S odstupem tém?? t?í let se vracíme ke ?lánku uve?ejn?ném ve Sv?t? myslivosti ?. 1/2004, jenž pojednával o p?ikrmování srn?í a da??í zv??e kvalitní siláží. Zajímá nás, jak se dlouhodobé p?edkládání tohoto krmiva projevilo na kondici a zdravotním stavu zv??e v honitb? Mysliveckého sdružení Bor se sídlem v P?ov? (okr. Nymburk).
?lánek z r. 2004 navazoval na dobré zkušenosti s p?ikrmováním jelení zv??e siláží v p?ezimovacích ob?rkách Krkonošského národního parku. Potvrdil, že siláž lze s úsp?chem využít nejen v tvrdých podmínkách horských honiteb, ale i v rovinatém Polabí. Poj?me si p?ipomenout základní údaje o honitb?, stavech zv??e a technice p?ikrmování.
Honitba v rovinatém Polabí
MS Bor se sídlem v P?ov? hospoda?í v honitb? o vým??e p?ibližn? 2000 ha, jež se rozkládá na levém b?ehu ?eky Labe mezi m?sty Kolín a Pod?brady. Charakterem prost?edí jde o polní honitbu (1000 ha zem?d?lské p?dy) s podílem
650 ha lesa (?ást pokrývá lužní les se zastoupením charakteristických d?evin – dubu, topolu, osiky a lípy, ?ást tvo?í borové porosty). Vodní plochy zaujímají kolem 100 ha, zbytek vým?ry tvo?í ostatní plochy. Na zem?d?lské p?d? se p?stují hlavn? pícniny (vojt?ška), kuku?ice, slune?nice a obilí. V uvedené oblasti se nenajdeme ?epky, což tamní myslivci p?ijímají s povd?kem. Na mnohých pozemcích se stále ?ast?ji objevují tzv. „biopásy“, oseté sm?skami krmné kapusty, pohanky, prosa a jarních obilovin. Tento zp?sob využití zem?d?lské p?dy, podporovaný dota?ním programem Ministerstva zem?d?lství ?R, sv?d?í nejen srn?í, ale zejména drobné zv??i. Jak potvrdil myslivecký hospodá? Josef Novák, její stavy v posledních letech p?irozen? nar?stají. Biopásy jsou významným krajinotvorným prvkem, který výrazn? zvyšuje biodiverzitu. Hlavní zv??í v honitb? je zv?? srn?í (normované stavy 180 ks), ale vyskytuje se tam i dan?k evropský (normované stavy 40 ks), zajíci, bažanti a divoké kachny. ?erná honitbou pouze p?etahuje.
?lenskou základnu MS tvo?í 28 myslivc?, p?i?emž aktivních je kolem dvaceti. V honitb? se loví 30 srnc?, 60 srn a srn?at, 8-10 ks da??í a p?ibližn? 10 ks ?erné zv??e. Na honech se da?í lovit kolem 150 zajíc? a 150 bažantích kohout? divoké populace. Lov drobné zv??e je vždy pod?ízen jejím skute?ným stav?m v honitb? p?ed lovem, a to v závislosti na p?írodních podmínkách konkrétního roku.
P?ikrmování siláží
Josef Novák se s p?ikrmováním siláží setkal poprvé v Krkonoších v r. 1999. Zaujalo ho to a na zkoušku p?ivezl trochu siláže do honitby MS Bor pro p?ikrmování srn?í zv??e. Krmivo se osv?d?ilo, a tak bylo rozhodnuto. Pan Novák navázal kontakt s výrobcem siláže – Zem?d?lským družstvem ve Studenci u Jilemnice (okres Semily), jež disponuje pot?ebnou technikou k její výrob? a hlavn? m?že zajistit veškeré komponenty do siláže. Siláž p?ipravovaná pro srn?í zv?? se mírn? liší od té pro jeleny. Složení srn?í siláže je následující: 25 % kuku?i?ná hmota na siláž, 13 % krmná mrkev, 12 % jable?né výlisky, 10 % pivovarské mláto, 10 % oves, 10 % pšenice a je?men, 8 % seno lu?ní, 5 % sojový šrot, 4 % jetel, 3 % minerální a vitaminové p?ísady. Cena siláže se pohybuje v rozmezí 260-270 K? za 1 q. P?ipravenou siláž usklad?uje MS Bor v silážním žlabu, p?ipojené fotografie dokumentují její letošní uložení. ?ást siláže uchovávají p?ovští myslivci v igelitových pytlích. Ty usnad?ují manipulaci s krmivem a využijí se na za?átku p?ikrmování, kdy se kv?li menšímu odb?ru nemusí odkrývat silážní žlab. Hotová siláž má p?irozenou sv?tlezelenou barvu a p?íjemn? voní po siláži, jablkách a mrkvi. Do honitby se rozváží podle pot?eby, zpravidla jednou týdn?. Auto s nákladem jezdí na p?edem ur?ené krmné linky, p?i?emž na každé z nich je 10-15 krmných míst. Osv?d?ilo se p?edkládání siláže p?ímo na zem, pot?ebné množství na jedno krmné místo se odvozuje od zájmu zv??e a po?así. V?tšinou jde o menší množství tak, aby ji zv?? sta?ila v ?erstvém stavu zkonzumovat a nedocházelo k jejímu znehodnocení a zbyte?ným ztrátám.
Praktické zkušenosti
P?edkládanou siláž p?ijímá srn?í i da??í zv?? již od po?átku experiment? velmi ochotn? bez p?edchozího navykání. Jednotlivé komponenty vytvo?í b?hem zrání homogenní hmotu, kterou zv?? konzumuje beze zbytku. Zatímco bažanti se na siláži „ochotn? p?iživují“, divo?áci o ni nejeví p?ílišný zájem. N?komu by se mohla zdát výrobní cena siláže p?íliš vysoká. Je však t?eba vzít v úvahu skute?nost, že p?i krmení siláží jako hlavním krmivem dochází k významné úspo?e jadrných krmiv. Zv?? jí totiž dává p?ednost p?ed jádrem, nepovšimnuto z?stává i kvalitní lu?ní, vojt?škové ?i jetelové seno.
Samotné údaje o spot?eb? 200 q kvalitní siláže a dalších 400-600 q jadrného a dužnatého krmiva sv?d?í o tom, že MS Bor zv??i skute?n? dop?ává dostatek krmiv. V této honitb? se pln? potvrdila známá skute?nost, že plnohodnotná, vyrovnaná a kvalitní výživa podpo?ená zodpov?dným pr?b?rným odst?elem p?ináší ovoce. Ze vzpomínek Josefa Nováka a dalších ?len? MS Bor lze vy?íst, že v dobách minulých se ob?as objevil siln?jší srnec, ale o medailích se snad nedalo ani hovo?it. Pr?b?rní ro?ci mívali na za?átku odst?elu hmotnost také jen 5-6 kg. Jakmile se za?alo se zv??í lépe hospoda?it, v?etn? p?ikrmování siláží, zlepšoval se viditeln? její zdravotní stav a kondice. Hmotnost ulovené zv??e se rok od roku zvyšovala pr?m?rn? o 1,5 kg a za?ali být vid?t srnci s velmi dobrými par?žky. Bylo však pot?eba „nechat je dozrát“. V sou?asné dob? dosahují pr?b?rní pali?ká?i hmotnosti 11-12 kg (po vyvržení) a u dosp?lých srnc? není vzácností hmotnost 17-20 kg. Teprve vloni a zejména letos se poda?ilo „sklidit“ ?ty?i velmi silné srnce (viz foto), kte?í honitbu dostate?n? reprezentují. Bodové hodnoty jejich trofejí dosáhly jednou bronzové (105,025 b. CIC), dvakrát st?íbrné (121,575 a 128,775 b. CIC) a jednou zlaté medaile (156,025 b. CIC). Další, podle slov mysliveckého hospodá?e lepší srnci, v honitb? ješt? „b?hají“.
V souvislosti s chovem srn?í zv??e v honitb? MS Bor je t?eba zmínit zásady pr?b?rného odst?elu.
- Lov srnc? v I. v?kové t?íd? je „otev?ený“ od za?átku doby lovu a též v ostatních v?kových t?ídách platí zásada: do ?íje st?elit vše, co nepat?í do chovu.
- V honitb? se ro?n? loví t?i až ?ty?i srnci poplatkov?, ale nikdy to není na za?átku doby lovu. Zralí srnci se nechávají projít ?íjí a loví se nejd?íve koncem ?íje, ev. po ní.
- K lovu holé zv??e je t?eba p?istupovat ješt? zodpov?dn?ji než k lovu srnc?. Proto jej provád?jí zkušen?jší lovci, zejména v lokalitách výskytu silných srnc?. Plán lovu srn a srn?at se da?í plnit do konce listopadu, potom již má zv?? v honitb? klid.
Uvedené skute?nosti dostate?n? dokumentují výborné vlastnosti kvalitní siláže. Po více než p?tiletých zkušenostech ji myslivci z MS Bor k p?ikrmování spárkaté zv??e v?ele doporu?ují. Za vším stojí ob?tavá práce ?len? MS. Jak ?íká myslivecký hospodá? Josef Novák, za tu je na míst? pod?kovat.
Více informací o p?ikrmování siláží lze získat u Josefa Nováka na tel.: 602 462 672, nebo na adrese
prave v uvedene knize MYSLIVOST jsem se take poprve ve svem zivote dozvedel ze prase divoke je pro myslivecke hospodarstvi velmi uzitecne a to svym "buchtovanim" protoze tim upozornuje myslivce na premnozene druhy kalamitniho hmyzu a velmi rado ryje v zemi a tim pomaha k prirozene obnove lesa , prase divoke take podle teto publikace skonzumuje rocne obrovske mnozsti skodliveho hmyzu, v lese je tedy divocak temer jako zdravotni policie s tim ze podle teto knihy pry slmsne i zdechliny a je tedy uplny vsezravec, po teto informaci se budu snazit tedy i divocaky povazovat za velmi uzitecne divoke zvire a pokud to pujde budu ho pomahat prikrmovat, pro divocaky je pry naprosto neodolatena krmna smes - kukurice
zacal jsem pro lesni zver sbirat potraviny po cele CR, v knihovne jsem si minuly tyden pujcil knihu MYSLIVOST napsanou p.HROMASEM, velmi dobra kniha kde jsem se poprve setkal s terminem myslivecka silaz ktery me velmi zaujal, ted shanim potravu pro lesni zver hlavne pro du nejdrobnejsi ale pokud ziskam naprikald nekolik tun cikrove repy nebo nekolik tun brambor mohl bych se domluvit s mysliveckymi organizacemi a rozdelit jim nektere potraviny, pokud ziskam nekolik tun zrna psenice, ovsa, jecmene nebo zita udelam to same, pozadal jsem pred nekolik dny radu organizaci aby mi pomohly a cekam na odezvu, pokud mi nekdo muze pomoci a vi kde by bylo pro lesni zver zdarma mozno ziskat jakekoliv mnozstvi potravin budu jedine rad, dokonce jsem se dozvedel co je termin -LETNINA - a pokud ma nekdo LETNINU zbytecnou jiste pro ni najdeme uplatneni jinde, co jsem si precetl je letnina - 50 cm dlouhe vetvicky dubu, lipy jivy jasanu osiky jerabu habru jilmu, dale netrnite kere, maliniky a koprivy, vetevky se pomalu susi a potom se vazi do otypek a privazuji pod strechu a potom se davaji v zime zveri sparkate,
