00REP

Seminá? „Nové poznatky z chovu jelenovitých“

Ing. David Vaca, Ph.D.

Dne 7. 12. 2005 se v zasedací místnosti Výzkumného ústavu živo?išné výroby v Praze - Uh?ín?vsi (VÚŽV) uskute?nil seminá? nazvaný “Nové poznatky z chovu jelenovitých”. Uspo?ádala jej Asociace farmových chov? jelenovitých ?R (ACHJ) a pozvala na n?j jak farmá?e, tak myslivce a další p?íznivce chov? jelenovitých.

Jak uvedl jeden z odborných garant? - prof. ing. Lud?k Bartoš, DrSc., z VÚŽV Praha - Uh?ín?ves - akce tématicky navazovala na seminá? “Biologie jelenovitých”, který se konal v r. 2000 v Hranicích na Morav?.

Po zahájení se slova chopil ing. Václav Pa?ízek, prezident ACHJ, který p?ivítal p?ítomné a vyjád?il nad?ji ve spolupráci farmá?? a myslivc?.

Pracovník firmy Mariavet ing. Koubek poté podal b?hem komer?ní prezentace aktuální informace o dostupnosti vybra-ných imobiliza?ních prost?edk? pro spárkatou zv??.

INTENZIVNÍ CHOV JELENÍ ZV??E V ZA?ÍZENÍ UNIVERZITY V KÁPOSVÁRU

Jako první vystoupil ing. Pa?ízek, který v lo?ském roce navštívil Panonskou univerzitu v ma?arském m?st? Káposvár a na základ? svých poznatk? p?ipravil referát nazvaný Chov jelena evropského na farm? Panonské univerzity v Káposváru. Název p?ísp?vku je pon?kud zavád?jící, protože jak p?ednášející uvedl, popisovaný chov není farmou, nýbrž jakousi „oboro-farmou“, jejíž provoz je založen na komplexním a p?edevším ryze pragmatickém využití chovného potenciálu jelení zv??e (lovecké ú?ely, produkce zv??iny, produkce živé zv??e ur?ené k prodeji). V tomto intenzivním chovu s kmenovým stavem p?ibližn? 700 ks jelení zv??e se tak prolínají principy a nejnov?jší poznatky oborního a farmového chovu (p?ikrmování, odchyt a manipulace se zv??í atd.). P?estože v našich podmínkách takový zp?sob chovu zv??e legislativa nepovoluje, je zajímavé podívat se na jeho fungování v praxi.

Popisované za?ízení Panonské univerzity bylo vybudováno p?ed 15 lety a rozkládá se na ploše o vým??e p?ibližn? 1500 ha. Území je obehnáno plotem tvo?eným akátovými sloupky, na nichž je napnuto pletivo. Uvnit? oploceného území je v provozu n?kolik typ? chov? jelení zv??e obhospoda?ovaných na základ? r?zných pravidel a cíl?. Chovaná zv?? je pouze domácího p?vodu a pochází z oblasti Káposváru - jižn? pod Balatonem.

Uvnit? oploceného území je v provozu p?ibližn? 50 chovných ob?rek o vým??e od 0,5 ha do n?kolika desítek hektar? s r?znými po?ty zv??e. V?tšina z nich slouží k produkci živé zv??e intenzivním chovem založeným na principech moderní zootechniky. Zv?? je p?esn? evidována, selektována a rozd?lena do chovných skupin (jeden jelen na 20 - 40 laní), jelen?m se u?ezává paroží kv?li zabrán?ní poran?ní atd. Všichni kolouši z t?chto ob?rek jsou na podzim odchyceni a odstaveni do zvlášt-ních hal, kde jsou v zimním období krmeni jadrným krmivem (nej?ast?ji sm?s ovsa, kuku?ice a minerálií). P?es léto získává zv?? potravu p?edevším na ?etných extenzivn? obhospoda?ovaných pastvinách. Ty se zpravidla nijak um?le neobnovují, protože v oblasti jsou velmi dobré klimatické a trofické podmínky, díky nimž pastviny sta?í regenerovat bez pomoci ?lov?ka. Teprve v r. 2004 byla založena první intenzivní pastvina. Nedopasky spase typický uherský skot, který obývá popisované území spole?n? s jelení zv??í (to však lez hodnotit i negativn? kv?li p?enosu n?kterých parazit?).

Další typ chovu uvnit? území lze popsat jako oboru. Jde o oplocenou ?ást o vým??e p?ibližn? 400 ha, která je primárn? ur?ena k loveckým ú?el?m. Krom? jelení zv??e v n?m žije též srn?í a divo?áci. Tento druh chovu je jednozna?n? p?izp?soben p?ání lovecké klientely (silné trofeje, „rychlý“ lov organizovaný pro lovce, kte?í mají málo ?asu atd.). Do této obory jsou po dosažení ur?itého v?ku a „vy?azení z chovu“ vypoušt?ni jeleni z malých chovných ob?rek.

Jako pozoruhodnost nelze opomenout zvláštní ob?rku ur?enou k lovu jelení zv??e lukem. Tento zp?sob lovu je v Ma?arsku povolen, ?ehož provozovatelé chovu využili a vy?lenili pro n?j menší plochu s hustším krytem.

Jak zv?? z malých ob?rek, tak zv?? z obory je pe?liv? ozna?ována, odchytávána a prodávána do dalších chov?. A nejde jen o jelení zv??, ale také o divo?áky. Jeleni, o n?ž je v posledních letech zájem nap?. ve Špan?lsku, nejsou selektováni podle paroží, ale podle váhy. P?esto jsou pe?liv? sbírány a evidovány jejich shozy, které slouží krom? jiného jako výukový materiál student?m Panonské univerzity.

Ceny prodávané zv??e pro rok 2005: kolouch 700 eur, mladá la? (ro?ník 2004) 830 eur, la? (ro?níky 2000 - 2003) 1000 eur, špi?ák 1000 eur, jelen (ro?ník 2003) 1500 eur, (ro?ník 2002) 2000 eur a (ro?ník 2001) 3000 eur. K cenám je nutné p?ipo?ítat 15 % da?.

Cena poplatkového lovu jelena se odvíjí od hmotnosti paroží, tedy nikoliv podle bod? CIC, jak je zvykem u nás. Lov jelena s parožím o hmotnosti 9 kg stojí 3200 eur.

Veškerá zv??ina je rozrušována a d?lena, nic se neprodává v k?ži. Ceny zv??iny (p?epo?tu na K?): h?bet bez kosti 420 K?/kg (zvláštní cenu má zv??ina ze špi?ák? v tomto p?ípad? 445 K?/kg), kýta bez kosti 200 K?/kg (špi?ák 240 K?/kg), gulášová zv??ina 130 K?/kg (špi?ák 144 K?/kg).

Krom? hal pro odchov kolouch? lze v za?ízení nalézt též haly na „ustájení“ zv??e ur?ené k prodeji. V?tšina krmiv je zajiš?ována ve vlastní režii. O jednoduchá krmná za?ízení a provoz celého areálu se stará celkem 22 zam?stnanc?. Podnik je ekonomicky sob?sta?ný a efektivní.

ZKUŠENOSTI SE ZALOŽENÍM OBORY NA SLOVENSKU

Dalším p?ednášejícím m?l být ing. Roman Urbanec, Ph.D., z firmy Agrowald, spol. s r. o., Rožmberk nad Vltavou. Ten se však z ú?asti omluvil a s jeho p?ísp?vkem o integrovaném lesnickém, zem?d?lském a mysliveckém obhospoda?ování krajiny (v p?ípad? firmy Agrowald jde o území o vým??e p?es 6000 ha, ležící v ?esko-rakouském pohrani?í) seznámil p?ítomné ing. Pa?ízek.

MVDr. Ji?í Kruml z Krajské veterinární správy pro St?edo?eský kraji hovo?il o aktuálních otázkách z veterinární problematiky, p?edevším v souvislosti s rozvojem farmových chov? jelenovitých v posledních letech. P?ednášející popsal nejr?zn?jší problémy: legislativní (zakládání farem, evidence zví?at atd.), provozní (porážení, zdravotní zkoušky), veterinární (prevence, choroby, welfare) atd. a upozornil na možnosti ?ešení.

Poté se ke slovu dostali hosté ze Slovenska - ze spole?nosti Sankt Hubert, a. s., Liptovský Ján. Ing. Dušan Jan?ovi? p?ipravil se svými kolegy p?ísp?vek Chov karpatského jelena u spole?nosti Sankt Hubert. Zajímavostí byla informace o transformaci n?kdejšího mysliveckého sdružení v akciovou spole?nost. Akcioná?i jsou výhradn? myslivci mající na území honitby své pozemky (98 % vým?ry tvo?í lesy a pozemky pozemkových spole?enstev). Na vydávání povolenek má vliv každoro?ní výše vkládaných finan?ních prost?edk? na režii honitby v kombinaci s odpracovanými brigádami. Jednoduše ?e?eno majetn?jší akcioná?i p?ispívají na provoz honitby p?edevším finan?n? (nákup krmiv), mén? majetní vkládají svou práci.

Spole?nost obhospoda?uje honit- bu ?umbier v Jánské doln? (Nízké Tatry, viz obr. na spodním okraji této dvojstrany). Honitba rozkládající se v rozmezí nad-mo?ských výšce 620 - 2043 m (vrchol ?umbier) má vým?ru 4760 ha. Žije v ní pestrá paleta p?vodních druh? zv??e: jelení (sou?asný stav 112 ks), srn?í (48 ks), ?erná (22 ks), kamzi?í (16 ks), medv?d (9 ks), vlk (10 ks), rys (4 ks), tet?ívek (16 ks), tet?ev (14 ks) a další druhy (sviš?, kachna divoká, jezevec, krkavec, je?ábek, orel, sluka aj.). Poplat-kovým host? je prodáváno p?ibližn? 40 % plánu lovu spárkaté zv??e. Za ur?itý problém ozna?il ing. Jan?ovi? fakt, že p?ibližn? 50 % vým?ry honitby leží v 5. stupni (p?ísném) ochrany p?írody, což znemož?uje myslivecké obhospoda?ování.

Spole?nost v sou?asnosti provozuje nedávno založenou oboru Paliesky ur?enou k chovu p?edevším p?vodní jelení zv??e Nízkých Tater. Obora o vým??e 75,13 ha (les 46,52 ha, trvalé travní pozemky 12,88 ha, orná p?da 9,75 ha, ostatní pozemky 4,26 ha) se rozkládá v nadmo?ské výšce 618 - 720 m. V lesních porostech p?evažují jehli?nany (smrk, borovice). Díky významnému podílu zem?d?lsky obhospoda?ovaných pozemk? a pé?i o zv?? se po?ítá s kmenovým stavem 50 kus? jelení zv??e. Sou?asné stavy zv??e v obo?e: jelení zv?? - 30 kus? (z toho p?t jelen?), srn?í zv?? - 26 kus? (z toho p?t srnc?, postupn? se po?ítá s úbytkem tohoto druhu), mufloní zv?? - 16 kus? (z toho p?t beran?), da??í zv?? - ?ty?i kusy (z toho jeden dan?k). Prost?edky k provozu obory plynou krom? jiného z poplatkového odst?elu, do budoucna se po?ítá s prodejem živé zv??e. Ing. Jan?ovi? informoval o dalších plánech obory o osv?žování krve, budování dalšího mysliveckého za?ízení a koncep?ním obhospoda?ování zem?d?lských ploch. Hovo?il též o celkové situaci v myslivosti na Slovensku.

V?DA A VÝZKUM A PRAXE V OBO?E

S výsledky zajímavého etologického experimentu seznámil ú?astníky seminá?e prof. Bartoš. Referát nazvaný Vliv zm?ny sociální struktury skupiny na vztah dominance a hladiny testosteronu u samc? jelena evropského (Cervus elaphus) obsahoval informace o sledování sociálních projev? v um?le vytvo?ené skupin? jelen? podloženém m??ením hladiny testosteronu v jejich krvi. Referát doprovodila projekce videoukázek nato?ených ve výb?hu jelen?. Autor na základ? zjišt?ných výsledk? poukázal na d?vody p?irozeného složení tlup jelen? ve volnosti (zpravidla je tvo?í starší jeleni a n?kolik mladších jelen?). K radosti redakce p?edb?žn? p?islíbil zve?ejnit podrobn?jší informace ve Sv?t? myslivosti.

Ing. Petr Ziegrosser, vedoucí st?ediska myslivosti Lesní správy Lány (Kancelá? prezidenta republiky), se ve svém vystoupení zam??il na praktické zkušenosti z volných a oborních chov? jelenovitých. V p?ísp?vku popsal a kritizoval opakované chyby v obhospoda?ování spárkaté zv??e (zásady odst?elu /tradovaná chybná doporu?ení vycházející z literatury a jejich následná - navíc špatná - realizace, dopady na kvalitu zv??e/, chybné p?ikrmování, nesmysluplné osv?žování krve atd.). Sou?asn? nastínil možnosti nápravy t?chto postup?. Také s názory ing. Ziegrossera se bude možné setkat na stránkách Sv?ta myslivosti.

Jako poslední p?ednášející se ke slovu dostal op?t prof. Bartoš, který p?ipravil p?ísp?vek Selekce v chovu jelenovitých, aneb takové jeleny jste ješt? nevid?li! Podle prof. Bartoše by si m?li chovatelé jelenovitých v prvé ?ad? ur?it cíle svého chovu (zv??ina, trofeje, zv?? k dalšímu prodeji), tomu p?izp?sobit chovná kritéria a podle nich selektovat každou novou generaci na úrovni celé chované populace. A samoz?ejm? zajistit zv??i optimální potravní podmínky. Jedin? tak lze dojít k úsp?ch?m v chovu. Poukázal na vynikající výsledky Franze Vogta z 30. let minulého století v obo?e na D??ínském Sn?žníku a aktuáln? na úsp?chy farmá?? na Novém Zélandu. Na farmách Nového Zélandu se cílenou plemenitbou dosahuje krom? jiného toho, že špi?áci již nejsou špi?áky, ale jedinci s mnohonásobn? ?len?nou lodyhou a paroží nejsiln?jších t?íletých jelen? dosahuje hmotnosti až 13 kg p?i po?tu p?ibližn? 40 výsad.

Prof. Bartoš strávil v lo?ském roce n?kolik dní v obo?e ve Woburn Abbey (Anglie), kde m?l možnost natá?et videokamerou ?íji mohutné jelení zv??e tamního chovu. Chovatelé z Woburn selektují jeleny podle paroží ve v?ku 2,5 roku („druhá hlava“) s jediným cílem, jímž je bohatost výsad. Trofeje tamních jelen? dosahují jak zna?ných rozm?r?, tak neobvyklé ?lenitosti (mezi nejsiln?jšími kusy nechyb?jí ?ty?icateráci). Nutno dodat, že do plemenitby je do ur?ité míry zapojena zv?? z farmy pat?ící majiteli obory. V?tšina plemenného materiálu z farmy je ur?ena na prodej. Za pozornost stojí, že za potravu zv??i slouží v lét? pouze tráva a bylinná vegetace na vzorn? udržovaných loukách a pastvinách, v zim? p?edevším senáž. Odst?el trofejové zv??e je b?žn? prodávám poplatkovým lovc?m. Trofeje jelen? z Woburn se nehodnotí metodou CIC, ale hodnotícími kritérii Safari Clubu International. Nejsiln?jším jelen?m bylo nam??eno 440 a 460 b. SCI. Na p?ipojeném snímku je zachycen ?ty?icaterák z obory Woburn.

Zajímavý seminá? ukon?ili prof. Bartoš a ing. Pa?ízek p?íslibem zorganizování další podobné akce ur?ené v?tšímu po?tu zájemc?.         

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvěstětřicetosm

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)