V dubnu letošního roku obdržela redakce Sv?ta myslivosti ?lánek od MVDr. Luboše Kuneše nazvaný „Prevence proti st?e?kovitosti srn?í zv??e aneb Má smysl od?ervovat v lednu?“ Byl jsem redakcí požádán o lektorování tohoto p?ísp?vku. Problematikou st?e?kovitosti zv??e se dlouhodob? zabývám a k p?ísp?vku jsem m?l ?adu odborných výhrad. Zpracoval jsem je do podoby odpov?di autorovi s tím, že jsme se domluvili se šéfredaktorem i autorem zaslaného p?ísp?vku na za?azení ?lánku i mé reakce v podzimních m?sících, kdy bude uvedené téma aktuální. Jak se ale pozd?ji ukázalo, autor zaslal shodný p?ísp?vek do redakce ?asopisu Myslivost, která jej za?adila do zá?ijového ?ísla (i s poznámkou prof. Šev?íka). Protože považuji tuto tématiku obecn? za velmi závažnou a n?které názory autora ?lánku za velmi mylné, dohodli jsme se s redakcí Sv?ta myslivosti na za?azení mé odpov?di do aktuálního ?ísla ?asopisu.
Uvedený p?ísp?vek, který popisuje lé?ebnou praxi u srn?í zv??e v honitb? MS Diana Chotýšany, je jist? veden snahou dosáhnout v této ?innosti maximální ú?innosti. Podle mých odborných v?domostí i praktických zkušeností však popisovaná praxe obsahuje ?adu zásadních pochybení, na n?ž chci tímto p?ísp?vkem upozornit. Ú?INNOST ANTIPARAZITÁRNÍCH PREPARÁT?
MVDr. Kuneš uvádí, že „…ú?inek antiparazitik na st?e?kovitost je pouze na migrující larvy st?e?ka ...“. To jist? není a ani nem?že být pravda, autor si svými poznatky v tomto tvrzení navíc proti?e?í.
Je t?eba rozlišovat typ st?e?kovitosti a vývojový stupe? larev. Migrují pouze larvy nejmladšího vývojového stadia podkožního typu st?e?kovitosti (u nás nejtypi?t?ji st?e?ek srn?í), a to do za?átku zimy; navazující dv? vývojová stadia (zaznamenáváme je od po?átku listopadu) jsou již stacionárního typu se známou lokalizací do podkoží h?betu (Chvála a kol., Kotrlá a kol. aj.). U nosohltanové st?e?kovitosti (u nás je p?sobena nej?ast?ji st?e?kem hltanovým) jsou všechna t?i vývojová stadia vázána jen na dutiny nosu a hltanu. Pokud autor ?lánku provádí v honitb? svého MS lé?bu na konci kalendá?ního roku
(v listopadu a pozd?ji), a jak píše, úsp?šn?, tak je tomu jen díky ú?innosti použitých lé?iv na stacionární formy larev st?e?k?, a to bez ohledu na typ st?e?kovitosti. P?edlistopadové larvy podkožního st?e?ka budou velmi pravd?podobn? lé?ivem také postižitelné, avšak vzhledem k jejich ranému vývojovému stupni (nízká celková nebezpe?nost pro zv??) považuji za neod?vodnitelné lé?it již v této dob? (také s respektem k ostatním souvislostem – viz níže). Autorem p?evzatý argument o ú?innosti antiparazitárních p?ípravk? pouze proti migrujícím larvám z?ejm? pochází z poznatk? získaných v chovatelské praxi hospodá?ských zví?at, kterou však nelze mechanicky p?evád?t na zv??. Jako jednozna?ný d?kaz o ú?innosti lé?iva proti stacionárním larvám podkožních st?e?k? p?ipojuji fotografickou dokumentaci k p?ípadu, který je dopln?n vysv?tlivkami a komentá?em. Souhrnn? k tomuto bodu tedy musím konstatovat, že výchozí bod autorových úvah nad celkovou strategií lé?by st?e?kovitosti srn?í zv??e v honitb? MS Chotýšany je chybný.
Kdy a jak p?edkládat lé?ivo?
Z p?ísp?vku MVDr. Kuneše vyplývá, že lé?ivo je srn?í zv??i p?edkládáno v dob? probíhající lovecké sezóny této zv??e a že MS hospoda?í také s ?ernou zv??í. To jsou informace, které je t?eba vzhledem k praxi v honitb? p?ehodnotit. Zásadn? nemohu souhlasit s p?edkládáním lé?iv p?ed 1. lednem kalendá?ního roku. I p?i vymezení, jak autor píše, „…úsek? ?i stávaniš? zv??e ...“ p?ece nelze jednozna?n? vylou?it p?esuny srn?í zv??e v honitb? vlivem zem?d?lské ?innosti, soust?e?ování do zimních tlup ?i na zimní stávaništ?, z d?vodu zm?n pov?trnostních podmínek, zneklid?ování pohybem lidí v honitb? apod. Zv?? z „vylé?eného“ ?i „rozlé?eného“ úseku se tak snadno m?že objevit v úseku, kde není odst?el pozastaven, ?ímž dochází k jejímu lovu v dob? p?sobení p?ípravku! A to je odborn? zásadn? nep?ípustné. Vždy? nelze lovit od okamžiku zahájení p?íjmu lé?iva (by? i nahodilého ?i jednorázového), v pr?b?hu lé?by a po jejím ukon?ení v délce podle stanovené ochranné lh?ty! A ?erná zv??? P?i sou?asných popula?ních stavech sice není její migra?ní aktivita nijak enormní, ale p?esto je tak velká, že nelze vylou?it podíl divo?ák? na p?íjmu lé?iv p?edložených srn?í zv??i (tím zárove? zdravotn?-hygienickou závadnost zv??iny ?erné zv??e). I kdyby veškerá má ostatní argumentace proti praxi v honitb? MS Diana Chotýšany m?la zanedbatelnou váhu, tak argumenty uvedené v této ?ásti mého p?ísp?vku musí bohat? sta?it. Autor jist? sleduje celkový vývoj v oblasti veterinárních lé?iv, a proto mi musí dát za pravdu, že paleta využitelných lé?ivých látek doznala v posledních letech významných zm?n, zvlášt? ve sm?ru k tzv. potravinovým zví?at?m. Srn?í i ?erná zv?? pat?í mezi taková zví?ata, a nelze d?lat výjimky ze závazných pravidel. Neexistuje tedy jiná možnost, než lé?bu srn?í zv??e p?ipravit ke konci kalendá?ního roku, hned na za?átku nového roku lé?bu provést a striktn? respektovat období lé?by i navazující ochrannou lh?tu pro zv??inu. Takovým p?ístupem se v?as zablokuje vývoj starších (a pro zv?? mnohem více zat?žujících vývojových stadií) larev st?e?k? a zárove? se splní zdravotn?-hygienické požadavky spojené s touto lé?bou u srn?í zv??e.
DÉLKA PODÁVÁNÍ LÉ?IVA
MVDr. Kuneš uvádí, že v honitb? MS Diana Chotýšany se lé?ivo p?edkládá sedm dní. Tomuto p?ístupu p?íliš nerozumím (v p?ísp?vku zd?vodn?n není), p?i?emž opomíjím podstatn? zhoršenou ekonomickou stránku upraveného lé?ebného zásahu. Co se týká ú?innosti proti st?e?kovitosti, tak v n?kolika odborných sd?leních bylo opakovan? prokázáno a zve?ejn?no, že oba použitelné p?ípravky (Rafendazol, Cermix) jsou pln? ú?inné již v p?edepsaném dvoudenním schématu. Prodlužování lé?by by m?lo smysl jen tehdy, existuje-li zájem ovlivnit lé?bou i další parazitózy srn?í zv??e, což je podle našich terénních ov??ení skute?n? možné. O tom se ale MVDr. Kuneš ve svém p?ísp?vku nezmi?uje, takže d?vody budou z?ejm? ve snaze docílit lé?ebný zásah proti st?e?kovitosti u co nejv?tšího po?tu kus? srn?í zv??e. Prodlužováním lé?by se ale také posunuje celková doba bez možnosti lovit (minimáln? o p?t dní), což se nutn? musí nevhodn? promítnout do blokování lovu srn?í a pozd?ji i ?erné zv??e.
LÉ?IVO A KRMIVO
Pokud jsem dob?e rozum?l autorov? formulaci, p?ípravná fáze lé?ebného zásahu je zajišt?na jádrem – ma?kaným ovsem, do n?hož je pozd?ji p?imícháván koupený antiparazitární p?ípravek. Tento p?ístup je však rizikový v tom, že použité komponenty mají zna?n? rozdílnou velikost ?ástic. Není proto možné, aby bylo v podmínkách honitby (?i kdekoli jinde) dosaženo rovnom?rného propojení obou složek, které je pro vyrovnanost ú?inku na zv?? také velmi žádoucí. Ano, lze namítnout, že toto „vy?eší“ sedmidenní podávání lé?iva. Tím se ale již dostáváme op?t k výše zmín?né argumentaci proti prodlužování lé?by.
Na záv?r chci zd?raznit, že MVDr. Kunešem popsaná „…zbyte?nost aplikace anthelmintik v období ledna a února ...“ v žádném p?ípad? zbyte?ností není. Standardn? provedená lé?ba je p?i doporu?eném provedení pln? ú?inná a také bezpe?ná. Za mé pracovišt?, které se podílelo na vývoji výše uvedených veterinárních p?ípravk?, musím konstatovat, že popsaná lé?ebná praxe v honitb? MS Diana Chotýšany vykazuje zásadní odborná pochybení a nelze souhlasit s tím, aby se stala praxí b?žnou. To je i d?vod zpracování tohoto p?ísp?vku.
Ro?ník 7 (2006) 
