Svět myslivosti - Volby 2006: už víte, komu dáte hlas?

V dubnovém ?ísle Sv?ta myslivosti jsme zve?ejnili odpov?di zástupc? domácích politických stran na prvních osm otázek, které jim položila naše redakce v souvislosti s blížícími se ?ervnovými volbami do Poslanecké sn?movny Parlamentu ?R. V následujícím textu naleznete druhou osmi?ku dotaz? a odpov?dí týkajících se myslivosti a související problematiky.

V úvodu p?ipome?me jména respondent?, kte?í zastupovali oslovené politické strany: ing. Ji?í Papež, Ob?anská demokratická strana (?len Podvýboru pro myslivost, rybá?ství, v?ela?ství, zahrádká?ství a chovatelství Poslanecké sn?movny Parlamentu ?R /dále jen podvýbor pro myslivost/ a stínový ministr zem?d?lství ODS), ing. Karel Kratochvíle, ?eská strana sociáln? demokratická (?len podvýboru pro myslivost), ing. Jan Gr?za, K?es?anská demokratická unie - ?s. strana lidová (?len podvýboru pro myslivost), JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, Komunistická strana ?ech a Moravy (?lenka podvýboru pro myslivost), RNDr. František Pelc, Unie svobody - Demokratická unie (?len Výboru pro ve?ejnou správu, regionální rozvoj a životní prost?edí Parlamentu ?R) a Tomáš Havlí?ek, Strana zelených (vedoucí sekce pro krajinu).

1. M?li by mít cizí státní p?íslušníci ze zákona možnost pronajmout si honitby v ?R?

ODS: Myslím si, že je to otázka “rovných” možností v EU. Pokud si naši ob?ané budou moci pronajímat honitby v ?lenských státech EU, sotva lze totéž zakázat ob?an?m z EU u nás. Možná bychom mohli uvažovat o ur?itém p?echodném období pro pronájmy honiteb do doby vyrovnání ekonomické úrovn? mezi starými a novými státy EU obdobn?, jako je tomu p?i prodeji státní zem?d?lské p?dy.

?SSD: Pokud by byli cizí státní p?íslušníci schopni plnit v plném rozsahu spole?enské funkce myslivosti, nevidím d?vod, pro? by nem?li mít oficiální možnost pronajmout si honitby na našem území. Jsem však toho názoru, že by m?la být zachována jistá míra pozitivní diskriminace k tuzemským subjekt?m, již z d?vod? kulturních a tradi?ních.

KDU-?SL: Je to otev?ená otázka, zatím to zákon neumož?uje a já si myslím, že je to tak správné. Nepochybuji o tom, že cizinci, zejména ze stát? na západ od našich hranic, by m?li zájem o pronájem honiteb u nás. D?vod je jasný - bylo by to pro n? v sou?asné dob? cenov? velmi výhodné. Nevíme však, co nám v budoucnu p?inese otev?ená Evropa.

KS?M: EU nepochybn? nep?ipustí, aby ?lenské státy dlouhodob? vylu?ovaly cizí státní p?íslušníky z aktivit v jiných ?lenských státech. Cestou výjimek však lze usilovat o oddálení tohoto kroku p?inejmenším do doby, než by stát dokázal nastavit závazn?jší pravidla.

US-DEU: Jist?.

SZ: Pokud tu možnost mají ?eští ob?ané, musí ji mít i ob?ané EU, která je založena na volném pohybu osob, služeb a zboží. Bez výjimky a za totožných podmínek.

2. Znamenají pro vaši stranu myslivci totéž, co ochránci p?írody, nebo mezi nimi vidíte významn?jší rozdíly?

ODS: Je to otázka vyjasn?ní si pojm?. Každý, kdo vnímá naši kulturní krajinu a p?írodu jako území ur?ené i lidem, kte?í se ?ídí dohodnutými pravidly, m?že být tím nejlepším ochráncem p?írody. Tedy samoz?ejm? i myslivec. Pro mne však není ochránce p?írody ten, kdo se nechá uvázat ?et?zem ke k?rovcovému stromu a tvrdí, že chrání p?írodu. Také nepovažuji za ochránce p?írody toho, kdo na?ezává posedy myslivc?m nebo vypouští norky z farmových chov? do volné p?írody. Obecn? však lze ?íci, že mezi všechny nevládní neziskové organizace, zabývající se ochranou p?írody, nelze klást rovnítko. Jsou takové, které vykonávají velké penzum konkrétní práce pro zachování ohrožených druh? živo?ich? a rostlin, pracují s mládeží a vytvá?ejí u ní vztah k p?írod?, mají propracované vzd?lávací programy a realizují je. Na druhé stran? existují organizace vyvolávající pouze tlaky na regulace, omezování aktivit ?lov?ka v krajin?, konstruují katastrofické scéná?e a vyvolávají spole?enské nejistoty, bez jiných konkrétních pozitivních aktivit.

?SSD: Mezi myslivci a ochránci p?írody spat?uji významn?jší rozdíly, jejichž vý?et by p?esáhl rámec této ankety. Zvýšená pozornost by však m?la být v?nována vzájemné spolupráci v této oblasti.

KDU-?SL: Je otázka, koho kdo z nás skute?n? považuje za myslivce a koho za ochránce p?írody. ?ádný myslivec, který celoro?n? pe?uje o zv?? a zajiš?uje (pokud mu to zákonné p?edpisy dovolí), aby po?ty zv??e nep?ekra?ovaly normované, to jest nejvýše p?ípustné jarní stavy, odpovídající kvalit? životního prost?edí, je významným ochráncem p?írody. Za ochránce p?írody považuji i toho, kdo si uv?domuje, že žijeme v kulturní krajin?, kde se bez uvážlivých zásah? ?lov?ka neobejdeme, abychom zajistili ekologicky vyvážený stav. Rozhodn? nesouhlasíme s demagogy a extrémisty, kte?í nejsou p?ístupni jakékoliv diskusi a jejich vizí jsou pouze radikální ?ešení.

KS?M: Zjednodušen? ?e?eno: v?tšina myslivc?, které znám, jsou i ochránci p?írody, opak je spíše výjimkou. Tím nechci zleh?ovat pot?ebu ochrany p?írody a práci lidí, kte?í se jí v?nují a uv?domují si, že žijeme v 21. století, že do p?írody pat?í i ?lov?k a že návrat k p?írod?, jaká u nás byla ve st?edov?ku, není reálný.

US-DEU: Rozdíly nevidím. Jsou to lidi filozoficky a geneticky se zcela jinými ko?eny. V optimálních p?ípadech dochází k úplnému p?ekryvu, kdy myslivec je rozumný ochraná? p?írody a naopak.

SZ: Všichni jsou p?edevším ob?any, jejichž názory a postoje vnímáme a budeme o nich diskutovat v demokratické a otev?ené debat?. Myslivci nejsou totéž, co ochránci p?írody. Spole?né prvky s ochranou p?írody se v ?innosti myslivc? ale objevují - nap?. ochrana biotop? zv??e, vysazování remízk? a alejí, zájem o oživení krajiny, n?kdy i pé?í o les, odpor k nevhodným stavbám fragmentujícím naši krajinu a podobn?. Myslivci se liší v p?ístupu k poškozování lesa i ekosystém? zvlášt? spárkatou a ?ernou zv??í ?i oborním chovem a v p?ístupu k velkým predátor?m.

3. Jaký názor má vaše strana na budoucnost myslivosti na územích se zvýšenou ochranou p?írody (CHKO, národní parky)?

ODS: Domnívám se, že v naší republice není ani kousek p?írody, v níž by bylo možné absolutn? se obejít bez možnosti úpravy po?etnosti jedinc? v populacích n?kterých druh? zv??e. Podle mého názoru pat?í myslivost do chrán?ných krajinných oblastí a také do národních park?.

?SSD: I na velkoplošných chrán?ných územích by m?la být myslivost nadále vykonávána. Samoz?ejm? s velkým akcentem na zvýšenou ochranu p?írody v t?chto územích.

KDU-?SL: Je jisté, že v národních parcích a CHKO bude myslivost vždy pod?ízena zvláštnímu režimu. P?esto si myslím, že i na t?chto místech má návšt?vník právo vid?t zajíce, srnu ?i jelena stejn? jako v „normálních“ honitbách. Správci národních park? ?i jiných chrán?ných území by m?li být podle mého názoru schopni zajistit v rámci ekologické stability daných území rovnovážný stav všech rostlinných a živo?išných druh?. Zda jsou toho skute?n? v dnešní dob? schopni, ponechám na laskavém posouzení ?tená?? ... Jen dodávám, že bez zám?rného ovliv?ování po?etnosti n?kterých druh? zv??e ?lov?kem se neobejdeme.

KS?M: ?R je p?íliš malá na to, aby mohla vytvá?et neoplocené zoologické zahrady. To ovšem neznamená, že by nem?la usilovat o zachování druhové rozmanitosti tam, kde to je možné. Nevidím však d?vod k omezení výkonu myslivosti na t?chto územích - samoz?ejm? p?i respektování zvýšené ochrany p?írody vyplývající ze zákona.

US-DEU: Národní parky a CHKO by m?ly být modelovými územími pro rozvoj moderních p?írod? blízkých forem myslivosti, kde populace zv??e nebudou poškozovat p?írodní prost?edí a budou koexistovat i s predátory a myslivci.

SZ: Myslivost je za nep?ítomnosti nebo omezené p?ítomnosti velkých šelem jedinou možností, jak podle sou?asných právních p?edpis? regulovat stavy zv??e. Proto je zatím její funkce i ve zvlášt? chrán?ných územích (ZCHÚ) nezastupitelná. Na velkoplošných ZCHÚ by m?la být diferencovaná podle jejich zonace. Budoucnost myslivosti v t?chto územích bude záviset na tom, zda myslivci dokáží zreformovat své myšlení tak, aby p?evážilo „p?írod? blízké“ pojetí výkonu práva myslivosti. To znamená zejména dosáhnout a udržovat p?írod? blízké, únosné stavy zv??e, chránit biotopy zv??e, usilovat o návrat a udržení velkých šelem, a to alespo? v horských oblastech. Pokud z?stane zakonzervováno dnešní tém?? socialistické pojetí myslivosti, alespo? v ZCHÚ by m?lo dojít k vylou?ení mysliveckých subjekt? z provozování myslivosti. Stavy zv??e by poté m?li regulovat profesionální lovci, ve vhodných oblastech v kombinaci s reintrodukovanými šelmami.

4. Jak se stavíte k možnosti regulovaného lovu n?kterých druh? živo?ich? (rys, n?kte?í dravci, krkavec, kormorán)?

ODS: Je t?eba si znovu z?eteln? uv?domit, že žijeme v kulturní krajin?, kde dlouhodob? neexistuje rovnováha mezi živo?išnými druhy. Up?ednostníme-li dnes predátory s tím, že jsou vzácní, velmi brzy se mezi vzácné a ohrožené druhy dostanou celé skupiny jiných živo?ich?, kte?í jsou jejich potravou. Rozumní lidé by m?li znát rozumnou míru a rozhodovat se na základ? znalosti biologických pot?eb živo?ich?. Obecn? lze ?íci, že nikomu v p?írod? nevadí rys, krkavec, ani kormorán. Ale t?m, kte?í v p?írod? hospoda?í, vadí moc rys?, moc krkavc?, moc kormorán?.

?SSD: Myslivost je vykonávána mimo jiné kv?li nutnosti regulace po?etních stav? voln? žijící zv??e. V p?ípad? p?emnožení n?kterého z chrán?ných druh? živo?ich? by, podle mého názoru, bylo vhodné regulovat i takový druh. Nem?lo by však jít o regulaci ve smyslu: „Odstraním dravce, abych sám mohl hojn? lovit.“

KDU-?SL: Do vý?tu uvedených druh? zv??e bych doplnil ješt? bobra, který za?íná p?edevším na jižní Morav? opravdu škodit. Myslím, že pro všechny druhy živo?ich?, a to jak pro nov? introdukované do naší p?írody, tak pro n?které dosud slep? chrán?né druhy živo?ich? by m?la platit stejná pravidla regulace jako pro všechny ostatní druhy zv??e, již lze obhospoda?ovat lovem. Pokud se v naší kulturní krajin? nevyskytuje p?irozený predátor n?kterých druh?, m?l by jeho roli p?evzít naprosto p?irozen? ?lov?k. P?emnožené stavy kormorán? ?i bobr?, p?sobících v n?kterých lokalitách významné národohospodá?ské škody, nutn? volají po zm?n? zákona týkajícího se zvlášt? chrán?ných živo?ich?. Nechceme p?ece tyto druhy likvidovat, ale p?ejeme si, aby se staly vyváženou sou?ástí naší p?írody. Bez nezbytné regulace to není možné.

KS?M: Jestliže se ?lov?k postaral o to, že n?které živo?išné druhy ztratily své p?irozené nep?átele, musí to být op?t ?lov?k, který tuto rovnováhu nastolí.

US-DEU: Je to na samostatnou konferenci. Rys je v sou?asnosti v oslabené populaci díky pytlák?m, krkavec a kormorán jsou blízko svých popula?ních maxim. Z dravc? je po?etn?jší pouze kán? a ta p?edstavuje pro myslivost omezenou konkurenci, kterou nahrazuje pozitivy pro zem?d?lství. To, že funguje koexistence myslivc? a unikátních dravc?, dokládá oblast soutoku Dyje a Moravy. Plošn? povolené odst?ely z více d?vod? nepodporujeme, ale v n?kterých od?vodn?ných p?ípadech pro nás není racionální diskuse tabu.

SZ: Pokud nemají tyto druhy v p?írod? p?irozeného predátora a dojde k finan?n? neúnosným škodám, nap?. na produk?ních chovech zví?at, souhlasíme s regulovaným lovem ?i odchytem. Pružn?jší by m?lo být i vymezování zvlášt? chrán?ných druh? živo?ich?. Rozhodování o tom musí být v kompetenci orgán? ochrany p?írody, které však také musí mít povinnost hradit škody zp?sobené hospoda?ícím subjekt?m t?mi živo?ichy, kte?í jsou p?edm?tem ochrany (nap?. kormorán). Možný problém vidíme v pytláctví (nap?. u rysa) a v dodržování stanovených podmínek regulace.

5. M?l by stát podporovat spot?ebu zv??iny coby vysoce kvalitní a dietetické potraviny? Pokud ano, jak?

ODS: V tomto p?ípad? nech? rozhodnou odb?ratelé na základ? nabídky. Kvalitní zv??ina, zajímav? a odborn? p?ipravená, je rozhodn? kuliná?ským požitkem dnes a jist? bude i v budoucnu. V tomto sm?ru doporu?uji v??i ve?ejnosti jakousi reklamní kampa?, kterou mohou realizovat myslivci i odborná periodika, jako je nap?. Sv?t myslivosti.

?SSD: Nejsem toho názoru, že by stát m?l speciáln? podporovat spot?ebu zv??iny. Jde o jednu z komer?ních stránek myslivosti a jako takovou by ji m?ly rozvíjet p?edevším osoby vykonávající myslivost.

KDU-?SL: Nemyslím si, že by stát m?l jakkoliv, nap?. finan?n?, podporovat spot?ebu zv??iny. Obávám se, že by to naopak mohlo být kontraproduktivní a že bychom nezabránili nár?stu po?tu pytlák?, lovících zv?? „pro maso“. D?sledky by mohly být pro ?eskou myslivost velmi katastrofální. Místo zv??e ve volné p?írod?, již bychom nedokázali uhlídat, by mohl stoupnout po?et farmových chov?. I když v p?ípad? farmových chov? již nehovo?íme o zv??i, ale o zví?atech. Mohla by nastat i situace, že maso z farem by bylo deklarované jako zv??ina. Ve svém d?sledku bychom tedy podpo?ili tuto podnikatelskou ?innost, která má s myslivostí jen málo spole?ného.

KS?M: Nemyslím si, že by zv??ina šla špatn? na odbyt, a že je zapot?ebí, aby stát vstupoval do t?chto obchodních vztah?. Mohlo by to mít dokonce opa?ný efekt v tlaku na zvýšení odst?elu.

US-DEU: Ne. Je to nesmyslná úvaha podobná socialistické živo?išné velkovýrob?.

SZ: Ne, copak n?jak podporuje t?eba spot?ebu ku?ecího masa nebo ryb?

6. Považujete pytláctví za problém? Jak se s tímto trestným ?inem policie a justice v sou?asné dob? vypo?ádává? Jak byste se s ním vypo?ádali vy?

ODS: D?sledným trestáním ve smyslu platných zákonných norem tak, jako u každého jiného nebezpe?ného protispole?enského jednání.

Myslím si, že d?ležitá je prevence, spo?ívající nap?. v d?sledné kontrole ve stravovacích za?ízeních a podobných místech, kde se nelegáln? získaná zv??ina prodává.

?SSD: Pytláctví je ur?it? nar?stajícím celospole?enským problémem, s nímž se naše spole?nost zatím nedokáže plnohodnotn? vypo?ádat. Jedním z ?ešení by mohlo být zaujetí jiného pohledu na výši spole?enské nebezpe?nosti tohoto ?inu, také s ohledem na to, že jde o spole?ensky nežádoucí jednání, páchané se zbraní.

KDU-?SL: Pytláctví je staré jako myslivost sama a je to skute?n? velmi vážný problém. Myslím, že se nám dosud nepoda?ilo relevantn? se s ním vypo?ádat. Posílili jsme sice v zákon? o myslivosti pravomoci myslivecké stráže i policie, nicmén? v praxi se ukazuje, že tyto nástroje nejsou dostate?n? ú?inné. Myslím, že bychom m?li spole?n? s myslivci, policií i pracovníky justice hledat možnosti, jak se s tímto staronovým fenoménem ú?inn? vypo?ádat. Uvítal bych jakoukoliv dobrou myšlenku ?i nám?t, jak se s tímto stále se rozvíjejícím jevem vyrovnat.

KS?M: P?ípad? postihu pytláctví je málo, a to i proto, že se špatn? zjiš?ují a prokazují. Zdá se, že ani plomby nesplnily o?ekávání, která s nimi byla spojována. Ur?it? by stálo za to, ?ast?ji ov??ovat p?vod zv??iny v obchodech a v restauracích.

US-DEU: Ano. Postihuje lovnou i chrán?nou zv??. Výsledky šet?ení jsou tristní, a tak nefungují jako p?irozená prevence. Budeme prosazovat možnost vzniku projekt? spole?ného postupu policie, orgán? státní správy myslivosti a ochrany p?írody.

SZ: Za rostoucí problém považujeme zejména organizované pytláctví s použitím terénních vozidel a automatických zbraní s no?ním vid?ním. Policie má pro potírání této trestné ?innosti nedostate?né pravomoci a chabé prost?edky. Zkuste honit se služební felicií terénní toyotou! Problém je také v tom, že d?kazní situace je ?asto špatná, chytit pytláka p?ímo p?i ?inu je problém. Vy?íslená škoda na zv??i bývá nízká. Problém není v justici - ta ?eší jen to, co je zdokumentováno a jí p?edáno policií. Postihy by m?ly být na stejné úrovni jako u jiné organizované trestné ?innosti. Nepodmín?n? trestáno by m?lo být i nedovolené ozbrojování.

7. M?li by držitelé zbrojního pr?kazu povinn? absolvovat psychotesty?

ODS: Je to trochu sporné, protože je neabsolvují nap?. držitelé ?idi?ských pr?kaz?, i když újmy na zdraví a životech jsou v této oblasti n?kdy nesrovnatelné. Myslím si ale, že v n?jaké jednoduché podob? spíše ano.

?SSD: Nemyslím si, že by nucené zavedení psychotest? pro držitele zbrojních pr?kaz? samo o sob? vy?ešilo problém p?ípadného zneužití st?elných zbraní. Tento problém se dá ú?inn? ?ešit také jinými nástroji.

KDU-?SL: Myslím, že by obecn? m?lo dojít ke zp?ísn?ní podmínek pro vydávání zbrojních pr?kaz?. Psychotesty jsou jedním z nástroj?, jak toho dosáhnout. Myslím, že ochrana života našich spoluob?an? má p?ednost p?ed jakýmkoliv koní?kem.

KS?M: Trestného ?inu se zbraní se jen výjime?n? dopouští legální držitelé zbrojních pr?kaz?. Na druhou stranu lze souhlasit, že by se zbra? nem?la dostat do rukou lidem psychicky labilním. Odpovídám ano.

US-DEU: Ano.

SZ: Ur?it?, a to v?etn? pravidelných kontrol zdravotního stavu. Obdobn? jako nap?. ?idi?i kamión? a autobus? nebo d?íve narození ?idi?i.

8. Pro? by m?li myslivci – z hlediska svých zájm? – dát p?i volbách hlas vaší stran??

ODS: ODS se prezentuje jako strana konzervativn?-liberální, což jen velmi zjednodušen? znamená, že má d?v?ru ve schopnost jedince s respektem ke svobod?, který nepot?ebuje stát k tomu, aby ho vodil za ruku a ?ešil jeho problémy, ale ?adu z nich si dokáže lépe vy?ešit sám, pokud mu stát k tomu dá prostor a nebude ho v jeho aktivitách neúm?rn? omezovat. To ostatn? vyplývá i z mých odpov?dí na ?adu položených otázek. ODS odmítá p?ebujelou byrokracii omezující aktivity ob?ana a je p?ipravena v p?ípad? volebního vít?zství zahájit kroky k vytvo?ení Ministerstva venkova, a to splynutím agend Ministerstva zem?d?lství a Ministerstva životního prost?edí, nebo? oba rezorty zast?ešují p?edevším problematiku venkovského prostoru.

Jsme také samoz?ejm? pro rozvoj všech aktivit ve spole?nosti, které umožní jedinc?m i skupinám smyslupln? naplnit volný ?as zp?sobem, který neomezuje jiné. Jsme pro rozumné využívání p?írody a jejích tv?r?ích sil, pokud se tak d?je podle dohodnutých pravidel. Myslivost je ušlechtilá ?innost a aktivita, která je zárove? sou?ástí tzv. aktivní ochrany p?írody. Tak se naše strana na myslivost dívá a tak ji bude i podporovat. V??ím, že v tomto pojetí si rozumíme a že to je d?vod, pro? dát hlas práv? ODS.

?SSD: Jsem toho názoru, že to byla, je a bude p?edevším naše strana, která nejen prost?ednictvím nového mysliveckého zákona umož?uje zachování a rozvoj myslivosti na našem území. Podobu myslivosti u nás nám závidí celý sv?t a m?žeme na ni být právem hrdí.

KDU-?SL: KDU-?SL je konzervativní k?es?ansko-demokratická strana, uznávající základní význam práv a svobod v?etn? práv majetkových, ale zd?raz?uje jejich hlubší založení v lidské osob? a hodnotách. Domnívám se, že správný lesník ?i myslivec by m?l být také do ur?ité míry konzervativní v dobrém slova smyslu. Je to proto, že p?i pé?i o zv?? není možné neuvážen? experimentovat. Nelze podléhat r?zným módním ?i pseudoochraná?ským vlnám. Pé?e o zv?? vyžaduje dlouhodobou, promyšlenou a v praxi realizovanou vizi, v níž nemají místo krátkodobé experimenty. Neodborné zásahy do této pé?e mohou mít katastrofální d?sledky pro zachování n?kterých druh?. KDU-?SL si uv?domuje svoji odpov?dnost v??i budoucím generacím a má ve svých ?adách dostatek odborník?, kte?í jsou schopni prosazovat moderní trendy pé?e o zv??.

KS?M: Mohla bych ?íci, že poslanci KS?M iniciovali, aby myslivecká stráž m?la postavení a požívala ochrany ve?ejného ?initele. Že podpo?ili p?ijetí zákona o myslivosti a další legislativní úpravy, které p?ímo ?i nep?ímo podporují myslivost. Ale jakkoliv je myslivost pro m? osobn? d?ležitá, m?li by se myslivci rozhodovat nejen na základ? p?ístupu politických subjekt? práv? k myslivosti. M?li by se rozhodnout, zda dávají p?ednost liberalizaci s nad?jí, že si v loterii vytáhnou 1. cenu, nebo regulaci garantující sociální jistoty. Pokud dávají p?ednost levici, doporu?uji porovnat p?edvolební sliby minulosti a snahu o jejich realizaci po volbách.

US-DEU: Vím, že po?et p?íznivc? naší liberální strany není mezi myslivci velký, ale domnívám se, že se na problematiku myslivosti díváme moderním pohledem v nezbytných souvislostech ochrany p?írody, rozvoje venkova a sociálních záležitostí. To je pro budoucnost cenn?jší než historická retrospektiva.

SZ: Myslivci by m?li volit Stranu zelených, protože nám jde o spole?ný zájem: o zdravé životní prost?edí a harmonickou kulturní krajinu. Nabízíme takovou variantu myslivosti, která se bude blížit p?vodnímu ideálu - pé?i o zv?? a skute?nému mysliveckému zážitku p?i sportovním lovu. Lovu prvot?ídní zv??e do zna?né míry vyselektované p?irozeným výb?rem.

Myslivci by m?li dát hlas stran?, která hájí jejich zájmy tím, že podporuje ekologické zem?d?lství, územní systémy ekologické stability krajiny, biokoridory, revitalizaci ?ek, obnovu nádrží a mok?ad?, udržitelné lesní hospoda?ení a rozvoj spole?nosti s ohledem na limity území i ochranu krajiny p?ed zbyte?ným zastavováním a fragmentací.