Svět myslivosti - Úvodník 5/2006

teprve nedávno skon?il další myslivecký rok. Myslive?tí hospodá?i finišují s vypl?ováním r?zných hlášení a p?íslušných formulá??, jejichž schválení je nezbytné pro zahájení nové lovecké sezóny. Sezóny, která pro mnohé z nás neza?íná p?íliš š?astn?.

Všechny odborné autority se shodují v tom, že zima 2005/2006 byla jednou z nejdelších a nejmraziv?jších v posledních desetiletích. Pro aktivního myslivce žádná novinka. Krmelce a zásypy byly v??n? jako vymetené a zásoby, které m?ly sta?it na celou zimu, byly spot?ebovány již v její polovin?. Jen s obtížemi se da?ilo udržet obvyklý standard p?ikrmování i v záv?ru zimního období. Ani dostatek kvalitního krmiva však nezabránil pom?rn? velkým úhyn?m spárkaté zv??e, p?edevším srn?í. Na vin? byla vysoká vrstva dlouho ležícího sn?hu, velký po?et mrazivých dn? a v n?kterých oblastech i lyža?ská turistika. Mnohde došlo k tomu, že skute?né stavy zv??e odpovídají stav?m normovaným a ?asto se blíží i stav?m minimálním. Tedy ideální situace, na niž ?eká v?tšina vlastník? pozemk? již od r. 1993. Situace, kdy v lese (na poli) je v podstat? tolik zv??e, kolik si vlastník p?eje a jejíž vliv na porosty je ochoten tolerovat!

I když jsme se leckde s vlastníky shodli na s?ítaných stavech odpovídajících stav?m normovaným ?i minimálním, budeme zase jako každý rok sepisovat protokoly o škodách zp?sobených zv??í. Nikoho nebude zajímat, že máme v honitb? minimální stavy zv??e, ani kolik tun sena ?i metrák? ovsa jsme zkrmili, kolik nafty jsme projezdili a kolik kmen? jsme ošet?ili ochranným nát?rem. Pokud jsme však fakt, že máme v honitb? pouze normované ?i dokonce minimální stavy, zaznamenali i do p?íslušného formulá?e a podle této skute?nosti vypo?ítali návrh plánu lovu pro rok 2006, m?li bychom s vlastníky o škodách jednat.

Zatímco zima si vybrala krutou da? p?edevším na horách a v podh??ích, v údolích a nížinách již „tradi?n?“ ?ádily povodn?. P?ímé škody na zv??i v t?chto oblastech jsou nepochybn? v?tší než škody zp?sobené dlouhou zimou. Ur?it? stoprocentní jsou na mladé zaje?í zv??i. Z minulých let víme, jak dlouho trvá, než se biotop zdevastovaný povodní vrátí do p?vodního stavu. Ti z nás, kte?í žijí v povod?ových oblastech, také dob?e v?dí, kolik ?asu uplyne, než se na poni?ené plochy vrátí zv??. Není to však jen nekvalitní potravní nabídkou. Jsou to p?edevším komá?i, kte?í spolehliv? až do prvních mraz? brání návratu zv??e.

Stesk myslivc? nad vysokým úhynem zv??e v letošní zim? a p?i jarních záplavách se ozývá ze všech stran a stal se také oblíbeným mediálním tématem. Ostatn? pro? ne, alespo? m?žeme zviditelnit ve?ejností pozitivn? p?ijímané aktivity myslivc? a p?isp?t tak ke zlepšení pohledu na ?eskou myslivost. Naší myslivosti by jist? prosp?lo i odborn? fundované vyjád?ení o zastavení lovu drobné zv??e ve všech oblastech postižených povodn?mi.

Poslední negativní zprávou pro ?eskou myslivost je prokázaný výskyt pta?í ch?ipky na území ?R. Zatím m?žeme jen spekulovat, jak se bude situace vyvíjet, ale lze p?edpokládat, že opat?ení nutná k omezení možnosti zavle?ení infekce do chov? pernaté zv??e budou jist? finan?n? velmi náro?ná. To m?že pochopiteln? dlouhodob? omezit chovy bažant?, kachen a tet?evovitých.

Krutá zima, povodn? i pta?í ch?ipka v letošním roce prodraží naše myslivecké aktivity. Zaplatili jsme mnohem více za krmiva. Ti z nás, kte?í p?ikrmovali poctiv? a poda?ilo se jim „p?ilákat“ zv?? i ze sousedních honiteb, budou platit za vyšší škody. Všichni musíme uhradit nájemné. Pokud jsme opravdoví hospodá?i - myslivci, musíme situaci v našich honitbách p?izp?sobit letošní odst?el, což však znamená snížit zisk a sáhnout hloub?ji do svých kapes. V??ím, že myslivc?, kte?í budou reagovat na vzniklou situaci adekvátn?, bude mnohem více než t?ch, pro n?ž je p?i plánování odst?elu srnc? sm?rodatný po?et padesátník? v ?lenské základn? mysliveckého sdružení, nebo t?ch, kte?í za každým uloveným zajícem vidí p?tistovku.