Svět myslivosti - Rys ostrovid v Evrop?

Rys ostrovid (Lynx lynx) obývá lesní biotopy tém?? celé Eurasie. Není proto divu, že na tak rozsáhlém území m?žeme rozlišit osm poddruh?, z nichž t?i žijí v Evrop? (L. l. lynx ve Skandinávii, L. l. carpaticus v Karpatech, L. l. martinoi na Balkán?). Zbývající poddruhy se vyskytují na Kavkazu (L. l. dinniki), ve st?ední Asii (L. l. isbellinus), na Altaji (L. l. wardi), v Sajanech (L. l. kozlovi), na východní Sibi?i (L. l. wrangeli) a na Dálném východ? (L. l. stroganovi). Aby byla informace o rodu rys (Lynx) úplná, musíme také uvést, že ve Špan?lsku žije p?íbuzný druh - rys pardálový (L. pardinus) a v Severní Americe další dva druhy - rys ?ervený (Lynx rufus) a rys kanadský (Lynx canadensis). Z uvedených druh? je na tom nejh??e rys pardálový, jehož po?etnost neustále klesá. To jej ?adí mezi kriticky ohrožené druhy.

Nep?íznivý vývoj po?etností rysa ostrovida v Evrop? a sílící tlak na jeho ochranu byl hlavní p?í?inou toho, že se rys stal po všech stránkách velmi sledovaným druhem. Podobn? jako pro ostatní velké šelmy se ve všech státech jeho výskytu zpracovávají tzv. managementové plány jeho ochrany. Tomu ovšem p?edchází intenzivní sb?r dat, p?edevším o výskytu rysa, po?etnosti a p?í?inách jejího kolísání, složení potravy, výši škod na hospodá?ském zví?ectvu a také o možnostech soužití s ?lov?kem a názorech obyvatel na ší?ení rysa. Poznatky získané v jednotlivých evropských státech se sumarizují a slouží jako podklad pro zpracování „Statutu a ochrany rysa ostrovida v Evrop?“. Poslední takové zpracování prob?hlo na za?átku tisíciletí a bylo publikováno v r. 2001 (www.kora.unibe.ch).

P?vodní souvislý areál rozší?ení rysa ostrovida je díky intenzivnímu pronásledování ?lov?kem na mnoha místech ostr?vkovitý. To se týká p?edevším západní hranice areálu. Musíme však p?ipomenout, že mnohé z t?chto „ostr?vk?“ jsou na map? rozší?ení jen díky rozsáhlým reintroduk?ním projekt?m.

Podle kvalifikovaných odhad? žilo v Evrop? (s výjimkou ruské ?ásti, odkud chybí v?rohodné údaje) asi 8200 rys?. Nejpo?etn?jší a také nejstabiln?jší byla p?vodní (autochtonní) skandinávská populace, kde žilo 2800 rys?. V karpatské ?ásti Evropy žilo asi 2800 rys? a v Pobaltí asi 2000 rys?. Rysi z t?chto t?í oblastí p?edstavovali základ rysí populace v Evrop?. Velmi malá p?vodní populace rysa se udržovala také na Balkánském poloostrov? (asi 80 jedinc?, ale chyb?ly o ní v?rohodné údaje z ?ecka, Bulharska a Makedonie). Velmi d?ležité, avšak mén? po?etné, jsou populace vzniklé reintrodukcí. K nim pat?í dinárská populace (130 jedinc?), alpská populace (120 jedinc?), st?edoevropská populace (75 jedinc?) a dv? menší populace žijící ve francouzských poho?ích Jura a Vogézy (100 jedinc?). Aby byl vý?et rysích populací v Evrop? úplný, musíme se také zmínit o malých, zcela izolovaných ostr?vcích výskytu, kde žilo zpravidla mén? než 10 jedinc?. K nim pat?í nap?. Jeseníky, Labské pískovce, Kampionský park (Itálie), ?erný les a Harz (N?mecko) nebo západní Srbsko (viz mapa). Tyto populace jsou bohužel velmi zranitelné a mají jen lokální význam.

Na v?tšin? území, kde se rys ostrovid vyskytuje, je chrán?n podle legislativy jednotlivých stát?. Výjimku tvo?í jen Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Litva, Slovinsko a Rumunsko, kde je v sou?asné dob? lov rysa povolen. V letech 1996-2001 ?inil pr?m?rný ro?ní úlovek 560 jedinc?. Nejvíce rys? - 300 - bylo uloveno ve Skandinávii, za níž následuje Pobaltí (200), Rumunsko (50) a Slovinsko (10 jedinc?). Tam, kde byl lov rysa povolen, musela žít populace se znaky vykazujícími po?etní nár?st nebo expanzi. Lov nikdy nesm?l být p?í?inou poklesu po?etnosti ani zastavení ší?ení.

Podle zpráv vypracovaných v jednotlivých státech byl na po?átku tisíciletí nej?ast?jší p?í?inou poklesu po?etnosti rys? nelegální odst?el a odchyt. Za úbytkem rys? stály ?asto také radikální zm?ny lesních biotop? zp?sobené masivní t?žbou, rozvoj infrastruktury, zejména výstavba rychlostních komunikací, neregulovaná turistika, ale také nedostate?ná potravní nabídka ?i potravní konkurence jiných druh? velkých šelem.

O tom, jaká je sou?asná situace evropské populace rysa ostrovida, m?žeme jen spekulovat. Zatím nám chybí p?esné údaje o vývoji v jednotlivých oblastech, nicmén? informace, které p?icházejí, nejsou p?íliš optimistické. Snad jen s výjimkou skandinávské populace, která stále vykazuje znaky stability a zdá se, že ani každoro?ní odst?el nemá vliv na její rozvoj. To již nelze ?íci o ostatních populacích. Významný po-kles po?etnosti zaznamenáváme v karpatské populaci (nap?. na Slovensku). S velkými problémy se setkáváme tém?? u všech populací vzniklých reintrodukcí (snad s výjimkou slovinské). Nejhorší vývoj m?žeme sledovat v ?esko - bavorské populaci, ale také populacích žijících ve Francii, Švýcarsku a N?mecku. Ne-celých p?t let u nás sta?ilo na to, aby zmizely životaschopné po-pulace v Jeseníkách a Labských pískovcích. Je z?ejmé, že stabilizovat evropskou populaci rysa ostrovida se zatím p?íliš neda?í. Platí to zejména o oblastech, kde byl rys v minulosti vyhuben a díky nákladným projekt?m vrácen. Jeho návrat však provázejí komplikace, k jejichž odstran?ní by m?la p?isp?t mimo jiné také seriózní mezinárodní spolupráce.