schopnost rychlého ší?ení p?vodce nákazy v chovech zví?at (zv??e), nerespektující hranice stát?, sociáln?-ekonomický dopad, vliv na mezinárodní obchod se zví?aty a produkty z nich, možnost p?enosu nákazy na ?lov?ka - to jsou hlavní charakteristiky infek?ních chorob, podle nichž Sv?tová organizace pro zdraví zví?at (OIE) sestavila tzv. Seznam A. Nákazy v n?m uvedené (v sou?asnosti jich existuje pro celý sv?t pouze 15) p?edstavují z nákazového hlediska pro chovatele citlivých druh? zví?at absolutní nebezpe?í - horší nákazy neexistují. Tyto nákazy jsou tém?? pouze virového p?vodu, postižená zví?ata a chovy (v?etn? chov? ohrožených) se v p?ípadech propuknutí onemocn?ní kompletn? likvidují. R?zné státy evropského kontinentu aktuáln? evidují ze Seznamu A ohniska nap?. slintavky a kulhavky p?ežvýkavc?, vesikulární choroby prasat, afrického a klasického moru prasat (KMP) aj. Pro porovnání lze ješt? uvést, že takové nákazy, které jsou u nás z r?zných d?vod? celospole?ensky znám?jší a více vnímané z hlediska p?ímé nebezpe?nosti pro ?lov?ka - vzteklina masožravc?, nemoc šílených krav, tuberkulóza skotu, paratuberkulóza p?ežvýkavc? aj. - náleží již do kategorie mén? závažných nákaz (tzv. Seznam B).

Vep?ové maso jako hlavní produkt chovu domácích prasat je v našich i evropských podmínkách tradi?n? vysoce žádaným zbožím. Poptávka trhu je uspokojována p?edevším díky produkci pln? specializovaných chovných za?ízení pro prasata, která s vysokou intenzitou a efektivitou produkují na relativn? malých plochách ohromná množství zví?at. Obecná rizika takového p?ístupu (platí to i pro obdobné chovy jiných druh? hospodá?ských zví?at) spo?ívají ve vysoké citlivosti intenzivních chov? na jakékoliv infek?ní choroby. Podmínky pro chov prasat v ?R jsou dobré, po všech stránkách je toto naše zem?d?lské odv?tví na sv?tové úrovni.

Evropa je historicky spjata s vysp?lým vztahem k populacím voln? žijících živo?ich? obecn?, a to v?etn? t?ch druh?, které ?adíme mezi zv??. U zv??e se však evropské státy z r?zných d?vod? nevyvarovaly obdobím, která lze charakterizovat u n?kterých druh? jejich tém?? absolutní tolerancí, ale naopak i obdobími absolutní netolerance (týká se to nap?. velkých šelem, p?ežvýkavé spárkaté zv??e aj.). Jako p?íklad lze samoz?ejm? uvést také ?ernou zv?? s netolerancí uplat?ovanou v minulosti (škody p?sobené v zem?d?lství) a tolerancí v sou?asnosti.

Všechny t?i výše zmín?né okolnosti se v našich podmínkách setkávají. Žijeme v období s postupující popula?ní explozí ?erné zv??e, KMP je stále evropskou realitou v populacích prasat, p?itom ale chceme a pot?ebujeme udržet bezproblémové podmínky pro chov domácích prasat. Naše myslivecká pozice v celém tomto komplexu je naprosto zásadní - za jeden z rozhodujících ?lánk? všech novodobých problém? s KMP, tj. za stavy ?erné zv??e, a tím i za osud nákazy v obou typech chov? prasat - jsme totiž de facto zodpov?dní. Neustálý popula?ní nár?st ?erné zv??e je však skute?ností, která stále více nahrává možnému prolomení nyní vcelku p?íznivého stavu KMP u nás. Jsem proto p?esv?d?en, že pokud by n?kdy v budoucnosti nastala situace z konce 90. let minulého století v ?R (opakovaná ohniska moru v populacích ?erné zv??e s n?kolika ohnisky u domácích prasat) nebo snad nastala situace, kterou dlouhodob? prožívá Slovensko (mnohaletý soub?žný výskyt moru v obou populacích prasat), tak první “na rán?” p?i hledání odpov?dnosti budeme nutn? my, myslivci. Lze si vcelku dob?e p?edstavit, že se okamžit? p?idají ostatní zem?d?lští producenti s neustále stoupajícími škodami p?sobenými ?ernou zv??í na jejich plodinách a vcelku pochopiteln? situaci využijí ve sv?j prosp?ch. I když lze p?edpokládat, že objevení se nákazy by m?lo p?edevším lokáln? negativní dopady, je t?eba si p?iznat, že celkovou situaci okolo KMP bychom argumenta?n? t?žko zvládali. A co m?že následovat? Hledání radikálních ?ešení, jak snížit stavy ?erné zv??e. A v tomto ohledu rad?ji nebudu domýšlet, kterými konkrétními sm?ry by se taková opat?ení mohla ubírat; ?ada z nich by se nás jist? dotkla zásadn? a ur?it? nep?íjemn?. K této situaci by nem?lo nebo nemuselo dojít, nebo? mnohé (nebo tém?? vše) je p?ímo ?ešitelné v honitbách. Vždy? práv? vysoké stavy ?erné zv??e, její mnohostrann? negativní p?sobení v honitbách a pot?eba najít ?ešení vedoucí k ú?inn?jšímu ovliv?ování její populace nám do jisté míry mohou vyhovovat

- v tomto p?ípad? jde o napl?ování základního smyslu myslivosti jako takové a o prokázání našich schopností tento smysl respektovat a naplnit. Pokud se ale regula?ní role ú?inn? nezhostíme, mohou p?ijít jen horší ?ešení. Slabý pozitivní argument s ohledem na KMP máme z d?ív?jška na naší stran? - jsou jimi p?íznivá hodnocení Státní veterinární správy ?R v souvislosti s posledními výskyty KMP u naší ?erné zv??e. Tento stav ale platil p?ed více než p?ti lety a za relativn? p?ízniv?jších podmínek (týká se stav? ?erné zv??e), než které existují dnes. Takže zatím jediný myslivecky využitelný argument spojený s ?ernou zv??í nám bude k ni?emu. Jak jinak ale - vždy? i v p?ípadech d?ív?jších vypuknutí KMP šlo spíše o to, zachránit si v nastalé situaci mysliveckou reputaci. A aktuální stavy ?erné zv??e? Dlouhodob? neodpovídají jak zájm?m týkajícím se všeobecných podmínek chovu této zv??e, tak prevenci KMP. Je t?eba si tuto situaci okolo stav? zv??e uv?domit i p?es problematiku KMP a v honitbách konat mnohem ú?inn?ji.

Nechci KMP p?ece?ovat, ani podce?ovat. Jsem ale rád, že jsem dostal p?íležitost, uvést tuto problematiku jako hlavní téma tohoto ?ísla Sv?ta myslivosti a že jsem ji tak všem ?tená??m mohl p?ipomenout. Nákaza stále pat?í k velmi závažným aspekt?m souvisejícím se sou?asnou problematikou chovu ?erné zv??e v mnoha státech Evropy v?etn? nás a m?že se v budoucnu stát významn? limitující okolností pro chov divo?ák?.

Doc. RNDr. Ji?í Lamka, CSc.