Svět myslivosti - Obory a farmy

Obory a vše, co s nimi souvisí, u nás mají dlouholetou tradici a není snad jiného státu na sv?t?, kde by bylo na tak malé ploše soust?ed?no tolik obor jako u nás. Nejv?tšího rozmachu dosáhly obory v dob? baroka. Obornictví bylo uznávanou profesí, dobrý oborník m?l zajišt?nou práci, byl dob?e placen a spole?nost jej uznávala. Obory se rozr?staly co do po?tu i velikosti. Stavy zv??e musely být vysoké, aby v p?ípad? pot?eby umožnily velké vý?ady i p?i používání nedokonalých zbraní. To, co d?lalo oboru oborou - krásné prost?edí se starými solitérními stromy, kvalitní louky, porosty s nízkým zakmen?ním umož?ující pastvu zv??e, vodní zdroje, dostate?ná sí? kvalitních cest, za?ízení pro uskladn?ní krmiv, kazatelny, lovecké záme?ky, ale hlavn? dobré a neprostupné oplocení, se budovalo a vylepšovalo po celé generace. Mohlo tomu tak být jen díky velkorysosti šlechty a jejímu p?esv?d?ení, že má sv?j majetek napo?ád, ale také díky kvalitním oborník?m, t?šícím se d?v??e svých pán?, a také kv?li levné pracovní síle. Obory vznikaly, m?nily svoji rozlohu, využívaly r?zných zp?sob? lovu, ale také zanikaly. K jejich zániku docházelo z r?zných p?í?in. N?kdy sta?ila v?trná kalamita, která rozlámala staré stromy, a majitel usoudil, že to, ?ím byla jeho obora vyhlášená, již nikdy nedokáže obnovit. Jindy k tomu vedly finan?ní d?vody. Mnoho obor skon?ilo kv?li vydrancování vojsky a následnému rabování. Obnovení obory vždy naráželo na majetkové a finan?ní problémy. Jen ten, kdo vlastnil pozemky a peníze, mohl oboru znovu obnovit nebo postavit novou. To platí i dnes a bude to platit i v budoucnosti. V sou?asné dob? evidujeme více než 150 obor, z nichž má tém?? polovina menší vým?ru, než p?ipouští zákon o myslivosti p?i zakládání nových obor - 50 ha. Z toho je 28 obor menších než 10 ha. Stalo se tak na základ? § 69 zákona o myslivosti, který umožnil pokra?ovat v ?innosti t?chto malých chov?.

Vedle historických a po válce vybudovaných obor se v posledních letech rozší?il nový zp?sob chovu jelenovitých - farmové chovy. Velikost farem je r?zná, stejn? jako zv?? na nich chovaná. Zamysleme se nad tím, jak se ve skute?nosti liší farma od obory. Podle Mysliveckého slovníku nau?ného (Rakušan 1992) jsou oborou “souvislé honební pozemky, trvale a dokonale oplocené, aby chovaná zv?? nemohla voln? vybíhat ...” P?ípady obor, kde je oplocení ve špatném stavu, takže zv?? jím m?že voln? procházet, jsou u nás b?žn? k vid?ní. Neznám však farmu, kde by bylo oplocení nefunk?ní. Louky vypasené kv?li p?ezv??ení, na což se b?žn? upozor?uje u farmových chov?, m?žeme vid?t v oborách dost ?asto. Za?ízení sloužící k uskladn?ní krmiv jsou srovnatelná. Odlišná je však situace ve veterinární pé?i o zv??, která bývá na farmách ?asto lepší než v n?kterých oborách. Farmá? ji má denn? pod kontrolou a p?i jejích vysokých stavech na malé ploše by každé zanedbání veterinární pé?e m?lo katastrofální d?sledky. Uhynulé kusy v d?sledku nadm?rného p?íjmu jadrného krmiva, v?c v sou?asnosti na farmách již nevídaná, je v oborách pom?rn? ?astým jevem, i když se o n?m moc nemluví. A kvalita zv??e? Vyma?me se z p?edsudk? a mylných informací. Každý, kdo navštíví dob?e vedenou farmu, musí být p?ekvapen kvalitou zv??e i trofejí. Vždy mne udivuje, co vše jsou schopni majitelé farem pro kvalitu chovu ud?lat a podstoupit. Po?ínaje shromaž?ováním a využíváním nových informací z celého sv?ta, p?es spolupráci mezi farmami a kon?e dovozem nejkvalitn?jšího chovného materiálu ze zahrani?í. Nelitují finan?ních prost?edk? ani ?asu. Nikdo je nedotuje, nikdo je nesponzoruje. Na rozdíl od oborník?, kte?í pracují pod tlakem majitel? obor, již do nich vložili nemalé finan?ní ?ástky, a proto jsou p?esv?d?eni, že jen oni ví, co a jak se má d?lat, je farmá? svým pánem. Je to jeho zv??, jeho farma, jsou to jeho peníze, ale také jeho chlouba.

Zanechme dohady o tom, co je a co není obora. Neposuzujme vým?ry ani po?ty kus?. Vždy? Vogtova obora na D??ínském Sn?žníku byla velká jen 150 ha, stála v ?istých sterilních smr?inách a stavy jelení zv??e v ní chované p?edstavovaly jeden kus na jeden hektar vým?ry. A jací tam narostli jeleni! Nechme stranou dohady o tom, zda na farmách tajn? prodávají trofejovou zv?? k odst?elu za peníze. To nech? posoudí sami lovci. Na nich bude záviset, kde a co budou lovit. Oni musí posoudit, kde se jim líbí prost?edí, zv??, myslivecká za?ízení, strava, ubytování a také to, jak je o n? celkov? postaráno a jaký odborný personál (a jak) je doprovází. Tím se oplocené plochy samy, bez ohledu na velikost, rozd?lí na obory a farmy. V sou?asné dob?, kdy ve volných honitbách tém?? nelze hovo?it o cíleném chovu zv??e, se zam??me, a o to bych poprosil, na zlepšování kvality farmové a oborní zv??e a jejího genetického základu. V kone?ném d?sledku bude jedno, zda je kvalitní jelen z farmy ?i obory. Opus?me ned?v?ru, obavy a p?edsudky a za?n?me spolupracovat.

Autor je vedoucím st?ediska myslivosti na Lesní správ? Lány Kancelá?e prezidenta republiky.