Svět myslivosti - ÚVODNÍK

v dob?, kdy píši tento úvodník, skon?ily u nás na Vyso?in? žn?, letos díky po?así zna?n? opožd?né. Zem?d?lci n?kolika pojezdy vysp?lé techniky zm?nili b?hem velmi krátké doby pole k nepoznání. Kde ješt? v?era stálo obilí, je dnes oraništ?. Málokde se však již dodržuje staré myslivecké pravidlo "poslední snop z pole - první klas do zásypu". Zásypy v mnoha honitbách ostatn? už ani nemají, protože drobné zv??e je tak málo, že se je nevyplatí udržovat. Samoz?ejm? znám i honitby, kde se uvedeným pravidlem myslivci ?ídí, a je to patrné na stavech bažantí a zaje?í zv??e. Co je to však platné, když tímto zp?sobem zv??i nepom?žeme rychle se zorientovat v terénu a p?ekonat nástrahy intenzívn? obd?lávané krajiny?

Na ja?e letošního roku byla zem?d?lc?m poprvé dána možnost využívat dotace z agroenvironmentálních program? zajišt?ných finan?ními prost?edky EU. Pat?í sem i zakládání a udržování biopás? širokých 6 - 12 m situovaných v polích tak, aby nevadily jejich obd?lávání. Platba p?es 10 tis. K?/ha za z?ízení pln? pokrývá vynaložené prost?edky. M?l jsem radost, když jsem nedávno vid?l v Horní Libochové tyto biopásy tvo?ené sm?skou pohanky, prosa, je?mene, jarní pšenice ?i ovsa. Škoda jen, že kv?li suchu letos nevzešla kapusta. Myslivci oseli biopásy na 2 % vým?ry tamního zem?d?lského podniku, ?ímž pomohou zv??i až do zimy vytvo?ením vhodného krytu. Biopásy jsou sou?asn? trvalým zdrojem potravy pro zv??. Nahradí se tak, ba dokonce p?ed?í možnosti, které m?žeme nabídnout klasickým p?ikrmováním. Biopásy navíc poslouží mnoha dalším živo?ich?m a drobnému ptactvu. K možnostem agroenvironmentálních program? pat?í i tzv. p?stování meziplodin, což p?edstavuje osetí orné p?dy po sklizni p?ezimujícími i vymrzajícími plodinami. Jde tedy nejen o ochranu p?dy proti erozi, ale zejména o další zdroje potravy a kryt pro zv??. ?ástka tém?? 5 tis. K?/ha znovu pln? pokrývá náklady. Meziplodinami se v okolí Horní Libochové oseje p?ibližn? 20 % vým?ry polí.

Stejný význam dosud mají dotace z programu Pé?e o krajinu, které využívají myslivci z n?kolika honiteb kolem Milešína nedaleko He?manova. Tyto dotace jsou zam??eny na podporu ustupujících populací p?vodních živo?išných druh?. Na Milešínsku jde o koroptev polní. V tomto smyslu je patrn? již v p?íštím roce nebude možné ?erpat, protože je nahrazují výše zmín?né dotace z agroenvironmentálních program?. Nabízejí se také možnosti na osetí polí?ek pro spárkatou zv??, nap?. z prost?edk? krajských ú?ad? v souvislosti s dotacemi v lesním hospodá?ství, ?ímž je vhodn? dopln?n soubor možností úprav krajiny.

To vše p?edstavuje obrovskou šanci pro myslivost. P?i jejím využití lze o?ekávat obnovu stav? zejména drobné zv??e. V této souvislosti je nutné dodat, že se v dané oblasti p?ece jen vyskytl jeden "problém". Bylo to za?átkem zá?í p?i zkouškách loveckých ps? z výkonu, kdy nastaly obtíže kv?li tomu, že se psi nedokázali rychle vyrovnat s ?etným výskytem drobné zv??e v honitb? Borovina Rad?oves ...

Výše uvedené dotace sjednocují zájmy r?zných subjekt? pod zám?rem útlumu intenzivního zem?d?lského hospoda?ení.

Je pozoruhodné, že se myslivci této vynikající p?iležitosti již neujali. Byli p?itom dob?e informováni, a to nejen z odborného tisku. Mnozí z nich jsou totiž také vlastníky p?dy, další pracují v zem?d?lství. Jak je vid?t z praxe, asi to samo o sob? nesta?í. Zdá se, že zájem o tuto problematiku mají spíše mladí myslivci, kte?í však velmi ?asto nezískají pot?ebnou podporu vedení mysliveckých kolektiv?.

Nutno dodat, že jsem také zaznamenal postoj jednoho zem?d?lského podniku, jenž považoval dotaci na biopásy za nízkou a požadoval od myslivc? její dopln?ní na dvojnásobnou výši. Z finan?ních d?vod? tak aktivita myslivc? v tomto p?ípad? skon?ila. K ?ešení nep?ispívají ani jednostrann? sepsané smlouvy s drobnými vlastníky p?dy-myslivci. P?i vy?izování dotací p?itom není složitá administrativa. Zem?d?lské agentury Ministerstva zem?d?lství ?R mají p?ipraveny jednoduché tiskopisy s p?ístupn? napsaným vysv?tlením, které se vybaví mapami pozemk?.

V souvislosti se zakládáním biopás? je nutné po?ítat s tím, že se náš zem?d?lec bude snažit splnit podmínky p?íslušného dota?ního titulu vždy co nejjednodušeji a nejú?eln?ji. To však m?že vést k tomu, že biopásy budou zakládány v sousedství frekventovaných komunikací nebo v obilném lánu tak hust? vedle sebe, že nesplní ú?el, jejž od nich o?ekáváme. Následná kontrola však závady nezjistí a nárokové dotace budou vyplaceny ... I proto je pot?eba úpravy krajiny se zem?d?lci p?edem projednat, aby byly co nejvíce respektovány pot?eby zv??e. Termín podání požadavk? na p?íští rok je již koncem ?íjna ...

Nabízejí se i další možnosti ovlivn?ní zm?n v krajin?, o n?ž by se m?li myslivci zajímat. Jde nap?. o zales?ování zem?d?lské p?dy, které stát podporuje vysokými ?ástkami. Tato opat?ení zcela jist? zm?ní ráz naší krajiny.

Zamýšlíme-li se nad tím, jak dalece bychom mohli využít uvedené možnosti úprav krajiny ve prosp?ch zejména drobné zv??e, vyvstává závažná otázka: dokážeme my, myslivci, v dostate?né mí?e p?esv?d?it o správnosti popsaných opat?ení zem?d?lce? Naše sou?asné aktivity jsou, jak známo, bohužel mizivé. Sv?d?í o tom t?eba i redak?ní poznámka k ?lánku Milady Fabelové o úhorech zve?ejn?ném v ?asopise Myslivost ?. 7/2004. Redakce Myslivosti poukazuje na to, že není možné, aby se úpravami krajiny ve spolupráci se státní správou, zem?d?lci a ochránci p?írody zabývali pouze myslivci v oblasti chovu koroptve K?iby na Milešínsku. V kontrastu s tím se jeví odpov?? na otázku, co nového v tomto sm?ru p?inesl seminá? "Zm?ny v krajin? a zv??", po?ádaný v srpnu t. r. v Hranicích (podrobn?jší informace na str. 4 - 5 tohoto ?ísla Sv?ta myslivosti - pozn. red.). Krom? referátu o ?innosti myslivc? z honitby Vlkov a okolí (Oblast chovu koroptve polní K?iby) tém?? nikdo nep?ednesl konkrétní nové p?íklady z praxe. Podobných akcí se navíc ú?astní sice nemalý, ale p?esto omezený po?et ú?astník?, p?i?emž seminá??m ?asto chybí terénní exkurze, na níž by bylo možné vše vid?t v reálu. Záv?ry, pokud jsou v?bec n?jaké p?ijaty, se p?es zve?ejn?ní v tisku neplní a až na výjimky se tématy konferencí ?i seminá?? již dále nikdo nezabývá. Výjimkou z podobných akcí byl snad seminá? po?ádaný v He?manov? v r. 2002.

A ?as pomalu ubíhá. Myslivci v honitbách Borovina Rad?oves, Vlkov a B?ezí ležících kolem Milešína pracují na úpravách krajiny již pátým rokem, p?i?emž využívají r?zných dotací, v sou?asnosti i t?ch nových. Jejich kolegové z n?kterých honiteb okresu Ž?ár nad Sázavou je již za?ínají postupn? následovat. Ale co jinde? Nechápou snad ostatní myslivci nové možnosti, které nyní mohou využít? Jak tento problém ?ešit?

Dnes již nesta?í zajiš?ovat pouze obvyklé a tradi?ní myslivecké ?innosti. Aby myslivost obstála ve spole?nosti, m?li by její provozovatelé spolupracovat s mnoha subjekty a zapojit se do aktivit, které se dotýkají myslivosti. Než se poda?í ?innosti v honitbách p?em?nit podle požadavk? sou?asnosti (což m?že být a patrn? n?kde i bude p?ekvapivé), lze použít následující možnost: založit ?i iniciovat založení ob?anského sdružení, jež by se zabývalo ?innostmi, jež svým rozsahem a zam??ením p?ekra?ují možnosti vyplývající ze zájm? mysliveckého kolektivu. Aby byla tato nová organizace akceschopná, m?li by být jejími ?leny i odborníci z navazujících obor?, kte?í mohou sou?asn? p?sobit i v jiných zájmových organizacích, odborných institucích apod. Prost?ednictvím této organizace, v úzké spolupráci s myslivci, by se mohlo poda?it zajistit i úkoly nezbytné pro rozvoj myslivosti. Pat?í k nim nap?. p?ednášková a populariza?ní ?innost ?i pomoc p?i vypracování projekt? na získání dotací, jen voln? navazujících na myslivost. Ob?anské sdružení Milešínské K?iby založené v záv?ru lo?ského roku takto uskute?nilo letos v dubnu informa?ní sch?zku o agroenviromentálních dotacích pro zem?d?lce a myslivce tamního regionu. V polovin? zá?í se v okolí Milešína konala vycházka ?len? Genealogické a vlastiv?dné spole?nosti z Velkého Mezi?í?í. Za?átkem ?íjna se v Milešín? uskute?ní porada pracovník? státní správy ochrany p?írody a myslivosti m?stských ú?ad? v p?sobnosti kraje Vyso?ina spojená s terénní exkurzí. Na tento podzim se p?ipravuje výsadba zelen? kolem polních cest a na p?íští rok jsou v plánu opat?ení ke zlepšení nedostatku vody v honitb?.

Podle mého názoru je d?vodem sou?asné nep?íznivé situace fakt, že se p?ímo v honitbách na úrovni mysliveckých kolektiv? málo poukazuje na nové možnosti, které mohou podpo?it myslivost. Práv? zde je nutné nabízet zp?soby ?ešení n?kterých problém? a sou?asn? je pomáhat ?ešit. Není v tom t?eba hledat nic nového. Nap?. ?eskému svazu ochránc? p?írody se osv?d?ilo rozpracovat aktuální témata na jednotlivé programy, p?i?emž jsou sestaveny pracovní skupiny, jejichž garanti odpovídají za ?ešení, propagaci i finan?ní krytí p?íslušných projekt?. Na za?átku ?íjna se na Ministerstvo životního prost?edí ?R (a podobn? i na Ministerstvo zem?d?lství ?R) odevzdávají projekty do výb?rového ?ízení k získání dotací na stanovené oblasti podpory ?innosti ob?anských sdružení. Ob?anské sdružení sice m?že podat projekt samostatn?, ale je výhodné využít odborné pomoci úst?edí organizace, jež podává p?ipravené projekty najednou. V p?ípad? myslivosti by m?lo patrn? nejv?tší význam, pokud by se každý ?len ?i myslivecké sdružení mohlo obrátit na takové garanty s žádostí o radu ohledn? získání informací ?i p?ímo o pomoc p?i vypracování projekt?. Je škoda, že tuto funkci již nyní nevykonávají okresní myslivecké spolky, jež znají sv?j region a žadatel?m jsou nejblíže.

Jsem rád, že mohu podpo?it sv?j názor na pot?ebu zapojení myslivc? do ?ešení krajinných úprav citací ?ásti referátu prof. Hromase, který p?ednesl na již zmín?ném seminá?i v Hranicích: "... všemi t?mito problémy je nutno nejen se zabývat, ale také urychlen?, a podtrhuji, urychlen? je bez dlouhého otálení ?ešit ..."