Svět myslivosti - Hospoda?ení s ?ernou zv??í v p?ím?stské honitb?

Bohumil Dufek

V ?lánku „Výskyt a škodlivost ?erné zv??e na území m?sta Ústí nad Labem“ je popsáno pronikání divokých prasat na nehonební pozemky na území severo?eské metropole z navazujících volných honiteb. Jednou z nich je spole?enstevní honitba, již obhospoda?uje Myslivecké sdružení Diana Ústí nad Labem. Výkon práva myslivosti v honitb? p?iléhající k m?stu, což s sebou nese dopady, jako je zneklid?ování zv??e návšt?vníky p?írody, cyklisty, motorká?i atd., není snadný.

Honitba, v níž naše MS hospoda?í, má vým?ru 2154 ha (z toho 842 ha lesní p?dy a 1312 ha zem?d?lské p?dy). Nadmo?ská výška honitby se pohybuje od 180 od 550 m. Ráz krajiny v honitb? je pestrý, terén zahrnuje kopce a kope?ky ?eského st?edoho?í, porostlé lesem, prudké strán? i plochy zem?d?lské p?dy, která je v sou?asnosti využívána p?edevším k pastv? dobytka a sušení sena. Honitba v sou?asné vým??e má s malými zm?nami hranic a vým?ry již p?tat?icetiletou tradici.

OD DROBNÉ ZV??E KE ZV??I ?ERNÉ
V 80. letech minulého století žilo v honitb? velké množství drobné a srn?í zv??e. Ro?ní odst?el bažant? se pohyboval okolo 300 kus?, zajíc? p?ibližn? 400 kus?. Srn?í zv?? se lovila v po?tu kolem 40 kus? za rok. Zlom ve stavech drobné i srn?í nastal po extrémním teplotním výkyvu v noci z 31. 12. 1978 na 1. 1. 1979. Starší úste?tí myslivci si jist? vzpomenou na prudkou zm?nu teploty (rozdíl až 32 °C) a namrzající led, p?i kterém zv?? prochladla a ve velkém uhynula. Po tomto datu se stavy drobné zv??e na p?vodní po?ty již nikdy nedostaly.
Bažantí i zaje?í zv?? byla postupn? nahrazována zv??í ?ernou, která nacházela v naší honitb? výborné podmínky. V honitb? se intenzivn? zem?d?lsky hospoda?ilo, obd?laná pole se st?ídala s malými lesíky i v?tšími lesními komplexy. Divo?ák?m vyhovovaly též p?íkré strán? porostlé lesy s ke?ovým podrostem, kde našli klid a kryt. P?estože se ?erná zv?? v honitb? MS Diana lovila vždy velmi intenzivn?, její stavy se postupn? zvyšovaly až k lo?skému rekordnímu úlovku 289 kus?.
Po r. 1989 došlo v honitb? postupn? k útlumu zem?d?lské ?innosti až k sou?asnému stavu, kdy jsou tém?? všechny zem?d?lské pozemky zatravn?ny a sekají se na seno nebo slouží k pastv? dobytka. P?es útlum intenzívní zem?d?lské ?innosti mají stavy ?erné zv??e nadále stoupající tendenci, což je zp?sobeno dostupností p?irozené potravy (žaludy a bukvice), mírnými zimami a hlavn? p?íznivými teplotami p?i jarním metání selat. Zanedbatelné není též pravidelné dopl?ování potravy na vnadištích. Nelze však hovo?it o krmení ?erné zv??e. Máme vyzkoušeno, že tlupa ?erné zv??e ?ítající 10–20 kus? dokáže spot?ebovat neuv??itelné množství p?edloženého krmiva.
Bezesporu došlo k narušení v?kové struktury ?erné zv??e a tím ke snížení v?kové hranice plodnosti bachyní. Výjimkou nejsou p?ípady, kdy bachy?ky, které metají selata, ješt? samy spadají do kategorie selat. Hmotnost t?chto bachyn?k je 30–40 kg. Selata jsou metána v pr?b?hu celého roku, markazíny lze pozorovat i v zimních m?sících.
K rozvoji stav? ?erné zv??e p?ispívá i její schopnost migrovat za potravou. Divo?áci z naší honitby ?áste?n? odcházejí v dob? zrání obilí do oblastí, kde se p?stují obiloviny a k nám se vracejí p?ed zimou – v dob? opadu žalud?. V naší honitb?, která má zna?ný výškový rozdíl, je nejv?tší migrace patrná v zimních m?sících, kdy ji ovliv?uje sn?hová pokrývka. Když leží v nedalekých Krušných horách 60 cm sn?hu, v nejvyšších polohách naší honitby je 30 cm a v nejnižších polohách není sníh v?bec nebo je ho jen n?kolik cm. Za této situace se ?erná „nast?huje“ k hranicím m?sta, a pokud není zamrzlý terén, chodí až na sídlišt?, jak je uvedeno v p?edchozím ?lánku. Pro lepší informovanost je t?eba p?ipomenout, že naše honitba má jednu t?etinu hranice – i když je vedena po komunikacích – spole?nou s p?ím?stskou zástavbou, zahradami a chatovými oblastmi. S tím souvisí i výše škod, které prasata obyvatel?m p?sobí. P?ím?stská oblast divo?áky velmi láká, protože v letních m?sících nabízí velké množství atraktivní potravy jako ovoce, zeleninu ?i o?echy. Škody na zahradách znamenají ze strany majitel? pro nás myslivce jednozna?ný vzkaz: „Víc lovte!“

LOV NENÍ JEDNODUCHÝ
Lov v honitb? navazující na p?ím?stskou oblast však není jednoduchý. V honitb? se do pozdních ve?erních hodin pohybuje velké množství lidí se psy, jezdci na koních ?i terénních motocyklech a kolech. ?erná zv?? vytahuje v takto intenzivn? využívaných ?ástech honitby z krytu výhradn? v pozdn? ve?erních a no?ních hodinách, což výrazn? zt?žuje lov. K n?mu využíváme vnadiš?, která však nesmíme zakládat v t?sné blízkosti zahrad a m?stské zástavby, abychom prasata nep?ilákali do jejich blízkosti.
MS Diana Ústí nad Labem má v sou?asné dob? 22 ?len? a dva adepty na zkoušky z myslivosti. V?kový pr?m?r ?lenské základny ?iní 54 let. Sou?asný ro?ní odst?el srn?í zv??e se pohybuje okolo 50–60 kus?, v p?ípad? ?erné zv??e kolísá od 60 do 150 kus?. Rok 2007 byl zcela výjime?ný – ulovilo se již zmín?ných 289 kus? ?erné zv??e. Když se toto ?íslo p?epo?ítá na délku období v roce, kdy v?tšina myslivc? ?ernou loví, a zohlední se po?et aktivních ?len? MS a jejich ?asové možnosti, vyjde, že pokud chceme vyjít ve?ejnosti vst?íc, není to nic snadného. P?esto se snažíme reagovat na aktuální zvýšený stav ?erné zv??e intenzivním lovem.
Lov divo?ák?, jehož cílem je p?edevším snížit stavy zv??e o p?ír?stek, probíhá v naší honitb? individuáln? i na nahá?kách. Každoro?n? organizujeme v listopadu a prosinci dv? až t?i nahá?ky, na nichž lovíme pouze selata. Pokud je sn?hová pokrývka vyšší než 20 cm, od nahán?k upouštíme, abychom zbyte?n? „nehonili“ srn?í zv??, ale i ú?astníky lovu.
Hlavní d?raz klademe na individuální lov, a to p?edevším mladé zv??e. Lovíme na vnadištích, protože ?asto jde o jediný zp?sob lovu v zimním období, kdy divo?áci nemají d?vod vycházet na volné plochy. Hlavn? však m?žeme uplatnit pravidla pr?b?rného odst?elu. Krmiva na vnadišt? si každý myslivec zajiš?uje sám. Aby byli ?lenové MS motivováni k lovu mladé ?erné zv??e, mohou všichni bez omezení lovit selata a lon?áky, p?i?emž ulovené sele pat?í lovci. Toto opat?ení pozitivn? ovliv?uje skladbu odst?elu. Z ulovených 289 kus? ?erné zv??e v roce 2007 p?evládají práv? selata, jichž se ulovilo celkem 278. Dále bylo uloveno šest bachyní a p?t lon?ák? (v pr?b?hu roku byl evidován úhyn šesti bachyní, dvou lon?ák? a ?ty? selat). S lovem selat za?ínáme v dob?, kdy ztrácí pruhy a mají hmotnost okolo 15 kg.
Naší snahou je vyjít vst?íc ve?ejnému zájmu a regulovat stavy ?erné zv??e tak, aby škody, které tato zv?? p?sobí, byly minimální. Snažíme se p?edevším ulovit p?ír?stek, nebo? je nám známo, že každá neulovená bachy?ka je v sou?asné dob? nositelkou p?ír?stku v dalším roce. P?i lovu dbáme na dodržování kritérií pr?b?rného odst?elu a v?kovou skladbu. N?kte?í z ?len? MS jsou navíc pov??eni nelehkým úkolem – lovit divo?áky na nehonebních pozemcích m?sta, jak je popsáno v p?edchozím ?lánku. K tomu, aby si nás ve?ejnost vážila a respektovala nás, dosp?jeme jen tak, že ji p?esv?d?íme o tom, že naše práce pro spole?nost má smysl.

Autor je myslivecký hospodá? MS Diana Ústí nad Labem.