Svět myslivosti - Katarální hore?ka ovcí (bluetongue) a zv??

Prof. RNDr. Ji?í Lamka, CSc., MVDr. Pavel Barták, Ph.D.

K nov? prokazovaným nákazám na území ?R pat?í tzv. katarální hore?ka ovcí, ozna?ovaná též bluetongue. Ohniska nákazy v chovech hospodá?ských zví?at jsou v sou?asnosti hlášena z mnoha stát? Evropy. Jejich souhrnný po?et dosahuje více než 20 tisíc v?etn? dvou ohnisek v ?R. K nákaze jsou vnímaví pouze p?ežvýkavci – skot, ovce, kozy, jelenovití na farmách i voln? žijící spárkatá zv??. Monitoring bluetongue a preventivní opat?ení Státní veterinární správy ?R (SVS ?R) se tedy týkají i zv??e.

P?VODCE NÁKAZY
Nákazu zp?sobuje orbivirus z ?eledi Reoviridae. Na celém sv?t? bylo prozatím identifikováno jeho 24 variant (tzv. sérotyp?). Z t?chto všech séropyp? jsou ?ty?i dlouhodob?ji prokazovány ve státech jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Špan?lsko). Západní Evropu v?etn? ?R postihuje v posledních dvou letech sérotyp 8, který se objevil poprvé v r. 2006 v Nizozemí. V sou?asnosti zasahuje v?tšinu okolních stát? a pronikl již i do Velké Británie. Jeho p?vod není znám, v minulosti se vyskytoval ve státech subsaharské Afriky.

ZP?SOB ŠÍ?ENÍ NÁKAZY
Ší?ení viru umož?uje krevsající hmyz rodu Culicoides, ?esky nazývaný tiplík (d?íve též pakomárec), kterého na celém sv?t? žije p?ibližn? 1000 druh?. Vnímavost k viru katarální hore?ky a schopnost ho p?enášet má však pouze malý po?et druh?. Hlavním vektorem bluetongue ve státech s teplým podnebím v?etn? jižní Evropy je druh Culicoides imicola, který byl dlouho považován za jediného p?enaše?e této nákazy. Výskyt onemocn?ní mimo areál C. imicola však nazna?oval možnost p?enosu i jinými druhy tiplík?. P?enaše?i byli postupn? potvrzeni C. obsoletus, C. pulicaris, C. nubeculosus, C. dewulfi a C. chiopterus, p?i?emž vý?et jist? není kone?ný. Tyto druhy se vyskytují hojn? i v severn?jších oblastech Evropy v?etn? ?R, což bude ve velmi krátké dob? p?í?inou epidemického ší?ení nákazy.
Dosp?lí tiplíci se podobají komár?m, jsou velcí asi 2 mm a jejich vývoj probíhá p?es vají?ko a n?kolik larválních stádií. K vývoji vyžadují vlhké prost?edí (rašeliništ?, bažiny apod.). Tiplíci sami o sob? nejsou p?íliš pohybov? aktivní (dolet do 2 km), ale jsou schopni p?ekonávat delší vzdálenosti (i n?kolik set kilometr?) s pomocí v?tru.
Nákaza se ší?í v populaci zví?at výhradn? prost?ednictvím infikovaných tiplík?, nikoli p?ímým stykem mezi postiženými zví?aty. Jejich krví se živí pouze sami?ky tiplík?, které ji pot?ebují k dokon?ení vývoje vají?ek. Pokud sají krev nemocných zví?at infikovanou virem, vir se pomnoží v jejich organismu a p?i opakovaném sání je uvol?ován do krve dalšího hostitele. Nákaza není p?enosná na ?lov?ka.

VNÍMAVÉ DRUHY ZVÍ?AT
P?vodními hostiteli viru jsou afri?tí p?ežvýkavci – antilopy, buvolové a ostatní kopytníci. Virus se však b?hem dalšího ší?ení postupn? adaptoval na ostatní p?ežvýkavce. Nejvnímav?jšími hostitelskými druhy jsou ovce a kozy, u kterých nákaza probíhá nejrychleji a jejichž chovatel?m p?ináší nejvyšší ztráty. Skot, jelenovití a ostatní p?ežvýkavci jsou k nákaze p?irozen? odoln?jší. Tyto charakteristiky se však týkají výhradn? poznatk? o bluetongue v evropských podmínkách. Na jiných kontinentech, kde jsou nalézány jiné sérotypy, a kde jsou infikovány další druhy hostitel?, se zmín?né charakteristiky mohou významn? lišit.

P?ÍZNAKY ONEMOCN?NÍ
Viditelné (klinické) p?íznaky nákazy bluetongue se dosti podobají p?íznak?m jiné obávané nákazy virového p?vodu – slintavky a kulhavky, za niž m?že být bluetongue zam?n?na. Nejvýrazn?jší p?íznaky i celkové negativní dopady bluetongue jsou u ovcí. Pat?í mezi n? zvýšená t?lesná teplota, otoky pysk?, nozder, lící, ví?ek, uší, mezisani?í, výtok z nosu. Zví?ata obtížn? p?ijímají potravu, p?i žvýkání se v koutcích tlamy objevuje p?na. Otéká jim a pozd?ji promodrává jazyk, což je p?íznak, podle n?hož je nákaza pojmenována. Postižení jedinci se obtížn? a neochotn? pohybují kv?li zán?t?m na paznehtech. V Evrop? je aktuáln? popisována úmrtnost postižených ovcí mezi 1,5–20 %, na jiných kontinentech m?že být mortalita výrazn? vyšší. Mírn?jší klinické p?íznaky v?etn? spíše ojedin?lých úhyn? jsou pozorovány u skotu.
Projevy nákazy u p?ežvýkavé spárkaté zv??e v evropských podmínkách nejsou prozatím v odborné literatu?e dostupné, i když je známo, že nap?. ve Špan?lsku nákaza zdecimovala chov mufloní zv??e (tj. divoké ovce, osobní sd?lení) a v N?mecku uhynulo na nákazu 8 ze 16 zubr? (Jäger 11/2007).
Postižená zví?ata jsou nelé?itelná, výskyt nákazy se musí hlásit SVS ?R.

OPAT?ENÍ SVS ?R PROTI ŠÍ?ENÍ BLUETONGUE V ?R
Systém zabra?ující ší?ení choroby zahrnuje sérologický a entomologický dozor podle kritérií Na?ízení Evropské komise ?. 1266/2007. Cílem všech opat?ení je v?asné vyhledání nakažených zví?at a jejich eliminace, kterou lze zamezit dalšímu ší?ení nákazy.
?R se za?ala problematikou bluentongue intenzívn? zabývat p?edevším v souvislosti s vyhlášením ohnisek nákazy v p?íhrani?ních oblastech N?mecka na podzim 2007. V krátkém ?asovém odstupu se však objevila dv? ohniska také na našem území – ob? v okrese Cheb, a to na farm? s chovem skotu v ?ásti obce Skalná, Starý Rybník (listopad 2007) a v Dolním Žandov?, vzdáleném asi 20 km od prvního ohniska (b?ezen 2008). V ?R proto platí opat?ení závazná pro chovatele všech vnímavých zví?ecích druh?, tedy i zv??e. Mezi tato opat?ení pat?í mj. povinnost preventivního vyšet?ování zví?at ve vymezených ohniscích, ochranných pásmech a pásmech dozoru, p?i manipulaci se zví?aty, p?i jejich p?esunech na ozna?ených územích i mimo n?, p?i nálezech uhynulých jedinc? apod. Podrobn?jší informace jsou uvedeny na internetových stránkách SVS ?R (www.svscr.cz, odkaz Zdraví zví?at – Katarální hore?ka ovcí /bluetongue/).
Sou?ástí monitoringu nákazové situace je sledování výskytu tiplík? odchytem do lapa?? v?etn? následného vyšet?ení s cílem zjistit, zda jejich sliny neobsahují virus.

PERSPEKTIVY BOJE PROTI BLUETONGUE
V EU se v sou?asnosti jedná o plošné vakcinaci ohrožených populací zví?at jako o nouzovém ?ešení pro zabrán?ní dalšímu ší?ení nákazy. Vakcinace se bude týkat pouze hospodá?ských zví?at, což však znamená, že vnímavá voln? žijící zv?? m?že p?ípadn? vytvá?et rezervoáry této nebezpe?né nákazy. Lze proto o?ekávat, že boj proti nákaze bude vzhledem ke složité patogenezi a nedostatku informací o projevech nákazy u voln? žijících p?ežvýkavc? zna?n? obtížný.