V posledních letech se stále siln?ji prolíná chov zv??e ve volných honitbách, oborách a na farmách. Ve farmových chovech p?itom dochází vlivem vývoje v?dy a výzkumu k aplikaci nejmodern?jších metod plemenitby a tyto postupy se p?enášejí – p?ímo nebo nep?ímo – i do myslivosti (p?edevším produkce silných trofejí). Výsledkem je stále siln?jší narušování systému hodnocení trofejí (nejsou záruky o jednozna?nosti p?vodu lovené zv??e). Co to do budoucna p?inese?

Zmenšení zájmu o lov trofejové zv??e obecn?, nebo naopak p?ijetí t?chto postup? myslivci a další prohloubení komercionalizace myslivosti? Jak je to však s obecnými principy myslivosti? Na jedné stran? máme zv?? chovanou v malých oborách, podléhající p?ísnému „šlechtitelskému“ dohledu s cílem maximálního využití jejího potenciálu, na stran? druhé deklarujeme myslivost jako pé?i o voln? žijící populace zv??e s odkazem na principy trvalé udržitelnosti. Respondent?m v naší anket? jsme položili následující otázku: Co ješt? je a co již není myslivost?

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc., vedoucí odd?lení ekologie savc? Ústavu biologie obratlovc? AV ?R Brno

Stejn? jako jiné oblasti lidské ?innosti nem?že myslivost odolávat náporu nových poznatk?, výsledk?m v?deckého výzkumu a zavád?ní nových technologií. V jejich aplikaci do pé?e o populace voln? žijící zv??e nevidím nic, co by bylo v rozporu s definicí myslivosti. Za samoz?ejmé považuji využití výsledk? výzkumu v bažantnictví i obornictví, ovšem v klasickém slova smyslu, tedy ve stabilizovaných chovech jasného genetického p?vodu, oborách odpovídajících rozlohou i biotopem chovaným druh?m spárkaté zv??e. Hektarové ohrádky, r?zné p?ezv??ené menažérie s exotickými druhy zv??e a producenti desítek zlatých trofejí rozhodn? moji d?v?ru nevzbuzují a mám velké potíže ?adit tato za?ízení k mysliveckým objekt?m.  

Nemám také v?bec nic proti farmovým chov?m, ale rozhodn? je nepovažuji za mysliveckou záležitost. Produkce masa, pop?. pantové hospodá?ství mohou být vhodným podnikatelským zám?rem kohokoliv. Chápu také, že cílem farmového chovu jsou zdravá zví?ata s maximální hmotností, pop?. s co nejv?tšími parohy. Pokud tato zví?ata z?stanou jen na farmách, je to v po?ádku. Jestliže na farmách nez?stanou, jsou používána k „zazv??ování“ nebo jsou trofejoví jedinci p?eváženi do volných honiteb a tam vydáváni za divoké a poplatkov? loveni, jde jen o sprostý podvod, který nemá s myslivostí nic spole?ného a naprosto devalvuje práci s voln? žijícími populacemi zv??e. Na druhou stranu, pokud se najdou „myslivci“, kte?í jsou ochotni platit za tyto trofeje horentní sumy a vlá?et se za nimi až na druhý konec zem?koule, jen st?ží m?žeme n?co zakazovat. Co tedy m?žeme ud?lat? Naprosto jednoduše tyto trofeje nehodnotit a nevystavovat spole?n? s trofejemi jedinc? z volné p?írody. Pokud p?ece jen podlehneme hodnotitelské vášni, nebude nic jednoduššího, než každou takovou trofej ?ádn? ozna?it místem p?vodu, ev. jménem farmy, z níž jedinec pochází. Odlišit tyto trofeje od trofejí z volné p?írody nebude jist? problém. Kde jinde než na farm? mohou pravideln? vyr?stat monstra, jejichž paroží má hmotnost ...náct kg a 60 výsad?

Pro mne jako pro zoologa, který se celý život v?nuje zv??i, a také pro myslivce s více než ?ty?icetiletou praxí je „výrobna“ zlatých trofejí, v níž mohou být zneužívány nejmodern?jší v?decké metody, ?ernou m?rou. Za nejhorší variantu považuji ?ízenou um?lou plemenitbu jedinc?, posbíraných r?zn? po sv?t? bez ohledu na poddruhovou p?íslušnost a následné vypoušt?ní takto vzniklých k?íženc? do volné p?írody. 

Ing. Miroslav Kutý, ?editel St?ední lesnické školy v Hranicích a p?edseda Ekologické komise ?MMJ

Je pravdou, že k aplikaci nejnov?jších metod plemenitby dochází i v chovech zv??e. Na lesnických školách, kde se vychovávají i myslivci z povolání, se u?í o chovu zv??e ve volnosti, v oborách a ve farmových chovech. Podle zákona o myslivosti je chov zv??e ve volnosti a v oborách dán ochranou zv??e, jejím zušlech?ováním s cílem využití podmínek prost?edí, úživnosti, zimního p?ikrmování, myslivecké pé?e apod. za ú?elem získání kvalitní zv??e i zv??iny. Ve farmových chovech jde p?edevším o využití v?tšinou nezem?d?lsky obhospoda?ovaných ploch k produkci kvalitního masa. S myslivostí nemají farmové chovy nic spole?ného, jsou jednozna?n? komer?n? zam??ené. Ve volných chovech a v oborách však také prodáváme lov, trofej, zv??inu, zážitek. Jde o normální a p?irozený obchod. V obchod? však dochází i k podvod?m. Zneužívají se r?zné r?stové hormony ?i jiné látky, které se p?idávají zv??i do krmiva kv?li podpo?e r?stu trofejí, které by v daném prost?edí nikdy nemohly vzniknout. Umožní to maximální zisk, ale je to nemorální, neetické a odsouzeníhodné stejn? jako používání dopingu ve sportu.

Ing. Martin Žižka, Ph.D., vrchní ?editel sekce lesního hospodá?ství Ministerstva zem?d?lství ?R

Na úvod chci jasn? deklarovat, že farmové chovy se všemi jejich klady a zápory nelze považovat za formu myslivosti. Usmrcování jedinc? hospodá?ských zví?at ve farmových chovech není lov, a to i když jde o druhy vyjmenované zákonem ?. 449/2001 Sb., o myslivosti, jako zv??. Podstata a d?vody pro provozování farmových chov? jsou odlišné od myslivosti.

Lovecká trofej – zejména parohy ?i rohy zv??e – je jedním ze zásadních ukazatel? pro posuzování kvality populace ?i jedince. Velmi ?asto je i výb?rným kritériem p?i lovu, tedy výb?ru jedinc?, s jejichž zapojením do reprodukce se nepo?ítá. Výsledkem tohoto více ?i mén? kontrolovaného procesu má být dosažení co nejlepší kvality populace v daném prost?edí. Jedním z hlavních cíl? v?tšiny oborních i volných chov? zv??e je dosažení co nejsiln?jší trofeje, a tedy i zjevn? kvalitní populace. Lze tedy patrn? o?ekávat, že se budou nejen zvyšovat nároky na zlepšování podmínek pro zv??, ale budou se i vyvíjet zp?soby chovu zv??e.

Pokud budeme pro náhled na vývoj myslivosti brát jako kriterium trofejový lov, lze o?ekávat v?tší prohloubení rozdílu mezi p?ístupy k populacím zv??e chované ve volnosti a v oborách. Tento p?ístup bude dán zejména rozdílnými možnostmi kontrolovatelnosti reprodukce, ale i rozdílnými možnostmi v nabídce potravy, klidových a dalších podmínek. Pro zohledn?ní t?chto podmínek uplat?uje MZe prost?ednictvím Úst?ední hodnotitelské komise trofejí postoj z?eteln? odd?lovat trofeje ze zv??e ulovené v oborách a ve volných honitbách. 

Doc. Ing. Ji?í Kamler, Ph.D., pedagog na Ústavu ochrany les? a myslivosti Fakulty lesnické a d?eva?ské MZLU v Brn?

Otázka je na první pohled jasná a obecn? se na ni dá odpov?d?t tak, že podstatu myslivosti tvo?í veškeré aktivity spojené s využíváním voln? žijící zv??e. Vše ostatní myslivost není. Dát však jednozna?nou odpov?? na to, co je ješt? voln? žijící zv?? a co lze zahrnout do hospoda?ení s ní, bohužel neumím, a to p?esto, že jde o téma, které m? velmi zajímá. Myslivost je u nás chápána velmi široce (v?etn? spolkové ?innosti), takže v podstat? nemáme jednozna?ný ukazatel, kterým bychom odlišili „p?írodní“ a „um?lé“ chovy. Jednou z možností by bylo legislativn? vy?lenit z myslivosti veškeré chovy, v nichž se zv??i dostává pé?e (p?ikrmování, lé?ení atd.). Tím bychom se sice zavd??ili mnoha ochránc?m p?írody, ale znamenalo by to zánik n?kterých prvk? myslivosti u nás. Navíc by byl tento krok t?žko realizovatelný již jen proto, že žijeme na území, které je již n?kolik set let intenzivn? ovliv?ováno ?lov?kem a již od st?edov?ku se u nás o zv?? cílen? pe?uje. Stanovit jasnou hranici mezi tím, co ješt? pat?í do p?írody, a tím, co je již výsledkem ?innosti ?lov?ka, je proto nemožné. Vývoj v posledních letech, kdy vznikly desítky farem a malých obor, však vede k nutnosti ?ešit nastalou situaci. 

P?es všechny nejasnosti je p?i použití zdravého rozumu možné hranice najít. Problém však tkví zejména v tom, že je obtížné definovat je tak jednozna?n?, aby je respektovali i ti, kdo v p?edpisech hledají mezery a ne jejich smysl. To je ale asi již naše národní povaha. Za kritéria nám m?že posloužit nap?. potravní závislost zv??e na ?lov?ku, intenzita ovlivn?ní reprodukce zv??e, možnost volného pohybu zv??e, koncentrace zv??e na ploše a další. K t?mto faktor?m by bylo možné p?i?adit mezní hodnoty, do kdy jde o voln? žijící zv??, p?i?emž „zbytek“ by mohl mít n?jaký zvláštní status. Jsem jednozna?n? pro to, aby se myslivost distancovala od lovu zví?at, která se narodila a vyrostla jen díky intenzivní pé?i ?lov?ka. K tomuto názoru m? vede p?esv?d?ení, že se myslivost dá dlouhodob? obhajovat pouze tehdy, když p?jde o ?innost udržující rovnováhu v p?írod?. Komer?ní chov zv??e je naopak p?edm?tem zcela oprávn?né kritiky. Abych se vyjád?il alespo? trochu konkrétn?, tak za obhajitelnou myslivost považuji veškeré chovy zv??e, v?etn? obor, kde je pé?e omezena na p?ikrmování, p?i?emž výživa zv??e je i v zim? p?evážn? p?írodní. Velikost populace v oborách by m?la být dostate?ná na dlouhodobou reprodukci. Manipulace se zv??í, její selekce a další chovatelské zásahy by m?ly napodobovat p?írodní procesy a m?ly by být omezeny na minimum. P?i tomto pohledu by do myslivosti nepat?ily farmy a malé obory, které se blíží intenzitou chovu farmám, a také bažantnice masivn? vypoušt?jící odchovanou zv??.

Uv?domuji si, že asi není reálné zakázat lov v chovech, které mají s myslivostí spole?ného jen minimum, ale zákon o myslivosti a praxe v hodnocení trofejí by m?ly na dnešní situaci reagovat a tyto kategorie odd?lit, aby se p?ípadné problémy um?lých chov? nep?enesly i do myslivosti. Nemusí to p?itom znamenat zákaz t?chto chov?. Mn? samotnému více vadí dnešní stav, kdy se intenzivní chovy ozna?ují za myslivecké, než to, že n?kdo stojí o silnou trofej krotkého kusu odchovaného v ohrad?.

Ing. Petr Ziegrosser, majitel firmy AREV, specializující na loveckou turistiku a poradenství v oblasti myslivosti a lesnictví

Pokud hledáme odpov?? na zadanou otázku, musíme si uv?domit, co je myslivost. Definici najdeme v zákon? o myslivosti ?. 449/2001 Sb., § 2, odst. a), podle n?hož je myslivostí soubor ?inností provád?ných v p?írod? ve vztahu k voln? žijící zv??i jako sou?ásti ekosystému a spolková ?innost sm??ující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyk? jako sou?ásti ?eského národního kulturního d?dictví. To, co se dnes d?je ve špi?kových chovech na farmách, v ob?rkách, oborách a v zájmových chovech samoz?ejm? myslivost není a ani nem?že být. Nejsou totiž spln?ny podmínky zákona, nebo? nejde ani o voln? žijící zv??, ani o spolkovou ?innost. Zv?? je za plotem a vše stojí hodn? pen?z, úsilí, píle a od?íkání. O problémech se nehlasuje, problémy se ?eší. Ten, kdo to platí, chce výsledky.

Touha po silných a kvalitních trofejích byla ve st?ední Evrop? vždy a dostat se k nim mohli jen ti nejbohatší. Tak je tomu i dnes. Pokud nebudou mít lovci možnost získat silné trofeje u nás, budou jezdit do sv?ta a nechávat tam nemalé peníze. P?íkladem je Nový Zéland, kde se loví silní jeleni odchovaní na farmách a vypušt?ní do v?tších ohrazených ploch.

Važme si každého, kdo chová kvalitní zv??, kdo to d?lá jako poslání a každého, kdo do toho vkládá peníze. Bu?me rádi, když se najde ješt? n?kdo tak zapálený pro v?c, jako je Ing. Jaroslav Pokorádi, Ph.D., a jeho Xcell Slovensko. Na Franze Vogta jsme zapomn?li a zavrhli ho. Nyní vzniklo n?co, co nám otevírá nové možnosti chovu. Využijme to! 

Farmové chovy jsou provozovány na nehonebních pozemcích a chovají se v nich jate?ná, hospodá?ská zví?ata, na rozdíl od obor, které jsou zvláštním druhem honitby ur?ené k chovu zv??e. Ze zákona o myslivosti vyplývá zákaz vypoušt?t zví?ata z farem do honiteb. Jsou-li nejpo?etn?ji chovanými zví?aty na našich farmách da?ci a geneticky jsou údajn? chovy da?k? na n?kterých farmách na vysoké úrovni, nebo? p?evaha chov? je založena na zv??i z Ma?arska, nevid?l bych problém ve využívání t?chto zví?at v oborních chovech da??í zv??e, nehled? na kolizi s platnou legislativou. Farmové jelení chovy tvo?í zví?ata z našich oblastí, karpatští a importovaní jeleni ze Skotska, což velmi omezuje jejich nelegální využití pro myslivost. Farmové chovy s muflony jsou málopo?etné.

Celkov? hodnotím intenzivní farmové chovy negativn? s možnými dopady na krajinu a p?edevším s negativními dopady na myslivost v?etn? ohrožení genofondu voln? žijící zv??e. Zcela ur?it? tedy nemohu ?íci, že tuto ?innost považuji za sou?ást myslivosti, p?estože se mezi provozovateli farmových chov? jist? najdou i zkušení myslivci uctívající tradice. 

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvacetčtyři

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)