Svět myslivosti - Ješt? k rekordním trofejím

Nejnov?jší rekordní trofej jelena lesního z Bulharska, o níž psaly p?ed nedávnem naše myslivecké ?asopisy (Sv?t myslivosti ?. 3/2006 - pozn. red.), velmi vzrušila n?které myslivce a u mnohých vyvolala pochyby o její regulérnosti. Co považujeme za hledisko regulérnosti v souvislosti s trofejí?

Je to p?edevším její p?vod – trofej vedená v rekordní listin? CIC má pocházet z volné honitby. Trofeje z obor nemohou sout?žit o primát CIC a m?ly by být vedeny zvláš?.

REKORD S OTAZNÍKEM

Ing. Ctirad Rakušan v ?lánku ve Sv?t? myslivosti ?. 3/2006 cituje šéfredaktora n?meckého ?asopisu Wild und Hund, jenž informoval o zna?ných pochybnostech týkajících se p?vodu jelení trofeje z Bulharska. Podle nepotvrzených zpráv jelen údajn? nepocházel z volné p?írody a v?tšina odborník? se shoduje, že byl snad “vykrmen” na n?které farm? dokonce mimo Bulharsko. Uvádí se, že živá hmotnost tohoto jelena ?inila 350 kg. Hovo?it o živé hmotnosti v souvislosti se zv??í je v myslivecké praxi málo obvyklé, protože b?hem roku a dokonce i v pr?b?hu dne se m?ní. Zpravidla se udává hmotnost vyvrženého kusu bez hlavy, n?kdy i bez dolních ?ástí b?h? - tzv. prodejní hmotnost.

Trofej, kolem níž se strhlo tolik povyku, p?ekonala o 4,63 b. CIC dosavadní rekordní paroží jelena uloveného v r. 1988 rovn?ž v Bulharsku. Podíváme-li se na paroží nového rekordu, mohou skute?n? vznikat pochybnosti. D?vodem je neobvykle vysoký po?et výsad - jde o nerovného dvaa?ty?icateráka s netypicky ?len?nými op?ráky, z nichž vybíhá n?kolik dalších výsad. Obdobn? mohutné a neobvyklé paroží je známo nap?. z farmových chov? zvlášt? z Velké Británie a Nového Zélandu. G. K. Whitehead za?adil do své knihy „The Whitehead Encyklopedia of Deer“ na str. 293 fotografie dvou jelen? s parožím v lý?í. První nasadil ve v?ku 13 m?síc? paroží s celkem 26 výsadami. Druhému jelenovi bylo šest let a m?l paroží s 37 výsadami. Jeleni pocházeli z farmového chovu dr. Johna Henshawa v anglickém Devonu. Zv?? z tohoto chovu byla prodána i na Nový Zéland. Živá hmotnost dosp?lých jelen? z devonského chovu ?inila také 350 kg, ale to „m?že“ být s bulharským rekordem podobnost ?ist? náhodná ...

CO JE JEšT? VOLNÁ HONITBA?

Pro další rekordní jelení trofej, která vyvolává podobné pochyby o regulérnosti, není nutné chodit daleko. V Myslivosti ?. 5/1998 byl zve?ejn?n ?lánek „Jassing 1998“ s informací o hodnocení jelena „Maršála” (tak byl pojmenován ješt? za svého života) z alpské honitby Sonnschien. Trofej Maršála – nepravidelného t?icateráka – byla oficiáln? ohodnocena mezinárodní komisí CIC 16. 1. 1998 na 272,57 b. CIC, což bylo jen o 1,03 b. CIC mén?, než m?l tehdejší sv?tový rekord z Bulharska (byl to onen zmín?ný jelen ulovený v r. 1988). Poslední Maršálovy shozy (deváté paroží) byly ohodnoceny na 262,76 b. CIC. Trofej Maršála je také neobvykle ?len?na, a to u o?ník?, i v p?ípad? n?kterých dalších výsad. Zprávu o tomto jelenovi otiskl též n?mecký ?asopis Die Pirsch ?. 4/1998, takže podle zpráv z obou ?asopis? m?žeme posoudit regulérnost této trofeje.

Honitba Sonnschien má rozlohu 4300 ha. V nadmo?ské výšce 950 m je z?ízena p?ezimovací ob?rka o vým??e 50 ha, v níž od prvního sn?hu až do jara (v tamních podmínkách jde zpravidla o více než sedm m?síc?) p?ezimuje každoro?n? p?es 200 kus? jelení zv??e, tedy tém?? veškerá zv?? z honitby. Willi Habenbacher, profesionální myslivec z honitby Sonnschien, znal Maršála celý jeho život a shromáždil všechny jelenovy shozy. Podle držitele honitby Hanse-Herrmanna Holzera je chovatelský úsp?ch výsledkem p?sobení vyváženého zimního krmení, správného pom?ru pohlavní a v?kové struktury v populaci tamní zv??e a klidu v honitb?. Co k tomu dodat? Jaká je p?irozená potrava zv??e „komorované“ více než polovinu roku? Jsou to p?edevším krmiva s optimálním podílem stravitelných bílkovin a vitaminominerálních dopl?k?, cílen? zam??ená na tvorbu paroží. Zásadním obdobím pro tvorbu paroží je úsek roku od ledna do srpna. Více než polovinu této doby je v?tšina jelení zv??e v Sonnschienu uzav?ena v p?ezimovací ob?rce. Tam je pln? odkázána pouze na p?edkládaná krmiva. Hustota jelení zv??e v ob?rce je v té dob? p?ibližn? osm- až desetkrát vyšší, než povoluje naše sou?asná vyhláška ?. 491/2002 Sb. jako maximum pro oborní chovy. Zv?? je však p?ikrmována i po otev?ení ob?rky, a to kv?li tomu, aby neutrp?la p?echodem na p?irozenou potravu. Jeleni chodí ke koryt?m v ob?rce do té doby, dokud v nich najdou krmivo, které tam personál sype tak dlouho, dokud tam jeleni chodí ...

Jelen ulovený v takové honitb?, a nemuselo to být ani p?íliš daleko od p?ezimovací ob?rky, je následn? prezentován jako jelen z volné honitby. Jist? – nebyl uloven v obo?e, ani nebyl do honitby dovezen z obory nebo farmy, ale ... Je to jelen, který pouze strávil zimu v p?ezimovací ob?rce, aby nepáchal škody v lese, nebo jde již o jelena oborního ?i farmového, který v lét? získal p?íležitost rekrea?ního pobytu ve volné honitb?? P?es tyto otázky je nutné uznat, že uživatel honitby Sonnschien a její myslivecký personál dokonale rozumí produkci a bezchybn? provádí pot?ebná opat?ení k dosažení požadovaného cíle. Krom? Maršála byl v této honitb? uloven další jelen s parožím ohodnoceným na více než 250 b. CIC.

A co ostatní honitby, které provozují p?ezimovací ob?rky? Možná, že aktuální sv?tový rekord je také jen produktem p?ezimovací nebo aklimatiza?ní ob?rky.

ZV?? V NAšICH P?EZIMOVACÍCH OB?RKACH

Také u nás máme p?ezimovací ob?rky. Jak konstatovali ing. Vladislav Badalík a ing. Václav Rybá? v dvoudílném ?lánku „P?ezimovací ob?rky nejen u Les? ?eské republiky, s. p.“ (Sv?t myslivosti ?. 1 a 2/2003), bylo v zim? 2001–2002 v honitbách Krkonošského národního parku, Národního parku Šumava a L?R v provozu celkem 45 t?chto ob?rek, v nichž bylo uzav?eno 1504 ks jelení zv??e. K tomu je ješt? t?eba p?ipo?ítat p?ezimovací ob?rky Vojenských les? a statk? ?R, s. p., a soukromých vlastník? (nap?. Lesy Jane?ek, Kolowratské lesy atd.). Uvážíme-li navíc, že pro oborní chovy v celé ?R ?iní normovaný stav 3804 kus?, nezbývá než konstatovat, že pom?rn? významná ?ást naší jelení zv??e tráví minimáln? ?ást roku „za plotem“, tedy mimo volné honitby.

Naši z?izovatelé a správci p?ezimovacích ob?rek po?ítají s kapacitou 8–10 kus? jelení zv??e na 1 ha ob?rky a dobou uzav?ení zv??e od poloviny ?íjna do poloviny kv?tna následujícího roku, tedy sedm m?síc?. Samo sebou, že zv?? uzav?ená v p?ezimovací ob?rce je odkázána pouze na krmivo, které jí p?edloží provozovatel ob?rky. Zbývá tedy již jen položit si otázku, kdy vlastníci p?ezimovacích ob?rek za?nou zv?? krmit speciálním krmivem podporujícím tvorbu paroží, tak jako se to d?je v rakouském Sonnschienu. Pak bychom se mohli také do?kat trofejí, které by snad mohly p?ekonat i trofeje z oborních chov?. Pro urychlení celého procesu by snad bylo ješt? dobré dovézt vhodné jedince k „osv?žení krve“. Ostatn? i v tom se již také n?co d?je …

A CO OBORY?

Obora je podle zákona ?. 449/2001 Sb., o myslivosti, druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zv??e. Co rozumíme intenzivním chovem zv??e a co má být jeho výsledkem? Cílem intenzivního chovu spárkaté zv??e je p?edevším produkce silných trofejí. Díky oborním chov?m bylo získáno mnoho nových poznatk? z biologie, etologie, genetiky, výživy zv??e atd. Obora je však také formou podnikání v myslivosti. Oborní chovy jsou velmi nákladným zp?sobem chovu zv??e, o ?emž sv?d?í p?edevším vysoké vstupní náklady. Na postavení nové obory, by? o minimální zákonem p?ípustné vým??e 50 ha, je pot?eba n?kolik milion? korun. Výše ro?ního nájemného za hektar oborní plochy u L?R se pohybuje v ?ástkách až n?kolika tisíc korun. Tržby za zv??inu zdaleka nemohou pokrýt náklady spojené s provozem obory. Hlavním p?íjmem je tudíž poplatkový lov. Cena poplatkového odst?elu progresivn? roste s bodovou hodnotou trofeje, takže lze ?íci, že obora, která neprodukuje silné trofeje, nem?že ekonomicky obstát, a jen málokterý uživatel obory si m?že dovolit provozovat oboru jen pro své pot?šení, bez ohledu na ekonomické ukazatele. Na mezinárodní výstav? Natura Viva 2005 bylo prezentováno 120 zlatých da??ích trofejí, z nichž 29 p?esáhlo hranici 200 b. CIC. Tyto trofeje pocházely z obor. Z volných honiteb byly pouze ?ty?i zlaté trofeje. Výsledky oborního chovu da??í zv??e sv?d?í o tom, že naši oborníci své práci rozum?jí. Jak však porovnávat trofeje z obor, kde se zv??i primárn? v?nuje velká pozornost po všech stránkách, s trofejemi ze skute?né volnosti, v níž je tato pé?e logicky omezená.

ODD?LIT TROFEJE Z VOLNOSTI OD TROFEJÍ Z OBOR

Silné da??í trofeje z obor vystavené na výstav? Natura viva iritovaly n?které naše myslivce. RNDr. Petr Koubek, CSc., v úvodníku ve Sv?t? myslivosti ?. 7/2005 kritizuje zmín?nou výstavu a výsledky oborních chov?, a to ?áste?n? právem. Poukazuje na to, že výstava trofejí sv?d?í o potenciálu da??í zv??e vyprodukovat silné paroží, ale nevypovídá nic o kvalit? této zv??e na území ?R, jak je uvád?no v katalogu trofejí. Pln? s ním souhlasím, v tom, že by trofeje z obor m?ly být vystavovány odd?len? od trofejí z volných honiteb a m?ly by být také v katalogu vedeny na jiném míst? (viz nap?. katalog výstavy Brno 1985). Zvýšilo by to p?ehlednost a objektivitu.

Ob?as je možné zaslechnout názor, že by se m?ly jinak bodovat trofeje z obor a jinak z volnosti. To je neopodstatn?né. Pro hodnocení trofejí bez ohledu na místo jejich ulovení se používá jednotná metodika CIC, což dává v?tší možnost porovnání. Návrh ing. Ctirada Rakušana na zavedení certifikace p?vodu trofeje však stojí za pozornost. V tomto ohledu bychom se mohli inspirovat metodou hodnocení Boone and Crockett Clubu, kdy lovec místop?ísežným prohlášením potvrdí údaje o datu, míst? a zp?sobu ulovení p?íslušné zv??e.

Pokud jde o definici myslivosti a lovectví, které požaduje ing. Ctirad Rakušan po CIC ve svém ?lánku v b?eznovém Sv?t? myslivosti, to ?eší každý stát svou legislativou. V tomto ohledu bychom se m?li zabývat otázkou pernaté zv??e (bažant, kachna) z krotkých chov?, jednorázov? vypoušt?né do honiteb. Etika p?i lovu je ostatn? to, ?emu bychom m?li v?novat velkou pozornost, a to nejen na stránkách odborných ?asopis?, ale p?edevším v praxi a p?i výuce nových adept? myslivosti. Rád nostalgicky vzpomínám na své myslivecké za?átky – první lovecký lístek (pro mladistvé) jsem obdržel v r. 1946. A to se za mne musel zaru?it m?j tatínek, jemuž, a jeho dalším mysliveckým p?átel?m, jsem dodnes vd??ný za nejlepší školu v chování se ke zv??i, p?i lovu a ve vzájemných vztazích mezi myslivci. P?ipadá mi, že to tenkrát bylo n?jak hez?í a ?istší. No, ono je to již 60 let ...