Svět myslivosti - Chov a lov zv??e ve skotské pta?í rezervaci Abernethy Forest Nature Reserve

Britské ostrovy má v?tšina z nás spojené s Londýnem, královnou ?i se skupinou Beatles a asi jen málokdo by v této pr?myslové ?ásti sv?ta, s intenzivním zem?d?lstvím a krajinou rozd?lenou podle vlastnických hranic, o?ekával myslivecké zážitky. P?esto se i tam najde dost míst, málo dot?ených moderní civilizací, která poskytují prožitky p?i osamoceném pobytu v horách spojeným s lovem jelení zv??e. Mé zkušenosti pocházejí ze severního Skotska, které p?edstavuje nádherný kout naší planety. Oblast se v p?edešlých dvou letech stala cílem mých pracovních prázdninových cest. Rád se pod?lím se ?tená?i Sv?ta myslivosti o zkušenosti s managementem zv??e v této oblasti.

Poprvé jsem do výše uvedených míst zavítal v ?ervenci 2003 s úmyslem pracovat jako dobrovolník u Královské spole?nosti na ochranu ptactva. Tato organizace, ukrývající se pod anglickou zkratkou RSPB (Royal society for the protection of birds), spravuje na severu Skotska asi osm p?írodních lesních rezervací, v nichž se v?nuje pozornost zejména monitoringu a ochran? tet?eva hlušce.Já jsem si vybral rezervaci rozprostírající se v podh??í Cairngormských hor nedaleko vesnice Abernethy (podle ní je rezervace pojmenována - Abernethy forest nature reserve). Pro snadn?jší zem?pisné ur?ení mohu uvést, že asi 80 km severn? od této rezervace leží m?ste?ko Inverness, známé zejména díky nedalekému jezeru Loch Ness.

LESNÍ REZERVACE ABERNETHY

Rezervace vznikla na po?átku 90. let minulého století a svojí rozlohou necelých 12 000 ha pat?í k nejv?tším rezervacím tohoto druhu na Britských ostrovech. Je pomysln? rozd?lená na dva celky.

První t?sn? sousedí s „civilizací“, a je tudíž dob?e p?ístupný ve?ejnosti. Návšt?vníci se tam dostanou bez v?tších problém? - tuto ?ást rezervace protíná ve?ejná komunikace. Na ní je z?ízeno n?kolik odpo?ívadel a parkoviš?, u nichž nesmí chyb?t jednoduché lavi?ky a stoly pro skromné posezení a samoz?ejm? informa?ní tabule upozor?ující na ?etné nau?né stezky v okolí, na n?ž se zam?stnanci rezervace snaží soust?edit pohyb turist?. Ani volný pohyb mimo n? však není zakázán. Houby ani jiné lesní plody tam lidé nesbírají. V teplých letních m?sících sice v oblasti rostou spousty hub, avšak málokdo umí bezpe?n? ur?it jedlé druhy. Ch?zi mimo stezky zna?n? zt?žuje hustý koberec, tvo?ený podrostními druhy, zejména v?esem obecným, bor?vkou atd. Navíc pobyt v tamní p?írod? umí n?kdy zna?n? zkomplikovat rychlá zm?na po?así. To je jen n?kolik d?vod?, pro? návšt?vníci pouze velmi sporadicky opoušt?jí pohodlí a bezpe?í vyzna?ených a velmi dob?e udržovaných stezek.

Nejv?tší pozornost v této ?ásti rezervace jednozna?n? vyvolává tzv. Osprey centrum (Osprey = orlovec ?í?ní). Jde o jakousi pozorovací v?ž v blízkosti jezera Loch Garten, z níž mohou návšt?vníci sledovat vzácného orlovce ?í?ního b?hem jeho denní aktivity. P?ístup k v?ži je velmi dob?e vyzna?en nau?nou stezkou vedoucí z p?ilehlého parkovišt?. Za vstup na v?ž se platí, stejn? jako za využití služeb odborného pr?vodce po nau?ných stezkách. Poplatky nep?evyšují dv? anglické libry. Osprey centrum je velice dob?e a modern? vybavené. K dispozici jsou výkonné pozorovací dalekohledy na stativech, namí?ené p?ímo na hnízdo orlovce. Návšt?vník se však také m?že pohodln? usadit do k?esla a sledovat na obrazovkách p?ímý p?enos ?i záznam z videokamer, umíst?ných v t?sné blízkosti hnízda nebo p?ímo v hnízd?. Nechybí ani odborný výklad.

Rezervace se stává cílem v?tšinou pouze jednodenních návšt?v, není vybavena zázemím pro ubytování turist?. V celé rezervaci slouží jen n?kolik správních budov a dom? pro zam?stnance. Hranice rezervace lemují okraje p?ilehlých vesnic a n?kolik menších objekt? sloužících jako rodinné rekrea?ní chaty.

Druhá ?ást rezervace je ur?ena k ochran? tet?eva hlušce. Jde o odlehlejší území zasahující až na h?ebeny blízkých hor do nadmo?ské výšky 1000 m. Tet?ev samoz?ejm? neobývá celou oblast - jeho p?irozeným biotopem jsou pouze souvislé lesní porosty do nadmo?ské výšky max. 600 m. Za?átkem 90. let minulého století, kdy rezervace vznikla (tedy již po zákazu lovu tet?eva), ?ítaly jeho stavy na území rezervace p?es 1000 ks. V sou?asné dob? to není ani t?etina.

Lesní porosty v rezervaci tvo?í v?tšinou p?vodní druhová spole?enstva, um?le vysazené lesy se vyskytují jen v nepatrném rozsahu (v?tšinou jde pouze o um?lé dopl?ování p?irozené obnovy). Stromové patro se skládá jen asi z p?ti druh? d?evin (borovice lesní, smrk ztepilý, jalovec obecný, b?íza b?lokorá a vrba jíva). Ani ke?ové ?i bylinné patro nevyniká mimo-?ádnou druhovou pestrostí. Mezi dominantní druhy pat?í v?es obecný, brusnice brusinka, brusnice bor?vka, sítina rozkladitá, ost?ice ?erná, hasivka orli?í a r?zné druhy mech?. V nadmo?ské výšce p?ibližn? 600 m probíhá tzv. horní hranice lesa.

Souvislé lesní porosty zabírají jen asi t?etinu rozlohy rezervace, zbylá ?ást plochy vystupuje již do takových nadmo?ských výšek, kde se vegetace omezuje pouze na podrostní bylinné druhy (v?es, bor?vka, brusinka, sítina). V?tšina les? v rezervaci spadá do kategorie les? ochranných a les? zvláštního ur?ení. S t?žbou d?eva se v?bec nepo?ítá. Celkov? lze ?íci, že lesní porosty se udržují ve velmi rozvoln?ném zápoji, výsledkem ?ehož jsou r?zn? obrostlí a košatí jedinci, jejichž d?evo je zcela nevhodné k pila?skému zpracování. V?tšina vyt?ženého d?íví (zejména z probírek) se tudíž používá jako palivo. Velká ?ást p?stebních zásah? v mladých porostech, p?i nichž je zapot?ebí snížit po?et jedinc? na ploše, spo?ívá ve využití metody tzv. ring-bark, p?i níž se v r?zné výšce stromu oloupe prstenec k?ry i s lýkem. Tím se p?eruší asimila?ní proud a strom následn? odum?e. Odum?elá hmota se ponechá v porostech.

V?tšina pozemk? v rezervaci pat?í státu, ale najdou se i malé ostr?vky p?dy v soukromém vlastnictví. Jde zpravidla o farmy s chovem krav a ovcí. Farmy a pastviny jsou p?evážn? oploceny nízkým ohradníkem. Jím je ostatn? obehnána tém?? celá rezervace. Nízký elektrický ohradník napájený solární energií se vine až vysoko do hor a odd?luje sousední pozemky. Díky výšce asi 150 cm není p?ekážkou migraci jelení zv??e.

Mimo tet?eva se správa rezervace pe?liv? stará i o návšt?vníky. D?kazem jsou upravené a kvalitn? vyzna?ené turistické stezky, horské chatky sloužící k odpo?inku ?i k úkrytu p?ed nepohodou atd. Perfektn? funguje i spolupráce RSPB s r?znými školami, po?ádání d?tských dn? je zcela b?žné. Odborn? vzd?laní a proškolení zam?stnanci RSPB se p?i nich snaží, mnohdy zábavnou formou, pou?it mládež o historii a sou?asném poslání rezervace. Mohu jen potvrdit, že se tam ve?ejnost díky tomu dívá na „lidi v zeleném“ trochu jinýma o?ima, než je tomu u nás. Není to opovržení, pomluvy, nadávky apod. Lesník ?i lovec budí u laik? v?tšinou úctu a sympatie.

TET?EVÍ ZV??

Tet?ev je pro správu rezervace klí?ovým druhem a p?edm?tem intenzivní pé?e. Ta spo?ívá v terénních pracích spojených s monitoringem, které probíhají zejména v období ?ervence. D?vod je prostý. Ptáci se v tomto období odchytávají a ozna?ují, p?i?emž ozna?ování se týká p?edevším mladých pták?. Ti jsou, podle slov odborník?, v tomto období již natolik vysp?lí, že se p?i odchytu do sít? neporaní. Sou?asn? jsou ale natolik nevysp?lí, že ješt? neum?jí létat, takže je lze snáze odchytit. Pro p?esné vyhledávání tet?ev? v terénu se využívají love?tí psi, p?edevším set?i. Ptáci se ozna?í bu? jednoduchým kroužkem s eviden?ním ?íslem p?ipevn?ným na stoják, nebo radiovysíla?kou, která se pomocí gumi?ky p?ipne na hru? ptáka. Signál z vysíla?ky je následn? propojen s GPS. Díky tomu získávají zam?stnanci rezervace velmi cenné informace o pohybu p?íslušného jedince.

Z mého pohledu mén? praktickou ukázkou pé?e o tet?eva v rezervaci je budování ?tvercových oplocenek o délce strany 50 m. Zam?stnanci RSPB o?ekávají, že tet?evice v t?chto oplocenkách snese vejce a úsp?šn? vyvede potomstvo, které uvnit? oplocenky pomalu dosp?je, p?eletí 180 cm vysoké oplocení a rozptýlí se do okolí. Pointa má být v tom, že b?hem celého období vyvedení mlá?at by tet?evi m?li být za plotem chrán?ni p?ed predátory, zejména p?ed liškou obecnou, pop?. jezevcem lesním ?i kunou skalní a lesní. Podle mého názoru však oplocení nem?že být p?ekážkou pro jakoukoliv šelmu, zdivo?elým psem po?ínaje a kunou kon?e. Je totiž zhotoveno z oby?ejného lesnického pletiva, které je po obvodu p?ipevn?no na d?ev?né k?ly. Terén v tamních lesích navíc vykazuje ohromnou ?lenitost - jde p?edevším o rašelinné p?dy, ?asto podmá?ené, porostlé mocnými vrstvami mechu ?i v?esu, jež vytvá?í ?etné kupovité útvary. Z tohoto d?vodu není ut?sn?ní oplocení p?i zemi dost dob?e možné.

Další zp?soby ochrany a pé?e o tet?eva se mi zdají již smyslupln?jší. Jde zejména o odst?el lišek (jezevec a kuny jsou celoro?n? hájeny) a p?izp?sobování lesních porost? pot?ebám tet?eví zv??e (prostorové uspo?ádání ?i druhové složení a podpora ur?itých druh? d?evin /jalovec, solitérní košaté borovice apod./). Tet?ev?m se vychází vst?íc také pé?í o podrost, protože práv? v n?m tito ptáci hledají potravu. Kv?li tomu se v rezervaci každoro?n? zakládají na n?kolika místech tzv. um?lé požáry, které zni?í starší, mén? plodící a více zd?evnat?lé porosty v?esu, bor?vek a brusinek, na jejichž míst? vyrostou nové, sv?ží koberce t?chto podrostních druh?. Tím se tet?ev?m prost?e bohatý st?l. Um?lý odchov pták? se zatím nevyužívá, není to pot?eba. P?estože po?ty tet?ev? neustále klesají, je populace v rezervaci stále životaschopná, i bez vypoušt?ní um?le odchovaných jedinc?.

Hospoda?ení s lovnými druhy zv??e se budeme v?novat v p?íštím ?ísle.