Svět myslivosti - 6. mezinárodní kongres o biologii jelenovitých

?eská zem?d?lská univerzita v Praze se za?átkem srpna t. r. stala místem významného v?deckého setkání – 6. mezinárodního kongresu o biologii jelenovitých (The 6th International Deer Biology Congress). P?es 250 ú?astník? z celého sv?ta naslouchalo ve dnech 7.-11. srpna zajímavým p?ednáškám a zapojovalo se do ?etných diskusí.

Kongresy zam??ené na biologii jelenovitých po?ádají v?dci zabývající se touto problematikou od r. 1983, p?i?emž od r. 1990 se tato setkání uskute??ují ve ?ty?letých cyklech. První kongres se konal na Novém Zélandu (1983). Po n?m následovaly kongresy v USA (1990), ve Skotsku (1994), v Ma?arsku (1998) a v Kanad? (2002). Práv? v kanadském Québecu byla p?ed ?ty?mi lety vybrána Praha jako místo konání dalšího setkání.

Organizací pražského kongresu pov??ila mezinárodní v?decká komunita prof. ing. Lu?ka Bartoše, DrSc., z Výzkumného ústavu živo?išné výroby v Praze-Uh?ín?vsi. Toto pracovišt? bylo tudíž hlavním po?adatelem. Do p?ípravy sv?tov? významné akce se zapojila též Fakulta agrobiologie, potravinových a p?írodních zdroj? ?ZU Praha a Federace evropských asociací farmových chov? jelenovitých (Federation of European Deer Farmers’ Associations – FEDFA). Uspo?ádání kongresu finan?n? podpo?ily ?eská zem?d?lská univerzita v Praze a Lesy ?eské republiky, s. p. L?R se postaraly též o zajišt?ní exkurze do jimi obhospoda?ované obory Žleby s bílou jelení zv??í. Po skon?ení kongresu se uskute?nily ješt? exkurze do Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku.

Kongres nesoucí podtitul „Jelenovití v m?nícím se sv?t?“ prob?hl pod záštitou Ministerstva zem?d?lství ?R, oficiáln? ho zahájil nám?stek ministra zem?d?lství RNDr. Pavel Pun?ochá?, CSc. Akce se zú?astnilo p?es 250 lidí z tém?? 40 stát? Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky.

PROGRAM KONGRESU

Program kongresu byl rozložen do p?ti dn?. V pond?lí, úterý, ve ?tvrtek a v pátek probíhaly p?ednášky, ve st?edu se uskute?nila již zmín?ná exkurze do obory Žleby.

Program byl velmi rozsáhlý s tématickým záb?rem do všech oblastí sou?asného výzkumu biologie jelenovitých. Organizáto?i roz?lenili p?ipravené p?ísp?vky do 16 sekcí: 1. Reakce jelenovitých na globální zm?ny prost?edí, 2. Sezónní a nesezónní druhy jelenovitých, 3. Odhad po?t? zv??e a modelování popula?ní dynamiky, 4. Ochrana voln? žijících populací: st?ety zájm?; 5. Hospoda?ení s jelenovitými, 6. Reprodukce, 7. Choroby jelenovitých, 8. Biologie parožení, 9. Genetika a evoluce, 10. Problémy s p?emnožením, 11. Ekologie a hospoda?ení s invazivními druhy, 12. Hospoda?ení s ohroženými druhy, 13. Chování a welfare, 14. Zv??ina a její p?ínos pro humánní výživu, 15. Ekologie výživy a 16. Zooarcheologie jelenovitých a historie.

P?ednášky v sekcích probíhaly každý den paraleln? ve t?ech posluchárnách, p?i?emž každý ú?astník m?l p?ísn? vymezený ?as pro své vystoupení a odpov?di na dotazy publika.

Krom? referát? v sekcích zazn?ly každý v den i hlavní (plenární) p?ednášky, které p?ipravili sv?toví experti z oboru biologie jelenovitých: prof. Valerius Geist (Kanada): Priority v ochran? jelenovitých: pro? se jimi zabývají v?da, zoogeografie a historie; prof. George A. Bubenik (Kanada): Sezónní a nesezónní možnosti reprodukce jelenovitých: od Arktidy po tropy; dr. Chunyi Li (Nový Zéland): Nejnov?jší poznatky z r?stu paroží a výzkumu kmenových bun?k; prof. Mads C. Forchhammer (Dánsko): Reakce jelenovitých na globální zm?ny prost?edí; prof. Marco Apollonio (Itálie): Dan?k evropský, leky a alternativní strategie pá?ení v San Rossore, Itálie: výsledky dlouhodobé studie; prof. William J. McShea (USA): Ochrana tropických jelenovitých: Co m?že p?inést budoucnost? a Murray N. Woodbury (Kanada): Nebezpe?né choroby u voln? žijící jelení zv??e a u zv??e v oborách a na farmách.

Sou?ástí programu byly též t?i dopl?kové workshopy (diskusní setkání) na téma Hospoda?ení s jelenovitými, Telemetrie a analýzy dat z GPS a Pracovní setkání o ochran? huemula. V budov?, v níž probíhaly hlavní p?ednášky, byl vy?len?n prostor pro vystavení poster? („plakát?“) s informacemi o výsledcích výzkumných projekt? z celého sv?ta.

Na kongresu bylo p?edneseno nebo p?edstaveno na posterech celkem 200 p?ísp?vk?. K vybraným p?ísp?vk?m se vrátíme v samostatných ?láncích.

?EŠTÍ V?DCI NA KONGRESU

Za ?R se kongresu zú?astnili zástupci t?í v?deckých pracoviš? a Národního parku Šumava s následujícími p?ísp?vky.

Výzkumný ústav živo?išné výroby v Praze-Uh?ín?vsi:

J. Bartošová-Víchová a kol.: Rozev?ení preorbitální žlázy kolouchy jelena lesního

(Cervus elaphus): Signál vzrušení?,

A. Dušek a L. Bartoš: Vliv porodní hmotnosti koloucha jelena lesního (Cervus elaphus) na úsp?ch p?i allokojení (kojení u jiné samice než je matka – pozn. red.): Podpora kompenza?ní hypotézy,

J. Bartošová-Víchová a kol.: Kojí lan? (Cervus elaphus) – „babi?ky“ svá „vnou?ata“?,

R. Kotrba a kol.: Kooperativní antipreda?ní chování u sympatricky žijícího jelence b?loocasého, da?ka evropského, srnce obecného a jelena lesního: experimentální ov??ení s pomocí atrapy jelena,

B. Fri?ová a kol.: Souboje mezi samci da?ka evropského (Dama dama) a sami?í výb?r partnera,

J. Drábková a kol.: Ovliv?uje sociální postavení lan? trvání filiálního a nefiliálního kojení (filiální = u matky, nefiliální = u jiné samice – pozn. red.) u jelena lesního (Cervus elaphus)?,

L. Bartoš a kol.: R?st paroží u jelena lesního (Cervus elaphus) závisí na koncentracích testosteronu, nikoliv na IGF-1, LH, prolaktinu a kortisolu,

E. Kužmová a kol.: Konsistentní interindividuální variabilita v pro- lifera?ním potenciálu parožních bun?k za r?zných podmínek kultivovaných in vitro.

Ústav biologie obratlovc? Akademie v?d ?R:

J. Kamler a kol.: Obsah smrkového jehli?í v potrav?: prost?edek pro vyhodnocení kvality potravy u voln? žijících p?ežvýkavc?,

J. Prokešová a kol.: Význam lužních les? pro management jelenovitých,

M. Heroldová a kol.: Faktory ovliv?ující složení podzimní potravy u jelena lesního (Cervus elaphus) v Alpském regionu.

Pedagogická fakulta Univerzity v Hradci Králové:

V. Bádr a kol.: Celkové srovnání taxonomických znak? odlišujících dva p?íbuzné druhy vší u jelenovitých – Solenoptes burmeisteri a S. capreoli (Phthiraptera, Linognathidae).

Fakulta lesnická a d?eva?ská Mendelovy zem?d?lské a lesnické univerzity v Brn?:

M. Ernst: Mikrosatelitní analýzy DNA pro kontrolu rodi?ovství u jelena lesního v ?R.

Správa Národního parku Šumava:

P. Šustr a A. Jirsa: Výb?r prost?edí a velikosti domovského okrsku jelena lesního (Cervus elaphus) v horských podmínkách Národního parku Šumava, ?R – p?edb?žné výsledky.

CENA DR. ANTONÍNA BUBENÍKA

Sou?ástí kongresu je tradi?n? ud?lení ceny dr. Antonína Bubeníka, známého ?eského v?dce, jenž se zabýval výzkumem jelenovitých. O cenu se mohou ucházet mladí v?dci do v?ku 35 let. Na letošním, v po?adí již. 6. ro?níku, byly ud?leny t?i ceny, nebo? po?et sout?žících p?esáhl rekordní po?et 30. Ocen?ní obdrželi:

1. James G. Mount z Velké Británie za p?ednášku Mount, J. G., a kol.: Paroží m?že regenerovat z p?etrvávajících nervových kmenových bun?k,

2. Marie Liouville z Francie za p?ednášku: Liouville, M. a kol.: Biometrie a paleoekologie jelena lesního (Cervus elaphus) b?hem st?edního a svrchního pleistocénu v západní Evrop?. P?íklady z jeskyn? Lazaret (st?edomo?ské Alpy, Francie),

3. Barbora Fri?ová z ?R za p?ednášku: Fri?ová, B. a kol.: Souboje mezi samci da?ka evropského a sami?í výb?r partnera (Dama dama).

ÚSP?ŠNÝ KONGRES

Každý z ú?astník? obdržel sborník abstrakt? v angli?tin?, která byla jednacím jazykem kongresu. P?ípadní zájemci o sborník se mohou informovat u po?adatel? (www.af.czu.cz/idbc).

Organizátor?m se poda?ilo zvládnout p?ípravu a realizaci náro?ného kongresu na výbornou, což dokládají pozitivní ohlasy ú?astník? z celého sv?ta. Ti si dom? odváželi nejen poznatky ze zajímavé akce, ale též dobrý pocit z návšt?vy ?R. Za vše pat?í po?adatel?m kongresu a spon- zor?m velké pod?kování.

Biologové zabývající se jelenovitými se op?t sejdou za ?ty?i roky. Kde, to zatím není známo.