Svět myslivosti - Úvodník 9/2008

RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Vážení ?tená?i,
v tomto ?ísle Sv?ta myslivosti se sešly dva zajímavé p?ísp?vky. Jednak každoro?ní rutinní p?ehled lovu a „s?ítaných“ jarních stav? zv??e v našich honitbách za myslivecký rok 2007/2008 vydaný Ministerstvem zem?d?lství (MZe), a dále velmi zajímavá a profesionáln? zpracovaná studie hodnotící mortalitu živo?ich? na ?eských a moravských silnicích od dubna 2006 do dubna 2007. Porovnáním údaj? z t?chto ?lánk? ?tená? záhy pochopí, pro? dávám slovo „s?ítané“ do uvozovek.

V tomto p?ísp?vku se zam??ím pouze na zajíce. MZe udává ve svém p?ehledu úlovek 113 456 zajíc?, což je mimochodem nejvíce od r. 1996, kdy odst?el poprvé v historii klesl pod 100 tisíc kus?. Jarní s?ítané stavy v r. 2007 byly 305 tisíc kus? a k 31. 3. 2008 324 tisíc kus?. Tato ?ísla nijak nevybo?ují z ?ady posledních deseti let.
Jako blesk z ?istého nebe ale do této statistické selanky ude?í údaj autor? Hlavá?e a And?la, kte?í v podrobném, p?írodov?decky vedeném výzkumu odhadli, že na našich silnicích p?išlo v období od 1. 4. 2006 do 30. 4. 2007 o život 566 tisíc zajíc?. Nechci nijak hý?it vyk?i?níky, ale každý soudný ?tená? jist? pochopil, že n?co není v po?ádku. Najednou se nám v naší p?írod? objevilo skute?n? velké množství zaje?í zv??e, která se však v mysliveckých výkazech z n?jakého d?vodu neobjevila (statistika MZe udává za období od 1. 4. 2006 do 31. 3. 2007 úhyn 10 400 kus?). Také je z?ejmé, že toto kolosální množství se muselo n?kde vzít, a to jist? ne jako výsledek rozmnožování on?ch 329 tisíc zajíc? „se?tených“ na ja?e 2006. Pokud by v r. 2006 bylo 66 tisíc zajíc? uloveno a 566 tisíc p?ejeto na silnicích, dostaneme se k ro?nímu p?ír?stku nejmén? 623 tisíc kus?. Aby zajíc mohl být p?ejet, musí se na silnici n?jak dostat, takže musí být ve v?ku alespo? n?kolikatýdenního mlád?te. Mimo jiné by to znamenalo, že z oficiáln? žijících p?ibližn? 165 tisíc dosp?lých zaje?ek (polovina jarního „s?ítaného“ stavu) by každá musela vychovat alespo? ?ty?i až p?t zají?k?, abychom se dopracovali k celkovému úlovku a úhynu na silnicích, a to bez rezervy na další ztráty. To by snad bylo teoreticky možné, protože zaje?ky p?ivedou v pr?m?ru ro?n? na sv?t t?i až ?ty?i vrhy o pr?m?rn? dvou až t?ech zají?atech. Mlá?ata by však v podstat? nesm?la tém?? hynout. Všechny studie ale ukazují, že práv? mortalita mlá?at (vlivem zem?d?lství, predace, po?así a chorob) je velmi vysoká a je p?í?inou poklesu stav? zajíce v ?R. Dále by to sou?asn? znamenalo, že na podzim by v populaci muselo být nejmén? 70–80 % mladé zv??e do jednoho roku v?ku (nezapome?me, že p?ibližn? 25 % dosp?lých zajíc? „se?tených“ na ja?e uhyne v reproduk?ní sezón?). A to je údaj, který již lze snadno zpochybnit. Za posledních p?t let je totiž pr?m?rné množství mladých zajíc? na podzimních vý?adech jen 27 %. Podle údaj? zjišt?ných autorem tohoto p?ísp?vku, které budou publikovány v jednom z letošních podzimních ?ísel Sv?ta myslivosti, kolísalo množství mladých zajíc? (podle Strohova znaku) na 22 honech v letech 2003–2007 v ?eských i moravských honitbách mezi 13–43 %.
Je tedy z?ejmé, že „s?ítané“ jarní stavy zajíc? jsou nepochybn? významn? podhodnoceny. „Se?tené“ množství by nikdy nemohlo vyprodukovat tolik nové populace, kolik se jí uloví a usmrtí na silnicích. Dalším d?kazem nesmyslnosti udávaných jarních stav? je skute?nost, že p?i celkovém po?tu 305 tisíc zajíc? „nas?ítaných“ v r. 2007 by byla pr?m?rná popula?ní hustota pro celou ?R jen 4,5 kus?/100 ha. P?i této popula?ní hustot? a velmi malých domovských okrscích zajíce by z?ejm? populace pom?rn? záhy musela na mnoha místech vym?ít.
Na základ? shora uvedených údaj? lze však pom?rn? dob?e odhadnout, kolik zajíc? v ?R žije: je to asi milion kus?, tedy p?ibližn? t?ikrát více, než jsou udávané „s?ítané“ stavy ze statistiky MZe.
Bohužel z této skute?nosti také op?t vyplývá to, co mnozí dlouho a dob?e v?dí: statistika MZe je soubor nesmyslných ?ísel, která nemají nic spole?ného s realitou a škodí myslivosti, protože ji diskreditují nejen v o?ích ve?ejnosti, ale i mnoha myslivc? a tém?? všech odborník? z ?ad p?írodov?dc?. Nelze podle nich nic realisticky „plánovat“ a podporují formalismus a lež, která se obrací proti myslivosti samé jako odborné disciplín?.
Je z?ejmé, že je t?eba opustit sou?asný model s?ítání a plánování, který je zcela nerealistický, a místo toho zavést systém nezávislého odhadu stav? zv??e, a p?edevším lov neodvozovat od nesmyslných koeficient?, ale podle únosnosti ekosystém? a výše škod p?sobených zv??í v lesích a zem?d?lství.