Svět myslivosti - Úvodník

rok 2004 vstoupí do historie našeho státu jako rok, kdy jsme se po dlouhých desetiletích op?t plnohodnotn? vrátili do spole?enství evropských stát?. V evropském rodinném kruhu p?edstavujeme jednoho z chudých p?íbuzných, který však žije v nádherném životním prost?edí, jehož kvalita výrazn? p?evyšuje kvalitu životního prost?edí v?tšiny našich západních soused?. A to i p?es veškerá bezpráví, která na p?írod? vykonal v první polovin? minulého století p?echod na monokulturní lesnictví, následovaný v druhé polovin? století kolektivizací zem?d?lství se zavedením velkoplošného p?stování plodin, vysokou chemizací a posléze i devastující mechanizací zem?d?lských prací. O zbytek zkázonosných faktor? se postaral pr?mysl a extrémn? rychle nar?stající spot?eba energií v?etn? produkce odpadních toxin?, p?edevším ze spaloven fosilních paliv a autodopravy.

Prudce se zhoršující podmínky životního prost?edí vyvolaly vzestup zájmu o ochranu p?írody jako celku, nebo? do té doby konzervativn? uplat?ované požadavky na ochranu ur?itého živo?išného ?i rostlinného druhu bez návaznosti na jeho životní prost?edí se ukázaly jako málo ú?inné. Ochrana p?írody se za?ala obracet sm?rem k ochran? životního prost?edí druh? ?i celých spole?enstev, což je ozna?ováno jako tzv. ekosystémový p?ístup.

V nových spole?enských podmínkách ?R byl pom?rn? velmi brzy schválen zákon ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?írody a krajiny, který již p?edstavoval vcelku modern? koncipovaný ochraná?ský p?edpis, jenž v novelizované verzi platí dodnes. Formulace zákona zajiš?ující jeho direktivní ú?innost a “nad?azenost” tohoto zákona p?i ?ešení “mezizákonných” problém? spole?n? s maximem pravomocí a minimem odpov?dnosti orgán? ochrany p?írody však vedly v mnoha p?ípadech konkrétní pot?eby ochrany ur?itého druhu ?i lokality namísto k vytvo?ení spole?ného kolektivu ochraná?? s místními vlastníky a uživateli pozemk? naopak k vytvo?ení nesmi?itelných antagonistických skupin. To samoz?ejm? ?ešení problému mnoho nepomohlo.

V EU byly v d?sledku ekosystémového p?ístupu k ochran? p?írody p?ijaty dv? zásadní sm?rnice, a to již v r. 1979 sm?rnice o ochran? voln? žijících pták? (79/409/EHS) a v r. 1992 sm?rnice o ochran? p?írodních stanoviš?, voln? žijících živo?ich? a plan? rostoucích rostlin (92/43/EHS). Práv? tyto sm?rnice se stávají základními právními p?edpisy pro vytvo?ení soustavy zvlášt? chrán?ných území evropského významu nazývané Natura 2000. Vytvo?ení této soustavy v ?R je jednou z povinností našeho státu, vyplývajících z procesu p?idružení k EU.

Cíle Natury 2000 jsou sm?lé a sympatické. Vytvo?ení kontinentálního systému stanovištní ochrany p?írody p?i zohledn?ní socioekonomických a kulturních požadavk? daných region?, kdy ochraná?ský konsensus všech zú?astn?ných osob a institucí má být nad?azený rigoróznímu v?deckému názoru o nedot?enosti panenské p?írody (Roth 2001), vytvá?í pocit nad?je, že se ochrana p?írody opravdu postupn? musí stát “v?cí ve?ejnou”.

?eská realizace první ze zmín?ných sm?rnic, tedy sm?rnice o ptácích, byla p?ipravena skute?n? v tomto duchu ?eskou spole?ností ornitologickou. Konkrétní návrhy garantovali místn? znalí ornitologové a každá navržená pta?í oblast byla d?sledn? projednána se všemi význa?n?jšími vlastníky a uživateli pozemk?, které byly do návrh? za?len?ny. Tomu také odpovídaly výsledky jednání, kdy nap?. v panonské oblasti byly všechny navržené pta?í oblasti po projednání s dot?enými subjekty schváleny, resp. byly projednány a p?ijaty n?které dopl?ující požadavky.

Zcela opa?ný systém realizace však nastal v p?ípad? sm?rnice o stanovištích. Stanovišt? mapovali v?tšinou místn? naprosto neznámí odborníci, diskuse s vlastníky nebyla žádná.

S výmluvou na “nedostatek ?asu” a hrozbu miliónových pokut ze strany EU zajistili vedoucí správ chrán?ných krajinných oblastí seznámení významných vlastník? a nájemc? pouze s vymezením navrhovaných území, vý?tem cílových druh? a ujišt?ním, že nic dalšího není známo a p?ípadné újmy vlastník?, zp?sobené vyhlášením “naturových” území, budou bohat? nahrazovány státem. Ochranné podmínky, které se postupn? za?aly dostávat na sv?tlo sv?ta, však nad?je Natury 2000 vrhají zp?t do starov?ku ochrany p?írody. Pro ochranu ?olka velkého v n?kolika maloplošných t?ních se vyhlašuje oblast s rozlohou p?es 1900 ha, dubová hab?ina s navazujícími teplomilnými loukami o rozloze 350 ha je d?vodem k vyhlášení oblasti s rozlohou 1300 ha a nap?. podmínky pro ochranu rohá?e obecného vyžadují v les-ním hospodá?ství paseku maximáln? 10 x 10 m s ponecháním dvou výstavk?!

Snad opravdu za vše m?že ta bezcitná EU a její termíny, jejichž nespln?ní by nás ekonomicky zni?ilo. Kdyby tak ?olek velký v?d?l, kolik rodin m?že p?ipravit o živobytí ... Anebo snad op?t snaha o ochraná?ský diktát?

Doufám, že nikoliv. Ochrana p?írody musí být skute?n? v?cí nás všech. Hledejme všechny možné spole?né cesty, hledejme všechny možné konsensy, nebo? znovu p?ipomínám, že ochrana p?írody má smysl pouze tehdy, pokud ji budou chtít všichni ti, kte?í v daném území žijí, pracují a doufají, že ve stejném, ?i ješt? lepším prost?edí budou vyr?stat i jejich d?ti.