Svět myslivosti - St?ílejte pali?ká?e!

Omlouvám se autorovi ?lánku uve?ejn?ném v 5. ?ísle Sv?ta myslivosti, ing. Petru Ziegrosserovi, že na jeho výzvu „Nest?ílejte ro?ky, dejte jim šanci!“ jsem nejen nezastavil lov srn?ích ro?k? v naší honitb?, ale napsal i tento ?lánek, plný zmatených otázek.

Po p?e?tení nadpisu „Nest?ílejte špi?áky!“ jsem se zprvu domníval, že autor bude v dalším textu apelovat na omezení lovu da??ích špi?ák?, u nichž, jak dokládají sbírky shoz? jednotlivých da?k?, nelze opravdu podle výšky prvého paroží špi?áka odhadnout budoucí vývoj da??ího parohu. Potom jsem si myslel, že ing. P. Z. p?jde o slabší srn?í par?žky špi?áka, jejichž nositel je jinak srne?ek dobré konstituce i kondice a kdy pouhé slabší par?žky by nemusely být záminkou pro ukvapený odst?el. K mému údivu však autor ?lánku apeluje na myslivce slovy: „Nest?ílejte ro?ky, dejte jim šanci!“ a zpochyb?uje dokonce správnost lovu pali?ká??. Chápu sice fiktivní rozhovor autora ?lánku s lovcem pali?ká?? jako nadsázku, ale pro? dezorientovat n?které myslivce ve všeobecných zásadách pr?b?rného odst?elu a ignorovat nutnost zachovat v populaci srn?í zv??e odpovídající zastoupení v?kových struktur. To, jak nepochybn? autor ?lánku dob?e ví, bez podílu p?ibližn? 50 % srnc? I. v?kové t?ídy na celkovém odst?elu srnc? nelze. A to vycházím z ne vždy samoz?ejmého p?edpokladu, že pom?r pohlaví v dané honitb? je 1:1.

Položil jsem si následující otázku. Dob?e, dejme tedy slabým ro?k?m, podle rady ing. P. Z., šanci. Jak dlouho? Rok, dva nebo t?i? Jaké srnce budeme v honitb? místo ro?k? lovit? Srnce II. nebo III. v?kové t?ídy? Pro?? Aby okresní výstavy nebyly „p?ehlídkou toho nejhoršího, co mohou honitby vyprodukovat?“ Není snad dob?e, že „to nejhorší“ skon?ilo na p?ehlídkách trofejí a nez?stalo v honitbách jako základ pro budoucí populace zv??e?

Samoz?ejm? by bylo teoreticky možné regulovat zastoupení jednotlivých v?kových skupin srnc? zvýšeným odst?elem srn?at sam?ího pohlaví už na podzim. Tomuto nápadu, který ostatn? považuji za scestný, lze úsp?šn? oponovat tím, že v podzimních m?sících máme dost starostí s odst?elem holé zv??e. Navíc je obtížné, ba nemožné odhadnout budoucí vývoj šestim?sí?ního srne?ka a jeho založení, protože jediným kritériem je hmotnost, která se dá objektivn? p?ed výst?elem t?žko ur?it, nejde-li o mimo?ádn? slabý nebo nemocný kus. Naopak je lepší lovit tato srn?ata jen minimáln? a po?kat s odst?elem až do p?íštího roku, kdy m?žeme ve stá?í 12 a více m?síc? snadn?ji odhadnout jejich založení. Místo nich lovme na podzim v?tší po?et srn?at sami?ího pohlaví. Tím nám odpadne problém lovit v následujícím roce vysoký po?et srn. Víme, že zodpov?dný pr?b?rný odst?el srn je ?asov? velmi náro?ný. U lovu srn?at nejsme omezováni problematikou vodících srn.

Znovu opakuji, že bez vy?azení ur?itého podílu srnc? I. v?kové t?ídy, p?evážn? ro?k? a také dvouletých, by došlo brzy k narušení v?kové struktury srn?í populace. Víme, že p?i pom?ru pohlaví 1:1 srn?í zv??e v honitb? je nutné ulovit z celkového preliminá?e odst?elu p?ibližn? 50 % srnc? I. v?kové t?ídy.

Ur?it p?ed lovem založení dvouletého srnce je daleko obtížn?jší než v p?ípad? ro?ka. Prozradím na sebe, že koncem doby lovu srnc?, v srpnu ?i zá?í, t?žko ur?uji, zda mladý špi?ák ?i vidlá?ek jsou dob?e založení ro?ní, ?i pr?b?rní dvouletí srnci. Proto se domnívám, že v?tšina srnc? I. v?kové t?ídy by m?la být lovena ve stá?í jednoho roku p?evážn? na po?átku doby lovu a pokud jsou v honitb? pali?ká?i, m?li by být první na vý?adu. Tím se vyvarujeme zbyte?ných chyb p?i pr?b?rném odst?elu mladých srnc?.

Samoz?ejm?, že cílem chovu srn?í zv??e není lov pr?b?rných ro?k?, jak jej, s ur?itou dávkou ironie, popisuje ve svém ?lánku ing. P. Z. Lov pr?b?rných ro?k?, a to v dostate?ném po?tu, je jen jedním z prost?edk?, jak zlepšit v?kovou strukturu populace srnc? v honitb? a umožnit tak produkci v?tšího po?tu kvalitn?jších trofejí. Pokud však v honitbách neupravíme pom?r pohlaví srn?í zv??e alespo? na 1:1 a dvoj- ?i trojnásobný po?et srn proti stavu srnc? nám každoro?n? vyprodukuje množství budoucích ro?k?, p?evyšujících n?kdy stav ostatních v?kových kategorií, bude lov ro?ních srnc? neú?inný stejn?, jako vybírání vody z d?ravé lod? kávovým šálkem. To jsou ony p?ípady, kdy po?tem ulovených srnc? I. v?kové t?ídy snadno splníme plán lovu, poté v zá?í se uloví „místo srn“ – t?ch je p?ece škoda – n?jaký ten pali?ká? navíc – je jich p?ece v honitb? dost – a tak pokra?uje cesta, na jejímž konci jsou ony následky. Obraz stavu populace srn?í zv??e na okresních p?ehlídkách trofejí nezlepšíme tím, že „dáme ro?k?m šanci“ a místo nich obešleme p?ehlídky trofejí nejsiln?jšími srnci, kte?í v honitb? zbyli. To by byla cesta do pekel.

Ve zmín?ném ?lánku doporu?uje ing. P. Z. lovc?m položit si p?ed lovem šest otázek. Poslední šestá otázka je irelevantní k danému tématu a myslím, že i pátá je spíše z oblasti uvažování jistého prince z Elsinoru, než z oblasti praktické myslivosti. Shrneme-li otázky ozna?ené 1 až 4, které by si m?l lovec p?ed zmá?knutím spoušt? položit, ptáme se vlastn? po p?í?inách, které za?adily ro?ka do kategorie „pr?b?rný“. Pokud to bylo zp?sobeno špatným genetickým založením, existuje možnost p?enosu nežádoucích vlastností na potomstvo a v takovém p?ípad? by byl odst?el oprávn?ný. V autorovi ?lánku ing. P. Z. však hlodá ?erv pochybnosti. Co když jsme špatnou kondici a katastrofální sílu par?žk?

– pouhé pali?ky ?i kuželky nebo knoflíky – primárn? zp?sobili my, myslivci, t?eba nedostate?nou aplikací vhodných medikament? p?i antiparazitární prevenci? P?í?ina špatného stavu srne?ka, jehož jsme ur?ili k odst?elu, netkví v jeho chromozómových ?et?zcích, ale t?eba v napadení nosními st?e?ky, jako d?sledku naší nedbalosti. No a za n?kolik týdn? larvy dosp?jí, moucha opustí nosní dutiny, kondice srne?ka v letním období se rychle zlepší a nem?žeme v?d?t, zda p?íští rok nenasadí t?eba šesteráka s bodovou hodnotou 104,99 b. CIC. V takovém p?ípad? nás ing. P. Z. prosí, abychom nest?íleli. Zde už autor prosby „Nest?ílejte ro?ky, dejte jim šanci!“ opouští evidentn? realitu. Nezbývá, abych se i já obrátil na ?tená?e Sv?ta myslivosti s prosbou: Neberte tento ?lánek ing. Petra Ziegrossera p?íliš vážn?. Jde jen o takové zábavné povídání.