O vaší honitb? a Vás se mluví zejména v souvislosti s vytvo?ením Pod?ipského zájmového sdružení nájemc? honiteb (dále PZSNH). Co je cílem tohoto sdružení?
Cílem je zlepšit pé?i o zajíce, zejména v souvislosti s jeho parazitárními onemocn?ními a zm?nami v krajin?, které na n?ho negativn? p?sobí. Naše firma zašti?uje ?innost PZSNH organiza?n?, protože disponujeme pot?ebným technickým a personálním zázemím. Myslivost máme krom? jiného v p?edm?tu podnikání, takže k práci pro sdružení m?žeme použít své stroje i sklady. Vlastníme také myslivnu, kam se vejde 100 lidí a zadarmo se tam scházíme. Sdružení jsme založili s dalšími nájemci honiteb v r. 2005. Dnes již „obhospoda?ujeme“, ale pozor – nikoli myslivecky, ale organiza?n?, p?es 50 000 ha. Území sahá od M?lníka až po Lovosice a je v n?m 41 honiteb. Sdružení vzniklo kv?li lepší možnosti získat finan?ní prost?edky na ?innost, jíž se chce v?novat. Zatím jsme získali peníze na naše projekty od ministerstva zem?d?lství, od sponzor?, a hlavn? od Ústeckého kraje, jehož odbor životního prost?edí nám skute?n? fandí. Za?ali jsme tím, že jsme sbírali padlou zv?? a zv?? sraženou auty na silnicích, vzorky trusu zajíc? a ?ást ulovených zajíc? z hon? na celých 50 000 ha. Každá honitba p?edložila vzorky, dohromady jich bylo p?es 300. V laborato?i doc. Bukovjana v P?ibyslavi je vyšet?ili a zjistili silné promo?ení jak plicními, tak st?evními parazity. Dali jsme vyrobit granule, nejd?íve ?isté – bez lék?, na n?ž jsme zajíce postupn? zvykali chodit. Postavili jsme desítky zaje?ích krmele?k? (obr. 1) a v zim? 2005/2006 za?ali p?edkládat granule obsahující antiparazitární p?ípravek. M?síc po aplikaci jsme znovu zadali laborato?i provést rozbory nasbíraného trusu. Promo?enost klesla zhruba o polovinu. V této aktivit? chceme nadále pokra?ovat, letošní zima je druhou sezónou. Ned?láme si iluze v tom, že se parazitózy kompletn? zlikvidují, že chov bude zcela „?istý“. Ale výrazného snížení promo?ení parazity bychom dosáhnout mohli.  

Parazitózy jsou ale jen malá ?ást problému, d?ležité jsou zm?ny v krajin?….
Ano, zm?nit sou?asný nep?íznivý stav je naším dlouhodobým cílem. Zales?ování, zv??ní polí?ka, biopásy … Naše firma Astur si v r. 2002 zadala vypracovat profesionální projekt na založení porostu d?evin, který bude bránit v?trné erozi, ale zejména bude sloužit celkov? ve prosp?ch p?írody. Projekt nás stál 150 000,- K?. Prvním krokem bylo založení pásu travin širokého 10 m a dlouhého 3 km, který p?etíná rozlehlé lány. Místy vede poli, která tvo?í jediný blok 800 ha orné p?dy, kde neroste ani strom. Jako výhoda se ukázal fakt, že jsme zem?d?lskou spole?ností. Pole, na nichž jsme pruh založili, se p?edtím normáln? obd?lávala. S p?íslušnými vlastníky jsme projednali zm?nu z orné p?dy na les a zaru?ili jim stejný nájem jako z orné p?dy. ?asto je to jen 10 metr? z n?jaké v?tší parcely. To vše se muselo vy?ídit s majiteli, na katastru provést zm?nu kultury, požádat o dotaci, zm?nit nájemní smlouvy. Další fází projektu je osázení travnatého pásu stromy. V?era (?íjen 2006, pozn. autora), shodou okolností bez návaznosti na tento rozhovor, se za?alo s výsadbou strom? (obr. 2 a 3). P?ijela parta profesionálních saze?? a za?ali vysazovat. Je to nádhera, byl jsem se za nimi podívat a asi hodinu je sledoval. Aby zv?? vysazené stromky neokusovala, budeme je muset oplotit. Cenu celého projektu „zeleného pásu“ v?etn? dalších záležitostí jsme spo?ítali na 50 mil. K?. To by nebylo v silách dobrovolného mysliveckého sdružení.

Kde chcete získat t?ch 50 mil. K??
Od Agentury ochrany p?írody a krajiny v Ústí nad Labem. Jde o dlouhodobou záležitost, zatím jsme dostali 600 tis. K?. S realizací programu po?ítáme v následujících letech. Podmínkou byl projekt. Trochu jsem se musel smát tomu, když jsem vid?l, jak ministerští p?i kontrole venku „centimetrem“ vym??ují, kde bude zasazen jaký strom. Vše ale dob?e dopadlo, projekt byl schválen a rozb?hl se. Je to fascinující, ale pokud se to povede, tak to pro m? bude asi nejv?tší odm?na za ?innost, kterou v PZSNH vykonávám. Nutno však zopakovat, že tuto akci již neorganizuje sdružení, je to v?c naší spole?nosti Astur v naší honitb?. Ostatním ?len?m PZSNH má sloužit jako vzor, aby se také pustili do úprav krajiny. Ty jsou podle m? pro zv?? nejlepší. Lé?ení parazitóz je dobré, ale rozhodn? je lepší, bude-li v p?evážn? zem?d?lské krajin? kus lesa nebo traviny, který tam nikdy nebyl.

P?edstavte, prosím, vaši honitbu a myslivecké d?ní v ní.
Honitba má vým?ru 3720 ha, z ?ehož je jen 120 ha lesa, zbytek tvo?í p?evážn? pole. Vznikla v r. 2003, kdy jsme vytvo?ili nové honební spole?enstvo, jehož ?leny se stali i n?kte?í vlastníci honebních pozemk?, d?íve za?len?ných do sousedních menších honiteb. Honitba byla pronajata a. s. Astur. Historie území z pohledu myslivosti je stejná jako v jiných polních honitbách u nás. V 70. letech 20. století se na vým??e dnešní honitby lovilo p?ibližn? 4000 zajíc? a 500-800 bažant?. Nebylo tu tolik srn?í zv??e. Dnes lovíme 100-200 zajíc? a k tomu ro?n? odchováme a vypustíme 450 bažant?. To je naše další aktivita, která však nepom?že ke zvýšení stav? drobné zv??e. To dob?e víme. Pom?že jedinému – že se myslivci dají dohromady, protože se o zv?? celý rok starají. Moc nás to nestojí, jsme zem?d?lský podnik a máme krmiva z odpadu p?i ?ist?ní obilí.
V r. 2002 jsme ze Skotska p?ivezli divoké králíky odolné proti myxomatóze. Náš podnik zaplatil asi týdenní pobyt, b?hem n?hož jsme odchytili asi 200 králík?. Všechny jsme nechali na chov a teprve po namnožení za?ali zv?? vypoušt?t. Každý rok od 20 do 50 králík?. Bereme to hlavn? jako p?ísp?vek na snížení negativního vlivu predátor?. Do lokality, kam králíky vypouštíme, se stáhli predáto?i a my je tam intenzivn? lovíme. Samoz?ejm? v mezích zákona o myslivosti. Myslím si však, že zákon by mohl daleko víc vyznívat ve prosp?ch drobné zv??e v tom smyslu, že by se povolily n?které, dnes zakázané, avšak d?íve b?žn? používané zp?soby lovu.

Vypušt?ným králík?m ve volnosti se da?í, kolonie žije?
Po?ád se musí dopl?ovat. Jak jsem již ?ekl, stahují se tam šelmy. Každoro?n? tam ulovíme  okolo 30 lišek, podle stop je vid?t kuna a jiní predáto?i. Ale a? tam jsou a dají ostatním ?ástem honitby pokoj!

Je jasné, že podmínky se m?ní pomalu. Jaká další opat?ení jste ješt? ud?lali?
Asi na p?ti hektarech p?dy p?stujeme topinambury (obr. 4). Pásy topinambur vedou námi obhospoda?ovanými poli v místech, kde není jiný kryt. Náklady hradíme ze svých prost?edk?. Pásy rozši?ujeme tak, že topinambur se na ja?e p?eorá, p?evlá?í, hlízy se seberou a saze?em na brambory je nasázíme do dalšího pásu. Myslivci to d?lají brigádnicky.
Dále jsme p?evedli ornou p?du v nižší bonit? na traviny. Takových pozemk? máme p?es 100 ha, p?i?emž jsou soust?ed?ny pom?rn? blízko sebe (obr. 5). Nijak na tomto zp?sobu obhospoda?ování p?dy nevyd?láme. Je to orná p?da, takže platíme vyšší nájem, ale jenom na ní sekáme trávu. Užitkem je n?kolik metrák? sena, sklizený objem je minimální. Na t?chto pozemcích hospoda?íme tak, jak se hospoda?í v podhorských oblastech, s tím rozdílem, že nedostáváme dotace, protože nejsme podhorská oblast.

Vaše práce je úctyhodná, ale nep?ipadá vám nelogické, že za nemalé peníze vysazujete pás lesa, který sice bude mít hodnotu sám o sob?, ale oba víme, že drobné zv??i by pomohlo daleko více snížení intenzity zem?d?lské výroby. Byl jste se n?kdy podívat nap?. v Rakousku? Na naše pom?ry je tam neuv??itelné množství drobné zv??e. Samoz?ejm?, ale to se Vás nechci nijak dotknout, to souvisí se zp?sobem zem?d?lství. Od cest a silnic jsou všude t?i metry travin a pak teprve za?íná pole. Ne jako u nás, kde je vše zorané až ke kmen?m, až k asfaltu. Jsou tam stromo?adí, v?trolamy, malá pole …
V Rakousku jsem nebyl, byl jsem ve Švýcarsku. Tamní zem?d?lci jsou v podstat? kompletn? živi z dotací. Naši zem?d?lci v nížinných oblastech také dostávají dotace, ale nesta?í jim na p?ežití, což vyvolává snahu o maximální intenzitu zem?d?lské ?innosti. Dobré dotace dnes stát poskytuje zem?d?lc?m hospoda?ícím na horách. Když budete chovat krávy ke spásání luk bez produkce mléka, dostanete na n? slušné dotace. My máme problém s p?ekro?ením kvóty mléka, platili jsme 400 tisíc K? pokutu, takže snižujeme stavy krav. Jenomže provozujeme výrobnu a prodejny masa a hov?zí není v celé republice. Takže kv?li masu jsme se cht?li dostat do hor s pastevním odchovem, abychom snížili mlé?nou produkci a chov pro maso udrželi. Ale zase narážíme na kvóty na maso! Takže pochopte, že zem?d?lec, který má kousek pole, se ho snaží jakkoliv maximáln? využít, protože pouhé dotace mu nesta?í. Pokud má zem?d?lec skute?n? udržovat krajinu, je to v po?ádku, ale musí z n??eho žít – v tomto p?ípad? kompletn? z dotací. Taková situace je z?ejm? v Rakousku. U nás jsme však stále závislí p?edevším na zem?d?lské produkci.

Vra?me se k myslivosti. Pozorujete zm?ny ve stavech drobné zv??e?
Ano, podstatné je to zejména u zajíc?. P?t let jsme je nelovili v?bec a v posledních t?ech letech lovíme symbolicky pouze n?kolik kus?. Lovíme zatím hlavn? proto, abychom udrželi partu myslivc? pohromad?, protože to je jediná odm?na za jejich práci. Po?ádáme dva hony ro?n?, na nichž se uloví celkem kolem 100-200 zajíc?.  

To je zanedbatelný úlovek na plochu 3700 ha …
Lovíme jen na malé ?ásti plochy. Pokud by tam zajíc nebyl, skon?íme za 10 minut a jedeme dom?. Samoz?ejm? máme p?ehled o stavech, provádíme letní s?ítání atd. Denn? jsem v honitb?, protože mám na starosti živo?išnou výrobu …

Na jaké problémy narážíte v souvislosti s pé?í o krajinu?
Když to shrnu, v posledních t?ech letech jsme u nás za?ali zakládat pásy trávy a topinambur, za?ali jsme sázet stromy, p?ibližn? 500 odrostk? ro?n?. Mnoho z nich bohužel hyne. Sázíme je na nejvhodn?jší místa, vedle p?íkop? podél silnic atd. Hodn? jich každoro?n? uschne, ztráty byly zejména v r. 2003. Vy?lenili jsme ?lov?ka – d?chodce, který jezdil na naše náklady celé léto s cisternou a zaléval stromy. Bohužel se najdou i vandalové, kte?í stromek zlomí, zni?í. Stávají se i smutné kuriózní p?ípady: traktoristovi, našemu ?lov?ku, nevyjde oto?ka na poli a stromky p?ejede. Myslivec, který v sobotu sázel stromy, jel v pond?lí s pluhem a stromek vyoral ... Nejv?tší problém je zm?nit myšlení lidí. Choroby zv??e utlumíme, stavy predátor? snížíme, zv??ní polí?ka založíme, stromy vysadíme, ale myšlení lidí tak rychle nezm?níme. Lidé si myslí, že všechno je všech a nikoho není nic, že si vše mohou dovolit, a než aby starou matraci vyhodili do kontejneru, rad?ji ji „odloží“ do p?íkopu.

Všechna vaše opat?ení jsou pom?rn? ?erstvá. Co ješt? chystáte?
Se zatrav?ováním orné p?dy a výsadbou stromk? podél cest jsme postupn? za?ali asi p?ed p?ti lety, s razantn?jšími opat?eními, jako bylo založení lesního pásu a pásu topinambury v letech 2005 a 2006. V r. 2007 se chystáme využít dotaci z agroenvironmentálního programu ministerstva zem?d?lství. Chceme založit biopásy, které se podle na?ízení vlády ?. 242/2004 skládají z krmné kapusty, pohanky, prosa a obilovin. O dotaci se žádá u zem?d?lských agentur v dubnu, a smlouva se uzavírá na p?t let. Biopásy se berou jako b?žná zem?d?lská produkce v rámci b?žné zem?d?lské ?innosti. Jsou tedy dostupné všem hospoda?ícím subjekt?m a jejich p?ínos pro zv?? je velký. Ro?ní dotace na jeden hektar p?dy ?iní 12 tisíc korun, a to již náklady pokryje. Biopás se seje v kv?tnu, a musí z?stat stát až do b?ezna následujícího roku. Poskytne zv??i potravu i kryt.

Takže doufáte, že nejlepší výsledek vaší snahy teprve p?ijde …
Ano, jsem optimista.

D?kuji za rozhovor.
RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvacetčtyři

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)