Svět myslivosti - Úvodník 11/2006

Vážení ?tená?i,
p?ed 150 lety byla ulovením posledního ?eského medv?da ukon?ena existence d?íve po?etné a prosperující medv?dí populace. Vše, co po ní z?stalo, je jedna vycpanina a kamenný pomní?ek s nápisem Bärenstein 14. 11. 1856, stojící na Šumav? poblíž osady Jelení na míst?, kde byla medv?dice ulovena. V d?jinách ?eské myslivosti (lovectví) to bohužel není jediný pomní?ek – o n?co d?íve než medv?da stihl stejný osud rysa. Tém?? sou?asn? s medv?dem byl uloven také poslední ?eský vlk a o n?co pozd?ji i divoká ko?ka. Jen málo chyb?lo, aby stejný osud postihl i vydru.

Snaha získat co nejvíce trofejí a zv??iny, touha p?ilepšit si ?asto vypláceným zást?elným, a p?edevším vztah dvou vrcholových predátor? a konkurent? – ?lov?ka a velké šelmy – pat?ily k hlavním d?vod?m intenzivního lovu velkých šelem v 17. a 18. století. Pokud k tomu p?idáme tehdejší úrove? poznatk? z ekologie a biologie velkých šelem, lze do ur?ité míry po?ínání našich p?edch?dc? – myslivc? (lovc?) – porozum?t. Se zvyšujícími se znalostmi a s vývojem spole?nosti však jakákoliv tolerance k podobným prvk?m chování ve vztahu k velkým šelmám (ale také k ostatním druh?m živo?ich?) není možná. I z nedávné historie víme, jak snadno lze manipulovat lidským chováním, jak snadno mohou r?zné autority ovlivnit vývoj událostí. P?ipome?me si, jakou genocidu vyvolalo Fri?ovo heslo "Smrt vydrám", nebo jak neblaze se na vývoji populací šelem, dravc? i sov podílelo nesmyslné ?len?ní zv??e na škodnou a užitkovou. Jak asi zap?sobí na nové myslivce v?ta z jedné u?ebnice myslivosti: "Všeobecn? se dá ?íci, že velké rozmnožení vlk? v 17. století se poda?ilo myslivc?m zdolat."
Opakující se pytláctví velkých šelem a módní likvidace nežádoucích druh? živo?ich? r?znými jedy jako by nás vracely daleko do minulosti, troufám si ?íci ješt? daleko p?ed 17. století. I když jsme ze zákona vyškrtli termín "zv?? škodná", v?bec nic se nezm?nilo. Obratn? jsme tento nežádoucí pojem nahradili termínem predátor a dál místo škodné tlumíme predátory. Jak se zdá, úsp?šn?. Po?et publikovaných nález? ulovených rys? a otrávených dravc? se neustále zvyšuje a jestli má být onou pov?stnou špi?kou ledovce, je situace kritická. Napravit tento stav je úkol velmi složitý a dlouhodobý. Jediným ?ešením je zásadní zm?na v chování nejmén? jedné generace myslivc?.
Té generace, v jejíž výchov? budou uplatn?ny nejmodern?jší poznatky z ekologie a biologie zv??e, generace, pro niž bude prioritní ekosystémový p?ístup k managementu populací voln? žijících živo?ich?.
Bohužel u nás až na výjimky skute?ný výzkum lovné zv??e chybí. Jiná situace je ve v?tšin? evropských stát?, kde je výzkum všech druh? zv??e na velmi dobré úrovni. Jsou publikovány stovky prací (v Evrop? vychází tém?? dv? desítky v?deckých ?asopis? s tématikou výzkumu zv??e a nespo?et odborných ?asopis? podobných Sv?tu myslivosti a Myslivosti) z r?zných obor?, zpracovávaná data se získávají velmi ?asto unikátními metodami za použití nákladných za?ízení a ve v?tšin? stát? jsou získané výsledky respektovaným "zbožím". P?i pohledu do našich odborných mysliveckých ?asopis? a knih se nemohu vyhnout dojmu, že tyto informace, které m?žeme mít zdarma, nevyužíváme, ale ignorujeme. Tento stav je dlouhodob? neudržitelný.
Absence uplat?ování moderních poznatk? v chovu n?kterých druh? zv??e m?že mít za následek i významný pokles po?etnosti t?chto druh?. Kamenný pomní?ek k památce vyhubeného druhu m?žeme totiž postavit nejen se zbraní v ruce, ale i oby?ejnou neznalostí ?i hloupostí.