Svět myslivosti - Potravní strategie šumavského jelena

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., mgr. Miroslava Baran?eková, Ph.D. a mgr. Pavel Šustr, Ph.D.

Ve Sv?t? myslivosti ?. 3, 4, 5/2008 byly publikovány ?lánky o „prostorovém“ chování šumavské jelení zv??e (seriál Šumavský jelen z pta?í perspektivy I.–III., autor P. Šustr). V Národním parku Šumava probíhá v návaznosti na zmín?ný projekt telemetrického sledování také studie zam??ená na potravní ekologii jelení zv??e. Podrobná znalost její potravy v pr?b?hu roku a údaje o kvalit? potravy spole?n? s výsledky telemetrického sledování nám pomohou celkov? pochopit chování jelení zv??e v tomto prost?edí i význam zv??e pro p?irozenou obnovu lesa.

MIKROSKOPICKÁ ANALÝZA TRUSU
Ke stanovení složení potravy jelení zv??e na Šumav? jsme zvolili metodu mikroskopické analýzy trusu. Tato metoda se ?asto využívá ke zjiš?ování složení potravy spárkaté zv??e v r?zných typech prost?edí. Pod mikroskopem se v trusu identifikují zbytky rostlinných pletiv a pomocí objemových procent se následn? nejen kvalitativn?, ale zejména kvantitativn? vyhodnocuje složení potravy.
Metoda není úpln? p?esná, protože jednotlivé potravní složky jsou rozdíln? stravitelné. Tuto nevýhodu ovšem zcela p?eváží možnost získat velké množství vzork? z r?zných míst zkoumané oblasti v pr?b?hu celého roku, tj. nezávisle na lovecké sezón?, jak je tomu nap?. u analýzy obsahu bachor?.

MONITOROVACÍ PLOCHY PRO ODB?R TRUSU
Odb?r jeleního trusu probíhal v dvoum?sí?ních intervalech od ?íjna 2006 do února 2008, p?i?emž byl sbírán maximáln? dva až t?i týdny starý trus, aby potrava odpovídala p?íslušnému období. Vzorky trusu byly sbírány v r?zných ?ástech NP, a to nejen na ?eské, ale také na bavorské stran? Šumavy za vydatné pomoci tamních koleg? (M. Heurich a kol.). Pro odb?ry bylo vybráno dev?t ploch (obr. 1). Tyto plochy zachycují r?zné typy prost?edí, které m?žeme na Šumav? najít, a také umož?ují nasbírat dostate?né množství trusu v pr?b?hu celého roku s ohledem na migraci ?ásti jelení populace mezi letními a zimními stávaništi.
V h?ebenové (p?íhrani?ní) oblasti leží dv? lokality: Blatný vrch (obnovující se les po v?trné a k?rovcové kalamit?) a Medv?dí hora (rozvoln?ný smrkový les okrajov? zasažen k?rovcem), kde se zv?? zdržuje jen ve vegeta?ním období. Ve st?edních polohách Šumavy byly vybrány další dv? lokality rozkládající se v blízkosti p?ezimovacích ob?rek: ka?on K?emelné a enkláva Stod?lky. Tam se zv?? vyskytuje celoro?n?. Kv?li sezónní migraci zv??e byly mezi odb?rové lokality za?len?ny dv? plochy v nižších ?ástech Šumavy vn? území NP: Radkov a Pekelské údolí, kde byl trus sbírán pouze v zimním období. V dubnu 2007 byly p?idány t?i plochy na n?mecké stran? v NP Bavorský les: Schachtenau (obnovující se smíšený les po k?rovcové kalamit?), Hochberg a o n?co níže položený Zwieslerwaldhaus (ob? lokality p?edstavují smíšený les s bohat? rozvinutým ke?ovým patrem tvo?eným zejména náletem buku, smrku a jedle). V zimním období byl jednorázov? odebrán trus také v p?ezimovacích ob?rkách Beranky (otev?ená ob?rka – oplocení bylo narušeno stromy vyvrácenými p?sobením orkánu Kyrill) a ?ty?ka (uzav?ená ob?rka). Cílem bylo zjistit, zda existuje rozdíl v zastoupení p?irozených potravních zdroj? a p?ikrmování mezi t?mito ob?rkami.

PR?M?RNÉ ZASTOUPENÍ HLAVNÍCH POTRAVNÍCH SLOŽEK
Dosud jsme analyzovali celkem 227 vzork? trusu jelena lesního (207 vzork? bylo nasbíráno na monitorovacích plochách, 20 vzork? pochází z ob?rek). Identifikované potravní složky byly za?azeny do devíti hlavních potravních kategorií: trávy, listnaté d?eviny, jehli?naté d?eviny, bor?vka (Vaccinium myrtillus), Rubus spp. (maliník /Rubus idaeus/ a ostružiník /Rubus fruticosus/), ostatní dvoud?ložné rostliny, plody, kapradí a neidentifikovatelné fragmenty (graf 1). Pr?m?rné zastoupení hlavních potravních složek v potrav? jelena na Šumav? odpovídalo strategii potravního oportunisty se sklonem ke spásání – v potrav? dominovaly trávy (33 %). Druhou nejvíce zastoupenou složkou byly listnaté d?eviny (18 %). P?ibližn? ve stejném množství byly konzumovány dvoud?ložné rostliny (11 %), Rubus spp. (9 %), jehli?naté d?eviny (13 %) a kapradí (7 %). Bor?vka tvo?ila jen necelých 5 % objemu p?ijaté potravy – podobn? jako tomu je v jiných horských oblastech ?R (Beskydy, Jeseníky). Na podzim se zvýšil podíl plod? (v období zá?í–?íjen až o 16 %), které ovšem v pr?m?ru tvo?ily jen 2 % celkového objemu konzumované potravy. V zimním období byly v n?kterých vzorcích ve v?tším množství zastoupeny také mechorosty (až kolem 10 %, graf 3), v ro?ním pr?m?ru však p?edstavovaly jen 1 % objemu p?ijaté potravy.

ROZDÍLY MEZI LOKALITAMI A RO?NÍMI OBDOBÍMI
Mezi lokalitami odb?ru i jednotlivými obdobími jsme zjistili zna?né rozdíly ve využívání jednotlivých potravních zdroj? (graf 1 a 2).
Na lokalitách ležících ve vrcholových partiích Šumavy (Blatný vrch, Medv?dí hora, v grafu 1 ozna?ené jako horní lokality) dominují v letním a podzimním období trávy (80 % objemu potravy). Za?átkem léta (kv?ten–?erven) p?edstavuje velmi významnou potravní složku kapradí (55 %). Zajímavostí je podíl bor?vky v jelením trusu na lokalit? Medv?dí hora v období ?ervenec–srpen (23 %), což vysoce p?evyšuje její pr?m?rné zastoupení v potrav?. Dvoud?ložné rostliny tvo?í mnohem menší podíl p?ijaté potravy, než je tomu na níže položených lokalitách. Zv?? se v t?chto plochách zdržuje jen v pr?b?hu vegeta?ního období, kdy není okus d?evin nijak významný.
Na níže položených lokalitách (v grafu 1 rozd?lené na st?ední /ka?on K?emelné, Stod?lky/ a dolní /Radkov, Pekelské údolí/) tvo?í trávy v porovnání s lokalitami ve vyšších polohách menší podíl v p?ijaté potrav?. Zatímco od ledna do kv?tna jsou na t?chto lokalitách v potrav? významn? zastoupeny jehli?naté a listnaté d?eviny, v lét? a na podzim jsou to zejména r?zné dvoud?ložné rostliny, maliník a ostružiník, p?íp. r?zné plody a kapradí.
Charakter potravy jelení zv??e na bavorské stran? se více blíží charakteru potravy na níže položených ?eských lokalitách, ale má svá specifika. Byl zaznamenán vyšší podíl kapradí a nižší podíl trav v potrav? v porovnání se vzorky z níže položených ?eských lokalit. Na ja?e byl ve vzorcích trusu z lokality Hochberg zjišt?n v?bec nejvyšší obsah listnatých d?evin v porovnání s ostatními sledovanými lokalitami (72 %) a tento vysoký obsah se udržel i v následujícím období (50 %). V zimním období tvo?í vysoký podíl okus jehli?natých d?evin (až 50 %). Významné zastoupení d?evin v potrav? vcelku odpovídá jejich zastoupení v potravní nabídce.

BOROVÁ K?RA – VÝZNAMNÝ DOPLN?K JELENÍ POTRAVY
Po orkánu Kyrill (únor 2007) bylo zajímavé sledovat, jak jelení zv?? využívá k?ru z popadaných borovic. Zejména v ka?onu ?eky K?emelné byla k?ra v?tšiny borových kmen? tém?? zcela oloupána, a to i v místech jejich zna?né tlouš?ky (ne však na bázi kmene, kde je již zna?n? zd?evnat?lá, obr. 2). Zbytky borové k?ry byly nalezeny p?ibližn? v polovin? odebraných vzork? trusu, a to na lokalitách Stod?lky a K?emelná (obr. 3a, b). V pr?m?ru byla zastoupena 4 %, maximáln? tvo?ila až 10 % objemu p?ijaté potravy. V potrav? jelen? se vyskytovala až do ?ervna.
Jelen lesní i jiné druhy jelenovitých (nap?. sika) s oblibou loupají k?ru mladých borovic (Brdy, Man?tínsko), ale nepohrdnou ani k?rou starých jedinc?, pokud k ní mají p?ístup. Podobné potravní chování je známé i u losa v Pobaltí. Díky identifikaci k?ry v analyzovaných vzorcích jeleního trusu jsme mohli potvrdit význam této potravy pro jelení zv??. P?estože popula?ní hustota jelení zv??e na Šumav? není nikterak vysoká (p?ibližn? 1,5 ks/km2), v d?sledku sezónní migrace dochází b?hem zimy ke zna?né koncentraci zv??e na n?kterých místech. Lokalitou, kde se zv?? koncentruje, je mimo jiné zmín?né údolí ?eky K?emelné. D?kazem velké hustoty zv??e na této lokalit? je zna?ný vliv zv??e na r?st ke?ového patra (obr. 4). Vysokou atraktivitu borové k?ry mohla zp?sobit omezená potravní nabídka na této lokalit? v d?sledku zna?né lokální hustoty zv??e. Protože zima byla mírná, sn?hová pokrývka se udržela jen krátce a nep?sobila jako limitující faktor. Zajímavé je, že nap?. na lokalit? Radkov byly vyvrácené borovice tém?? netknuté, p?estože vliv zv??e na ke?ové patro je i tam pom?rn? zna?ný a zv?? se v této lokalit? b?žn? zdržuje v pr?b?hu celé zimy.

SLOŽENÍ POTRAVY V P?EZIMOVACÍCH OB?RKÁCH
V p?ezimovacích ob?rkách je zv?? v zimním období p?ikrmována zejména objemným krmivem (seno), v menším množství jí jsou p?edkládána také jadrná krmiva (zejména oves, v n?mž je podíl plev a zrn p?ibližn? 4:1) a dužnatá krmiva (?epa, mrkev). Analýzou vzork? trusu nasbíraných v p?ezimovacích ob?rkách jsme zjistili podstatný rozdíl ve složení potravy zv??e z uzav?ené ob?rky a zv??e z ob?rky otev?ené, odkud zv?? mohla odejít za potravou mimo oplocené území (graf 3). P?estože v obou ob?rkách i na blízkých lokalitách Stod?lky a K?emelná v daném období (únor 2008) dominovaly trávy (v pr?m?ru 40 %), v uzav?ené ob?rce ?ty?ka tvo?ilo významný podíl p?ijaté potravy obilí (30 %), zejména obilné plevy. Objem plev ve vzorcích kolísal od 8 do 60 %, objem zrn od 1 do 12 %. V otev?ené ob?rce Beranky byl podíl obilných plev i zrn mnohem nižší (jen 12 %), p?i?emž v potrav? byly zastoupeny stejné potravní složky jako na lokalitách z volnosti, tj. bor?vka a okus jehli?natých i listnatých d?evin. Objem obilných zrn tvo?il p?ibližn? 1 % p?ijaté potravy, podíl obilných plev kolísal od 0 do 30 %. Je pravda, že v uzav?ené ob?rce byl podíl okusu minimální, ale otázkou z?stává, zda je pro zv?? zde zjišt?né složení potravy v daném období optimální. Je nutné podotknout, že odb?r probíhal v únoru 2008, kdy na lokalitách neležela sn?hová pokrývka.

VLIV JELENÍ ZV??E NA P?IROZENOU OBNOVU LESA
Dosud získaná data potvrzují zna?ný vliv jelení zv??e na ke?ové patro. Vysoký obsah jehli?í v potrav? (období únor–b?ezen 2007, v pr?m?ru až 40 %) sv?d?í o tom, že v n?kterých oblastech je listnatých d?evin v p?irozené k?ovinné etáži nedostatek a pokud na takových lokalitách dochází ke koncentraci zv??e, m?že být její vliv na ke?ové patro zna?ný (nap?. údolí K?emelné). Na n?kterých lokalitách jsou naopak listnaté d?eviny v potravní nabídce bohat? zastoupeny, a proto tam není patrný vliv zv??e na p?irozenou obnovu lesa (nap?. lokality Hochberg a Stod?lky). Podstatným zjišt?ním je fakt, že na výše položených lokalitách, kde má p?irozená obnova lesa velký význam, prozatím listnaté d?eviny nepat?í k významným potravním zdroj?m. Zv?? je tam závislá zejména na travinách, maliníku, ostružiníku a kapradí.
Složení potravy jelena lesního na Šumav? p?ibližn? odpovídá potravní specializaci druhu, ale ve zna?né mí?e se odvíjí od charakteru konkrétní lokality (potravní nabídky) i sledovaného období. Záv?rem je nutné zd?raznit, že data o potrav? jelena v zimním období jsou založena na odb?rech v pr?b?hu zim 2006/2007 a 2007/2008, které byly z hlediska délky trvání sn?hové pokrývky a její výšky podpr?m?rné. Otázkou z?stává, jak by vypadalo složení potravy zv??e v pr?b?hu „pr?m?rn? sn?hové“ zimy a zda by se již tak vysoký podíl jehli?natých d?evin v potrav? ješt? zvýšil.