Svět myslivosti - O da??í zv??i

Chov da??í zv??e se stal v posledních letech velmi významnou sou?ástí ?eské myslivosti, obliba da?k? u našich myslivc? stále stoupá. Na jaké úrovni je chov da?ka evropského v našich podmínkách?

Da??í zv?? byla na naše území introdukována v polovin? 15. století a byl chována v oborách pat?ících šlecht?. Ješt? v první polovin? minulého století se pohlíželo na da??í zv?? jako na zv?? ?ist? oborní, jejíž chov a lov byl záležitostí „horních deseti tisíc“. Pro p?evažující ?ást myslivc? byla da??í zv?? nedostupná, a nutno ?íci, že v?tšina z nich o ni nem?la zájem. Po druhé sv?tové válce se však postupn? situace zm?nila a v sou?asné dob? získává da??í zv?? v?tší oblibu, a to jak pro trofeje, tak pro dobrou p?izp?sobivost ve volných honitbách.

KOLIK MÁME DA??Í ZV??E?

Po?etní stav da??í zv??e v našich honitbách lze nejlépe posoudit podle hlášeného lovu ve statistických výkazech. V letech 1924-1937 se u nás ro?ní odst?el da??í zv??e pohyboval v rozmezí 1200 až 1800 ks. V té dob? byla tém?? veškerá da??í zv?? chována v oborách. Krom? n?kolika státních obor (nap?. Lány) pat?ila v?tšina t?chto chov? majetkov? silným soukromým subjekt?m.

Druhá sv?tová válka velmi negativn? poznamenala stavy da??í zv??e. Ke konci války a t?sn? po ní docházelo k poškozování oplocení obor, zv?? z nich unikala do volnosti a zpravidla byla hned lovena v okolních honitbách. Docházelo i k pytláctví v oborách. Postupn? však nar?staly stavy zv??e a její odst?el, ze 463 ks v r. 1948 na 1135 ks v r. 1960, 1620 ks v r. 1970, 1877 ks v r. 1980, 5044 ks v r. 1990 a 9651 ks v r. 2000. Od té doby se již výrazn? nezvyšuje a po mírném poklesu v r. 2002 na 8390 ks a následném nár?stu v r. 2003 na 8647 ks dosáhl v r. 2004 9335 kus? a v r. 2005 rekordních 10 049 kus?. Z uvedených výsledk? lovu lze odvodit, že s?ítané jarní kmenové stavy da??í zv??e se po r. 2000 stabilizovaly a pohybují se v rozmezí 24 000 až 26 000 ks oproti hlášeným 20 000 ks a normovaným jarním kmenovým stav?m 14 200 ks. K tomu je nutno uvést, že ?ást da??í zv??e je s?ítána a lovena i mimo bonitované honitby pro da??í zv??. To však zdaleka nezp?sobuje rozdíl mezi normovanými a s?ítanými stavy. Stejn? jako je tomu u všech ostatních druh? spárkaté zv??e je nemalá ?ást da??í zv??e ve s?ítání nev?domky nebo úmysln? zatajována.

V období let 1960-2000 došlo p?ibližn? ke zdvojnásobení oborní plochy v?nované chovu da??í zv??e a ve volných honitbách se 3,5krát zvýšila bonitovaná plocha pro da??í zv??. Zejména v období od r. 1990 do 1. 7. 2002 byly intenzivn? zakládány nové obory. Vznik nových oborních chov? byl v té dob? benevolentn? povolován bez ohledu na jejich vým?ru. Do nabytí platnosti nového zákona o myslivosti ?. 449/2001 Sb. bylo evidováno 27 obor o rozloze do 20 ha (z toho sedm s vým?rou do 10 ha). Zákon o myslivosti ?. 449/2001 Sb., který platí od 1. 7. 2002, stanovil pro nov? zakládané obory minimální vým?ru 50 ha, bez ohledu na chované druhy zv??e.

Pro zhodnocení chovu da??í zv??e porovnávám dv? období: 1976-1990 a 1991-2004. Jsou p?ibližn? stejn? dlouhá, v každém z nich byly uspo?ádány ?ty?i celostátní výstavy trofejí s mezinárodní ú?astí, na nichž hodnotila trofeje mezinárodní hodnotitelská komise. Období se však liší politickým uspo?ádáním našeho státu, což m?lo dopad na provoz myslivosti.

V letech 1976-1990 se stanovené normované stavy da??í zv??e pohybovaly v rozmezí 4600-7744 ks, p?i?emž p?ibližn? 50 % zv??e bylo chováno v oborách. V pr?b?hu 14 let (1991-2004) vzrostly normované stavy až na 14 231 ks, z nichž op?t p?ibližn? 50 % p?ipadá na obory. Odst?el v oborách v období 1976-1990 ?inil 50 % z celkového odst?elu da??í zv??e, v posledních letech je to kolem 30 %, což koresponduje s nár?stem bonitované plochy pro da??í zv?? ve volných honitbách.

V 80. letech minulého století docházelo k živelnému zazv??ování da??í zv??í, a to p?edevším ve spole?enstevních honitbách. Zazv??ování se d?lo nejen vysazováním zv??e, ale též jejím rozši?ováním z již existujících da??ích honiteb do dalších. Rozší?ení da??í zv??e a zvýšení jejích stav? zatím nep?sobí vážn?jší škody v lesním hospodá?ství a zem?d?lství, krom? p?ípad?, kdy lesní porosty v konkrétní honitb? jsou nevhodného druhového složení – p?evažuje v nich smrk. Dobrou mysliveckou pé?í o zv?? lze poškozování lesních porost? da??í zv??í snížit.

V sou?asné dob? tedy máme da??í zv??e nebývalé množství. To však není nic výjime?ného, ke zvyšování po?etnosti da?ka evropského dochází i v ostatních evropských státech.

Jak je to S kvalitou da??í zv??e?

V p?edvále?ném období ješt? nebyl tak rozvinut kult trofeje. První mezinárodní výstava, na níž byly poprvé použity exaktní hodnotitelské metody CIC, se konala až v r. 1937 v Berlín?. Do té doby se hodnocení trofejí provád?lo okulárn?, spíše jen odhadem než p?esným m??ením. U da??ích trofejí byl kladen d?raz hlavn? na dob?e vytvo?ené lopaty s kvalitním krajkováním. Síla trofeje – obvody lodyh, jejich délka a obvody r?ží – byla spíše podružná. Sout?živost lovc? o zlaté medaile a rekordní trofeje se pln? rozvinula až v povále?ném období soub?žn? s rozvojem lovecké turistiky, zvlášt? po první povále?né sv?tové výstav? myslivosti v Budapešti v r. 1971. Sout?živost o rekordní trofeje se rozvíjela také mezi uživateli honiteb, zvlášt? obor, nebo? rekordní trofeje a zlaté medaile byly nejlepší reklamou pro poplatkové lovce. V dalším hodnocení uvádím pouze trofeje, které byly oficiáln? hodnoceny hodnotitelskou komisí delegovanou CIC.

Naše výstavy trofejí

V r. 1976 se konala naše první „Celostátní výstava loveckých trofejí s mezinárodní ú?astí ?eské Bud?jovice 1976“, po?ádaná pod záštitou CIC. Hodnotitelská komise CIC se skládala z odborník? ze sedmi stát?, takže toto hodnocení trofejí má oficiální platnost (výstavy v Brn? v letech 1965 a 1971 se neuskute?nily pod patronací CIC, takže hodnocení trofejí není oficiáln? platné). Také všechny naše další celostátní výstavy spl?ovaly podmínky pro oficiální mezinárodní hodnocení CIC. Jen ve stru?nosti: jde o výstavy v Nit?e v r. 1980, v Brn? v r. 1985, v Nit?e v r. 1990, v ?eských Bud?jovicích v r. 1993, v Lysé nad Labem v r. 1996 a v Lysé nad Labem pod názvem Natura viva v letech 2000 a 2005. Z uvedených výstav uvádím p?ehledné tabulky výsledk? hodnocení. Hodnocení chovu da??í zv??e jsem rozd?lil podle obor a volných honiteb. Obory jsem hodnotil jednotliv?, volné honitby podle okres?, v nichž leží.

Obory

Obora je podle zákona ?. 449/2001 Sb. druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zv??e s obvodem trvale a dokonale ohrazeným. Náklady na postavení obory, její údržbu, provoz a samoz?ejm? pronájem jsou velmi vysoké, takže oborní chov je veden p?edevším v zájmu ekonomiky. Hlavním p?íjmem obory jsou poplatkové lovy. Poplatky za odst?el rychle stoupají s bodovou hodnotou trofeje a obecn? lze ?íci, že obora, která pravideln? neprodukuje „medailové trofeje“, nem?že ekonomicky obstát. Proto je nutné obory hodnotit pod tímto zorným úhlem. Trofeje z obor by m?ly být vedeny v katalozích výstav odd?len? od trofejí z volných honiteb a na p?ehlídkách trofejí by m?ly být vystaveny zvláš?.

Tab. 1 zahrnuje výsledky výstav z období 1976-1990. Limity pro p?id?lení medailí do výstavy Nitra 1980 v?etn? byly pro bronzovou medaili 165,00-174,99 a pro st?íbrnou 175,00-179,99 b. CIC. V tabulce jsou trofeje za?azeny podle sou?asných limit? (bronzová medaile 160,00-169,99 b. CIC, st?íbrná 170,00-179,99 b. CIC, zlatá 180,00 b. CIC a více). V tabulkách je rovn?ž uvedena hodnota nejsiln?jší trofeje výstavy a název obory, z níž trofej pochází. Tab. 2 uvádí tytéž údaje za výstavy po?ádané v letech 1993-2005, p?i?emž je zachováno stejné obsahové ?len?ní. V tab. 3 je uvedeno po?adí obor za období 1976-1990, v tab. 4 za období 1993-2005. Po?adí obor je sestaveno podle systému: nejsiln?jší trofej, po?et zlatých medailí, po?et všech medailí.

Z p?ipojených tabulek je patrné, že v prvním období (1976-1990) byla nejlepší oborou obora Soutok, a to jak rekordní trofejí, tak po?tem zlatých medailí i celkovým po?tem všech medailí. Nutno dodat, že na výstav? Nitra 1980 byly hodnoceny též shozy da?ka ze Soutoku, nalezené v r. 1979. Dosáhly hodnoty 216,86 b. CIC, což by trofej o této hodnot? za?adilo v r. 1980 na t?etí místo ve sv?tovém žeb?í?ku nejsiln?jších da??ích trofejí. Obora Soutok je naší nejv?tší oborou s velmi výhodným porostním složením a bohatým zastoupením pastevních ploch. Da??í zv?? byla do tohoto oborního chovu získána z obory B?ezka v r. 1956 (Joch 2003). Historicky první dv? naše da??í trofeje s hodnotou p?es 200 b. CIC pocházejí práv? ze Soutoku z let 1971 a 1975. Lze ?íci, že soutocká da??í zv?? byla v té dob? nejvyšší kvality. Škoda jen, že kv?li p?ezv??ení obory jelení, da??í a ?ernou zv??í v 80. letech produkce silných trofejí dále nevzr?stala. V té dob? produkovalo zlaté trofeje pouze 13 obor (tab. 3). Další trofejí p?es 200 b. CIC byla trofej z obory B?ezka, hodnocená na sv?tové výstav? v Plovdivu v r. 1981 – 200,19 b. CIC (m?la být, ale nebyla uvedena v katalogu Brno 1985). V oborách Slezské Rudoltice a Tít?ž se projevily první výsledky importovaných da?k? z Ma?arska.

Druhé období (1993-2005) je charakteristické vysokým nár?stem kmenových stav? da??í zv??e, a to jak v oborách, tak ve volných honitbách. Na mezinárodních p?ehlídkách trofejí došlo ke zna?nému nár?stu bodových hodnot trofejí, takže zatímco do r. 1990 máme pouze dv? obory a celkem t?i trofeje nad 200 b. CIC, v dalších 15 letech je to již 25 obor s 46 trofejemi nad 200 b. CIC (jsou zapo?teny t?i trofeje z obory Termanec, hodnocené mezinárodní komisí CIC ad hoc v Židlochovicích v letech 1995 a 1994 v hodnotách 224,18, 210,92 a 205,41 b. CIC, které m?ly být uvedeny v katalogu Lysá nad Labem 1996). Na poslední výstav? v Lysé nad Labem v r. 2005 bylo 29 trofejí nad 200 b. CIC. Trofeje pocházely ze 16 obor.

Porovnáme-li jednotlivé obory v obou obdobích, lze ?íci, že se dalo o?ekávat, že obory, v nichž dosáhly trofeje v prvním období nad 190 b. CIC, budou v druhém období produkovat trofeje nad 200 b. CIC. To však z osmi obor splnilo pouze p?t. Za o?ekáváním z?stala p?edevším do té doby nejlepší obora Soutok, dále obory Kralice a obora Slezské Rudoltice. Do ?ela se dostaly nové obory: Pod?ejk (p?vodn? Bezno), Pood?í, Ž?árka, Chlumek, Vlkov, Studánka, Kopidlno a Volský žlab, které dosáhly da??ích trofejí již p?es 210 b. CIC. Z historických obor vynikla p?edevším Stará obora, která se na poslední výstav? v Lysé nad Labem (2005) prezentovala vynikající kolekcí 17 zlatých trofejí, s ?ty?mi trofejemi nad 200 b. CIC, v?etn? svého rekordu 208,18 b. CIC. (Poznámka k tabulce: obora Prá?e /uživatel JZD Prá?e/ sice existovala de facto, avšak ú?edn? jako obora nebyla uznána, proto není uvedena její vým?ra).

Co nejvíce ovliv?uje dobré výsledky chov? da??í zv??e?

P?i hodnocení chovu da??í zv??e nelze nev?novat pozornost faktor?m, které jej ovliv?ují.

A) P?írodní podmínky – jako kritérium se nejvíce uplat?uje nadmo?ská výška, délka vegeta?ního období, složení lesních porost? a zastoupení luk a pastvin. Za nejvhodn?jší se považují polohy do nadmo?ské výšky 300 m s délkou vegeta?ního období 160-190 dní a s listnatými lesy s p?evahou dubu. Podmín?n? vhodné jsou polohy v nadmo?ské výšce 300-500 m v oblastech s délkou vegeta?ního období 140-160 dní, se smíšenými lesy se zastoupením 40 % listná?? a s podrostem. Málo vhodné jsou polohy v nadmo?ské výšce 500-700 m, s délkou vegeta?ního období 120-140 dní a p?evážn? jehli?natými porosty. Podíl luk a pastvin by m?l být nad 15 % vým?ry.

B) Lidský faktor - uplat?uje se: 1. genetika, 2. výživa, 3. zdravotní stav a 4. selekce kmenového stavu.

1. Genetika - v r. 1972 rozhodli v zájmu urychlení zlepšení kvality da??í zv??e naši p?ední odborníci na spárkatou zv?? importovat z Ma?arska kmen da??í zv??e z obory Gyulaj do obory Jabkenice. V obo?e Gyulaj byla v té dob? chována jedna z nejkvalitn?jších populací da??í zv??e na sv?t? - v tehdejší první desítce nejsiln?jších da??ích trofejí sv?ta pocházely všechny trofeje z této obory. Obora Jabkenice m?la následn? produkovat da??í zv?? pro p?ípadné vým?ny geneticky špatné zv??e a také pro zazv??ování da??í zv??í v našich oborách a honitbách. Obora Jabkenice však nesplnila o?ekávaní, její nejsiln?jší oficiáln? hodnocená trofej dosáhla hodnoty jen 183,46 b. CIC (Lysá nad Labem 2005), p?i?emž jde o jedinou oficiáln? hodnocenou trofej se zlatou medailí z této obory. P?es neúsp?ch zazv??ování da?ky z Jabkenic dosáhla ?ada našich chov? dobrých výsledk?. O tom, že jsme m?li a stále máme geneticky velmi dobrou zv??, sv?d?í p?edevším trofeje z obory Soutok, vystavené v r. 1976 v ?eských Bud?jovicích. Na sv?tové výstav? v Plovdivu v r. 1981 byla také p?edstavena trofej z obory B?ezka s bodovou hodnotou 200,19 b. CIC. ?ást obor tak z?stala u své zv??e a zlepšenou mysliveckou pé?í bylo dosaženo již do r. 1990 také úsp?šnosti v chovu (obory Soutok, B?ezka, Stará obora, Kralice, Pood?í). N?kte?í naši chovatelé však v zájmu rychlého zlepšení kvality trofejí za?ali v druhé polovin? 80. let dovážet zv?? z Ma?arska, a první úsp?chy se dostavily v oborách Slezské Rudoltice, Pod?ejk a Tít?ž. Vysazování zv??e ma?arského p?vodu probíhalo dost spontánn? a využívalo se n?kdy i zv??e z farmového chovu, která m?la p?vod v Ma?arsku (chov v ?ej?i). Ma?arští da?ci vynikají ve srovnání s „našimi“ p?edevším délkou paroží a délkou a ší?kou lopat. Podobn? jako u obor docházelo k zazv??ování da??í zv??í i ve volných honitbách, kde též byla z ?ásti používána i zv?? ma?arského p?vodu.

2. Výživa - oborním chov?m bývá vytýkáno, že trofeje jsou „um?le vytvá?eny“ speciálními krmivy. Naráží se též na doping zv??e hormonálními p?ípravky. Speciální krmiva ale nejsou nic nového, vždy? to d?lal již ve 30. letech minulého století ve své obo?e na D??ínském Sn?žníku Franz Vogt. Rozdíl je jen v tom, že v sou?asné dob? se sezamové pokrutiny nahrazují sojovými šroty s p?ídavkem minerálních a vitamínových dopl?k?. Co se týká hormonálních p?ípravk?, jde spíše jen o domn?nky n?kterých jednotlivc?.

Výrobci krmiv v celé ?ad? stát?, a samoz?ejm? i u nás, v sou?asné dob? b?žn? produkují speciální granulovaná krmiva, ?asto cílen? pro konkrétní druhy zv??e, a tak je jimi p?ikrmována nejen da??í, ale i jelení a mufloní zv??, a to nejen v oborách, ale také ve volnosti (a tam i zv?? srn?í). Míra p?ikrmování t?mito krmivy závisí jen na finan?ních možnostech uživatele honitby a jeho chovatelských zám?rech. Velmi dob?e je propracována technologie p?ikrmování s ohledem na „nasazení krmiv“ podle ro?ní doby, a mnohde se díky tomu da?í snižovat škody ohryzem a loupáním v lesních porostech.

V souvislosti s p?irozenou úživností prost?edí, tedy pastvy, lze ?íci, že v?tšina nových obor (založených po r. 1990) vykazuje daleko vyšší podíl pastvin, luk a orné p?dy (?asto p?es 50 %) než staré obory, takže p?irozená úživnost ve vegeta?ním období je výborná. Na druhé stran? však v nových oborách mívají lesní porosty nevhodné složení, protože tyto obory jsou zakládány p?evážn? na zem?d?lské p?d?, která se nehodí pro intenzivní zem?d?lskou výrobu. Takové pozemky se vyzna?ují pom?rn? nízkým zastoupením lesních porost?, které mají ?asto nevhodnou druhovou skladbu d?evin (smrk, borovice). Následn? m?že docházet ke škodám na lesních porostech ohryzem k?ry. Ochrana proti škodám p?sobeným zv??í individuální mechanickou ochranou jednotlivých strom? je velmi nákladná a narušuje i estetiku obory.

3. Pé?e o zdravotní stav zv??e - v pr?b?hu 70. let minulého století byla vyvinuta ?ada antiparazitárních p?ípravk? pro spárkatou zv??, a stále jsou zdokonalována jak lé?iva, tak formy aplikace. V?tšinu parazit? z ?ad gastrointestinálních ?erv?, plicnivek i st?e?k? tak lze ú?inn? tlumit. To se následn? p?ízniv? projevuje nejen na zdravotní a t?lesné kondici zv??e, ale též na parožení.

4. Selekce kmenového stavu, tedy pr?b?rný odst?el, se v n?kterých oborách provádí jen omezen?, a to z finan?ních d?vod?. U holé zv??e se odst?el z?ásti nahrazuje odchytem, s tím, že za živou zv?? je finan?ní výnos p?ibližn? p?tinásobný než za zv??inu. Pr?b?rný odst?el da?k? v první v?kové t?íd?, hlavn? „jelenovitého typu“ šesterák? a osmerák? se zám?rn? omezuje a šet?í se pro poplatkové lovce požadující finan?n? dostupnou trofej nap?. nepravidelného lopatá?e nižší bodové hodnoty. Tím ovšem bývají ovlivn?ny i finální trofeje. Na výstav? Natura viva 2005 tak bylo vid?t hodn? silných trofejí, jimž byly ud?leny srážky za vady. Porovnáme-li výstavy Brno 1985 a Natura viva 2005 v množství ud?lených srážek, je patrný velký rozdíl. Na výstav? Natura viva 2005 m?lo ze 125 zlatých trofejí srážku na nepravidelnosti a tvarové vady lopat 83 trofejí, tedy 66 %, zatímco v Brn? m?lo ze 44 trofejí srážkové body jen 13, tedy 30 %.

Celkové zhodnocení našich oborních chov? da??í zv??e

Naše oborní chovy da??í zv??e jsou na velmi vysoké úrovni. Vždy? 24 našich obor již vyprodukovalo trofeje nad 200 b. CIC, z toho deset nad 210 b. CIC. V první desítce sv?tových da??ích trofejí máme ?ty?i zástupce. Je t?eba ješt? dodat, že 4. února t. r. prob?hlo v obo?e Pon?šice hodnocení komise CIC svolané ad hoc, p?i n?mž byly, mimo jiné, hodnoceny i dv? mimo?ádn? silné da??í trofeje, a to dan?k z obory Chlumek (okr. Ž?ár nad Sázavou) – 230,07 b. CIC, a dan?k z obory Pood?í (okr. Nový Ji?ín) – 214,40 b. CIC.

Jakou perspektivu mají oborní chovy da??í zv??e? P?edn? je t?eba zopakovat, že je velmi siln? ovliv?uje ekonomika, z ?ehož plyne snaha o maximální produkci silných a optimáln? zpen?žitelných trofejí. Tento stav bude trvat tak dlouho, dokud bude ze strany lovc? domácích nebo i zahrani?ních o poplatkové lovy v oborách zájem.

Volné honitby

V r. 1966 byl jarní kmenový stav (JKS) ve volných honitbách 513 ks a odst?el 126 ks. Do r. 1982 nep?esáhl JKS 2000 ks a odst?el 349 ks. Poté došlo k pom?rn? velkému nár?stu stav? i odst?elu a v r. 1991 byl JKS 5144 ks a odst?el 1669 ks. V r. 2004 se ve volných honitbách ulovilo již celkem 6314 ks, což by odpovídalo JKS ve výši 17 000-18 000 ks, zatímco normované kmenové stavy ?iní pro volné honitby 6700 ks.

Co se tý?e kvality trofejí, je velmi dobrá, a to zvlášt? v Jihomoravském a Jiho?eském kraji. Z t?chto dvou kraj? pochází tém?? 60 % medailových trofejí z výstav po?ádaných v letech 1993-2005. Zvlášt? dobré výsledky vykazují okresy Domažlice, ?eské Bud?jovice, Hodonín, Uherské Hradišt?, Krom??íž, Šumperk a Jind?ich?v Hradec.

Tab. 5-8 dávají p?ehled o ú?asti a výsledcích jednotlivých okres? na po?ádaných výstavách. Je patrné, že výsledky nejsou zrovna špatné, a to p?es pom?rn? velké zm?ny, které zasáhly volné honitby v letech 1993-2003. Tehdy došlo ?asto k dosti podstatným zm?nám ve velikosti honiteb a jejich uživatel?. Kvalita da??í zv??e se však udržela na dobré úrovni a vzr?stá se zvyšujícími se stavy zv??e.

Co dodat k výše uvedenému? Po?et trofejí z obor a jejich síla sice zasti?uje chovatelské výsledky ve volných honitbách, ale o to radostn?jší je skute?nost. Chov naší da??í zv??e ve volnosti, a to zvlášt? ve spole?enstevních honitbách, vykazuje vynikající výsledky. Spole?enstevní honitby mají zpravidla v?tší vým?ry než vlastní honitby, zvlášt? ty, jejichž držitelem jsou Lesy ?eské republiky, s. p. Je to kv?li tomu, že L?R se snaží tvo?it spíše menší honitby do vým?ry 1000 ha, což je však pro da??í zv?? málo. Vhodné by snad bylo zavést oblasti chovu a pomocí nich lépe hospoda?it s da??í zv??í. Zú?astnil jsem se n?kolika okresních p?ehlídek trofejí a byl jsem mile p?ekvapen nejen úrovní vystavených trofejí, ale hlavn? živou diskusí o problematice chovu da??í zv??e. Bylo znát, že n?kde v podstat? funguje oblast chovu da??í zv??e na zcela dobrovolné bázi.

Co nejvíce ovliv?uje chov da??í zv??e ve volných honitbách?

A) P?írodní podmínky

Volné honitby s da??í zv??í by nem?ly být v nadmo?ských výškách nad 500 m. V lesních porostech by m?ly být zastoupeny listnaté d?eviny (dub, habr, jasan, lípa), a to nejmén? 30 %, a také dostatek luk a pastvin.

B) Lidský faktor

Genetika – vlivem živelného rozši?ování da??í zv??e v 80. letech minulého století máme dost pestrý genetický fond, a je velmi d?ležité, jak ho budeme spravovat. Zatím se zdá, že si naši myslivci po?ínají velmi dob?e a p?izp?sobují kritéria pr?b?rnosti da?k? genetickému p?vodu zv??e, což je možné pozorovat na okresních p?ehlídkách trofejí.

Pé?e o zv?? i výživa zv??e v dob? vegeta?ního klidu ve volných honitbách se zlepšila díky p?ijatelným cenám jadrných krmiv v sou?asné dob?, i pom?rn? širokému sortimentu pr?myslov? vyráb?ných krmiv pro spárkatou zv??. V lesních ?ástech honiteb by bylo vhodné navázat jednání s vlastníky o obnov?, p?íp. zakládání lesních palouk? a lou?ek, které byly likvidovány hlavn? za?átkem druhé poloviny minulého století. Pé?e o zdravotní stav zv??e, hlavn? používáním ú?inných antihelmintik, je velmi dobrá.

Celkové zhodnocení: oproti oborám mají volné honitby velkou nevýhodu v tom, že každých deset let se m?ní nejen vým?ra honiteb a jejich hranic, ale ?asto též jejich uživatelé, což p?sobí dosti negativn? zv??. Nár?st medailových trofejí v letech 1991-2005 je jist? pot?šující a koresponduje s nár?stem celkových stav? da??í zv??e ve volných honitbách. Dá se o?ekávat, že v období p?íštích deseti let zaznamenáme odpovídající nár?st zlatých trofejí.

A na záv?r: chov zv??e v oborách lze p?irovnat k profesionálnímu a ve volných honitbách k amatérskému sportu. Tyto dva druhy chovu zv??e nelze srovnávat, je t?eba hodnotit každý zvláš?.