Svět myslivosti - Dvojparožení jelenovitých

Ing. Karel Klusák

Dvojparožením nebo též dvojitým parožením u jelenovitých rozumíme jev, kdy na jedné nebo na obou pu?nicích vyr?stá sou?asn? dvojí paroží r?zného stá?í (zpravidla jde o první a druhé paroží). Obojí paroží vyr?stá z horní ?ásti pu?nice. Dvojparožení, které je považováno za pom?rn? vzácný p?ípad nestandardního vývoje paroží, se vyskytuje nej?ast?ji u da?k?. Jsou však popsány i p?ípady dvojparožení u jelen? a srnc?.

MOŽNÉ P?Í?INY DVOJPAROŽENÍ
Podle Bubeníka (1966) byl prvním, kdo podrobn? popsal dvojparožení – a to u da?ka – Joseph (1876). Bubeník p?ipisuje vznik dvojparožení dlouhodob?jšímu p?sobení vysoké hladiny testosteronu, což zp?sobuje hluboké až masivní zavápn?ní pu?nice a zm?nu spongiózní ?ásti pu?nice na kompaktní kost. Proces rozrušení vrstvi?ky kostních bun?k mezi pu?nicí a parohem p?ed jeho shozením pak probíhá pomaleji než ve spongiózní kosti. Než sta?í starý paroh odpadnout, za?íná se na obvodu horní ?ásti pu?nice tvo?it paroh nový, zavaluje bázi starého parohu a mechanicky tak brání jeho shození.
Podle Ne?ase (1963) bývají dvojité par?žky velmi ?ídkým jevem. Zpravidla se objevují u mladých srnc? p?i vým?n? prvních par?žk? za druhé, kdy periodicita ?innosti jednotlivých žláz není ješt? tak vyhran?na jako u srnc? starších.
Hell (1979) konstatuje, že dvojparožení je zp?sobeno hormonální poruchou. Dvojité par?žky se podle n?j vyskytují také u starších srnc?, p?i?emž v takových p?ípadech m?že dojít k bohatému rozv?tvení lodyh a vzniku par?žk? desateráka, dvanácteráka i ?trnácteráka.
Klusák (1983) uvádí p?ípady dvojparožení u da?k? v t?etím kalendá?ním roce jejich života (tedy ve stá?í 30 m?síc?). Z p?ti popsaných p?ípad? byla u dvou da?k? zjišt?na chudozubost a u jednoho nekrotické zm?ny na ledvin?. V r. 1983 – po mimo?ádné úrod? žalud? v r. 1982 – zjistil tento autor též dvojparožení u da?k? o rok mladších, tedy ve stá?í 12–¬¬18 m?síc?, kte?í nasadili první paroží již v lednu ve v?ku sedm m?síc?¬, vytloukli je v b?eznu až kv?tnu a shodili v ?ervnu. N?kte?í paroží neshodili a došlo u nich k dvojparožení.
Jaczevski (1983) cituje názor Topi?ského, podle n?hož je za dvojparožením stres. Topi?ski sledoval vliv stresu na da?ky v malých oborách (patrn? šlo o farmové chovy), kde byly n?kterým jedinc?m od?ezány parohy až tém?? u r?že, což u t?chto jedinc? vyvolalo ztrátu sociálního postavení v tlup? a stres. Posléze u nich docházelo k pozdnímu shození zbytk? paroží a k tvorb? dvojitého paroží.
Ueckermann (1983) zmi?uje názor Kobera (1966), podle n?hož je první paroží u da?ka tak lehké, že ani po p?ípravném hormonálním procesu pro shození samo neodpadne. Malá hmotnost prvního paroží tak vysv?tluje, pro? se dvojparožení da?k? vyskytuje p?edevším ve t?etím roce jejich života.
Hansen (1971) zjistil dvojparožení výhradn? u da?k? na druhém paroží a jeho p?í?inu p?ipisuje hormonální poruše, která zabrzdí proces shazování prvního paroží, p?i?emž již nastupuje nasazování druhého paroží. Dvojparožení považuje za pom?rn? vzácný jev. Dvojparožení je podle n?ho pouze p?echodný jev, který není d?vodem k pr?b?rnému odst?elu.
Jako zcela ojedin?lý p?ípad popisuje Raesfeld (1974) vznik dokonce trojího paroží vyr?stajícího nad sebou, a to u jelena. Šlo o krátkou špici, druhým parožím byla r?že a t?etím op?t r?že s krátkým zato?eným o?níkem. Jde o shoz, který našel prof. Schmalz a popsal ho v ?asopise Wild und Hund v r. 1909.

DVOJPAROŽENÍ V NAŠICH PODMÍNKÁCH
P?ípady dvojparožení jsme sledovali u da?k? z našich chov?. K dispozici jsme m?li 10 da??ích trofejí – kompletních lebek s dvojparožením v?etn? záznam? o ulovení p?íslušných da?k?, veterinární vyšet?ení n?kterých kus? a v šesti p?ípadech i jejich hmotnost – po vyvržení, bez hlavy, s b?hy. Trofeje byly na vyb?lených, celých lebkách s dolními ?elistmi, v jednom p?ípad? šlo o dermoplastickou preparaci. Sedm exemplá?? pocházelo z obory Kralice (Lesy ?eské republiky, s. p., Lesní správa Nám?š? nad Oslavou), t?i z obory Klentnice (L?R, s. p., Lesní závod Židlochovice).
Bylo zjišt?no, že k dvojparožení u da?k? dochází nej?ast?ji v t?etím roce jejich života, kdy se na jedné nebo na obou pu?nicích vyskytne sou?asn? první a druhé paroží. Dvojité paroží vzniká tak, že dan?k za?ne ronit druhé paroží d?íve, než shodí paroží špi?áka. Neshození špicí, p?íp. pali?ek je z?ejm? zp?sobeno nedokon?eným procesem osteoklast?, tedy nedokonalým rozrušením (odvápn?ním) vrstvi?ky kostních bun?k mezi pu?nicí a parohem, které je ?ízeno hormonáln? a je podmínkou pro spontánní shození parohu. Nové paroží, jehož r?st je nastartován rovn?ž hormonáln?, a to hned po shození starého paroží, je pak ron?no jen na obvodu horní ?ásti pu?nice, obr?stá a zavaluje bazální ?ást neshozeného paroží a vytvá?í tak r?že druhého paroží a p?íp. též další ?ásti druhého paroží. Druhé paroží zpravidla nedosahuje normální velikosti a tvaru, protože neroste z celé horní plochy pu?nice, ale jen z pom?rn? úzkého mezikruží kolem neshozeného par?žku. Toto mezikruží odpovídá p?ibližn? ro?nímu tlouš?kovému p?ír?stu pu?nice. Druhé paroží má vždy vytvo?enou r?ži, n?kdy o?ník a p?íp. lodyhu, která m?že být bez výsad, nebo jen s krátkým op?rákem, vzácn?ji s rozší?eným vrcholem lodyhy – va?e?kou. Lodyha je pom?rn? tenká a krátká. O?ník vyr?stá t?sn? nad r?ží na p?ední stran? r?že a lodyha se vy?le?uje z r?že na vn?jší bo?ní stran? r?že. Dvojparožení se m?že vyskytnout na obou pu?nicích nebo vzácn?ji jen na jedné (obr. 1). ?asem, p?i vytloukání druhého paroží nebo p?i hravých soubojích, n?kdy odpadne první paroží – špice nebo pali?ka, protože jeho základna není s pu?nicí pevn? spojena po celé ploše, pro ?áste?né rozrušení vrstvi?ky kostních bun?k nad pu?nicí. Po takto shozené špici z?stává jamka, na níž m?žeme dob?e vid?t rozrušenou vrstvi?ku již odum?elých kostních bun?k, která nám ukazuje, že došlo ke shození, nikoliv k vylomení prvního parohu (obr. 2). Lodyha druhého paroží se n?kdy p?i hravých soubojích va?e?ká?? odlomí, nebo? je na své základn? tenká a zplošt?lá, protože vyr?stá jen na ro?ním tlouš?kovém p?ír?stku pu?nice. P?i shazování paroží dochází k rozrušení vrstvi?ky kostních bun?k mezi pu?nicí a druhým parožím, takže útvar tvo?ený obojím parožím odpadá sou?asn? (pokud špice neodpadla již d?íve) a následný vývin dalšího paroží probíhá normáln?.
Jako vzácný p?ípad bylo v obo?e Kralice zjišt?no dvojparožení u da?k? již v jejich druhém roce života. Tento p?ípad se vyskytl ve zvlášt? p?íznivých letech pro parožení (nap?. 1978 a 1983), kdy po velmi silné úrod? žalud? následovala pom?rn? mírná zima, da??ata byla abnormáln? dob?e vyvinuta a ?ást z nich p?ed?asn? nasadila již v prosinci své první paroží ve tvaru krátkých kužílk? nebo pali?ek. Toto prvotní paroží vytloukli dan??ci v b?eznu až dubnu, shodili je v kv?tnu a poté nasadili druhé paroží v druhém roce svého života. Dvojparožení u dvouletých da?k? bylo v obo?e Kralice zjišt?no ve dvou p?ípadech (obr. 4 a 5). Dan??ek, který p?ed?asn? nasadil a vytloukl své první paroží ve tvaru krátkých kužílk?, za?al již po?átkem dubna nasazovat druhé paroží, aniž shodil paroží prvotní – kužílky. V t?lesné kondici byl mimo?ádn? vysp?lý, hmotnost po vyvržení bez hlavy byla 42 kg. Dan?k, jehož paroží je na obr. 5, byl uloven jako pr?b?rný pali?ká?, dvojparožení bylo zjišt?no teprve p?i preparaci trofeje. Jeho hmotnost po vyvržení bez hlavy však byla velmi dobrá – 38 kg. Na p?ehlídce trofejí LZ Židlochovice, po?ádané v r. 1979, jsem zjistil t?i p?ípady p?ed?asného dvojparožení, kdy první paroží tvo?ily jen krátké kužílky a druhým parožím byly dob?e vyvinuté r?že. Údaje o hmotnosti kus? bohužel nebyly k dispozici.

PRO? DOCHÁZÍ KE DVOJPAROŽENÍ?
Není bez zajímavosti, že z p?ti t?íletých da?k? s dvojparožením, pocházejících z obory Kralice, se ve t?ech p?ípadech vyskytla chudozubost (jednomu da?kovi chyb?ly v dolní ?elisti ob? p?edstoli?ky P1 a ob? stoli?ky M1, v horní ?elisti ob? M1 /obr. 3/, u dvou da?k? v dolní ?elisti chyb?ly ob? P1) a u jednoho da?ka byla zjišt?na nekrotická ledvina. Co se týká hmotnosti, u t?í da?k? ?inila (po vyvržení, bez hlavy) 43, 44 a 45 kg, v jednom p?ípad? (nekrotická ledvina) 33 kg, tedy podpr?m?rná hmotnost. Chudozubost u da??í zv??e v obo?e Kralice v jiných p?ípadech nebyla zjišt?na, a? bylo vyšet?eno a kraniometricky zm??eno p?es 200 kus? da??í zv??e obojího pohlaví, z toho 55 da?k? dvouletých (stá?í 15–20 m?síc?) – špi?ák? a 28 t?íletých (27–32 m?síc?).
Oba dvouletí da?ci s p?ed?asným parožením z obory Kralice byli v nadpr?m?rné t?lesné kondici (hmotnost 38 a 42 kg), což z?ejm? zp?sobila bohatá potravní nabídka a výborný zdravotní stav. Dvojparožení u ?ty?letých a starších da?k? v obo?e Kralice jsme nezjistili. Bylo provedeno kraniometrické m??ení lebek da?k? (krom? jednoho, který byl preparován dermoplasticky), z n?hož vyplynulo, že t?íletí da?ci s dvojparožením jsou jednozna?n? podpr?m?rní, zatímco dvouletí s dvojparožením jsou naopak nadpr?m?rní.

DVOULETÍ DA?CI S DVOJPAROŽENÍM CHOVNÍ, T?ÍLETÍ PR?B?RNÍ
Pokud bychom m?li formulovat záv?ry pro mysliveckou praxi, z našeho sledování vyplývá, že t?íleté da?ky s dvojparožením lze považovat za chovatelsky nežádoucí a m?li by být p?edm?tem pr?b?rného odst?elu. Dvouletí da?ci s dvojparožením byli podle našich zkušeností nadpr?m?rní, s p?edpokladem dobrého parožení, a jako takoví by nem?li být vy?azováni z chovu. To, že jejich paroží je pom?rn? slabší, není na závadu, nebo? jde o jedince s p?ed?asným vývinem paroží a zpravidla ve velmi dobré t?lesné kondici. Proto jsou ?asto omylem považováni za t?íleté. Zvlášt? v oborních chovech je nutné sledovat vývin da??at sam?ího pohlaví – dan??k? a všech da?k? po celý rok a vést si evidenci doby nasazování, vytloukání a shazování paroží, aby se p?edešlo omyl?m v pr?b?rném odst?elu. Dvojparožení u t?íletých da?k? lze zpravidla zjistit již do poloviny ?ervna, a to u špi?ák?, kte?í neshodí své první paroží špi?áka do za?átku ?ervna.