Svět myslivosti - Úvodník

není obvyklé dávat úvodník?m n?jaký podtitul, ale p?i psaní tohoto p?ísp?vku m? stále napadala parafráze na známý p?írodopisný dokument: “P?ežijí myslivci rok ... ?” (nech? si ?tená? sám doplní p?íslušné datum). Titulek by však mohl být zrovna tak otázkou typu: “Stárnou myslivci, nebo mládnou?”. Pomi?me na chvíli známou argumentaci, že v?k není vše a každý je mladý tak, jak se cítí. Nechme stranou i velice b?žný p?ípad, kdy v honitb? velmi starý myslivec str?í “do kapsy” celou ?adu mladších koleg?.

Téma v?kového složení myslivc? není p?íliš b?žn? zmi?ované a zaznívá spíše okrajov? a v podtextu jiných problém?, nap?. vzd?lávání a výchovy myslivc?, jejich kvalifikace apod. Když jsem se zmínil koleg?m ve svém mysliveckém okolí o nám?tu tohoto úvodníku, abych zjistil jejich názory, setkal jsem se s r?znými postoji. P?ekvapily mne však i vzrušené až odmítavé reakce, které m? jen utvrdily v tom, že jde o významný problém a mnohdy v?tší, než si sami p?ipouštíme.

Hledal jsem informace, které by mi poskytly alespo? ?áste?nou odpov?? na výše zmín?né otázky, a nebylo to v?bec jednoduché. Bu? nebyla ochota k jejich poskytnutí (z?ejm? p?ísné tajemství), nebo se shromaž?ováním t?chto údaj? nikdo nezabývá.

Vzhledem k faktu, že v?tšina myslivc? je doposud ?leny ?MMJ, je možné ?áste?n? vycházet z informací uvedených v publikaci vydané touto organizací u p?íležitosti 80. výro?í jejího založení. Krom? vcelku jasného konstatování, že po?et myslivc? klesá (maximum v 70. letech - 119 až 124 tis., nyní asi 99 tis.), je k dispozici graf v?kového složení ?lenské základny ?MMJ v r. 2002 (str. 6 tohoto ?ísla ?asopisu). V grafu strukturovaném po desetiletých v?kových intervalech p?evládá jednozna?n? v?ková skupina 51-60 let s po?tem p?ibližn? 26 tis. ?len?, druhou nejpo?etn?jší je skupina 41-50 let (21 tis.), za níž pokra?ují skupiny 61-70 let (p?es 15 tis.) a 31-40 let (pod 15 tis. ?len?). Údaj o pr?m?rném v?ku jsem nenalezl, ale lze ho odhadnout na p?ibližn? 50 let. Pro zajímavost jsem si zjistil p?esnou v?kovou strukturu ?len? mého “mate?ského” OMS D??ín, která v podstat? koresponduje s grafem, i když s pr?m?rným v?kem 49,5 let vychází pon?kud p?ízniv?ji ve prosp?ch kategorií pod 50 let (15-20 let - 11 ?len?, 21-30 let - 78, 31-40 let - 166, 41-50 let - 273, 51-60 let - 167, 61-70 let - 108, 71-80 let 102 a nad 81 let - 12 ?len?).

V?kový pr?m?r kolem 50 let není ješt? tak špatný, ?lov?k je na vrcholu svých sil. Nezbývá však než si položit otázku, co bude za deset nebo za dvacet let! Velmi významným zp?sobem p?isp?l ke snížení po?tu myslivc? zákon ?. 288/1995 Sb., o zbraních a st?elivu, který na?ídil zp?tné p?ezkoušení všech držitel? zbrojních pr?kaz?. Tehdy ?ada myslivc? ukon?ila svou ?innost i jako projev nesouhlasu s tímto požadavkem. Z?ejm? lze podobnou vlnu odchod? o?ekávat v pr?b?hu nebo po ukon?ení nového desetiletého pronájmu honiteb v r. 2013. Tehdy se v sou?asnosti nejpo?etn?jší kategorie padesátník? dostane do d?chodového v?ku. Zvážíme-li finan?ní náro?nost provozování myslivosti v pronajatých i vlastních honitbách, máme další velmi závažný d?vod k ukon?ení ?innosti. Pokud by se systém pronájm? honiteb a následného finan?ního hospoda?ení honiteb zásadn? nezm?nil, nelze o?ekávat, že by podobné problémy ne?ešila v?ková skupina dnešních ?ty?icátník? v nájemním období 2013-2023.

Vzhledem k demografickému vývoji obyvatelstva v ?R, který nazna?uje pokles po?tu d?tí a mládeže a celkové zvyšování po?tu lidí v d?chodovém v?ku, nelze p?edpokládat zvýšený p?íliv mladých myslivc?. Ned?lejme si iluze, ale “lákadel” k plnému vyžití mají dnešní mladí lidé podstatn? více než v minulosti. Technický vývoj jim v podob? po?íta??, internetu, her, videa a jiných vymožeností p?inesl velké množství p?íležitostí k aktivnímu i pasivnímu využití volného ?asu. Je stále složit?jší mladého ?lov?ka zaujmout, více ho sm??ovat k práci v p?írod?, a tedy i k myslivosti, která jako obor má sama o sob? stále t?žší úlohu p?i obhajování svých cíl? v ovzduší silné antimyslivecké propagandy. V kontextu výše zmín?ných konstatování je zajímavou informací po?et d?tí v mysliveckých kroužcích a družinách mladých myslivc?, který p?edstavoval v 70. a 80. letech p?ibližn? 17 500 ?len?, ale v 90. letech až do sou?asnosti jen 430 ?len? (podle publikace 80.let myslivecké jednoty)! O to více je nutné si vážit lidí i organizací pracujících s d?tmi a mládeží na školách i zájmových kroužcích v rámci mimoškolní ?innosti. Podstatným z?stává, že poslední po?etn? silné ro?níky d?tí s mysliveckým zam??ením z konce 80. let jsou dnes dvacátníci až t?icátníci! A každému je jasné, že všechny d?ti z kroužk? se myslivosti v dosp?losti nev?nují.

Významným faktem v získávání mladých zájemc? je i finan?ní náro?nost k dosažení myslivecké kvalifikace, po?ízení základního vybavení a vlastní provozování výkonu práva myslivosti. Již p?i hrubém propo?tu se pohybujeme v ?ádu n?kolika desítek tisíc korun, a i kdybychom zredukovali po?izovací náklady na minimum, bude to stále alespo? 25 000,- K?. Velkou výhodu mají ti, kte?í se této zálib? v?nují od mládí a po?izují si vybavení ?asto s významným p?isp?ním celé rodiny pr?b?žn? ješt? p?ed dosažením plné myslivecké kvalifikace. Je-li v rodin? myslivec, lze se spolehnout i na paralelní využívání, zap?j?ení nebo darování lovecké výzbroje a výstroje. ?lov?ka, který tuto výhodu nemá, však ?eká za?átek. Lze ale právem namítnout, že každá záliba n?co stojí a je svobodnou volbou každého ?lov?ka, pro co se rozhodne.

Vzhledem k tomu, že se jako u?itel na lesnické škole pohybuji celý sv?j profesionální život mezi mládeží, nedá mi, abych se nezmínil ješt? o n?kolika skute?nostech, které jsou ?asto velkou p?ekážkou pro za?le?ování mladých lidí do aktivního provozování myslivosti. Ti mladí, kte?í se po škole v?nují myslivosti jako lesníci, zem?d?lci nebo profesionální myslivci, zpravidla provozují myslivost v režijních, soukromých ?i jiných honitbách. Ale ostatní mladí tuto možnost nemají, a pokud nejsou ?leny honebních spole?enstev, musejí trp?liv? zkoušet št?stí a ?asto i dlouho vy?kávat, než se objeví p?íležitost k p?ijetí za ?lena mysliveckého sdružení, které má pronajatou honitbu (což je asi nejb?žn?jší p?ípad).

Velmi ?astými d?vody k odmítnutí žadatele (a nemusí to být vždy jen mladý ?lov?k) je “vysoký po?et ?len?”, obava sou?asných ?len? z omezení loveckých p?íležitostí a po?tu úlovk? a s tím spojených trofejí a zv??iny. Ne zcela zanedbatelnou je i strach z kontroly ze strany nového ?lena, jeho p?ípadná kriti?nost a poukazování na nedostatky v zab?hnuté praxi. Setkal jsem i s názorem, že také vyšší myslivecká kvalifikace byla “trnem v oku”. Mnohdy vstoupí do rozhodování rovn?ž záporné lidské vlastnosti, jakými jsou závist, záš? a sobectví.

Když se zamyslíme nad jednotlivými “d?vody” vedoucími k odmítnutí nového zájemce, lze je snadno vyvrátit. Nap?. obavu z omezení lovecké p?íležitosti. Podíváme-li se do myslivecké statistiky, zjistíme, že u všech významných druh? spárkaté zv??e jsou vyšší ro?ní odst?ely než p?ed dvaceti lety. Významné navýšení je i u kachen a lišek. P?ipouštím, že v n?kterých honitbách m?že být situace lepší, jinde horší. Ale je nutné posoudit i kvalitu myslivecké pé?e, k jejímuž zajišt?ní a zlepšení by nový ?len jist? dopomohl.

Otázka mezilidských vztah? a charakterových vlastností sou?asných a nov? p?ijímaných ?len? je v ekonomicky vypjaté atmosfé?e možná tím úpln? nejd?ležit?jším. Také problematika vklad?, ?lenských podíl? a p?ísp?vk? je významná, ale nem?la by být svazující. M?li bychom se vždy zamyslet nad tím, pro? se myslivosti vlastn? v?nujeme. Existuje-li v honitb? “zdravé jádro”, které je schopné eliminovat výst?elky a negativní projevy n?kterých jedinc?, nevidím p?ekážku v p?ijímání mladých lidí. Není-li tam, nový zájemce o ?lenství o nic nep?išel.

Starší se n?kdy obávají kritiky mladších, která napadá jejich dlouholetou práci a zpochyb?uje dosažené výsledky. Kritika je však pot?ebná, a vede-li se v p?átelském ovzduší, je to nejlepší cesta k dosažení spole?ných mysliveckých cíl?. Mládí je kritické a starší byli také mladí a také kriti?tí, sta?í se jen rozpomenout. A proto zkušenosti, odborné vedení, nadhled a pochopení starších v kombinaci s energií a elánem mladších je tím nejp?ínosn?jším pro celkové hospoda?ení v honitb?.

P?ed ?asem jsem v souvislosti s mediáln? velmi populární p?veckou sout?ží “?esko hledá SuperStar” ?etl o tom, že se chystá nebo zvažuje projekt, ve kterém p?vecké hv?zdy SuperStar tábo?ící v lese p?epadnou myslivci - zombie. Dál již snad nemá smysl pokra?ovat v lí?ení slabomyslného nápadu. Když jsem se po první “otrávené” reakci zamyslel nad faktem, pro? n?kdo p?išel se spojením myslivc? a obživlých mrtvol, napadaly m? nejr?zn?jší myšlenky. Šlo jen o skrytou vý?itku, že myslivci “zabíjejí zví?ata”, nebo vnímání postavy myslivce jako “strejdy ?i d?dka” v zeleném klobouku - reliktu dob minulých nehodícího se do sou?asnosti?

Uv?domil jsem si, jak je d?ležité neztrácet s mladými kontakt. Když je nebudeme mít ve svých ?adách, nebude za 25 nebo 50 let existovat dostate?ná síla k obhájení smysluplnosti myslivosti jako specifického hospoda?ení s p?írodním bohatstvím zem?. P?ece nechceme naplnit známé: “Po nás potopa!”