ovocné stromy). Do porostních okraj? sázíme ke?e.
Základním sadebním materiálem by m?ly být prostoko?enné lesní sazenice 2/0, 2/1 o výšce 40-50 cm a minimální tlouš?ce ko?enového kr?ku p?ibližn? 7 mm, s udaným p?vodem a garantovanou kvalitou. Stromky sázíme nej?ast?ji do jamek rozm?r? 0,35x0,35x0,35 m ve sponu 1x1 m nebo 1,5x1 m. Z praktického hlediska je vhodné volit spon podle zp?sobu další ochrany a p?ípadn? použité mechanizace (vyžínání, výchova). Vysazované sazenice je dobré opat?it k?ly a individuáln? ochránit nebo celý pozemek oplotit kv?li zamezení poškození zv??í. Podrobný postup výsadby a technologii jsem popsal v p?íloze ?asopisu Myslivost ?. 11/2004.

NEZAPOME?TE, ŽE …
Zásadním aktem p?i zales?ování zem?d?lské p?dy je její p?evod na lesní nebo ostatní p?du, a to zápisem do katastru nemovitostí, což je záležitost vlastníka pozemk?. Veškeré zm?ny kultur, ale i aktuální zm?ny v užívání a p?evodech pozemk?, m?že provád?t jen vlastník pozemk?, p?íp. jím pov??ená fyzická ?i právnická osoba. Tím, že p?ed realizací zm?n kultur ?i užívání pozemku nezajistíme souhlas vlastníka, se i p?i nejlepší v?li konaném ozele?ovacím zásahu m?žeme vystavit i trestnímu stíhání.

Autor p?sobí ve St?edoevropském institutu ekologie zv??e Wien–Brno–Nitra.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvacetčtyři

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)