Ing. Zden?k Navrátil
Vážení ?tená?i,
sou?asný zákon o myslivosti definuje myslivost jako:
- soubor ?inností provád?ných v p?írod? ve vztahu k voln? žijící zv??i jako sou?ásti ekosystému a
- spolkovou ?innost sm??ující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyk? jako sou?ásti ?eského národního kulturního d?dictví.
Zv?? je tímto zákonem prohlášena za obnovitelné p?írodní bohatství. Zatímco ?eský jazyk používá spolu s polštinou pro citovaný soubor ?inností výraz „myslivost“, v ostatních jazycích se používá pouze výraz „lov“, p?estože se ve st?ední Evrop? soubory ?inností provád?ných v p?írod? ve vztahu k voln? žijící zv??í neliší a zákony o myslivosti, resp. lovu, jsou si velmi podobné.
V poslední dob? se u nás n?které skupiny obyvatelstva snaží zúžit myslivost pouze na lov, jako je tomu v severských státech ?i ve Velké Británii, kde se loví licen?ním zp?sobem. U n?kterých skupin je tato snaha ú?elová, u dalších vyplývá z neznalosti. Od ostatních se sice máme leccos u?it, ale nem?li bychom otrocky p?ejímat vše a likvidovat p?itom d?dictví našich p?edk? a prap?edk?. Myslivci byli prvními ochránci p?írody a myslivecké ?emeslo bylo ve spole?nosti velmi vážené, protože vyžadovalo náro?nou odbornou p?ípravu. V dnešní dob? jsou myslivci na základ? ojedin?lých úlet? nezodpov?dných jedinc? paušáln? skandalizováni a spole?ensky ostouzeni. P?itom nejen myslivci, ale každá lidská komunita zahrnuje vedle dobrých jedinc? i jedince mén? zodpov?dné nebo zcela nezodpov?dné.
Pod neseriozn? vedeným mediálním tlakem si spousta lidí neuv?domuje, že myslivc?m zákon o myslivosti spolu se zákony souvisejícími ukládá nebo dokonce na?izuje ?adu ?inností ve prosp?ch spole?nosti. Ostatn? myslivost jako ve?ejn? prosp?šnou ?innost potvrdil svým rozhodnutím i ústavní soud. Náklady na tyto na?ízené ?innosti však nesou myslivci ze svých rodinných rozpo?t?. Je pon?kud paradoxní, že myslivci pe?ují o obnovitelné p?írodní bohatství státu a jsou p?itom zodpov?dní za škody zp?sobené tímto p?írodním bohatstvím, p?i?emž v?tšinu p?í?in nadm?rných škod nezavinili a nemohou je výrazn? ovlivnit. Nesystémová legislativa tohoto státu, neprovázanost resortních zákon? ?i na?ízení, ?astá novelizace p?edpis? a všudyp?ítomná v?ji?ka sm?rnic EU zp?sobují nekvalifikované zásahy do krajiny a neúm?rnou zát?ž p?írody, která snad nemá ve sv?t? obdoby. Neustále zneklid?ovaná a stresovaná zv?? je nucena koncentrovat se do velmi omezených klidových zón, kde následn? p?sobí škody. Média vzáp?tí hovo?í o p?emnožení i tam, kde ve skute?nosti neexistuje. Velký podíl škod je zp?soben omezením nebo znemožn?ním p?irozených, geneticky fixovaných, biologických pot?eb zv??e, která je jako významná sou?ást životního prost?edí nezodpov?dným p?ístupem ?lov?ka stále více omezována.
V sou?asné spole?enskopolitické atmosfé?e je ochrana p?írody odtrhávána od svých historických tv?rc? a praktických realizátor? a stává se rukojmím m?stského obyvatelstva, kterému jsou však skute?né zákony p?írody velmi vzdálené. Výslednicí tohoto trendu je snaha soust?edit rozhodovací procesy na úst?ední orgány státní moci. Toto ?ešení je však neš?astné, nepružné a do budoucnosti neudržitelné. V lidech je t?eba kvalitní výukou p?stovat osobní zodpov?dnost za prost?edí, v n?mž žijí. V tomto sm?ru jsem m?l velké št?stí. Do první t?ídy jsem nastoupil ve venkovské dvout?ídce, kde nás skv?lý pan ?ídící u?itel v po?átcích výuky u?il chodit po okolní p?írod? a vnímat prost?edí, v n?mž žijeme. Jen taková p?íprava od nejútlejšího v?ku poskytne ?lov?ku základy znalostí a orientaci pro budoucí zodpov?dné rozhodování o p?írodním prost?edí. Obnovou kvalitního mysliveckého vzd?lávání a myslivecké v?dy je t?eba posilovat d?v?ru spole?nosti ve skute?né odborníky a zbavit ji systematického ohlupování skupinami, jimž jde p?edevším o osobní zisk a mediální zviditeln?ní, p?i?emž o biologických zákonitostech mají jen velmi omezené znalosti.
Je nejvyšší ?as zastavit sou?asný nekoordinovaný p?ístup k ?ešení problematiky ochrany p?írody, kdy pravomoci jsou rozt?íšt?né na t?i ministerstva (ministerstvo zem?d?lství, ministerstvo životního prost?edí a ministerstvo pro místní rozvoj). Proto je skute?n? nezbytné vypracovat dlouhodobou mysliveckou politiku slad?nou s dalšími dlouhodobými koncepcemi státu, jako je nap?. lesnická politika. Sou?asn? je t?eba posílit státní správu, ale ne sank?ními pravomocemi, nýbrž odd?lením od samosprávných celk? (obecních ú?ad?) a zp?tnou centralizací do sídel okres?. Jako dlouhodobý pracovník státní správy (s krátkou p?estávkou v ní pracuji již 22 let) nejsem p?íznivcem direktivního ?ízení proces? státem. Stát by m?l kvalitními právními normami, stvo?enými na základ? dlouhodobých koncepcí, vytvá?et právní rámec pro jednotlivé ?innosti. Státní správa by m?la být prost?edníkem mezi jednotlivými složkami, napomáhat ke správným ?ešením a koordinovat ?i usm?r?ovat ?innost obyvatelstva tak, aby bylo dosaženo optimálního stavu. P?ekro?me již jednou stín socialistického direktivního na?izování a vymáhání sankcemi, které jsou ?asto likvida?ní a tím pádem kontraproduktivní.
|
Ro?ník 10 (2009) 
