|
00PRAX Seminá? „Problematika škod p?sobených zv??í na zem?d?lských plodinách" Ing. David Vaca, Ph.D. První den veletrhu Silva Regina 2006 – 2. duben t. r. – prob?hl v „Lesnickém sále“ pavilonu „Z“ brn?nského výstavišt? odborný seminá? „Problematika škod p?sobených zv??í na zem?d?lských plodinách“. Akci p?ipravenou Mendelovou zem?d?lskou a lesnickou univerzitou v Brn?, Ústavem biologie obratlovc? AV ?R v Brn? a redakcí ?asopisu Sv?t myslivosti navštívilo p?es 90 zájemc?. P?ítomní vyslechli šest referát? dopln?ných o názorné prezentace.
Úvodní ?e? a p?ivítání zájemc? a p?ednášejících pronesl za tým organizátor? ing. Jan Dvo?ák, Ph.D., který p?ítomné seznámil s cíli seminá?e. O aktuálnosti a vhodném výb?ru tématu sv?d?ila pestrá diskuse, která provázela tém?? každý z p?ísp?vk?. P?ednesené referáty byly za?azeny do sborníku vydaném p?ed konáním seminá?e. Obdrželi jej všichni ú?astníci. V tomto ?lánku se v krátkosti podíváme na obsahy jednotlivých referát?. K n?kterým z nich se vrátíme v dalších ?íslech Sv?ta myslivosti. P?EDNESENÉ REFERÁTY Ing. Martin Žižka (Ministerstvo zem?d?lství ?R) hovo?il o problematice škod zv??í na polích z hlediska státní správy myslivosti. Pozornost v?noval jak podmínkám a p?í?inám vzniku škod p?sobených zv??í, tak legislativnímu ?ešení této t?ecí plochy mezi zem?d?lci a uživateli honiteb. Ing. Ji?í Kamler, Ph.D., vystoupil za kolektiv autor? z Ústavu biologie obratlovc? Akademie v?d ?R v Brn? a Fakulty lesnické a d?eva?ské Mendelovy zem?d?lské a lesnické univerzity v Brn? s p?ísp?vkem „Voln? žijící býložravci a polní plodiny“. Autor se v úvodu zabýval vývojem stav? zv??e v uplynulých staletích, na což posléze navázal charakteristikou faktor? ovliv?ujících vznik škod na polích. Zajímavý byl popis sezónní dynamiky využívání zem?d?lských plodin zv??í, který p?ednášející názorn? doplnil obrazovou prezentací. Jednou ze zásadních otázek v souvislosti s hodnocením škod je p?esné ur?ení jejich p?vodce. Autor popsal r?zné metody zjiš?ování druhu zv??e, který škodu zp?sobil. Vystoupení ing. Kamlera vhodn? doplnila RNDr. Marta Heroldová, CSc., z UBO AV ?R v Brn?, která podrobn? charakterizovala rozdíly ve škodlivém p?sobení r?zných myšovitých na polní plodiny. O hodnocení ztrát na výnosu a kvalit? vybraných polních plodin po simulovaném poškození listové plochy rostlin referoval ing. Radim Cerkal, Ph.D., jenž se uvedené problematice v?noval se svými spolupracovníky z MZLU Brno. Auto?i v letech 2004-2005 sledovali, jaký vliv mají r?zné stupn? a typy poškození na výnos a jakostní parametry je?mene jarního, pšenice ozimé, ?epky ozimé, ?epy cukrové, slune?nice ro?ní a kuku?ice p?stované na zrno. Um?le zp?sobené poškození v r?zných stupních (25 %, 50 % a 75 % listové plochy) m?lo simulovat poškození zv??í p?i spásání dané plodiny. Bylo potvrzeno, že poškození asimila?ních orgán? p?edstavuje z hlediska produk?ních proces? rostlin významný faktor. Reakce rostlin na stresové podn?ty je však specifická v závislosti na druhu, r?stové fázi, zdravotním stavu rostliny, intenzit? poškození a p?sobení komplexu abiotických ?initel? – zejména pr?b?hu po?así v období následujícím po poškození. Pokusy prokázaly, že pro n?které rostliny (nap?. je?men jarní) nemusí z pohledu hospodá?ského výnosu a jeho kvality p?edstavovat redukce listové plochy v nekritické r?stové fázi redukující faktor (za p?edpokladu, že nedojde k totálnímu poškození rostlin nebo vzrostného vrcholu). Na poškození listového aparátu naopak velmi citliv? reagují druhy s nízkou, resp. žádnou antiregula?ní schopností výnosotvorných prvk? (nap?. slune?nice). Ing. Jan Mikulka, CSc., se spole?n? se svými kolegy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni zam??il na téma posuzování škod p?sobených zv??í na zem?d?lských pozemcích, porostech a polních plodinách. P?ednášející popsal diferencovaný p?ístup k hodnocení škod podle r?zných p?vodc? – druh? zv??e. Krom? jiného konstatoval nedostate?nost v sou?asnosti používaných opat?ení, která si kladou za cíl snížit pravd?podobnost vzniku škod na polích. Uživatelé honiteb musí pozorn? sledovat po?etní stavy zv??e v honitbách a odst?el p?izp?sobovat aktuální situaci. Vlastníci honebních pozemk? a jejich uživatelé by m?li v návaznosti na p?edpokládaný vznik škod kvalifikovan?ji zvažovat p?stování ohrožených plodin v ur?itých lokalitách. Autor popsal možnosti spolupráce uživatel? honiteb se zem?d?lsky hospoda?ícími subjekty, v?etn? konkrétních opat?ení, vedoucích ke snižování škod. O praktických opat?eních snižujících škody p?sobené ?ernou zv??í v porostech kuku?ice hovo?il ing. Pavel Kopecký (Oseva Uni Choce?). K základním možnostem z pohledu zem?d?lc? pat?í: - volba pozemk?, na nichž hodlají kuku?ici p?stovat (pokud možno co nejdál od lesa), - aplikace repelent? (nap?. Hukinol), - zrazování zv??e pomocí chomá?k? ost?íhaných vlas?, - spolupráce s myslivci (autor uvedl konkrétní p?íklady). Na p?ísp?vek ing. Kopeckého navázal Zden?k Novák ze spole?nosti Agro Bílá, a. s., který hovo?il o zkušenostech s ochranou kuku?i?ných porost? cílenou agrotechnikou a repelenty. Na plochách obhospoda?ovaných spole?ností Agro Bílá se s ohledem na snižovaní škod p?sobených ?ernou zv??í p?stují odr?dy kuku?ice, které nejsou pro divo?áky atraktivní. Zakládané porosty se navíc hned po zasetí chemicky ošet?í, což zv?? odpudí. Výborné zkušenosti s ochranou vzrostlých porost? p?ineslo používání Hukinolu. Agro Bílá, a. s., již n?kolik let rovn?ž úsp?šn? spolupracuje s místními myslivci, což je podle Zde?ka Nováka jeden ze základních p?edpoklad? eliminace škod p?sobených ?ernou zv??í. Sborník referát? je dostupný na internetové adrese: www.seminar2006.ivb.cz. SHRNUTÍ SEMINÁ?E Seminá?e se zú?astnili zem?d?lci, pracovníci státní správy myslivosti a myslivci, což místy v diskusi p?ineslo protich?dné názory na ?ešení n?kterých otázek. Je zcela z?ejmé, že šance na snížení škod p?sobených na polích zejména ?ernou zv??í je podmín?na spoluprácí zem?d?lc? s uživateli honiteb. Základním problémem, který vyplynul z diskusí, je neexistence jasných pravidel a metodik pro hodnocení škod. Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den) Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny) Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny) Běží díky PowerAkocomment 3.0 |