Svět myslivosti - Kauza Interlov

Nemálo rozhovor? bylo v poslední dob? mezi myslivci v?nováno situaci kolem Interlovu Praha, s. r. o., nejstarší obchodní organizace ?MMJ. Charakteristické logo spole?nosti zná každý ?eský myslivec. Se zdvihnutým obo?ím asi v?tšina z nich poslouchala zprávy o nar?stajících ekonomických potížích spole?nosti a p?ípadné likvidaci podniku. Ta by m?la vliv nejen na ?MMJ jako z?izovatele, ale na mnoho uživatel? honiteb. By? nejsou ekonomické výsledky Interlovu v posledních letech povzbudivé, stále jde o jednoho z nejsiln?jších hrá?? na trhu se zv??inou u nás.

Situace kolem Interlovu se po zvolení nové Myslivecké rady ?MMJ na III. sjezdu v ?íjnu lo?ského roku p?iost?ila a Sbor zástupc?, jehož zasedání prob?hlo 24. ?ervna t. r., byl postaven p?ed otázku dalšího zachování ?i likvidace spole?nosti. Podívejme se na vývoj kolem spole?nosti Interlov v souvislostech a posu?me argumenty pro a proti likvidaci spole?nosti Interlov.

STRU?N? Z HISTORIE

Ekonomická výhodnost exportu živé zv??e do stát? západní a jižní Evropy vedla ?eskoslovenský myslivecký svaz v r. 1964 ke z?ízení samostatného hospodá?ského za?ízení „?SMS - Odchyt zv??e“. V r. 1969 bylo za?ízení p?ejmenováno na Interlov Praha. V té dob? již podnik disponoval sedmi závody: Spo?ilov, Báš?, Hradec Králové, T?i Sekery, P?erov, Napajedla a Židlochovice. Také ?innosti, v nichž p?sobil, se podstatn? rozrostly. Interlov zajiš?oval odchyt zv??e, její výkup, komorování i odchyt, um?lý chov zv??e, dopl?kovou zem?d?lskou výrobu, výrobu asfaltových ter??, poplatkové lovy pro zahrani?ní lovce, výkup zv??iny, její odbyt a export, preparaci úlovk?, výrobu suvenýr? s mysliveckými motivy, jejich odbyt a poskytování služeb myslivc?m. Podnik všestrann? obstarával hospodá?skou ?innost mysliveckého svazu, která stále nar?stala. Rozši?ování „podnikatelských aktivit“ si vyžádalo rozsáhlé investice a soust?ed?ní nejd?ležit?jších ?inností do závod? Praha, P?erov a T?i Sekery. Do za?átku 90. let u nás Interlov nem?l z pochopitelných d?vod? konkurenci.

V r. 1992 se hospodá?ské za?ízení Interlov zm?nilo v Interlov Praha, s. r. o., podnikatelský subjekt, jehož zakladatelem a jediným vlastníkem je ?MMJ. Novodobé d?jiny podniku jsou charakterizovány snahou o vybudování spole?nosti, která by úsp?šn? p?sobila p?edevším na ?eském a evropském trhu se zv??inou. P?estože Interlov disponoval rozší?enou sítí výkupen a t?žil z výhod, které mu z?staly z p?edchozích období, za?aly se postupn? objevovat konkuren?ní firmy a od Interlovu postupn? odcházeli n?kte?í dodavatelé zv??iny. ?innost firmy se postupn? zúžila na výkup, zpracování a prodej zv??iny. Po r. 1990 prudce poklesl odchyt zaje?í zv??e a významn? se snížil též odchyt bažant?. Vývoz zv??iny se po rekordních objemech z konce 80. let postupn? snižoval, aby se na p?elomu tisíciletí stabilizoval na pr?m?rn? 700 000 kg ro?n?. V té dob? již p?sobilo na území ?R v obchodu se zv??inou n?kolik významn?jších spole?ností a nikoliv nevýznamný byl objem zv??iny obchodovaný menšími subjekty, ?asto „na?erno“.

P?ibližn? od druhé poloviny 90. let se v ?asopise Myslivost za?aly pravideln? objevovat výzvy ?editele Interlovu ing. Jana Kupky ?len?m ?MMJ, aby zv??inu ze svých honiteb prodávali Interlovu. Nutno ?íci, že v dob? tržní ekonomiky, zvyšující se finan?ní náro?nosti myslivosti atd. to byla pom?rn? naivní p?ání.

Na p?elomu tisíciletí se na evropském trhu naplno projevil vliv dovozu jeleního masa z farem Nového Zélandu. Výsledkem bylo snížení výkupních cen zv??iny, a tím i odliv dalších dodavatel? Interlovu z ?ad drobných uživatel? honiteb. Ti dali p?ednost tomu, kdo zaplatil za zv??inu více, by? nemuselo vždy jít o legální obchody. Ekonomické problémy spole?nosti za?aly nar?stat, v p?erovském závod? bylo zjišt?no více než osmimilionové manko atd.

RUŠIT NEBO NERUŠIT?

Situace posledních let a zejména m?síc? je dostate?n? známá. Na ve?ejnost se postupn? dostaly informace o dluzích Interlovu, o neziskovosti hospoda?ení, o nedobytných pohledávkách, o podivných hospodá?ských praktikách atd. Nová Myslivecká rada ?MMJ, vzešlá z voleb na III. sjezdu ?MMJ na podzim lo?ského roku, projevila snahu ?ešit nep?íznivý stav v tradi?ní obchodní spole?nosti ?MMJ. K posouzení hospoda?ení spole?nosti byla vytvo?ena poradní skupina ve složení JUDr. Jan Kova?ík (místop?edseda ?MMJ), ing. Jan Stan?k (?len MR) a dr. ing. Ji?í Hanák. Tato skupina p?edložila MR siln? kritickou zprávu o stavu spole?nosti Interlov. Za nejvhodn?jší ?ešení v dané situaci ur?ila likvidaci spole?nosti. Na základ? této zprávy navrhla

MR Sboru zástupc? ?MMJ Interlov poslat do likvidace. Zprávu však ost?e odsoudila ?ást vedení ?MMJ, zejména její Dozor?í rada. Na SZ byl ú?astník?m p?edán materiál ing. Josefa Roubí?ka, do?asn? zastávajícího místo ?editele Interlovu. Ing. Roubí?ek neuznává, na rozdíl od poradní skupiny, problémy v hospoda?ení Interlovu jako fatální a reprezentuje názor zachovat spole?nost ve vlastnictví ?MMJ p?i odbourání n?kterých nerentabilních provoz?. Zastánci protich?dných názor? se st?etli na SZ po?ádaném 24. ?ervna v Praze. Výsledkem bylo odložení projednání možnosti likvidace spole?nosti Interlov na SZ, který se bude konat v zá?í t. r. Na ?í stran? je pravda a objektivita?

ZRUŠME INTERLOV!

Zpráva poradní skupiny pro Interlov nazvaná „Analýza sou?asné negativní situace a návrh budoucího vývoje spole?nosti Interlov Praha, s. r. o.“ je obsáhlým materiálem podrobn? rozebírajícím historii Interlovu, jeho sou?asný stav a východiska. Kv?li velkému rozsahu se jen velmi stru?n? zam??íme na n?kolik díl?ích pasáží, jež obsahuje (zpráva byla rozeslána na všechny OMS, kde by m?la být k dispozici).

Výchozí podmínky

V prvé ?ásti zprávy auto?i detailn? popisují podmínky, za nichž Interlov vznikl. Z monopolu, který m?l v oblasti obchodování se zv??inou i v dalších aktivitách, vycházela politika ?ízení spole?nosti a realizace investic odpovídající tehdejším objem?m výkup? a prodej? zv??e a zv??iny a dalších obchodních ?inností. Majetková a organiza?ní struktura Interlovu, která vznikla p?ed n?kolika desítkami let a odpovídala podmínkám p?ed r. 1989, se tém?? bez v?tších zm?n zachovala dodnes. Tento aspekt je podle zprávy poradní skupiny velmi významný: zp?sobuje vysoké režijní náklady spole?nosti.

Auto?i zprávy upozor?ují na fakt, že po r. 1990 došlo k liberalizaci trhu a diverzifikaci obchodu se zv??inou mezi ?adu subjekt?, v d?sledku ?ehož Interlov postupn? ztrácel monopolní výhody. Stru?n? ?e?eno - menší firmy a jednotlivci, p?sobící zpravidla lokáln?, dokázali reagovat na požadavky trhu rychleji než gigantický podnik, ?ízený podle zab?hnutých a v nové dob? již neefektivních metod. Interlov tak vlivem dravé konkurence postupn? p?išel, slovy autor? zprávy, o výsadní pozici na domácím trhu v obchodu se zv??inou. Vedení ?MMJ a Interlovu sice tato fakta registrovalo, ale dostate?n? na n? nereagovalo.

Auto?i zprávy poukazují na chybnou obchodní strategii Interlovu v prodeji zv??iny, kdy se podnik orientoval p?edevším na n?mecký trh, p?i?emž spolupracoval pouze s jedinou odb?ratelskou firmou. Podle obecných zásad optimálních metod v za-hrani?ním obchod? je p?itom nevýhodná závislost na jednom odb?rateli, zejména u zboží rychlé spot?eby nevyžadující žádný nebo minimální servis. Vlivem zvolené strategie se Interlov následn? dostal do problém? tím, že musel respektovat diktované exportní ceny. Výsledkem byly nízké tržby.

Na ztrátu trhu Interlov adekvátn? nereagoval, p?estože jeho vedení muselo podle poradní skupiny o nebezpe?ích v?d?t. Výhody, které Interlov stále ješt? m?l ve srovnání s jinými spole?nostmi, za?ínajícími „od nuly“, z?staly nevyužity.

Objemy vykupované zv??iny postupn? klesaly, v r. 2002 bylo realizováno již jen 731 tun zv??iny a v r. 2005 pouze 350 tun (podle sou?asného vedení 525 tun). V kontextu celkového výkupu zv??iny v ?R, který je odhadován na 5000-8000 tun zv??iny (n?které zdroje udávají až 10 000 tun), podíl Interlovu na celkovém trhu výrazn? klesl. V rámci tržeb se menším dílem na výnosech podílí výroba asfaltových ter??, jichž byl Interlov d?íve rovn?ž monopolním vý-robcem. I v tomto p?ípad? došlo vlivem drav?jší konkurence k vyklizení trhu.

Ekonomická východiska

Ve zpráv? poradní skupiny je podrobn? popsáno, jak Interlovu postupn? klesaly výnosy (v r. 2000 p?ibližn? 178 mil. K?, v r. 2005 již jen 70 mil. K?). Již v r. 2000 byla skrytým zp?sobem vytvo?ena malá faktická ztráta. Ú?etn? pozitivní hospodá?ský výsledek byl docílen jen prodejem majetku a tvorbou opravných položek. V následujících letech se ztráty prohlubovaly: v r. 2004 -14 511 tis. K?, v r. 2005 -12 010 tis. K?, a to p?es další vyprodávání majetku, tedy snižování ekonomické podstaty podniku a vlastního kapitálu. Tržby za prodaný majetek a opravné položky zvyšují skute?nou ztrátu z vlastní ?innosti, která byla za rok 2005 takto ve skute?nosti ve výši -15 500 tis. K?. Tržby za prodaný majetek ?inily v uvedených letech 18 675 tis. K?. Jinými slovy - o tuto ?ástku je kumulovaná ztráta hospodá?ského výsledku z vlastní ?innosti vyšší.

Varující je vývoj pohledávek a závazk?. Velmi dramatický je rovn?ž relativní nár?st zásob ve vztahu k tržbám, což signalizuje odbytové potíže. Pokles tržeb zp?sobuje relativní nár?st režijních náklad?, které již tak dosáhly vysoké úrovn?. Vysoká nákladovost skladování, manipulace a dalších ?inností se zv??inou zp?sobuje pr?m?rnou výši ná-klad? 30 K? na jeden kilogram vykoupené zv??iny. Tyto náklady vysoce p?ekra?ují rozp?tí marže mezi reálnými výkupními a prodejními cenami zv??iny na trhu. Auto?i zprávy konstatují, že ekonomická situace Interlovu je velmi vážná, nevznikla najednou a jednorázovým „nedopat?ením“, jak je n?kdy prezentováno, ale jako d?sledek dlouhodobé vnit?ní krize a absence kvalifikovaného ?ízení, a také neexistence ú?inné kontroly a výkonu vlastnických práv ze strany zástupce vlastníka - tehdejšího vedení ?MMJ (MR).

P?i posuzování ekonomických východisek je nutné se zmínit, že finan?ní a ekonomická stabilita byla zna?n? oslabována už v pr?b?hu 90. let od?erpáváním zna?ných finan?ních ?ástek vlastníkem, tedy ?MMJ. Oslabování finan?ní pozice od?erpáváním disponibilních prost?edk? neumož?ovalo zcela realizovat p?ípadné zám?ry na restrukturalizaci podniku a p?ípadnou diverzifikaci ?i eventuální rozší?ení obchodních aktivit. Šlo p?edevším o vynucenou investici do akcií pojiš?ovny Halali ve výši p?es 15 mil. K?, která byla z hlediska návratnosti a podnikatelského pohledu spole?nosti Interlov zcela neú?elná. Dalším od?erpáváním finan?ní hotovosti bez jakékoliv návratnosti bylo splácení domu pojiš?ovny Halali, a. s. (v letech 1995-2001 bylo takto Interlovem vyplaceno 15 200 000 K?).

Obdobným od?erpáváním finan?ních prost?edk? byly platby zú?továvané v ú?etnictví spole?nosti Interlov na zvláštní ú?et s názvem „Konto Brouk“. Na tento ú?et byly zú?továvány platby za ?MMJ, p?íp. vykonané na její pokyn, v?etn? zvláštní mzdy vyplácené jednateli ?MMJ V. Broukalovi (v?. sociálních dávek a pojišt?ní k této mzd?).

V letech 1999-2004 prob?hlo další oslabení spole?nosti. Podle poradní skupiny byly provedeny bez ?ádného a odpov?dného propo?tu ekonomické návratnosti a bez zjišt?ní skute?ných budoucích pot?eb a nárok? nákladné investice v celkové výši 18 mil. K? do úpravy p?ejímacích a zpracovatelských objekt? z d?vod? p?edpokládaných veterinárních požadavk?. P?ed realizací investic však údajn? nebyly zváženy jiné nízkonákladové varianty ?ešení. Investice se nakonec ukázaly jako zbyte?né a nevyužitelné.

P?íklad špatného ?ízení a nedostate?né kontroly jak ze strany vedení Interlovu, tak zejména selhávající ?ídící a kontrolní ?innost vedení ?MMJ, jako zástupce vlastníka Interlovu, je podle analýzy poradní skupiny z?etelný mimo jiné ve váznoucích vysokých pohledávkách u firmy Uzeniny Chmel (známé jako “Kauza Malý”), které dále oslabily finan?ní disponibilitu firmy. Mimo selhání ?ídících a kontrolních mechanism? je t?eba poznamenat, že pohledávka v celkové výši 8,7 mil. K? nevznikla jednorázov?, ale na základ? opakovaných dodávek. Peníze nebyly dodnes získány zp?t.

Sou?asný stav

Vinu na sou?asném stavu spole?nosti nenese podle autor? analýzy jen ?editel, ale p?edevším uplat?ování metod ?ízení poplatných dob? p?ed r. 1990 bez pat?i?né reakce na zm?n?né tržní podmínky. Naprosto se neosv?d?ilo chaotické a ned?sledné kolektivní ?ízení a nedostate?ná kontrola orgány ?MMJ, zejména MR.

V kv?tnu lo?ského roku odstoupil z funkce ?editel ing. Jan Kupka. Tehdejšímu vedení ?MMJ, jako zástupci vlastníka, bylo podle zjišt?ní poradní skupiny tlumo?eno, že pro podnik Interlov je nutné urychlen? a v?asn? nasadit systém krizového ?ízení, pokud je skute?ný zájem zachránit jej a revitalizovat. Vlivem setrvání v sebeklamu, v sebeuspokojení, podcen?ním skute?ného stavu Interlovu a neznalostí podnikového ?ízení ze strany tehdejšího vedení ?MMJ byla zvolena metoda provizorního ?ízení. Do ?ízení Interlovu byl vybrán ?lov?k bez zkušeností s krizovým ?ízením a se zam??ením na zem?d?lskou obchodní politiku (ing. Václav Velek - pozn. red.). Podle autor? analýzy je t?žko pochopitelné, že tehdejší vedení ?MMJ vid?lo záchranu Interlovu v jeho nové orientaci na zem?d?lské obchodní a výrobní ?innosti, které jsou u nás i v zemích EU nejproblemati?t?jší podnikatelskou aktivitou.

Jako p?íklad nekoncep?ního ?ízení spole?nosti je v analýze uveden prodej st?ediska Interlovu v Bášti nedaleko Prahy v r. 2001 za 7,5 mil K?. Tamní budovy a pozemky ve vlastnictví Interlovu mohly sloužit jako náhrada za Spo?ilov, kde jsou budovy na cizích pozemcích a v nájmu za nyn?jších 700 000 K? ro?n?, s tlakem vlastník? na nár?st nájemného na dvojnásobek a kde se, z tohoto pohledu zcela nesmysln?, investovalo do zpracovny zv??iny.

Podle autor? analýzy nelze sdílet optimismus vedení Interlovu a n?kterých dalších pracovník?, jejichž p?áním je zachovat Interlov v nezm?n?ném stavu, p?íp. jen s n?kterými kosmetickými úpravami, s argumentací, že letošní rok již dosáhne bodu zvratu, a to p?i návratu k obje-mu výkupu zv??iny p?ibližn? 700 tun, tedy do úrovn? r. 2002, kdy byla vytvo?ena ztráta v hospodá?ském výsledku minimáln? 3,1 mil. K?. Auto?i analýzy se nedomnívají, že p?i vyšších nákladech za mzdy, energie, dopravu a další p?i?aditelné výdaje úrovn? r. 2006, bude hospodá?ský výsledek p?i stejných tržbách lepší než v r. 2002.

Varianty ?ešení

V další ?ásti zprávy poradní skupina velmi podrobn? rozebírá p?t variant ?ešení, jejich klady a zápory:

1) reorganizace podniku a vytvo?ení samostatných jednotek z dosavadních st?edisek,

2) samostatný prodej jednotlivých závod? spole?nosti t?em subjekt?m,

3) prodej podniku jako celku,

4) pronájem jednotlivých závod?,

5) likvidace podniku.

Záv?r poradní skupiny

1) Je výhodn?jší provést ?ízenou a kontrolovatelnou likvidaci podniku s výnosem pro vlastníka, než postupn? ztrácet majetek sanací pot?eb podniku a v budoucnu t?eba ?elit konkursnímu ?ízení, a smí?it se s absolutní ztrátou.

2) Zjišt?ní a východiska se v zásad? shodují s p?edešlými analýzami a doporu?eními provedenými nap?. firmami Audit Plus ze dne 6. 12. 2004 nebo da?ového poradce a ekonomického experta ing. Z. Veselého ze dne 14. 12. 2004 a dalších. Tehdejší vedení ?MMJ bylo externími firmami upozorn?no na skute?nost, že další ?inností podnik ohrožuje svoji podstatu.

3) Podle informace bývalého ?editele ing. Kupky vedení ?MMJ zjišt?ní, záv?ry a doporu?ení externích firem znalo, takže dnešní stav a tém?? jediné objektivní východisko, které logicky vyplynulo ze zákonitého vývoje zp?sobeného ignorací tehdejších doporu?ení a ne?ešením vzniklého stavu, by nem?lo být p?ekvapením.

4) P?ijímaná opat?ení a reakce MR, jako zástupce ?MMJ, na vzniklý stav ve spole?nosti Interlov byla nedostate?ná, ned?sledná, v ?ad? ohled? neodborná a neodpovídající skute?né realit? spole?nosti v daném ?ase a ve vzniklých podmínkách.

5) Sbor zástupc? OMS ?MMJ nikdy nebyl pravdiv? a objektivn? o skute?ném stavu a hrozících nebezpe?ích informován, propady byly bagatelizovány a omlouvány v?tšinou „kauzou Malý“ a skute?ný stav byl zakrýván.

Podle autor? analýzy je t?eba s plnou osobní odpov?dností, racionáln? a bez jakékoliv nostalgie a sentimentu, p?ijmout konkrétní ?ešení. Je t?eba skon?it s naivistickými p?ístupy, kde p?ání p?edstihuje skute?nost, a ukon?it etapu tolerance, omlouvání, skrývání skute?nosti a nekvalifikovaných pohled? ?i argument?, a získat dostatek odvahy k p?ijetí objektivní pravdy. Pracovní skupina po zvážení všech skute?ností a po seznámení se se situací v obchodní spole?nosti Interlov Praha, s. r. o., navrhla likvidaci spole?nosti, a to z d?vod? krom? již výše uvedených:

- p?edpoklad negativního hospodá?ského výsledku v následujících dvou letech,

- ?MMJ zastaví vzr?stající riziko úpadku - konkurzu spojeného s dalším nevyjasn?ným provozováním ?inností ve spole?nosti p?i zachování sou?asných aktiv pro vlastníka,

- zamezí dalším spekulacím s majetkem spole?nosti do budoucna a p?edejde tak dalšímu možnému “tunelování”,

- negativním dopadem je ztráta firmy, která zajiš?ovala služby pro mysliveckou ve?ejnost, a dále ztráta stavovské cti myslivc? v souvislosti s likvidací jejich obchodní spole?nosti.

ZACHOVEJME INTERLOV!

Vedle „Analýzy sou?asné negativní situace a návrhu budoucího vývoje spole?nosti Interlov Praha, s. r. o.“, zpracované poradní skupinou pro Interlov, p?edložil Sboru zástupc? dvoustránkový materiál ing. Josef Roubí?ek, dlouholetý pracovník Interlovu, od r. 1990 ?editel závodu Praha a v sou?asné dob? pov??ený ?editel spole?nosti, kterou p?evzal po odstoupení ing. Václava Velka. V zestru?n?né podob? p?inášíme základní body materiálu ing. Roubí?ka.

V úvodu ing. Roubí?ek bilancuje výsledky Interlovu za dobu jeho ?ty?icetileté existence. Upozor?uje, že až do r. 2001 firma každoro?n? produkovala zna?né množství finan?ních prost?edk?, které byly používány pro krytí pot?eb ?MS a posléze ?MMJ. Autor p?iznává, že ne vždy šlo o nejú?eln?jší použití t?chto financí. V dob?, kdy m?ly být použity v mnohem v?tší mí?e na restrukturalizaci podniku, zefektivn?ní provozních podmínek, tedy reinvestovány, šly ve velkých objemech na krytí jiných aktivit (splácení domu v Jungmannov? ulici, podíl v pojiš?ovn? Halali atd.).

Ing. Roubí?ek poukazuje na to, že zpráva poradní komise se zabývá zevrubn? pouze posledními p?ti lety, s tvrzeními a záv?ry, které jsou podle n?ho v mnoha ohledech ú?elové. Aktuální stav spole?nosti je zmín?n velmi krátce a povrchn?. P?i stanovení perspektiv Interlovu nejsou v?bec brány v potaz zm?ny, jež podnik prod?lal v posledních dvou letech, a které se projeví až s ur?itým zpožd?ním. Úsp?šná minulost, jež vytvo?ila vysoký kredit spole?nosti a zvuk zna?ky na tuzemském i zahrani?ním trhu, se ve zpráv? rovn?ž neobjevila. Sou?asná pozice Interlovu na zv??inovém trhu v tuzemsku je relativizována a nedocen?na. Pozice a obchodování firmy na zahrani?ních trzích hodnotila poradní skupina bez hlubších znalostí problematiky, povrchn? a neobjektivn?. Zpracovatelé analýzy se podle ing. Roubí?ka neobt?žovali porovnat nap?. dosahované realiza?ní ceny Interlovu a konkuren?ních spole?ností.

Ing. Roubí?ek na druhou stranu p?iznává, že Interlov v posledních p?ti letech stagnoval, prod?lal krizi, a a?koli v pr?b?hu tohoto období navrhoval management spole?nosti MR n?kolik variant ?ešení situace, nic z toho, co bylo p?edloženo, nebylo p?ijato za strategický cíl.

Vzniklé schodky byly podle ing. Roubí?ka kryty prost?edky Interlovu, aniž byla jakkoli dot?ena jeho platební morálka. I dnes Interlov údajn? disponuje dostate?ným množstvím provozního kapitálu tak, aby pr?b?žn? plnil své finan?ní závazky, a nemá pot?ebu používat k financování úv?r.

Chybu vidí ing. Roubí?ek v tom, že n?které z p?edložených variant nebyly zrealizovány i p?es nep?ijetí rozhodnutí MR. Tím pádem by dnes Interlov byl s nejv?tší pravd?podobností ve zcela jiné situaci. Z uvedeného vyplývá, že pro konsolidaci firmy bylo ztraceno n?kolik let. Její dokon?ení (pokud bude v zájmu vlastníka) by m?lo prob?hnout v letošním roce (majetkoprávní záležitosti v r. 2007). P?estože o tom MR nerozhodla, Interlov p?istoupil od r. 2004 k reorganiza?ním krok?m (redukce ztrátových ?inností a z toho vyplývající po?et pracovních míst, intenzivní vyhledávání náhradní varianty za Spo?ilov), které m?ly být dokon?eny v r. 2005 tak, aby rozsah ?inností, zajiš?ovaných spole?ností, se co nejvíce p?izp?sobil realit? trhu a pot?ebám jeho segment? i zm?n?né struktu?e obchodních partner?. Konsolida?ní proces nebyl podle ing. Roubí?ka dosud dokon?en. Jeho st?žejním bodem je realizace náhradního ?ešení za prodávané pražské st?edisko na Spo?ilov?. Pozice tohoto st?ediska je v sou?asné dob? t?žko zastupitelná z d?vod? širokého využití. Prodej je ale kv?li majetkoprávním pom?r?m nevyhnutelný.

Ing. Roubí?ek nabízí dv? ?ešení:

1. z prost?edk? získaných za prodej st?ediska, nebo z jejich ?ásti, financovat nákup nového st?ediska a vybavit jej na požadovanou úrove? p?estavbou s použitím ?ady komponent ze st?ediska sou?asného. To by zlevnilo po?ízení funk?ního celku. Podle dispozi?ního ?ešení nové lokality by tam byly p?emíst?ny bu? všechny, nebo rozhodující ?innosti. Pokud by to bylo možné, rovn?ž by se tam p?esunulo úst?edí spole?nosti Interlov z domu v Praze, v ulici U splavu, a spojilo by se tak administrativní a provozní centrum. Zmín?ný d?m by byl prodán nebo pronajat.

2. rovnocennou variantou je nájem st?ediska s následným dovybavením - p?i tomto zp?sobu by byla preferována minimalistická varianta s p?esunem pouze základních ?inností ze Spo?ilova (sklady zv??iny v k?ži, bourárna, sklady ter??, soli a krmiv), ostatní by zajiš?ovaly zbylé závody a st?edisko Hradec Králové. Výhodou této varianty jsou nulové po?izovací náklady za nemovitost, nevýhodou zvýšení nákladovosti st?ediska o nájem.

Ing. Roubí?ek považuje p?ípadné opušt?ní pražského regionu Interlovem za fatální a t?žko kompenzovatelnou chybu. Uvoln?ný prostor na trhu by pravd?podobn? velmi rychle obsadil n?kdo jiný. Návrat po ?ase do opušt?ných pozic je t?žko myslitelný.

Podle ing. Roubí?ka není nepodstatné, že by zánikem Interlovu p?estal existovat subjekt poskytující myslivc?m pestré spektrum služeb pod jednou hlavi?kou, s regionálním ?len?ním a kdykoli. Myslivci by po likvidaci Interlovu museli to, co byli zvyklí získávat na jednom míst?, zajiš?ovat u r?zných partner?. N?které aktivity by podle n?ho nebyly realizovatelné pravd?podobn? v?bec (nap?. výkup zajíc?), nebo v omezené mí?e.

Na základ? výše uvedeného ing. Roubí?ek navrhuje do konce r. 2007 zkonsolidovat firmu natolik, aby z ní byl relativn? malý, ale efektivn? fungující podnik, a aby vykazovala kladné výsledky hospoda?ení a m?la vy?ešeny veškeré majetkoprávní záležitosti a stabilizovanou strukturu závod? a st?edisek. Sboru zástupc? proto doporu?il ponechat Interlov ve vlastnictví ?MMJ.

CO BUDE DAL?

To? otázka. Výsledek jednání ?ervnového jednání SZ je známý, problematika Interlovu bude jedním z hlavních témat zasedání SZ v zá?í t. r.