Svět myslivosti - Nová vyhláška o mysliveckém hospoda?ení ?. 553/2004 Sb.

Ministerstvo zem?d?lství ?R vydalo v ?íjnu lo?ského roku vyhlášku ?. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospoda?ení v honitb? (Sv?t myslivosti ?. 12/2004). Po jejím p?e?tení jsem se chvíli domníval, že mne šálí zrak. P?e?etl jsem si ji proto ješt? jednou. Musel jsem bohužel konstatovat, že jsem se nemýlil.

V § 2, odst. 4 této vyhlášky se praví, že: "Jednotlivé ?ásti plánu se vypracují do 25. ?ervence u plánu lovu ostatních druh? zv??e a u plánu chovu a lovu pro zv?? drobnou a plánu spole?ných lov? zv??e." Dovolím si to p?eložit do srozumiteln?jšího podání: množství lovené drobné zv??e a termíny hon? se budou plánovat do 25. ?ervence. Protože plánovat lov se musí na základ? s?ítání p?ed lovem, je z?ejmé, že ti, kte?í vyhlášku vytvá?eli, se domnívají, že stavy drobné zv??e lze zjiš?ovat v ?ervenci. Je mi to trapné, ale nezbývá než položit alespo? ?e?nickou otázku: byl autorem vyhlášky n?kdo, kdo rozumí biologii? Pokud ne, pro? se n?koho nezeptal? O tom, zda by doty?ný mohl být myslivec, nemám pochyb. Nemohl. Jinak by se n?co takového nemohlo ve vyhlášce objevit.

Jen pro osv?žení bych rád podotknul, že do ?ervence spadá za?átek žní (že by to na MZe nev?d?li?). Žn? však za?ínají pouze u ?ásti plodin, a to v?tšinou pouze v nížinách. Možná bude do poloviny ?ervence (je nutné nechat ur?itou rezervu, abychom mohli s?ítat a vypl?ovat formulá?e a v?as je odesílat) sklizeno n?co ozimých obilovin a ?epky a pose?ena ?ást luk a ploch s pícninami. Naprostá v?tšina polí je porostlá dozrávající ?i ješt? zcela nezralou úrodou (pšenice, slune?nice, kuku?ice, oves, ?epa, brambory). Kdo si myslí, že v t?chto podmínkách je možné s?ítat drobnou zv??, je, eufemisticky ?e?eno, bláhový.

Zajíci jsou v plné reprodukci a o celkovém množství p?ír?stku nelze mít nejmenší p?edstavu. Reprodukce zajíc? kon?í v srpnu a teprve tehdy nastává doba, kdy se rozhodne o dalším osudu populace. Teprve dietetické poušt? rychle sklizených polí rozhodnu o tom, kolik zaje?í zv??e se dožije lovecké sezóny. Pokud chce n?kdo seriózn? uvažovat o s?ítání jako podkladu pro lov, je nutné zaje?í zv?? s?ítat v ?íjnu.

Také bažanty není možné s?ítat v ?ervenci. ?ada slepic ješt? sedí na druhých sn?škách poté, co vlivem polních prací ?i predace o první sn?šky p?išly. S ku?aty se skrývají a jsou tém?? neviditelné. Navíc lze t?žko poznat, kolik ku?at podlehne nep?ízni po?así, zem?d?lské mechanizaci a predátor?m.

Lesy jsou v ?ervenci v plné vegeta?ní aktivit? a bylinné patro skryje naprostou v?tšinu drobné zv??e, takže zodpov?dn? s?ítání nelze provést. Seriózní s?ítání bažantí zv??e je možné až v pr?b?hu zá?í.

Naprostá absence znalostí biologie je v p?ípad? vyhlášky ?. 553/2004 Sb., skute?n? zarážející. MZe vyplodilo paskvil, nad nímž z?stává rozum stát, takže se naskýtá mrazivá otázka kompetentnosti p?íslušných autor?. Celá myslivecká legislativa se ubírá zcela špatným sm?rem. Již definice jarních stav? zv??e, které jsou dány jako maximální, je pro drobnou zv?? zcela neakceptovatelná. Tyto maximální stavy leží v?tšinou hluboce pod úrovní doporu?ené reproduk?ní hustoty, zejména pro zajíce. Složité normování a stanovování jakýchsi koeficient? o?ekávané reprodukce je sm?šné, protože nerespektuje biologické zákonitosti a stav sou?asné agrární krajiny. V tomto ohledu zájemce odkazuji na p?edchozí ?lánky na toto téma (nap?. J. Hruška: O aplikaci vyhlášky ?. 491/2002 Sb. na zaje?í zv??, aneb promarn?ná šance, Sv?t myslivosti ?. 2/2003 a na následnou diskusi v dalších dvou ?íslech.

Hra ?ísel vyprodukovaných s použitím nejr?zn?jších vyhlášek sice dává zdání vysoké odbornosti, ale je to jen p?esná hra s vymyšlenými údaji. Všichni to sice v?dí, ale tvá?í se, že je vše v po?ádku. Nová vyhláška tento stav dovádí do nebývalé bizarnosti, kdy již i ro?ní doba, kdy se má toto eskamotérství provést, posouvá celou záležitost do role frašky.

?eská myslivost je v krizi, ovšem zjevn? jen sama kv?li sob?. K tvo?ení takových vyhlášek jist? nebyla nucena n?jakými "nep?áteli myslivosti". Bude-li nadále takto "odborn?" ?ízena, je její další diskreditace neodvratná, stejn? jako pokles prestiže i zájmu a pochopení odborné i laické ve?ejnosti.