PROBLEMATIKA VÝZKUMU LASICOVITÝCH
Ve srovnání s ostatními skupinami savc? jsou lasicovité šelmy pro každého výzkumníka velmi tvrdým o?íškem. Studium jejich biologie je totiž velmi komplikované. Vesm?s to jsou druhy s no?ní aktivitou, ?asto vyhledávající úkryt pod zemí a až na výjimky jde o druhy krátkov?ké. Stavba t?la a zp?sob života lasicovitých limitují možnosti uplatn?ní obvyklého radiotelemetrického sledování jejich aktivity. Místo jednoduchých obojk? s vysíla?em, které se b?žn? používají u velkých šelem nebo kopytník?, musíme vysíla?e lasicovitým implantovat do b?išní dutiny, což s sebou nese komplikace (anestézie, sterilita opera?ního zákroku a p?edevším zajišt?ní bezproblémového poopera?ního vývoje). Ani jejich lapání není jednoduché, zvlášt? lasice jsou málo odolné v??i stresu, takže ?asto hynou velmi rychle po odchytu nebo b?hem manipulace s nimi. To vše jsou d?vody, pro? dosud neznáme odpov?di na všechny otázky související s biologií a ekologií t?chto šelem a pro? každá nová informace má velký význam nejen pro v?deckou komunitu, ale v mnoha p?ípadech také pro zdárný rozvoj populací ohrožených druh? lasicovitých šelem.

VYDRA ?Í?NÍ
Jedinou výjimkou, o níž neplatí p?edešlé ?ádky (alespo? co se frekvence výzkumu týká), je vydra ?í?ní. V T?eboni jsme m?li možnost vyslechnout celkem 32 prezentací, pokrývajících širokou škálu výzkumných projekt? i použitých metodických postup?. Mohli jsme porovnávat „management plány“ z r?zných stát? (?esko, Itálie, Rusko) nebo projekty ochrany ze stát?, kde je vydra kriticky ohrožená (Portugalsko). Zna?ná pozornost byla v?nována také studiu složení potravy vydry, vlivu na rybí obsádku a možnostem její ochrany. Prezentované výsledky sv?d?ily o rozmanitosti potravy vydry. To, že r?zné druhy ryb jsou její hlavní potravní složkou (až 85 % objemu p?ijaté potravy), není jist? p?ekvapením. To, že spektrum konzumovaných ryb opisuje nabídku prost?edí, v n?mž vydra žije, je také pochopitelné. Pro mnohé však m?že být p?ekvapivé, že nap?. vydry žijící v jižní Skandinávii konzumují velké množství obojživelník? (22 % potravy) a rak? (5 %).
Z pohledu rybá?? se jako velmi atraktivní jeví výzkum kvantifikace druhotných škod na rybí obsádce, které vydra p?sobí pouhou p?ítomností vyvolávající u ryb stres, jehož výsledkem jsou poruchy jejich metabolismu (Pacovská).
Škody p?sobené vydrou na rybí obsádce hradí v ?R podle zákona stát. Na seminá?i nás zaujala informace o celkové výši náhrad vyplacených v letech 2000–2007. Za toto období bylo ?ešeno celkem 643 p?ípad? náhrady škod ?eskému rybá?skému svazu, rybá?ským podnik?m a spole?nostem a soukromník?m. Celkem byly uhrazeny náhrady ve výši 32,6 mil. K? (Pacovská).
Velmi zajímavé výsledky p?ineslo studium potravního chování a lovecké úsp?šnosti vydry. P?ímým pozorováním bylo zjišt?no, že jedna lovecká akce m?že trvat p?ibližn? 4 až 32 min a že vydra se b?hem lovecké akce potápí na dobu t?í až osmi vte?in. Lovecká úsp?šnost se pohybuje mezi 92 a 98 % a závisí na pohlaví a v?ku jedince. B?hem jedné lovecké akce uloví vydra ?ty?i až sedm ryb dlouhých max. 15 cm a t?i až ?ty?i ryby délky p?es 15 cm (Šimek, Kadle?íková).
Ve snaze maximalizovat ochranu populací vydry ?í?ní se stále ?ast?ji využívají možnosti, které nám dává analýza DNA, a p?edevším neinvazivní metody sb?ru materiálu (bez nutnosti usmrcení jedince), který lze pro tento typ výzkumu využít. Mohli jsme se tak dozv?d?t n?co více o možnosti využití trusu nebo srsti, získané v tzv. chlupových pastech.

JEZEVEC LESNÍ
Z p?ti p?ísp?vk? v?novaných jezevci nás zaujal ten s názvem „Deš?ovky jako indikátor potravní specializace“. Celoro?ní sledování složení potravy jezevc? v Holandsku ukázalo, že v období b?ezna až kv?tna p?edstavují deš?ovky nejvýznamn?jší sou?ást potravy jezevc?. Tu b?hem roku dopl?ují p?edevším další bezobratlí, jako brouci a jejich larvy, a v jarních m?sících také obojživelníci.

KUNY
P?ekvapiv? malé množství referát? bylo v?nováno kun? lesní a skalní (ob?ma druh?m shodn? po ?ty?ech referátech). Pomocí infra?ervené kamery studovali holandští kolegové chování samice kuny lesní s mlá?aty, aby získali první poznatky o mortalit? mlá?at b?hem odchovu (celkem sledovali 23 hnízd s 57 mlá?aty) a také informace o složení potravy, resp. p?inášené ko?isti. V p?ípad? kuny skalní byla pozornost v?nována tzv. m?stským populacím. Velikost domovských okrsk? kun žijících ve dvou r?zných m?stech v Lucembursku se pohybovala od 35 do 114 ha, na jednom km2 žilo ?ty?i až p?t kun. O tom, jak úsp?šn? dokáže kuna skalní využívat r?zné potravní zdroje, sv?d?í výsledky studia složení její potravy v Krakov?. V centru m?sta p?edstavovali ptáci (p?edevším holubi) 73 % objemu p?ijaté potravy, plody a semena 15 %, v okrajové ?ásti Krakova tvo?ily naopak hlavní podíl potravy kuny skalní – 44 % – plody a semena, zatímco ptáci jen 15 %.

NORCI
Pom?rn? velká pozornost byla v?nována nork?m. Ten americký (invazní, nep?vodní druh pronásledovaný všude, kde se vyskytuje), ší?ící se lavinovit? Evropou, p?edstavuje pro norka evropského (jeden z nejohrožen?jších druh? evropských savc?) doslova smrtelné nebezpe?í.  Výzkum se proto soust?e?uje na otázky kontroly populací norka amerického, jeho reproduk?ního potenciálu a studia interakcí mezi ob?ma druhy, event. ostatními p?vodními evropskými druhy lasicovitých šelem. Vzhledem k tomu, že norek evropský žije dosud ve Špan?lsku, Dunajské delt?, v Pobaltí, B?lorusku, na Ukrajin? a v evropské ?ásti Ruska, cílem výzkumu je najít cestu k zamezení (omezení) invaze nep?vodního norka amerického na tato území.
Jedna z možností záchrany norka evropského je jeho reintrodukce do míst, kde se kdysi vyskytoval a kde bude mít zajišt?nu existenci bez p?ítomnosti norka amerického. Pozoruhodných výsledk? v tomto sm?ru dosáhla n?mecká nezisková organizace EuroNerz e. V., založená v r. 1998. Díky št?drým finan?ním dar?m se poda?ilo za pom?rn? krátkou dobu vybudovat zázemí sloužící k chovu nork? evropských, zajistit rozsáhlé území vhodné k reintrodukci (severní N?mecko) a postavit vypoušt?cí za?ízení. Od r. 2006 jsou do volné p?írody vypoušt?ny plné samice spolu se samci (celkem bylo vypušt?no 22 plných samic a sedm samc?). Všichni jedinci byli ozna?eni ?ipy, devíti byly implantovány vysíla?e pro radiotelemetrické sledování.  

TCHO?I
Ješt? o jedné skupin? lasicovitých šelem se zmíníme – o tcho?ích. Oba druhy, jak tcho? tmavý, tak tcho? stepní, vykazují stejnou popula?ní dynamiku a z v?tší ?ásti území svého výskytu mizí. P?í?iny tohoto jevu nejsou dosud p?esn? popsány, a tak každá informace m?že p?isp?t k objasn?ní tohoto trendu. Jednou z možností je studium genetické variability r?zných populací tcho??. V tomto sm?ru se jako zásadní ukázal p?ísp?vek z ?eska, v n?mž byly popsány výsledky získané studiem sekvence mitochondriální DNA tcho?e tmavého, tcho?e stepního a fretky (Vallo, Martínková, Koubek).

SMRT NA SILNICÍCH
Krom? p?ísp?vk? v?novaných konkrétním druh?m jsme vyslechli také n?kolik obecn? zam??ených referát?, z nichž nás nejvíce zaujala informace o množství lasicovitých šelem usmrcených na našich silnicích. V letech 2006 a 2007 analyzovali kolegové Hlavá? a And?l soubor savc? zabitých na 1282 km silnic r?zné t?ídy. Z celkového po?tu 2144 jedinc? 103 druh? obratlovc? bylo 80 kun skalních, 24 lasic, 10 hranostaj?, sedm kun lesních, ?ty?i vydry, t?i tcho?i tmaví, dva norci ameri?tí a jeden jezevec. ?ísla jist? k zamyšlení ...

25. setkání specialist? na výzkum lasicovitých šelem ukázalo rostoucí zájem o tuto skupinu živo?ich? a také možnosti využití nových výzkumných metod. Jsme p?esv?d?eni, že v mnoha sm?rech významn? p?isp?lo nejen k ?ešení aktuálních problém? ochrany n?kterých druh? lasicovitých šelem, ale také k celkové propagaci jejich výzkumu. Je jen škoda, že se konference nezú?astnil zástupce odborné myslivecké ve?ejnosti.  

Auto?i p?sobí v Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo třicetsedm

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)