Doc. Ing. Ji?í Kamler, Ph.D.
Vážení ?tená?i,
b?eznem skon?il další myslivecký rok a nastal ?as k jeho zhodnocení a naplánování dalších aktivit. ?ada z nás bude pr?b?žn? sledovat aktuální stavy zv??e v honitbách, její zdravotní stav a také výši škod p?sobených zv??í. Zárove? budeme hodnotit, jak se poda?ilo plnit plán lovu, s jakými problémy jsme se museli vyrovnat, zda jsme dosáhli cíl? stanovených v uplynulém období atd. Zkusme k tomuto bilancování p?istoupit s odpov?dností a rozvahou, bez zbyte?ného sentimentu a hlavn? bez p?ístupu, který je v myslivosti velmi ?astý a lze shrnout do v?ty: takhle se to d?lalo vždy. M?jme na pam?ti, že myslivecké tradice vznikly v kontextu úrovn? poznání své doby, tehdejšího stavu spole?nosti, životního stylu lidí a charakteru myslivosti. K našim úkol?m pat?í udržovat je, ale nezakonzervovat. Na to, jak se v posledním desetiletí zm?nilo mnohé v naší myslivosti, je t?eba reagovat zm?nou p?ístupu k hospoda?ení se zv??í. Proto není v po?ádku, když necháváme bez povšimnutí nap?. novinky v poznání biologie zv??e.
Jedním z faktor?, který zásadn? ovliv?uje charakter naší myslivosti, jsou úlovky zv??e. Ty se za uplynulá desetiletí zcela zásadn? zm?nily. Vždy? p?edvále?ná myslivost byla „postavena“ na koroptvi a zajíci, srn?í zv?? se lovila broky a ?erná byla chována jen v oborách. Myslivci v?novali obrovskou pozornost tzv. škodné a stavy veškerých predátor? udržovali na úrovni, která umož?ovala dobrou reprodukci drobné zv??e. Mezi škodnou tehdy pat?ily druhy, které mnohý z nás za celý sv?j myslivecký život v honitb? nepotkal a možná by je ani nepoznal. Termín škodná jsme sice oficiáln? vy?adili ze svého slovníku, ale tím se vliv predátor? na ostatní druhy nezm?nil. Je možná škoda, že místo hledání mén? provokujícího ozna?ení se toto d?lení zv??e zrušilo. Vždy? p?ece nešlo o možnost hubení škodné všemi prost?edky – mnohé druhy m?ly dobu lovu nebo byly celoro?n? hájené. Význam tohoto d?lení tkv?l v tom, že škodná nebyla p?edm?tem cíleného hospoda?ení a myslivci proto nebyli povinni platit za škody zp?sobené touto zv??í.
Posledních 50 let bylo ve znamení nahrazování drobné zv??e zv??í spárkatou, zejména ?ernou. V souvislosti s tím došlo k výrazné zm?n? charakteru myslivosti, lovecké výzbroje a výstroje, ale i pé?e o zv??. S ohledem na mizení zv??e z krajiny a s p?edpisy ochrany p?írody se snížil po?et druh?, které lze lovit. Tento stav se ale v?tšiny uživatel? honiteb nijak zvláš? nedotýká, protože se v?nují tém?? výhradn? pé?i o spárkatou zv?? a jejímu lovu a na lišky a kuny nemají zpravidla ?as. Do problém? se tak dostávají pouze ti uživatelé honiteb, kte?í se snaží pracovat s drobnou zv??í a krom? nevyhovujícího stavu životního prost?edí narážejí na neúnosný tlak predátor? soust?ed?ných do míst s bohatou nabídkou potravy. Práce s drobnou v malých honitbách s nespolupracujícími sousedy je tak tém?? bezvýsledná. Rozhodn? neplatí, že likvidace predátor? vy?eší problémy s drobnou zv??í – tedy pokud se nezm?ní i další podmínky, zejména úživnost prost?edí a kryt. Zm?nit nap?. zem?d?lské hospoda?ení je však velmi obtížné, mnohem obtížn?jší než ulovit n?kolik predátor?. Jak to však v naší spole?nosti bývá, zpravidla vždy se sahá k nejjednodušším ?ešením, a tak se opakovan? objevují návrhy rozší?it seznam lovných druh? o kormorána, krkavce, sojku, rysa, ale také o bobra a další živo?ichy. Je pravda, že mnohé tyto druhy již n?jakou dobu nejsou ohrožené a úsp?šn? osídlují další biotopy. Jejich p?e?azení mezi druhy, které lze lovit, by však p?ineslo mnohá úskalí a umožn?ní jejich lovu by myslivosti a myslivc?m p?íliš nepomohlo. P?edevším si uv?domme, že jde o druhy, které jsou z hlediska celkového mysliveckého hospoda?ení tém?? bezvýznamné a n?kolik ulovených bobr? ?i krkavc? nic zásadního nezm?ní. V?tšina myslivc? totiž stejn? nebude mít ?as v?novat se jejich lovu, nebo? je ráda, že stihne vozit krmivo na vnadišt? a ?ekat na ?ernou. Podívejme se nap?. na lišky a jezevce – navzdory relativn? intenzivnímu odst?elu jejich po?etnost neklesá, a pokud ano, tak ne kv?li lovu.
Dalším aspektem souvisejícím s p?ípadným za?azením n?kterých druh? mezi zv?? by byla úhrada škod, které p?sobí. Pokud by se nap?. bobr za?adil mezi zv?? obhospoda?ovatelnou lovem, hrazení škod, které po n?m z?stávají, by padlo na uživatele honiteb a jejich výše by pro mnohé z nich byla likvida?ní. Pominout nem?žeme ani mín?ní ve?ejnosti, kterou kritici myslivosti p?esv?d?ují o škodlivosti myslivc?. Proto je pro myslivce ?asto výhodn?jší vzdát se lovu t?chto druh?.
|
Ro?ník 10 (2009) 
