00HON

Medv?d je op?t stálým druhem naší zv??e 

Doc. Ing. Jaroslav ?ervený, CSc., a Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Velké  šelmy v posledním desetiletí poutají zvýšenou pozornost nejen našich myslivc?, zoolog? a ochránc? p?írody, ale zejména r?zných sd?lovacích prost?edk?. Medv?d hn?dý (Ursus arctos) je sice ve spole?nosti rysa a vlka z tohoto hlediska pon?kud opomíjeným druhem, nicmén? i o n?m bylo v tomto období publikováno velké množství informací (nap?. ?lánky v mysliveckých ?asopisech: Myslivost, 1996 (11): 34; Myslivost, 1995 (11): 27; Myslivost, 1996 (8): 34; Myslivost 1997 (1): 20; Sv?t myslivosti, 2004 (2): 16-20. P?esto ur?it? není na škodu zopakovat si na tomto míst? n?které již d?íve publikované a snad již i obecn? známé skute?nosti.

Krátký výlet do historie

V ?echách byl medv?d hn?dý vyhuben v pr?b?hu 18. a 19. století. Poslední doložený zást?el pochází od Jeleních Vrch? v želnavském polesí na Šumav? z 14. listopadu 1856, kdy lesník Jan Jungwirth ulovil medv?dici. Nedoložené údaje však nasv?d?ují ješt? o pozd?jším výskytu druhu v této oblasti (nap?. 1864, Olšina; 1870 Debrník). Na ostatním území ?ech byl medv?d hn?dý vyhuben již mnohem d?íve. Nap?. v Brdech byl poslední výskyt medv?da zaznamenán v r. 1660, v K?ivoklátských lesích byl poslední medv?d uloven 21. 8. 1692, v Krkonoších 16. 11. 1726, v Jizerských horách v r. 1741 a r. 1763 v Krušných horách na Ašsku.

Na Morav?, zejména v Jeseníkách a v Beskydech, se medv?di udrželi déle než v ?echách, pravd?podobn? díky pravidelným potulkám jedinc? ze Slovenska. Na Drahanské vrchovin? byl poslední zást?el evidován r. 1683, na ?eskomoravské vrchovin? byl poslední  medv?d uloven r. 1717 v revíru P?edín, v Jeseníkách kolem r. 1790 nedaleko Jeseníku. Ješt? po r. 1850 bylo uloveno sedm medv?d? v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrch?: 1860 v revíru Salajka, 1876 na Baraní a na Ostravici, 1885 u Rožnova, 1886 op?t  na Ostravici, v r. 1887 na Travném u Horní Morávky a v r. 1890  u Valašské Byst?ice. Poslední moravský medv?d byl pravd?podobn? uloven r. 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy, n?kte?í auto?i však tento údaj zpochyb?ují. Jeden medv?d se toulal ješt? r. 1908 po Moravskoslezských Beskydech v okolí Baraní a Kaval?anky, ten se však vrátil zp?t na Slovensko. Od té doby nebyl medv?d hn?dý na území ?R znám více než p?l století. Zp?t se na naše území za?al ší?it po konci 2. sv?tové války.    

Obecn? lze za hlavní p?í?iny zániku populace medv?da hn?dého (ale i ostatních velkých šelem) na historickém území ?ech, Moravy a Slezska ozna?it p?ímé pronásledování ?lov?kem a výrazné zm?ny ve skladb? les?, které posléze vyústily v rozsáhlé odles?ování. Intenzivní pronásledování velkých šelem m?lo své po?átky již v dobách hospodá?ského podnikání renesan?ních velkostatk?, tedy p?ibližn? od konce 15. století. Nejradikáln?jší ústup se však datuje do dob tereziánských a josefínských, kdy vedle na?ízeného „hubení velkých šelem myslivci i poddanými“ došlo následkem lesních ?ád?, vydaných v letech 1754 až 1756 císa?ovnou Marií Terezií, k pom?rn? rychlé p?em?n? p?vodních p?irozených a pralesovitých lesních porost? na um?le zakládané monokultury. Pozd?jší reformy osvíceneckého absolutismu, zejména lovecký ?ád Josefa II. z r. 1780, umož?ující hubení velkých šelem každému a kdekoliv, pak již zastihly populace velkých šelem na ústupu a p?isp?ly k urychlení jejich zániku na v?tšin? území.

Kuriozitou je výskyt medv?d? uniklých ze zajetí. Nap?. r. 1913 byl v Sušici (okr. Klatovy) uspo?ádán hon na medv?da, po jehož zast?elení se zjistilo, že unikl potulným medv?dá??m. V r. 2000 se ve Vsetínských vrších vyskytoval mladý samec, tzv. Míša z Brodské, který projevoval známky ocho?ení. Za 71 dní svého pobytu ve volné p?írod? zlikvidoval celkem sedm v?elín?, 28 slepic, t?i ku?ata, t?i kr?ty, 239 králík?, 27 ovcí a jedno tele. Za jeho p?sobení zaplatil stát náhrady ve výši 192 620 K?.

Jak se v sou?asnosti u nás medv?di sledují

Údaje o rozší?ení a po?etnosti medv?da hn?dého jsou získávány zejména z publikovaných údaj? v odborné literatu?e, z nepublikovaných databází r?zných institucí (nap?. Akademie v?d ?R, muzea, univerzity, pracovišt? Agentury ochrany p?írody a krajiny ?R, národní parky ?i chrán?né krajinné oblasti) nebo z p?íležitostních hlášení o pozorování medv?d?. V obdobích 1991-1995, 1999-2000 a 2002-2003 byly do všech 5576 honiteb ?R a do 39 regionálních pracoviš? ochrany p?írody (Správy národních park? a chrán?ných krajinných oblastí, pracovišt? AOPK ?R) zaslány speciální dotazníky o výskytu vybraných druh? savc?, v?etn? medv?da. V t?chto dotaznících byla zaznamenávána nejen p?ímá pozorování dosp?lých jedinc? a mlá?at, ale i nálezy stop, ko?isti a dalších pobytových znamení. Návratnost vypln?ných dotazník? byla 63,7-85,8 % u honiteb a 46,2-94,9 % u pracoviš? ochrany p?írody. Požadované informace o výskytu medv?da byly obsaženy v r?zných obdobích od 0,1 % do 1,4 %. Celkový po?et údaj? získaných touto metodou byl 487. Obdobná dotazníková akce se uskute?nila i za období 1994-1995, zpracování t?chto údaj? však ješt? není dokon?eno.V Chrán?né krajinné oblasti Beskydy byly údaje o výskytu medv?d? získávány také p?i pravidelném zimním stopování na sn?hové obnov?.

Rozší?ení druhu se hodnotí podle výskytu v jednotlivých kvadrátech standardizované mapovací sít? U.T.M. (P 6‘x M 10‘) o velikosti kvadrátu 134,4 km2 (11,2 x 12 km), v?tšinou v desetiletých obdobích. Za ob?asný (resp. vzácný) je považován výskyt v mén? než 50 % sledovaného období, za nepravidelný ve více nebo rovno 50 % a mén? než 75 % sledovaného období, za pravidelný ve více nebo rovno 75 % sledovaného období.

Sou?asný výskyt medv?d? u nás

Novodobé pozorování medv?da hn?dého se na území ?R obdobn? jako u rysa ostrovida ?i vlka obecného datuje od období po r. 1945. Na rozdíl od rys? a vlk? však k ší?ení medv?d? docházelo až mnohem pozd?ji, a to v d?sledku r?stu medv?dí populace v sousedním Slovensku po r. 1960. První údaj o výskytu pochází sice již z r. 1946, kdy byl medv?d pozorován v pralese Razula u Velkých Karlovic na Javorníkách, další pozorování však na sebe nechala pom?rn? dlouho ?ekat. Druhé konkrétní pozorování totiž pochází až z konce kv?tna 1963, kdy n?kolik osob pozorovalo medv?da v ?asných ranních hodinách v blízkosti železni?ní stanice ve Velké nad Veli?kou  (okr. Hodonín) na úpatí Bílých Karpat. Další pozorování pochází z Beskyd z r. 1970 a od r. 1972 za?ali medv?di navšt?vovat hory východní Moravy pravideln?ji. Pouze mezi rokem 1983 a 1987 byla pozorování mén? ?ast?jší. V?tšina zjišt?ných výskyt? pochází z Beskyd (Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky). V t?chto oblastech se dá výskyt medv?d? také ozna?it od r. 1980 za ?astý, v Bílých Karpatech za pravideln?jší a na ostatním území ?R pouze za náhodný. V Beskydech byli medv?di zjišt?ni i v zimním období, byly nalezeny zimní brlohy a jsou zaznamenána též pozorování medv?dic s medví?aty. Konkrétní d?kazy o narození mlá?at na území ?R však scházejí.

N?kte?í jedinci ob?as migrují i pom?rn? daleko z Beskyd, p?i?emž musejí p?ekonat relativn? p?ehledné, zem?d?lsky intenzivn? obhospoda?ované a bezlesé oblasti. Zvýšený po?et pozorování v t?chto oblastech vyvolává klamný dojem o výskytu více medv?d? na v?tším území, a?koliv vždy jde pouze o potulky jednoho jedince. Takto se nap?. jeden mladý samec zatoulal v b?eznu a dubnu r. 1989 až do Jeseník?, do podh??í Orlických hor, na ?eskomoravskou vrchovinu a na Drahanskou vrchovinu, kde prokazateln? prošel v období od 14. 3. do 22. 4. trasu dlouhou nejmén? 350 km a jen na území ?R se musel pohybovat na více než 4000 km2. Konec potulky tohoto jedince ukon?ila až narkotiza?ní st?ela, která mu po odd?lení jehly v t?le následn? p?ivodila i smrt. Jiný mladý medv?d došel v kv?tnu 1994 dokonce až  na Náchodsko. Další medv?di  se vyskytovali v kv?tnu 1993 a v dubnu až ?íjnu 1996 v Jeseníkách, v ?ervnu 1995 v Oderských vrších a v ?ervenci 2002 v oblasti Moravského krasu. Naprosto unikátní je zjišt?ní zatoulaného medv?da v ?ervnu a ?ervenci 2002 v pr?myslové oblasti Ostravska, kde jeden mladý jedinec pobýval n?kolik týdn? v opušt?ných sadech v okolí uhelných dol? v Orlové. Výskyt medv?da hn?dého na našem území zárove? p?edstavuje nejzápadn?jší okraj rozší?ení karpatské populace tohoto druhu. I když pozorování medv?d? na území ?R neustále p?ibývá, je jeho po?etnost zoology odhadována jen na dva až p?t jedinc? (tab. 1). Od r. 1996 t?mto údaj?m odpovídají i vykazované hodnoty JKS, kdy se medv?d hn?dý poprvé objevil v mysliveckých statistických výkazech (1996 – 2 ks, 1997 – 0 ks, 1998 – 1 ks, 1999 – 0 ks, 2000 – 4 ks, 2001 – 3 ks, 2004 – 3 ks, 2004 – 3 ks, 2005 – 5 ks, 2006 – 4 ks). Rozmnožování medv?d? není na našem území zatím jednozna?n? potvrzeno, není však také ani zcela vylou?eno.

Vývoj populace medv?da hn?dého v ?R po r. 1945 je patrný z obr. 1-5 a z tab. 2. Zatímco v obdobích 1945-1949 a 1960-1969 (obr. 1) byl výjime?ný výskyt tohoto druhu znám pouze z jednoho mapovacího ?tverce (0,16 % území ?R, tj. 130 km2), v období 1970-1979 (obr. 2)  byl ob?asný výskyt zaznamenán již v 17 ?tvercích (2,71 %, tj. 2280 km2). Ší?ení medv?d? pokra?ovalo i v období 1980-1989 (obr. 3), kdy byl výskyt stále ješt? ob?asného charakteru zaznamenán již v 41 ?tvercích (6,53 %,tj. 5510 km2). Obdobná situace byla i v období 1990-1999 (obr. 4). Tehdy byl výskyt medv?da znám celkem také z 41 ?tverc?  (6,53 %, tj. 5510 km2), avšak již ve ?ty?ech ?tvercích (0,63 %, tj. 540 km2) bylo možné výskyt ozna?it za nepravidelný.  V období 2000-2003 (obr. 5) byl výskyt znám sice jen z 25 ?tverc? (3,98 %, tj. 3360 km2), p?i?emž nepravidelný výskyt je znám op?t ze ?ty? ?tverc? (0,63 %, tj. 540 km2), avšak v dalších ?ty?ech ?tvercích (0,63 %, tj. 540 km2) jde o výskyt pravidelný.

Pod?kování

Na tomto míst? je naší povinností pod?kovat všem ?len?m honiteb v celé ?R, jakož i všem pracovník?m ochrany p?írody, kte?í laskav? uvedli svá pozorování v dotaznících. Zvláštní dík pat?í D. Bartošové  a F. Šulganovi (CHKO Beskydy), L. Kuncovi (Ostrava) a všem ?len?m tzv. „Vl?ích hlídek“, kte?í se podíleli na monitoringu výskytu medv?da.

Tento p?ísp?vek vznikl v rámci ?ešení projektu GA ?R ?íslo S6093003.

Auto?i pracují v Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo devět

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)