Svět myslivosti - Úvodník 3/2007

Vážení ?tená?i,
uplynulá lovecká sezóna byla, co se tý?e celkového vý?adu drobné zv??e, špatná. Na úlovcích se projevilo nevhodné po?así roku 2006. I po tuhé zim? 2005/2006 byly jarní stavy relativn? dobré, ale suché a horké m?síce kv?ten, ?erven a ?ervenec, po nichž následoval deštivý a studený srpen, omezily p?ír?stky a pravd?podobn? zna?n? negativn? ovlivnily i stavy dosp?lé zv??e. Ve srovnání s rokem 2005 poklesly úlovky zajíc? v?tšinou o 30-50 % a bažant? na polovinu. Pry? je optimismus, že se po delší dob? pon?kud zlepšily stavy drobné zv??e.

Velké výkyvy ve stavech drobné zv??e dané klimatickými faktory jsou b?žné a obvykle se b?hem krátké doby upraví. Známý je nap?. výrazný výkyv po tvrdé zim? roku 1929, následovaný po n?kolika letech rekordními stavy koroptví a zajíc?. Oba druhy zdecimovaly také tuhé zimy ve 40. letech minulého století. Velký, tém?? stoprocentní pokles stav? byl u zaje?í zv??e zaznamenán v r. 1965, charakteristickém pozdní zimou bohatou na sníh. I poté – od konce 60. do poloviny 70. let – však následovalo období rekordních stav?. Úlovky p?ibližn? miliónu zajíc? i bažant? jsou dnes jen vzdáleným snem.
V letošním roce oslavíme smutné 30. výro?í od doby, kdy to s drobnou zv??í za?alo jít opravdu "šupem z kopce". Rok 1977 byl posledním, kdy úlovky drobné lze ješt? ozna?it za vysoké, poté se b?hem ?ty? let dostaly jen na zlomek první poloviny 70. let. Pokles bohužel pokra?oval i v 90. letech a teprve v jejich druhé polovin? se v n?kterých oblastech stavy mírn? zvýšily. P?íslibem alespo? mírného obratu byl již zmín?ný rok 2005, v n?mž jsme se po mnoha letech p?iblížili hranici 100 tisíc ulovených zajíc?, tedy pouhé desetiny stav? z první poloviny 70. let.
P?edchozí rekapitulace si žádá odpov?? na zatím nevyslovenou otázku: Pro? stavy drobné tak dramaticky poklesly? Nehledejme p?í?iny v obvyklých výmluvách – vysokých stavech predátor? ?i ztrát? reproduk?ních schopností zv??e. Predátor nem?že žít bez své ko?isti, a proto není možné, aby se zvyšovaly jeho stavy a aby sou?asn? klesaly stavy drobné, pokud by byla hlavní potravou predátor?. Reproduk?ní potenciál se také nezmenšil, jak dokázaly mnohé studie. Velmi se však snížilo p?ežití mlá?at i dosp?lé zv??e.
Jsme u jádra v?ci, jímž je stav zem?d?lské krajiny. Zdá se, že problém není pouze ve velkých lánech, protože ty existovaly i po?átkem 70. let, kdy bylo drobné hojn?. V té dob? však ješt? nebyla v krajin? p?ekro?ena kritická hranice nedostatku vody a jejího zne?išt?ní pesticidy, herbicidy a t?žkými kovy. Ne všechny potoky byly "zatrubn?ny" ve jménu získání další orné p?dy pro rozvoj socialistické spole?nosti (a posléze dotací z EU) a ješt? existovaly polní cesty s p?íkopy a úvozy, které se tehdejší technikou nedaly zaorat a využívaly se alespo? k sekání trávy králík?m. Travnaté pruhy, polní lesíky a remízky zatím nebyly kompletn? zaorány a ze vsi do vsi se dalo dojít polními cestami. Nemuselo se jet pouze autem po silnici, která je až na krajnici orána "na asfalt" ve jménu vyšší rozlohy obd?lávané p?dy, jež p?inese vyšší dotaci. ?epa se jednotila ru?n? a hlavn? – p?stovala se.
Sou?asná situace je horší než v 70. letech. P?estože celá Evropa ?elí dramatickému nadbytku zem?d?lské produkce, jsou dotace do zem?d?lství (pro zem?d?lce zcela nezbytné) nastaveny tak, že v ?R podporují co nejvyšší rozlohu orné p?dy a co nejvyšší produkci n?kolika dotovaných plodin bez ohledu na cokoliv jiného. Nep?stují se plodiny, ale dotace. To však není jen problém myslivosti a drobné zv??e, to je i problém života na vesnici ?i problém ochrany p?írody. V zem?d?lské krajin? ni?ené dotacemi ubývá veškerý život, od toho prostým okem neviditelného v p?d?, až po sýkory, dudky ?i sysly. Zmizela celá spole?enstva rostlin, jež ?lov?ka doprovázela od po?átk? zem?d?lství v neolitu a která dávala obživu drobné zv??i. Koukol, chrpy ?i vl?í mák jsou prozatím pry?.
Zem?d?lci se zaklínají tím, že pokud nedostanou další dotace a podpory, z?stane krajina bez údržby. Jenže to, co dnes naše zem?d?lství provozuje, není údržba, ale ni?ení krajiny. Její naprostá degradace na nástroj k získání výd?lku. Výmluvy na EU nelze brát vážn?, protože v Rakousku, ve stejné EU, je harmonická zem?d?lská krajina s bohatstvím drobné zv??e. Stejn? tak v severním N?mecku, Dánsku, Anglii ?i ve Švédsku je radost projít se zem?d?lskou krajinou a pozorovat na naše pom?ry nevídané množství zv??e i dalších živo?ich? a rostlin.
Je na?ase tuto situaci za?ít m?nit. Trvat na právech majitel? p?dy, na právu jít po polní cest?, která je zaznamenána v katastru obce, ale byla dávno zaorána. Mnozí myslivci jen alibisticky kr?í rameny, že nemohou nic d?lat. Rad?ji nadávají v hospod? a vzpomínají na staré zlaté ?asy. Necht?jí se o nic snažit s poukazem, "že to nejde". Ale ve svobodné spole?nosti vždy n?co d?lat lze, a to na mnoha úrovních. V tomto a p?íštím ?ísle našeho ?asopisu vás chceme p?esv?d?it o tom, že existují nástroje, jak ovlivnit dnešní neut?šený stav ve prosp?ch drobné zv??e, d?ív?jší chlouby ?eské myslivosti. Samo to ale nep?ijde, a pokud se má ve?ejnost za?ít dívat na myslivce nikoliv jako na bandu otrap?, kv?li nimž se bojí chodit do lesa, bude viditelná práce ve prosp?ch krajiny jist? ocen?na. Takže mnoho št?stí a vytrvalosti t?m, kte?í se nebojí to zkusit!