Svět myslivosti - Pro? zaostáváme za Franzem Vogtem ve zlepšování kvality zv??e

Doc. ing. Ji?í Kamler, Ph.D.

Seminá? zabývající se historií oborního chovu Franze Vogta na D??ínském Sn?žníku se asi ve všech ohledech vyda?il. V??ím, že v?tšina ú?astník? z n?j odjížd?la s pocitem užite?n? stráveného ?asu. Já jsem na n?j jel jednak jako p?ednášející, jednak se zám?rem dozv?d?t se n?co nového o problémech a úsp?ších následovník? Franze Vogta, kte?í tak jako on touží chovat silnou zv?? s kapitálními trofejemi. I v tomto sm?ru byl pro m? seminá? cenný: odnesl jsem si zjišt?ní, že základními podmínkami pro dosažení úsp?chu nejsou ani tak dostupnost nejnov?jších poznatk?, jako spíše cílev?domost, houževnatost a ochota ob?tovat n?co p?iblížení se k vyt?enému cíli.

Každá doba s sebou p?ináší možnosti, jak posunout v?c, která nás zajímá, kup?edu, tak sou?asn? omezení, jež nás v našem snažení brzdí. Co se tý?e chovu jelení zv??e, máme v sou?asnosti na jedné stran? k dispozici obrovské množství informací a m?žeme dovážet zv?? ze všech kout? sv?ta. Na stran? druhé jsme konfrontováni s chronickým nedostatkem ?asu a z toho pramenícího povrchního p?ístupu k n?kterým problém?m. Ideální ?ešení sou?asnosti je takové, které p?inese efekt do dvou až t?í let, pokud možno p?i minimální pot?eb? o v?cech více p?emýšlet. Práv? v tomto p?ístupu m?že být jedna z p?í?in toho, že se u nás zatím nikomu nepoda?ilo Franze Vogta dohnat a p?edehnat, i když jeho výsledky ukázaly, že t?lesné parametry zv??e lze razantn? zm?nit i b?hem velice krátké doby (z pohledu biologie zv??e, ne naší nedo?kavosti). Ten, kdo chce v chovu zv??e dosáhnout n??eho významn?jšího, se pravd?podobn? musí smí?it s tím, že pokud nebude mít zcela mimo?ádné št?stí, bude muset za každý úsp?ch nemálo zaplatit. Prost?edky investované do chovu zv??e jsou navíc spojeny s pom?rn? zna?ným rizikem, jež lze omezit p?edevším hlubokými znalostmi problematiky a pou?ením se ze zkušeností jiných. Proto mají podobné akce, jako byl seminá? o Vogtov? obo?e, obrovský význam, nebo? nám umož?ují ohlédnout se v záplav? nových poznatk? za výsledky našich p?edch?dc?.

POROZUM?NÍ POT?EBÁM ZV??E – KLÍ? K JEJÍ SPOKOJENOSTI
Základním pravidlem každého, kdo chce chovat kvalitní zv??, je nutnost vyhov?t jejím pot?ebám. S tím budeme asi všichni souhlasit, ale spln?ní této podmínky v praxi ?asto naráží na naše omezené možnosti, p?i?emž výsledkem je hledání kompromis? mezi tím, co bychom d?lat m?li a cht?li, a tím, co nám dovolí finan?ní situace, pracovní vytížení, rodina atd. P?íklad chovu Franze Vogta ukazuje, že jelen toho pro spokojený život pot?ebuje relativn? málo a nem?l by být problém vyhov?t jeho pot?ebám. Když se podíváme na denní režim zv??e, velmi lehce ur?íme, že jejími nejzákladn?jšími pot?ebami jsou dostatek kvalitní potravy a klid, protože zv?? tráví ?as p?edevším pastvou a odpo?inkem.
Pokud jde o potravu, mnohý ur?it? namítne, že Vogt m?l ke krmení zv??e dostatek sezamových pokrutin, což my dnes nemáme. To je do zna?né míry alibismus. Sezam sice je velice kvalitní, drahé a obtížn? dostupné krmivo, ale není nenahraditelný. Navíc si uv?domme, že jelen lesní je pom?rn? p?izp?sobivý p?ežvýkavec, který je schopen p?ežít i bez p?ikrmování v oblastech, kde p?l roku leží sníh a kde se v té dob? živí pouze omezenými potravními zdroji nevalné kvality. P?esto tam úsp?šn? p?ežívá a dokáže se vyrovnat s nep?ízní po?así a sezónními zm?nami v kvalit? dostupné potravy. Zlepšení kvality potravy podáváním jadrných krmiv by proto m?lo mít jasný efekt v podob? výrazn? zlepšené kvality zv??e. Dosavadní výsledky p?ikrmování praktikované v našich honitbách ovšem v tomto sm?ru nep?inesly nic zásadního. Jednou z hlavních p?í?in tohoto stavu m?že být narušování režimu p?íjmu potravy zv??e. Pro jakéhokoliv p?ežvýkavce je totiž zcela zásadní stabilita v p?ijímání potravy, která je v p?írod? zajišt?na tím, že p?irozená potrava se objevuje postupn? a v pravý ?as. Na ja?e raší nové lístky, na podzim dozrají energeticky bohaté plody, z nichž si zv?? vytvo?í tukové zásoby a postupn? u ní dojde k adaptaci na zimní potravu nízké kvality. Zv?? sice žije v kontaktu s predátory a musí být ostražitá, ale žádný predátor ji nestresuje permanentn?. Jakékoliv krmivo – což platí p?edevším pro krmiva jadrná – by m?lo být podáváno tak, aby ho zv?? dostala v dob?, kdy je na n?j p?izp?sobena a mohla ho p?ijímat denn? po celé období, kdy se tímto krmivem krmí. Krmiva by m?la být p?edkládána tak, aby se k nim zv?? bez potíží dostala a nebyla stresována. Celá problematika je trochu složit?jší, ale jsem p?esv?d?en, že pokud se poda?í za?ít s p?ikrmováním již na podzim a zv??i nabízet krmivo bez výkyv?, bude mít takové p?ikrmování z?etelný dopad na kvalitu zv??e.
Druhou zásadní podmínkou je, aby zv?? byla co nejmén? ve stresu. Zv??, která pravideln? prožívá stres, neuspokojí dob?e svou potravní pot?ebu. P?i stresu je organismus zv??e „v pohotovosti“ kv?li nutnosti p?ípadného út?ku, celý trávicí trakt je utlumen a zv?? se ?asto ukrývá v houštinách a nevychází na pastevní plochy. Práv? zajišt?ní klidu je obrovskou výhodou dob?e vedených obor a farem, kde je zv?? zvyklá na b?žný provoz a plot ji chrání proti vn?jšímu zneklid?ování. Tento faktor je ve volných chovech p?irozen? mnohem h??e ovlivnitelný, protože nelze omezit aktivity turist?. I v tomto ohledu se však dá n?co ud?lat. Pokud máme skute?n? vážný zájem realizovat n?co, co by pomohlo zvýšit kvalitu zv??e, je vedle výživy nutné sou?asn? ?ešit i pohodu zv??e. Ta se nám za to odm?ní výrazn? lepšími trofejemi. Ve volných honitbách ovšem narážíme i na problém jejich velikosti, která zv??i nesta?í. Op?t se kladn? projevuje „efekt plotu“, jenž zv?? nepustí k soused?m, kte?í by ji rychle „upozornili“ na to, že je t?eba dávat si pozor ...

CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO NAŠE HOSPODA?ENÍ?
Co vyplývá z výše uvedeného pro naši praxi?
1.   P?ikrmování by m?lo odpovídat pot?ebám zv??e, tzn. jadrná krmiva by se m?la podávat zv??i na podzim, a to nep?etržit?. Omezovat dávky je možné jen p?i denním podávání, p?i delší frekvenci lze jadrné krmivo míchat s mén? kvalitními komponenty.
2.   Krmelce a všechna ostatní za?ízení, kde se zv??i p?edkládá krmivo, by m?la být postavena v krytu poblíž stávaniš? zv??e a m?l by u nich být vylou?en lov. Vnadišt? pro ?ernou, pokud jsou nutná, by m?la být zajišt?na proti vstupu ostatní zv??e.
3.   Lovecké aktivity by nem?ly být p?í?inou zvýšeného zneklid?ování zv??e. M?l by být výrazn? omezen lov v krytech zv??e a na jejích pastevních plochách, zcela vylou?en by m?l být pohyb lovc? po honitb? v noci.
4.   Nejmén? škodlivým zp?sobem pln?ní plánu lovu je zorganizování n?kolika (maximáln? t?í) dob?e p?ipravených spole?ných lov?, na nichž se uloví vše pot?ebné.
5.   Na individuálních lovech je nutné omezit ?astý pohyb lovc?, zejména na stávaništích zv??e, st?elbu do tlup a post?elení zv??e.
6.   Nedílnou sou?ástí pé?e o zv?? by m?la být pé?e o její pohodu a o omezování rušivých vliv?. Uv?domme si však, že i d?sledky ?asto vzpomínaného zneklid?ování turisty budou závislé na tom, jak zv?? hodnotí p?ítomnost ?lov?ka ve své blízkosti. Pokud si bude návšt?vníky lesa spojovat jen s tím, že lesem pouze procházejí a nic jí od nich nehrozí, bude její stres mnohem menší, než kdyby si na n? musela neustále dávat pozor. Dobrým p?íkladem je reakce zv??e na auta, podle které lze poznat, jak se tyto dopravní prost?edky v konkrétní honitb? využívají p?i lovu.
Uv?domuji si, že výše uvedené zásady hospoda?ení se zv??í jsou v dnešní dob? ve v?tšin? honiteb velmi obtížn? realizovatelné. P?esto považuji za nutné diskutovat o tom, jak zv??i zlepšovat životní podmínky. ?asto p?ece ?íkáme, že nejsme lovci, ale myslivci. Kdo je však více lovec? Ten, který v zelené uniform? ob?as zajde ke krmelci a zv?? loví p?evážn? na hromadách krmiv, nebo ten, který v maská?ích splní plán lovu na dvou spole?ných loveckých akcích a s p?íchodem podzimu zv?? ?ádn? nakrmí?

Autor je pedagogem na Lesnické a d?eva?ské fakult? Mendelovy zem?d?lské a lesnické univerzit? v Brn?.