Svět myslivosti - Úvodník 6/2008

Ing. Ctirad Rakušan

Vážení ?tená?i,
životní prost?edí se snahami o maximální zisk prom??uje nápadn? rychle. P?ed 20 lety vznikaly nejprve dobrovoln? a jako z nouze ctnost, pozd?ji za finan?ní kompenzace Evropské unie, tzv. zelené úhory – ?ásti zem?d?lské p?dy, které byly vyjmuty z hospoda?ení, nesm?ly se obd?lávat, hnojit a chemicky ošet?ovat. Byla to cesta, jak zabránit nadprodukci zem?d?lských plodin, zejména obilí. Protože tento zp?sob vyn?tí zem?d?lských ploch z hospoda?ení nem?l o?ekávaný ú?inek, bylo od r. 1993/94 uloženo Evropskou unií dát do klidu 15 % zem?d?lské p?dy.

Myslivci a spolu s nimi i ochránci p?írody si od zelených úhor? slibovali významný p?ísp?vek k obohacení druhové pestrosti rostlin a živo?ich?. S nad?jí se mluvilo o vzniku kv?tnatých luk a kvetoucích pás? nevysokých rostlin a o pestrých okrajích polí, nahrazujících dnes již neznámé meze. Dlouho se ví o tom, že n?kte?í živo?ichové a rostliny nejsou schopni p?ežít v pr?myslové stepi velkoplošného zem?d?lství. Pam?tníci si p?ipomenou rozorání mezí, s nímž se za?alo p?ed 60 lety, a s tím souvisící zánik koroptví jako jeho d?sledek. Koroptev, tohoto bezplatného ošet?ovatele polí od šk?dc? a plevel?, nahradily drahé pesticidy.
N?které druhy živo?ich? i rostlin v pr?myslové stepi bu? pomístn?, nebo úpln? vyhynuly. Proto se od zelených úhor? jako od klidové oblasti, která zv??i poskytne potravu a možnost krytu, hnízd?ní a výchovy mlá?at, o?ekával kladný výsledek. I když se o zelené úhory pe?ovalo, v?tšinou došlo ke zklamání, nebo? sousední vysoké monokultury potla?ily voln? rostoucí druhy rostlin tím, že je p?erostly. Zatímco ochránci p?írody ponechávali zeleným úhor?m volný pozvolný vývoj, myslivci záhy poznali, že úhory ur?ené k ochran? p?írody a živo?išných a rostlinných druh? je možné využít jen cílev?domou pé?í. P?íklady jsou známé nap?. z ?eskomoravské vyso?iny: ukázalo se, že úhory mohou být ziskem pro zem?d?lství, p?írodu i chrán?né druhy. Výsledkem byla v?tší pestrost rostlin i živo?ich?. Nízké a ?idší porosty poskytnou drobné zv??i krom? pastvy také kryt, ochrání se v nich sn?šky a mlá?ata p?ed zem?d?lskými stroji a v dob? sklizn? jsou úhory úto?išt?m, kam se m?že zv?? stáhnout. Zelené úhory mohly být jedno- až p?tileté, složené pouze z bylin.
Tato situace, pro zv?? a chrán?né druhy pom?rn? p?íznivá, se v minulém roce prudce zm?nila. Povinnost vyjmout ur?itý podíl zem?d?lských pozemk? z produkce byla Evropskou unií zrušena v r. 2005. Stoupající cena fosilních energetických surovin zvýšila zájem o obnovitelné suroviny k jejich využití jako zdroje energie. Hospodá?ský tlak a problematická snaha ochránit podnebí vede k p?stování plodin, jež mohou být využity jako zdroj energie.
Již ?adu let jsme sv?dky závažné prom?ny zem?d?lství: ústupu od chovu hospodá?ských zví?at a s tím spojeným poklesem rozlohy pícnin a naproti tomu vzr?stu ploch ?epky a kuku?ice. Zelené úhory zaniknou a na jejich míst? se budou p?stovat obnovitelné suroviny, sloužící k výrob? pohonných hmot. Cílem Evropské unie je zvýšit do r. 2010 plochu pot?ebné biomasy na dvojnásobek. Zvýší se tedy rozloha p?edevším kuku?i?ných polí. Kuku?ice totiž poskytuje v našich podmínkách ze všech kulturních rostlin nejvíce sušiny, k níž pot?ebuje pom?rn? málo vody. A navíc se z ní dá vyrobit velké množství plynu. Dá se o?ekávat, že kuku?i?ných polí bude rychle p?ibývat, stejn? jako polí osetých ?epkou, a to na úkor obilnin. Dovedeme si p?edstavit, co to bude znamenat pro ekosystém polí a pro zví?ata v n?m žijící. Zv?tší se plocha monokultur, jejich porosty budou hustší a pohyb v nich obtížn?jší. Drobná zv?? bude moci takové porosty využít jen do?asn? (pokud porosty nep?ekro?í ur?itou výšku) a také jen v úzkém okrajovém pruhu lán?, do jehož st?edu nevkro?í. Jen omezen? bude moci využít hrani?ní území mezi dv?ma biocenózami, tak vhodná pro druhovou rozmanitost. Vysoké kultury nabízejí zv??i málo potravy a tém?? žádný kryt.
Není pochyb o tom, že monokultury o rozloze n?kolika set hektar? budou p?edstavovat další druhové ochuzení rostlin i zví?at. Velké plochy kuku?ice budou také znamenat vzr?st po?etních stav? divokých prasat a problém?, jež s tím souvisí. A jako každá monokultura zvyšuje nebezpe?í vzniku kalamitních šk?dc? a jednostranného vy?erpávání p?dy, jak je známe z lesa.
Využívání obnovitelných surovin není nic nového. Nejstarší bylo d?evo, používané také ve stavebnictví. Z ?epky se získá olej, z kuku?ice bioplyn, vznikající kvašením kuku?ice, obdobn? jako z chlévské mrvy. Kuku?ice má vysoké hektarové výnosy, dá se dob?e prokvasit a p?edevším poskytuje metan. To bude jist? podn?tem k vyšlecht?ní takových odr?d, které poskytnou více hmoty, budou tedy vyššího vzr?stu. A zem?d?lc?m se tak nabízí možnost vyráb?t z kuku?ice plyn p?ímo, nebo m?že být kone?ným produktem dokonce elektrický proud.
Druhová pestrost živých organism? v otev?ené zem?d?lské krajin?, která je v sou?asných podmínkách siln? ohrožena, dále poklesne. P?es všechny sliby a snahy o zvýšení druhové rozmanitosti, jejichž cílem je také udržet krajové zvláštnosti, dojde zcela jist? k opaku. Snahy osam?lých jedinc? na tom nemohou nic zm?nit.
Spole?nou snahou myslivc? a ochránc? p?írody by m?lo být prosazení ur?itého podílu zem?d?lské p?dy, který by zem?d?lci m?li ponechat do?asn? nebo i na dobu n?kolika let ladem, na n?mž by se nehospoda?ilo, a sloužil by pouze k udržení biodiverzity. M?l by být jako pás za?azen do monokulturních lán?. Tak se o to snaží v n?kolika kantonech ve Švýcarsku, které vysoce hodnotí své p?írodní podmínky snad práv? proto, že velkou ?ást státu pokrývají skály.
Myslivci by nem?li nést odpov?dnost za škody zp?sobené ?ernou zv??í na plochách kuku?ice, která jí nabízí mimo?ádn? p?íznivé potravní podmínky. Vždy? kuku?ice u nás není p?vodní rostlinou. Zdánliv? p?ekvapivý návrh není n?co neobvyklého: nap?. v sousedním Bavorsku nehradí myslivci škody zp?sobené jezevcem. Je možné, že o honitby, v nichž se budou p?stovat rozsáhlé monokultury kuku?ice nebo ?epky, a tedy v nich bude chyb?t drobná zv??, nebude zájem.
To všechno je t?eba si p?ipomenout p?i letošním ?ervnu – m?síci myslivosti.