Svět myslivosti - Úvodník

v ?asopise Sedmá generace ?. 2/2005 vyšel rozhovor Dagmar Smolíkové s Lu?kem Králí?kem, vedoucím odd?lení myslivosti, st?electví a ekologie ?eskomoravské myslivecké jednoty. Rozhovor má název „Musíme mít nastavené ur?ité principy regulace“ - a práv? to mne zaujalo. Musím reagovat, protože rys? u nás nep?ibývá, spíše ubývá.

Jsem si dob?e v?dom spole?enského významu myslivosti, která má zajisté velký podíl na ochran? mnoha živo?ich? v?etn? našich velkých šelem. U nás nebyla myslivost nikdy chápána tak jako v západních státech - jen jako sport ?i zabíjení zv??e, ale m?la vždy sv?j ochraná?ský aspekt. Mezi myslivci mám mnoho dlouholetých p?átel. Nemohu být proto podezírán z nep?ejícnosti ?i zatracování mysliveckých spole?ností. Nezpochyb?uji jejich zásluhy o chov a ochranu mnoha druh? zv??e.

Cituji však s výhradou výrok Lu?ka Králí?ka: „Nechci trestat rysa. Pro v?tšinu ekolog? a sdružení r?zných ochránc? p?írody se predáto?i dostávají do ranku jakési posvátné krávy. My chceme - a v minulosti to tak bylo - aby každá zv??, která se loví, byla n?jakým zp?sobem využitelná. Využitelný je i rys. M?žeme z n?j získat kožešinu, kterou použijeme namísto látky vyrobené technologií, jež zne?iš?uje životní prost?edí. Nechci rysa vyhubit, chci ho jen využívat jako všechny ostatní živo?ichy.“ Tento pohled považuji nejen za problematický, ale p?ímo za zcestný. Chybí již jen doporu?ení konzumovat rysí jádro. Ostatn? - podle zkušeností preparátor? – jde prý o jedno z nejkvalitn?jších mas. Jezme tedy rysa?!

Citovaná „posvátnost“ vyplývá z malého po?tu rys?. Je jich totiž nesrovnateln? mén? než nap?. srnc?. Je tedy logické, že rysi musí být chrán?ni.

Lud?k Králí?ek dále uvádí: „Nechceme rysa pronásledovat celý rok a po celé zemi. Chceme jasn? vyty?it lokality, t?eba i rozsáhlé, kde bude rys požívat stoprocentní ochrany jedenáct m?síc?, a jeden m?síc se bude moci lovit. Jakmile se vytvo?í prohibi?ní opat?ení, dochází ke kriminalit?. Jakmile ale dochází k pytláctví legáln? lovitelných druh?, myslivci mají sami daleko v?tší snahu pytláka usv?d?it."

Dnešní realita je taková, že rys? ostrovid? na celém území ?R ubylo. Rys tém?? chybí v Hrubém Jeseníku a Labských pískovcích; na Šumav? je patrný zna?ný úbytek jeho po?etních stav?. P?í?inou nemusí být jen pytláctví, ale m?že jít i o nasycenost vhodných teritorií. A? byla na ministerstvu životního prost?edí p?ipravena zonace oblastí, v nichž bude rys celoro?n? chrán?n, a míst, kde m?že být loven, z?stal tento program nenapln?n.

Existuje dostatek v?cných d?kaz? o tom, že mnoho rys? bylo upytla?eno - dokonce i ?ada telemetricky sledovaných jedinc?. Nikdo však nebyl p?ichycen p?i ?inu a myslivci nepodali na nikoho trestní oznámení. Sami myslivci tedy s pytláky po?ádek neud?lali.

Akce r?zných ochraná?ských skupin, které se v zim? i v lét? pohybují po areálech obývaných velkými šelmami (zejména Beskydy) byly, pokud jde o potírání likvidace šelem, neú?inné. Cenné ovšem bylo, že se poda?ilo získat mnoho dokladového materiálu z biologie šelem.

D?vod, pro? je u nás rys? mén?, není zcela jasný. Dnes víme, že tyto šelmy obývají mnohem rozsáhlejší území, než jsme se domnívali. U samc? to bývá až 300 km2, u samic p?ibližn? 100 km2. Zcela nesmyslné je tedy tvrzení, že jedno beskydské údolí obývá jeden rys. Celé poho?í je rozd?leno zhruba mezi 15 - 20 teritoriálních jedinc?, pro další již není místo.

V žádném p?ípad? nem?že docházet k p?emnožení, nebo? teritoriální samci velmi nemilosrdn? ze svého území vyhán?jí mladé jedince. Ti jsou nuceni hledat nová území vzdálená ?asto 100 i více kilometr?. P?i t?chto migracích m?že dojít k jejich usmrcení, krom? jiného také odst?elem.

Dávno p?ed zavedením telemetrie se v?d?lo, že konkrétní rys se na stejném míst? objevuje až za ?ty?i až p?t týdn?. P?íklad ze Slovenska: samec, který v železech p?išel o jeden dráp, zanechával velmi typickou stopu. Tento rys m?l svou loveckou dráhu - pohyboval se na trase Brezno - Vepor - Murá?ská planina - Fabova ho?a. O velikosti teritoria rozhoduje množství p?ítomné zv??e a fyzická kondice konkrétního rysa.

Mám zkušenost, že voln? žijící rys p?ijde za ur?ité situace až do t?sné blízkosti lovecké chaty - v dob? rysí ?íje. Na chat? v Západních Tatrách jsme pobývali s polokrotkým rysem - natá?eli jsme s ním film. P?ivezli jsme ho v transportní bedn?, jejíž pach nepochybn? p?ilákal divokého rysa. Ten pak našemu rysovi celou noc „vyhrožoval“ mru?ením a sk?eky, tzn. imponujícím chováním.

Pokud n?kdy lesníci pozorují v?tší skupinu rys? pohromad?, jde tém?? jist? o samce snažícího se získat samici, která ješt? vodí mlá?ata - samec je odhání. Nep?ijímám tedy názor, že v Beskydy m?že obývat více než 15 - 20 dosp?lých rys?, protože by se jednoduše neuživili. Beskydská populace by byla daleko zraniteln?jší, kdyby neexistovalo napojení na migrující ?ást populace slovenské.

A? jsem zpo?átku nebyl principiáln? proti zonaci území, dnes se domnívám, že rysi by nem?li být regulováni lovem, protože se sami postarají o to, aby ur?ité území bylo obýváno jejich únosným po?tem. Mluvit o rysovi jako o konzumní zv??i je tedy krajn? trapné.