Svět myslivosti - St?ílejte pr?b?rné špi?áky!

Když byl ve Sv?t? myslivosti ?. 5/2006 uve?ejn?n „provokativní“ ?lánek ing. Petra Ziegrossera „Nest?ílejte špi?áky!“, sm?rovaný k srn?í zv??i, pobaven? jsem se usmál, nebo? jsem p?edpokládal, že negativní odezva se musí brzy dostavit. To, že se ozvali jen dva oponenti, autora ?lánku pravd?podobn? uklid?uje. Ale zamýšlí se také nad tím, že jej nikdo podobným ?lánkem nepodpo?il?

Obsah a sd?lení obou fundovaných reakcí na p?ísp?vek ing. Ziegrossera byly podle mého názoru tém?? vy?erpávající, a je z?ejmé, že je napsali zkušení myslivci s odpov?dným p?ístupem k chovu srn?í zv??e. Je neoddiskutovatelnou skute?ností, že v plánu lovu trofejové zv??e se musí po?ítat nejmén? s 50 % na I. v?kovou t?ídu. Jaká pravidla si pro stanovení pr?b?rného kusu stanovíme, je na nás, ale logicky se nabízejí pali?ká?i a slabí špi?áci. Povolená délka paroží špi?ák? se odvozuje od kvality populace srn?í zv??e v p?íslušné honitb?. Je pravda, že v mnoha honitbách se st?ílejí pali?ká?i intenzivn? již ?adu let, ale z?etelný posun v kvalit? to nep?ináší. Ono totiž parožení srn?í zv??e spadá do období pro ni zna?n? nep?íznivého.

Ovšem u jelení zv??e je situace pon?kud jiná. Navazuji tím na ?lánek „Nest?ílejte špi?áky! (II.) stejného autora, uve?ejn?ný ve Sv?t? myslivosti ?. 9/2006. ?lánek se týká odst?elu jelen? s prvním parožím. Po?átek parožení jelen? a zejména špi?ák? za?íná v období pastevní hojnosti. Pokud v srpnu není výška paroží špi?ák? nad slechy (by? v lý?í), je nepravd?podobné, že z takového jedince bude dobrý dosp?lý jelen. Konkrétn? v honitb? Libavá se vyskytují koncem ?ervence špi?áci, kte?í mají délku paroží 30 cm a více.

Po p?e?tení p?ísp?vku ing. Ziegrossera jsem nabyl dojmu, že povyšuje snahu o napravení pochybných praktik n?kterých myslivc? nad úrove? osv?d?ených a dlouhodob? vžitých zásad správného chovu a lovu jelení zv??e v mnohých jeleních oblastech. P?ipouštím, že jím praný?ovaný šlendrián v nesprávném lovu a evidenci ulovené zv??e existuje (ostatn? i já jsem na tento stav upozornil již v n?kolika ?láncích), ale nem?že to být bráno jako všeobecn? praktikovaný zp?sob hospoda?ení s jelení zv??í. Je také pravdou, že stavy jelení zv??e se stále „redukují“, každým rokem je uloveno tém?? tolik zv??e, kolik jí bylo na ja?e nas?ítáno, a p?esto se nedá ?íci, že dochází ke skute?nému snížení stav?. Jenže tomu neprosp?je omezování lovu špi?ák?. Domnívám se, že by tomu bylo spíše naopak.

Chov jelení zv??e ve volnosti, zejména v rozlehlých horských revírech, se bude ?ídit jinými pravidly než v oborách. V takových chovech je nutné lovit všechnu zv?? nevhodnou do chovu co nejd?íve. Znamená to tedy, stejn? jako u zv??e srn?í, že nejv?tší pravd?podobnost potkat špatn? založeného špi?áka je hned na po?átku doby lovu. Nesouhlasil jsem s tím, když byl na ur?itou dobu omezen lov ro?ních jeleních špi?ák?, protože toto omezení nebylo motivováno snahou o zlepšení chovu, ale hledisky ?ist? ekonomickými. Tehdy zastávaný názor, že za ulovení by? mizerného šesteráka je vyšší finan?ní p?ínos než za špi?áka, byl scestný. Tento zásah se okamžit? projevil jasn? pozorovatelným poklesem kvality trofejí v I. v?kové t?íd?. Práv? v dob?, kdy byl v honitb? Libavá omezen lov špi?ák?, tito následn? chyb?li v pln?ní lovu I. v?kové t?ídy. Pokud m?l být plán lovu spln?n, docházelo ke snižování náro?nosti p?i lovu jelen? na druhé ?i t?etí hlav?, p?íp. se sahalo i do vyšších t?íd. (Domnívám se, že tato skute?nost byla d?vodem toho, pro? jsou na Slovensku špi?áci za?azeni do samostatné v?kové t?ídy. Nedochází tak k situaci, že pr?b?rný lov špi?ák? je nahrazován odst?elem starších, t?í- a ?ty?letých jelen?.) Jenomže taková praxe je v p?íkrém rozporu se snahou o co nejvyšší zastoupení sam?í zv??e ve vyšších v?kových t?ídách. Pouze d?sledným pln?ním odst?elu v I. v?kové t?íd? m?žeme nechat silné a nad?jné jedince dozrát. Vzhledem k tomu, že o slabé trofeje jelen? I. v?kové t?ídy nebyl mezi hosty valný zájem, brzy se od experimentu upustilo. Ostatn? vždy, i po dob?e provedeném pr?b?rném odst?elu, z?stane v chovu dostatek nekvalitních jelínk?, aby bylo v I. v?kové t?íd? co lovit. ?ím d?íve a radikáln?ji se zasahuje do této t?ídy, tím mén? je t?eba zasahovat do II. v?kové t?ídy.

Základem kvalitního chovu veškeré trofejové zv??e ve volnosti je podmínka, že skute?né stavy nesmí být výrazn? vyšší než normované. Musí se dbát na to, aby byl vyrovnaný pom?r pohlaví. Dokladem toho je kvalita jelení zv??e v honitb? Libavá, i když i tam mají skute?né stavy dosti daleko ke stav?m optimálním. Hned od po?átku založení chovu v této oblasti platila zásada, že co do chovu nepat?í a škodí mu, musí být uloveno co nejd?íve. Od 60. let se bez omezení st?íleli špi?áci do výše slech?. Pozd?ji se povolená výška zvyšovala a b?hem 90. let již bylo povoleno st?ílet špi?áky s výškou paroží do 30 cm. Práv? toto opat?ení podporovalo základní požadavky na budoucí kvalitu jelen?, kdy trofej byla posuzována z pohledu délky, síly a rozlohy. Po?et výsad nebyl nikdy limitující, protože ve volném chovu nadm?rný po?et výsad jde vždy na vrub síly lodyhy.

P?ipoušt?t možnost napravování chyb ze zanedbaného nebo opožd?ného lovu dodate?nou selekcí v p?ezimovacích ob?rkách nepovažuji za myslivecky správné. Potom by sta?ilo k tomu ješt? dodat, že „správným“ a „vydatným“ p?ikrmováním po dobu pobytu v ob?rce m?že i z mizerného špi?áka vyr?st dobrý poplatkový jelen ... Možnost potkat špatného špi?áka v rozlehlých horských revírech se ?asto neopakuje, a proto je t?eba využít každé p?íležitosti k lovu již p?ed ?íji. V tu dobu ješt? nesp?cháme, až na výjimky, s odst?elem kolouch?, takže se m?žeme soust?edit na lov špatn? založených špi?ák?. Spekulace o tom, že m?že jít o sirotka nebo o jinak náhodn? postiženého jedince, neobstojí. Pokud je slabý, do dalšího chovu nepat?í. Navíc je zbyte?ným pastevním konkurentem. ?ím více jelen? I. v?kové t?ídy a slabých laní je uloveno p?i individuálním lovu, tím menší je potom tlak na organizování hon? ke konci roku.

Proto ?íkám: st?ílejte pr?b?rné špi?áky, a to co nejd?íve!

Ing. Lubomír Klement, Lipník nad Be?vou