Svět myslivosti - Myslivost u Lesního závodu Dob?íš, L?R, s. p.

V zá?ijovém ?ísle Sv?ta myslivosti jsme uve?ejnili ?lánek ing. Josefa Vláška „Myslivost u lesních závod? Les? ?eské republiky, s. p.“, v n?mž jsme oznámili vznik nového tématického seriálu. Na obecné informace navážeme v tomto vydání našeho ?asopisu a ve vydáních v p?íštím roce reportážemi z p?ti lesních závod? (LZ). Jako první jsme vybrali a navštívili LZ Dob?íš.

LZ Dob?íš obhospoda?uje státní lesy p?edevším v okresu P?íbram a svým územím zasahuje i do okresu Praha-západ. Z geografického hlediska jde o oblast Brd a St?edo?eské pahorkatiny, p?i?emž celková vým?ra spravovaného území ?iní v sou?asnosti 20 670 ha. V lesích pokrývajících ?lenitou a p?írodn? r?znorodou oblast žije pestrá škála zv??e. P?esto si lze troufnout konstatovat, že když se ?ekne Dob?íš, ?ad? myslivc? se vybaví jelenec b?loocasý. Jeho výskyt je „specialitou“ honiteb na Dob?íšsku.

Vznik LZ Dob?íš, jeho historie a p?írodní podmínky

V materiálech LZ Dob?íš se udává jako datum vzniku 14. ?íjen 1945. Do pé?e nového LZ bylo tehdy sv??eno území o vým??e necelých 10 000 ha. P?evážn? šlo o zestátn?né lesní majetky, které do té doby vlastnily rody Colloredo-Mannsfeld? z Dob?íše a Kast? z Mníšku pod Brdy. V následujících letech se spravované území postupn? rozši?ovalo p?ipojením lesních ?ástí velkostatk? Lite?, Rochoty, Svina?e a Borovice, les? ?ádu k?ižovník? s ?ervenou hv?zdou, obecních les? a les? drobných vlastník?. Nejv?tší vým?ry dosáhlo území LZ Dob?íš na za?átku 90. let minulého století (tém?? 27 000 ha). V d?sledku restitucí (zejména vracení majetk? Colloredo-Mannsfeld?m) se vým?ra sice opakovan? snížila, ale vlivem reorganizací u L?R „získal“ LZ do své správy další území. Dnešní vým?ra tak dosahuje již uvedených tém?? 21 000 ha.

V?tšina území ve správ? LZ Dob?íš se rozprostírá v Brdech, poho?í táhnoucím se jihozápadn? od Prahy v délce 70 km sm?rem na Rokycany a Spálené Po?í?í. Z pta?í perspektivy jde o tém?? jednolitý pás lesních porost?. Jde o lesy hospodá?ské s naprostou p?evahou jehli?nan? (smrk 60 %, borovice 30 %, zbytek listná?e). Nadmo?ská výška vrcholových partií brdských h?eben? se pohybuje kolem 600-700 m. Nejvyšším bodem území LZ Dob?íš je T?emšín (827 m n. m.), který je sou?asn? nejvyšším vrcholem jižní ?ásti Brd.

Na jihu a jihovýchod? území LZ Dob?íš se p?írodní charakter m?ní a za?íná p?evažovat reliéf St?edo?eské pahorkatiny. Jde o turisty vyhledávanou oblast podél obou b?eh? ?eky Vltavy, spadající do St?edního Povltaví. Do území LZ Dob?íš jsou za?len?ny vodní nádrže Slapy, Kamýk a ?áste?n? i Orlík. Nadmo?ská výška stoupá od Slapské p?ehrady (271 m) po vrcholky pahorkatiny ve výšce kolem 500 m. V této oblasti se místy m?ní i charakter lesních porost? – zejména na slunných stráních nad vodními díly lze nalézt v?tší zastoupení listná??, než je tomu v Brdech.

Honitby LZ Dob?íš

Po vzniku LZ v r. 1945 byla myslivost provozována na celém sv??eném území, podrobn?jší údaje se však dochovaly až z období po r. 1956. V té dob? režijní honitby zabíraly pouze menší ?ást z celkové honební plochy (3218 ha), v?tší ?ást území byla pronajata honebním spole?nostem. Teprve v r. 1959 došlo ke zvýšení vým?ry již jediné režijní honitby, a to na 6947 ha. V dalších letech její vým?ra kolísala, ale v r. 1979 se díky p?ipojení honitby Hluboš (do té doby LZ Rožmitál) zvýšila na 9300 ha. Po tvorb? honiteb v r. 1993 m?l LZ Dob?íš 16 vlastních honiteb, z nichž byly ?ty?i pronajaty a ve 12 (celková plocha 12 803 ha) hospoda?il LZ ve své režii. V pr?b?hu 90. let postupn? došlo k pronajímání n?kterých režijních honiteb a po r. 2000 byly vydány významné lesní majetky v restituci Jeronýmu Colloredo-Mannsfeldovi, jemuž sou?asn? p?ipadly i honitby a obora Aglaia, postavená na konci 70. let minulého století pro chov jelence b?loocasého.

V sou?asné dob? má LZ Dob?íš uznaných celkem 16 honiteb, z nichž 14 pronajímá (celková vým?ra 12 641 ha) a ve dvou – v Mníšku a Komorsku – vykonává myslivost ve své režii. Krom? toho má majoritní podíl pozemk? ve spole?enstevní honitb? Dob?íš-Doubek.

Honitba Mníšek se rozkládá západn? od Mníšku pod Brdy a tvo?í ji lesní komplex navazující na Brdské h?ebeny. Honitba má vým?ru 561 ha a je v ní normována jelení, da??í, srn?í a ?erná zv?? a jelenec b?loocasý.

Honitba Komorsko leží východn? od obce Jince, v sousedství Vojenského výcvikového prostoru Brdy (Vojenské lesy a statky ?R, s. p. – divize Ho?ovice) a její vým?ra ?iní 934 ha. V honitb? je normována jelení, da??í, srn?í a ?erná zv??.

Honitby jsou od sebe vzdáleny vzdušnou ?árou p?ibližn? 20 km, každá leží na opa?ném konci území LZ Dob?íš.

Zv?? na dob?íšsku v historii

Myslivost na Dob?íšsku má pestrou historii. Podle informace ?editele LZ Dob?íš ing. Zde?ka Ma?íka sídlil v Dob?íši za Václava IV. královský lov?í ú?ad nejvyššího lov?ího království ?eského. Tamní lesy byly po staletí oblíbeným místem lov? ?eských panovník?.

Významnou stránkou myslivosti na Dob?íšsku bylo obornictví. V r. 1630 koupil majetky v tamní oblasti Bruno z Mannsfeldu. Podle prodejní listiny byly jejich sou?ástí krom? jiného též „obory a ohrady s r?znou zv??í“. Tento údaj potvrzuje urbá? z r. 1652, podle n?hož stála na panství obora s jelení a da??í zv??í. Ta však byla pozd?ji zrušena a zv?? byla chována pouze ve volnosti. V d?sledku škod p?sobených zv??í na zem?d?lských pozemcích ale došlo v letech 1741-1781 k postavení nové obory, a to nedaleko Voznice a Chouzavé. Na vým??e p?ibližn? 260 ha se pokra?ovalo s chovem jelení a da??í zv??e, k níž byla v r. 1805 vysazena též ?erná zv??.

Pom?rn? malá obora záhy p?estala vyhovovat zájm?m majitel? panství, kte?í v ní cht?li chovat více druh? zv??e ve vyšších stavech, takže po r. 1820, za doby Rudolfa Colloredo-Mannsfelda, došlo k vybudování v?tší obory o vým??e asi 1460 ha. Tato obora se rozkládala p?ibližn? na stejném území jako n?kdejší královská obora v 30. letech 17. století. Vybudování obory v?etn? postavení dvou hájenek s hospodá?skými budovami a „Královského pavilonu“ v pr?se?íku cest, v míst? nazvaném Královská stolice, bylo velmi nákladné. Obora m?la zprvu d?ev?né oplocení, které však postupn? na ?ásti obvodu nahradily kamenné pilí?e s d?ev?nými poli.

Ani v?tší obora však nárok?m Colloredo-Mannsfeld? nevyhovovala a po r. 1835 došlo postupným p?ipojováním sousedních revír? ke zv?tšení její rozlohy na p?ibližn? 2650 ha. Velká obora byla rozd?lena na dv? ?ásti – severní, menší s da??í a ?ernou zv??í, a jižní, v?tší se zv??í jelení. V druhé polovin? 19. století si však vysoké náklady na provoz vynutily zmenšení obory (vyjmutím ?ásti pro da??í a ?ernou zv??) na vým?ru p?ibližn? odpovídající vým??e z r. 1820. ?erná zv?? byla vyst?ílena, ?ást da??í byla ponechána k chovu ve volnosti a ?ást z?stala v ?ásti pro jelení zv??. Protože se však da??í zv?? špatn? snášela s jelení zv??í, byla prvn? jmenovaná v letech 1868-1869 odchytána a p?evezena do nové obory v revíru Rosovice o vým??e 243 ha. Ta fungovala do r. 1889, kdy došlo k jejímu zrušení a k vyst?ílení zv??e. Od té doby je da??í na Dob?íšsku chována p?evážn? ve volnosti.

Krom? výše uvedených obor vlastnili Colloredo-Mansfeldové ješt? malou oboru pro exotickou zv??. V r. 1853 v ní bylo chováno sedm kus? jelence b?loocasého, ?ty?i kusy jelena axis, šest kus? „porcinus“ (pravd?podobn? jelen vep?í) a další druhy nep?vodních druh? jelenovitých. Tato obora byla ?asto p?emís?ována. Zpo?átku stála na severních svazích lesní trati Brazdy, pozd?ji v zámeckém parku v Dob?íši a nakonec pod Královskou stolicí.

V pramenech týkajících se majetk? Colloredo-Mannsfeld? se píše ješt? o da??í obo?e na polesí Mníšek, ale bližší údaje chybí. V separa?ním protokolu o ocen?ní panství z r. 1909 se dochoval záznam o stavech zv??e v této obo?e. Podle protokolu žilo v obo?e kolem 80 da?k?, 100 ks srn?í zv??e, zajíci a divocí králíci.

Jelenec – fenomén dob?íšska

Budeme-li se zabývat jelencem, symbolem myslivosti na Dob?íšsku, a srovnáme-li minulost se sou?asností, dojdeme k záv?ru, že dnešek je bohužel již jen odleskem minulé slávy.

V r. 1853 dal kníže Colloredo-Mannsfeld dovézt z Ameriky na své dob?íšské panství prvních sedm jelenc?. V r. 1890 k nim p?ibylo ze zámo?í dalších šest a v r. 1906 ješt? 16 kus?. Krom? toho bylo na Dob?íš v letech 1893 a 1898 dovezeno sedm jelenc? z obory v Opo?n?. Jelenec byl nejprve chován s dalšími exotickými druhy v zámecké ob?rce a poté v obo?e pod Královskou stolici. Tato obora byla ve 20. letech minulého století do?asn? zrušena, aby se tamní lesní porosty vzpamatovaly z mniškové kalamity. K jejímu obnovení však již nedošlo. K vypušt?ní jelenc? do volnosti, kde žili p?es 50 let, došlo z aklimatiza?ní ob?rky v Brazdech.

V 70. letech minulého století byla na základ? dohody tehdejšího Ministerstva lesního a vodního hospodá?ství, Výzkumného ústavu lesního hospodá?ství a myslivosti a LZ Dob?íš schválena výstavba obory pro jelence b?loocasého. Zám?rem bylo zachovat druh na Dob?íšsku, protože zv?? ve volnosti byla siln? napadena motolicí obrovskou a v obo?e by ji bylo možné lépe a snadn?ji lé?it a chránit p?ed dalším napadením a ší?ením nebezpe?ného cizopasníka. V r. 1977 se za?alo se stavbou obory, která byla dokon?ena a uzav?ena o t?i roky pozd?ji. Dostala jméno Aglaia. P?i uzav?ení bylo v obo?e p?ibližn? 40 jelenc? b?loocasých a n?kolik kus? jelení, da??í, mufloní a ?erné zv??e. Zam?stnanci LZ postupn? odchytávali jelence z volných honiteb a vypoušt?li je do obory. V pr?b?hu deseti let se tak „za plot“ dostalo dalších 138 kus?. V r. 1988 populace ?ítala 301 kus?. Tento rok byl však zlomový a stavy jelenc? za?aly postupn? klesat. Hovo?í se o r?zných p?í?inách, mezi jinými o ekologické konkurenci mezi jelencem a dalšími druhy spárkaté zv??e chovanými v obo?e. V r. 2003 bylo nas?ítáno již pouze 55 kus?, p?i?emž normovaný stav byl 60. O rok pozd?ji byla obora Aglaia p?edána Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi.

Krom? obory se jelenci vyskytují na Dob?íšsku i ve volnosti, ale jejich stavy jsou minimální. P?í?iny jejich nízké po?etnosti jsou obdobné jako v obo?e Aglaia. Navíc se k nim p?idává vliv parazitóz, pytláctví, úhyny pod koly dopravních prost?edk? atd.

Zv?? v sou?asné dob? a hospoda?ení s ní

Z pohledu myslivosti lze aktivity LZ Dob?íš rozd?lit do dvou sm?r?, a to podle zp?sobu využití vlastních honiteb, tzn. jde-li o pronajaté, ?i režijní honitby. Spole?ným obecným zájmem je nastolení souladu mezi po?ty zv??e a stavem lesa.

V pronajatých honitbách se LZ Dob?íš snaží ovlivnit zp?soby mysliveckého hospoda?ení realizované jejich nájemci. V této souvislosti nelze nep?ipomenout, že p?edáním významné ?ásti svého území Colloredo-Mannsfeld?m p?ed dv?ma lety p?išel LZ Dob?íš o v?tšinu svých režijních honiteb, ?ímž došlo z pohledu ovliv?ování myslivosti na úrovni regionu do ur?ité míry ke snížení vlivu LZ na koncepci chovu jednotlivých druh? spárkaté zv??e. Ve dvou režijních honitbách je situace v tomto sm?ru samoz?ejm? jednodušší a pot?ebná opat?ení lze uplatnit snadn?ji.

Pé?e o zv?? v režijních honitbách se nevymyká b?žnému standardu našich volných honiteb. V dob?, kdy LZ spravoval ve své režii v?tší po?et honiteb, bylo ?ízení myslivosti v nich mnohem náro?n?jší než dnes. V sou?asné dob? již není nutné centráln? zajiš?ovat velká množství krmiv, v?novat tolik pozornosti jako d?íve organizovaní poplatkových lov? atd. Situace se zm?nila, na což ?editelství reagovalo utlumením n?kterých ?inností.

Jelení zv??

Jelení zv?? na Dob?íšsku dnes vykazuje spíše pr?m?rnou trofejovou kvalitu, situace v chovu odpovídá pom?r?m ve v?tšin? oblastí s touto zv??í u nás. Koordinace zásad chovu jelení zv??e na ploše více honiteb bohužel chybí. P?ed lety zanikla oblast chovu jelení zv??e a od té doby záleží na uživatelích jednotlivých honiteb, jak se k této problematice postaví. „Dobrou spolupráci máme s Lesní a rybni?ní správou Jeroným Colloredo-Mannsfeld a s n?kolika dalšími vlastníky honiteb, ale na zvýšení kvality chovu zv??e v celém našem regionu to bohužel nesta?í,“ konstatuje ing. Ma?ík. Nejv?tší úlovky jelení zv??e na území LZ Dob?íš byly zaznamenány na po?átku 90. let minulého století – kolem 200 ks. Po r. 2004, samoz?ejm? s ohledem na zmenšení celkové honební plochy ve správ? LZ, se loví mezi 30-40 ks. Silní jeleni

III. v?kové t?ídy dosahují maximáln? hodnot bronzové medaile. Jelen s nejsiln?jší trofejí byl uloven v r. 1966: 191,83 b. CIC na polesí Kozí Hory. Významné trofeje z období po r. 1990: 184,88 b. CIC (1994), 175,90 b. CIC (1992), 172,12 b. CIC (1999) a 172,04 b. CIC (1992). Trofeje pocházejí z honiteb, které LZ již dnes nespravuje.

Da??í zv??

Stejn? jako jelení zv?? vykazuje pr?m?rnou kvalitu i zv?? da??í, chovaná v honitbách na Dob?íšsku již 350 let. V druhé polovin? 80. let minulého století dal LZ dovézt zv?? z obor Jabkenice, B?ezka a Zámecká na osv?žení krve. Da?ci byli umíst?ni do aklimatiza?ních ob?rek na polesí Svatá Anna a Voznice a po redukci p?vodní populace vypušt?ni do volných honiteb. Výsledkem bylo n?kolik bronzových lopatá??, ulovených v honitbách dnes pat?ících Colloredo-Mannsfeld?m. Nejsiln?jší dan?k byl uloven v r. 2001, trofej má bodovou hodnotu 164,16 b. CIC. Ješt? na po?átku 90. let se v honitbách LZ Dob?íš lovilo kolem 200 ks da??í zv??e, po r. 2004 p?edstavuje ro?ní odst?el kolem 30 ks.

Jelenec b?loocasý

Podle ing. Ma?íka je sou?asný stav v populaci jelence b?loocasého neut?šený. Z honiteb na Dob?íšsku pochází ?ada kvalitních trofejí, ale to je již minulostí. Vlivem rozdrobení honiteb, pytláctví a ?ady dalších negativních faktor? došlo b?hem pom?rn? krátkého období k prudkému poklesu po?etnosti tohoto druhu. Na konci 80. let a poté v polovin? 90. let minulého století se na území LZ Dob?íš ro?n? lovilo kolem 40 ks této zajímavé zv??e, od té doby úlovky klesají. V režijních honitbách LZ se poslední dva roky již jelenci neloví. N?kolik let se neobjevila bodov? významná trofej, v populaci p?evládá mladá zv??. Nejvíce jelenc? se drží na polesích Svatá Anna a Obora, pat?ících Colloredo-Mannsfeld?m. P?es sou?asný negativní stav neztrácí ing. Ma?ík nad?ji na lepší ?asy: „Jednou z našich priorit je udržet jelence v dob?íšských honitbách, p?inejmenším kv?li tradici.“ Uvidíme, zda se to poda?í, úbytek zv??e se zastaví a objeví se silné trofeje, podobné t?m, které pocházejí p?edevším ze 70. a 80. let. Nejsiln?jší jelenec byl uloven v r. 1977: 325,20 b. CIC. Významné trofeje z obory Aglaia a z volných honiteb Svatá Anna a Voznice z období po r. 1990: 308,3 b. CIC, Aglaia, 1991; 304,5 b. CIC, Aglaia, 1994; 301,5 b. CIC, Aglaia, 1993.

Další druhy spárkaté zv??e

K dalším druh?m spárkaté zv??e v honitbách LZ Dob?íš pat?í srn?í zv??. Je rozší?ena celoplošn?, její stavy jsou stabilní, ale trofeje podpr?m?rné.

Koncem 50. let minulého století byla v oblasti Kozích hor vysazena mufloní zv??. Její stavy jsou dlouhodob? nízké, v uplynulých letech se ro?n? lovilo maximáln? n?kolik kus?. Nejsiln?jší trofeje – 217,6 b. CIC (1999), 215,7 b. CIC (1999), 207 b. CIC (1994).

Stejn? jako na v?tšin? území naší republiky se také na Dob?íšsku v posledních deseti letech prudce zvýšily stavy ?erné zv??e. P?ed

20 lety se na v honitbách LZ lovilo kolem 30 divo?ák? ro?n?, v letech 2001 a to bylo desetkrát více. V r.2004 a též vloni však úlovky poklesly, patrn? vlivem intenzivního odst?elu v letech p?edchozích a v d?sledku nep?íznivého chladného po?así v jarním období, které zp?sobuje vyšší úmrtnost selat.

Ondatra – z Dob?íšska do Evropy

V souvislosti s dob?íšským panstvím Colloredo-Mannsfeld? se nelze nezmínit o ondat?e pižmové. V lo?ském roce uplynulo 100 let od vysazení druhu p?vodem ze Severní Ameriky u Hu?ského rybníku nedaleko Dob?íše (Sv?t myslivosti 12/2005), odkud se ondatra v následujících letech rozší?ila do celé Evropy. Je paradoxem, že dnes jsou po?etní stavy tohoto hlodavce v oblasti prvního místa jeho nové domoviny minimální.

Zajímavosti území LZ Dob?íš

Území LZ Dob?íš se m?že pyšnit r?znými lesnicko-mysliveckými zajímavostmi. Krom? historických souvislostí výskytu jelence b?loocasého a ondatry pižmové jsou to r?zné stavby a p?írodní památky.

Pod vrchem T?emšín dodnes stojí železný k?íž, který dal v r. 1870 postavit na památku svého p?sobení knížecí lesmistr Karel Gangloff, významný odborník zabývající se také hospodá?skou úpravou lesa, vynalézáním p?ístroj? k m??ení d?evní hmoty atd. K?íž byl vysv?cen v r. 1895. Nedaleko Gangloffova k?íže se zachovala malá kamenná bouda, kterou LZ v sou?asné dob? rekonstruuje. Jak se ukázalo, jde o n?kdejší kapli. Tyto památky leží na území P?írodního parku T?emšín, který byl z?ízen v r. 1997 na rozloze 112 ha. Jeho sou?ástí je n?kolik p?írodních rezervací a památek.

Pozornost návšt?vník? brdských les? p?itahuje též d?ev?ný lovecký záme?ek Vacíkov, postavený hrab?tem Pálffym. Dnes je p?kn? opravený a slouží pot?ebám LZ, jenž je jeho vlastníkem.

Na první pohled se m?že zdát, že LZ Dob?íš má, co se tý?e myslivosti, svá „nejlepší léta“ za sebou. P?ed sebou má však mnohé cíle: postarat se o zajišt?ní souladu mezi zv??í a lesem, zapojit se do úsilí o stabilizaci stav? jelence b?loocasého a zlepšení sou?asné situace v chovech dalších druh? spárkaté zv??e atd. V tom nelze než pop?át hodn? zdaru.