Svět myslivosti - Úvodník 8/2005

Vážení ?tená?i,
v polovin? ?ervna se v Krkonoších uskute?nil seminá? o p?ezimovacích ob?rkách pro spárkatou zv?? a o oblastech chovu zv??e. Akci v?nujeme pozornost na následujících stránkách tohoto ?ísla ?asopisu. Na první pohled se m?že zdát, že jde o velmi specifickou problematiku, k níž nelze ?íci nic nového, nebo? "vše již bylo vymyšleno a úsp?šn? vyzkoušeno". Pro? se však tato lesnicko-myslivecká opat?ení prokazateln? snižující škody p?sobené zv??í, resp. pozitivn? ovliv?ující hospoda?ení se zv??í, neda?í v našich honitbách využívat v širším m??ítku?

Za?n?me popo?ad? - p?ezimovacími ob?rkami. U nás byly zpravidla vždy budovány v režijních honitbách státních les?. Dnes drtivou v?tšinu z funk?ních ob?rek spravují Lesy ?eské republiky, s. p., správy národních park? a Vojenské lesy a statky ?R, s. p. Je to pochopitelné. Stavba a provoz p?ezimovací ob?rky vyžaduje nemalé finan?ní prost?edky, a p?edevším dokonale zvládnutou pé?i o p?ezimující zv??. Ruku na srdce - byly by schopni toto zajistit na stejné úrovni "b?žní" majitelé a nájemci honiteb? Jen velmi obtížn?, by? zkušenosti z Krkonoš, kde dv? ob?rky obhospoda?ují myslivecká sdružení, nazna?ují, že i to je možné. Jde však spíše o výjimku. Logicky se tedy nabízí otázka, zda p?ezimovací ob?rky nejsou v ur?itém slova smyslu slepou uli?kou, nebo? jejich v?tšímu rozší?ení brání p?edevším ekonomické, technické a personální možnosti nájemc? honiteb. Do pop?edí by se m?la dostat otázka t?sn?jší spolupráce majitel? honiteb s nájemci p?i spole?ném zakládání a spravování p?ezimovacích ob?rek. Muselo by se však chtít. ?asto to totiž nejsou jen peníze, které brzdí r?zná opat?ení, by? by byla sebeprogresivn?jší. Možná ješt? v?tší roli hraje motivace lidí, která podstatn? ovliv?uje i oblasti chovu zv??e.

Principy zakládání a fungování oblastí chovu zv??e jsou dostate?n? známé a není t?eba je p?ipomínat. P?i r?zných p?íležitostech (na krkonošském seminá?i tomu také tak bylo) nostalgicky vzpomínáme na fungování oblastí chovu zv??e p?ed r. 1990, obdivn? pošilháváme po "hegerinzích" u našich rakouských a n?meckých koleg? a nadáváme na sou?asné pom?ry, zejména na zákon o myslivosti a jeho volný p?ístup k oblastem chovu zv??e. Sou?asný zákon hovo?í jasn?: myslivci, chcete-li oblasti chovu zv??e, zakládejte je. Nikdo vám nebrání, nikdo vám nic nezakazuje. Je to váš zájem, konejte. Ale ono to v praxi n?jak nefunguje ... Pro?? Jestliže se kolikrát nedokáží domluvit na spole?ném zájmu ani dv? sousední honitby, t?žko asi m?žeme o?ekávat, že se poda?í dát dohromady dvacet honiteb, založit oblast chovu, prosadit jednotné principy jejího fungování a ty pak bezezbytku plnit. Mají tedy oblasti chovu (a tím i p?ezimovací ob?rky, k nimž by prost?ednictvím oblastí chovu mohla vést snazší cesta) budoucnost?

Mají, ale nejd?íve je nutné vy?ešit dva problémy v nás samých. V prvé ?ad? musíme skute?n? chtít uvád?t myšlenku širšího zavád?ní výše uvedených opat?ení v život a pod?ídit své zájmy zájm?m spole?ným. Sou?asn? se musíme zbavit zp?sobu myšlení z minulého režimu, že k tomu, aby se v?ci hnuly, je pot?eba p?ikázat to ob?an?m (myslivc?m) zákonem. Dokud se neoprostíme od tohoto postoje, nebude se nic da?it. Cožpak neustále pot?ebujeme, aby nám n?kdo n?co p?ikazoval? Nedokážeme se domluvit sami? Kde jsou naše vznešené proklamace o spole?ných zájmech v otázce dobra zv??e a p?írody?

P?ezimovací ob?rky a oblasti chovu zv??e v minulosti prokázaly a stále prokazují své opodstatn?ní. Je na nás, zda potvrdíme skute?ný zájem o jejich rozsáhlejší zavád?ní, nebo je dobrovoln? za?adíme mezi zbožná p?ání s malou šancí na uskute?n?ní.