Svět myslivosti - Na lovecké cest? kolem sv?ta – severní a jižní Amerika, Afrika, Austrálie a Nový Zéland

Redakce

V dubnovém ?ísle Sv?ta myslivosti jsme se v ?lánku „Na lovecké cest? kolem sv?ta“ v?novali lovecké turistice, konkrétn? stru?nému p?ehledu loveckých možností v Evrop? a Asii. V tomto ?ísle se zam??íme na lovy v severní a jižní Americe, Africe, Austrálii a na Novém Zélandu.

NA LOVECH ZA VELKOU LOUŽÍ
Putování po virtuální lovecké map? za?neme v nejsevern?jší ?ásti severoamerického kontinentu – na Aljašce, která je nejv?tším státem USA. S nadsázkou lze ?íci, že tamní p?íroda je mnoha našim myslivc?m d?v?rn? známá – z dobrodružných film? o zlatokopech ?i z r?zných p?írodopisných dokument?. Lovecké možnosti na Aljašce jsou velmi pestré – v rozsáhlých oblastech lze lovit n?kolik druh? medv?d? (medv?d hn?dý, baribal, kodiak, grizzly), karibu, losa, ovci aljašskou, kamzíka b?láka, vlka atd. Je však t?eba podotknout, že lov na Aljašce je pro „pr?m?rn?“ finan?n? zajišt?ného st?edoevropského myslivce velmi drahý.
Krajiná?sky i lovecky nejzajímav?jší provincií Kanady je Britská Kolumbie, jež p?edstavuje pro mnoho zahrani?ních lovc? skute?ný lovecký ráj. Spektrum zv??e je ješt? širší než v p?ípad? Aljašky. To vše se ale m?že ?asem zm?nit, nebo? s t?žbou d?eva a rozvíjejícím se lesním hospodá?stvím je stále více domácích lovc? nuceno pronikat za loveckými zážitky do vzdálen?jších oblastí, zvyšuje se tlak na zv?? a v n?kterých ?ástech zem? se snižují lovecké možnosti.
Také ostatní provincie Kanady poskytují dobré lovecké p?íležitosti, ale trofejová kvalita zv??e (nap?. losa) klesá, a to sm?rem od západu na východ. Zvláštností je region Nunavik, ležící v severní ?ásti provincie Québec. V Nunaviku žije spole?enství p?vodních obyvatel severovýchodní Kanady – Eskymák? (Inuit?), kte?í mají právo lovit lední medv?dy a toto právo mohou postoupit i loveckým host?m. Lovit se tam smí jen tradi?ním zp?sobem pomocí saní se psím sp?ežením, sn?hové skútry nejsou povoleny.
V USA žije široké spektrum lovné zv??e – od mohutného bizona p?es ovci tlustorohou až po jelence b?loocasého a ušatého ?i vidloroha. Za zmínku stojí stát Texas, kde jsou chovány nep?vodní druhy zv??e ozna?ované „Texotics“. V tamních honitbách m?že lovec lovit tém?? „vše“ – od afrických antilop až po muflona. Ne vše má ale pouze sv?tlé stránky. Zavrženíhodným extrémem se p?ed n?kolika lety stala možnost odst?elu zv??e p?es internet, kdy lovec mohl ze svého po?íta?e „zamí?it“ na vybraného jedince stojícího na vnadišti a pomocí klávesnice vyst?elit. Texaské ú?ady našt?stí na p?ípad rychle zareagovaly a tento zp?sob „lovu“ zakázaly.
Je t?eba upozornit, že USA po teroristických útocích z 11. zá?í 2001 výrazn? zp?ísnily p?edpisy o dovozu zbraní. Podle dostupných informací je zapot?ebí požádat p?íslušné ú?ady o povolení dovézt zbra? již osm týdn? p?ed vstupem do zem?, což zt?žuje objednávání lovu tzv. „na poslední chvíli“.
V jižní Americe hrají v lovecké turistice významnou roli jen Argentina a Chile. Poplatkové lovce tam vedle hon? na pernatou zv?? p?itahuje p?edevším lov jelena lesního. Jelení ?íje v tamních podmínkách probíhá v m?sících b?eznu a dubnu, což je atraktivní pro evropské lovce, kte?í v té dob? teprve ?ekají na za?átek lovecké sezóny ve svých domácích honitbách. Z jihoamerického kontinentu stojí za zmínku ješt? Uruguay, a to díky dobrým možnostem lovu holub?.

?ERNÝ KONTINENT – STÁLICE MEZI LOVECKÝMI DESTINACEMI
Popisovat d?ležitost Afriky z hlediska lovecké turistiky v minulosti i v sou?asnosti je zcela zbyte?né. Sv?dectvím historické obliby lov? v r?zných ?ástech afrického kontinentu jsou trofeje exotické zv??e snad na všech našich zámcích. Vyjmenovat všechny státy Afriky s druhy zv??e, které v nich dnes lze lovit, by vydalo na text, jehož délka by p?esáhla prostor v ?asopise vyhrazený tomuto ?lánku. Stojí však za to zamyslet se nad n?kterými aspekty lovu zv??e a lovecké turistiky na ?erném kontinentu.
Velkým problémem Afriky byly a jsou konflikty mezi ?lov?kem a zv??í – kv?li chovu dobytka a p?stování zem?d?lských plodin ur?ených k obživ? nar?stajícího po?tu obyvatel ?lov?k ukrajuje stále více z životního prostoru zv??e, které v n?kterých oblastech postupn? ubývá. K zastavení trendu úbytku zv??e ?i druhové pestrosti nepomáhá ani zákaz lovu, což lze doložit na p?íkladu Keni. P?estože tam bylo v r. 1977 zakázáno po?ádání lov? pro zahrani?ní lovce, stavy zv??e od té doby poklesly. Opakem je Tanzánie, kde je lov trofejové zv??e cizinc?m povolen a její po?etnost stoupá. Velmi výrazn? se to projevuje zejména u slon?. S lovem, který lze považovat za formu trvale udržitelného využívání p?írodních zdroj?, je spojeno hlídání loveckých území profesionálními strážci, což p?ineslo potla?ení pytláctví. Na tomto p?íkladu lze demonstrovat, že obyvatelstvo m?že žít spole?n? se zv??í jen tehdy, pokud má zv?? ur?itou „hodnotu“. Rozhodující je, aby z výnos? z lovecké turistiky m?li užitek lidé na venkov? a aby se peníze neztrácely n?kde v šedé ekonomice.
Lovecká turistika není rozvinuta ve všech afrických státech stejn?. Zatímco v jižní Africe a nap?. v Tanzanii se úsp?šn? rozvíjí, v západní a st?ední Africe stagnuje nebo upadá. Ke?a od zákazu lovu cizinc?m v r. 1977 ztrácí ro?n? odhadem 20–40 mil. amerických dolar?.
Lov je d?ležitým podn?tem k zachování voln? žijící zv??e, ?asto dokonce jediným. Bylo vypo?ítáno, že lovecký turista „nechá“ v zemi, kde pobývá, více pen?z než „normální“ turista. V kone?ném d?sledku tak mohou být negativní vlivy lovecké turistiky na životní prost?edí nižší než p?i masové „nelovecké“ turistice. Lov p?ináší vysoké výnosy již p?i pom?rn? malém po?tu „uživatel? p?írody“. Podíl pen?z, který z?stává v Africe z lovecké turistiky, je vyšší než z „fototuristiky“ a „plážové“ turistiky.
Množství zv??e, které se uloví p?i lovecké turistice, je relativn? nízké a stavy zv??e se p?irozeným p?ír?stkem každoro?n? obnovují, takže není d?vod nepovažovat lov za trvale udržitelné využívání p?írody. Další nezanedbatelný p?ínos lovu vyplývá z toho, že orgány ochrany p?írody jsou v Africe zpravidla slabé, takže profesionální lovci p?edstavují ?asto nejvýznamn?jší „kontrolní orgány“ na svých loveckých územích a významn? p?ispívají k potírání pytláctví.
Nutno však p?iznat, že s lovem jsou spojeny i mnohé negativní jevy – p?edevším etické, biologické a sociální povahy. Lze zmínit nap?. neetické zp?soby lovu, korupci p?i p?id?lování loveckých území, neprofesionální p?ístup k pé?i o p?írodu ze strany orgán? v n?kterých státech, špatná legislativa a p?edpisy, nedostate?ná kvalifikace profesionálních lovc? a ú?edník? státní správy, nedostate?né nebo dokonce nulové postihy za trestnou ?innost atd.
Mezi nejk?iklav?jší problémy sou?asnosti, které je t?eba neprodlen? ?ešit, nebo? vrhají špatné sv?tlo na loveckou turistiku a lov jako trvale udržitelný zp?sob hospoda?ení s p?írodními zdroji, pat?í nap?. komer?ní lov lv? a jiných druh? zv??e na oplocených pozemcích v Jihoafrické republice. V sou?asnosti je v tomto stát? chováno v za?ízeních p?ipomínajících obory ?i spíše farmy asi 4000 lv?. Ti slouží na jedné stran? jako atrakce pro turisty s fotoaparáty, na stran? druhé k odst?elu poplatkovými lovci zejména z USA. Lovec si z fotografického katalogu vybere konkrétního jedince, kterého p?ijede „ulovit“ do ohrady … Co k tomu dodat?
Našt?stí to však jde i jinak, jak nazna?uje trend spojování loveckých farem v Namibii do v?tších celk?, tzv. „conservancies“ (loveckých oblastí) pod heslem „Naše zv?? a naše p?írodní zdroje“. Vznik loveckých oblastí podléhá povolení státní správy, na daných územích se vytvá?ejí spole?né plány lovu a odstra?uje se oplocení bránící migraci zv??e. Lovecký host m?že s doprovodem lovit i na více farmách spadajících do p?íslušné lovecké oblasti.

NA LOV K PROTINOŽC?M
Austrálie a zejména Nový Zéland p?edstavují z hlediska lovných druh? zv??e a loveckých možností unikum. Savci, které s sebou p?ivezli osadníci b?hem kolonizace, jsou jako nep?vodní druhy považováni za „škodnou“ a podle toho se s nimi nakládá. V Austrálii se všemi zp?soby loví nap?. zdivo?elá prasata, lišky, ko?ky, králíci, ale i buvoli vodní, a p?esto se neda?í jejich po?ty výrazn?ji snížit.
Z hlediska trofejového lovu je mnohem zajímav?jší a mezi poplatkovými lovci z celého sv?ta stále populárn?jší Nový Zéland. Tamní vlastníci honiteb i lovecké kancelá?e nabízejí lov jelena lesního, wapiti, siky, da?ka evropského, kamzíka horského, tahra a dalších druh? spárkaté zv??e i zv??e drobné. Zatímco na státní p?d? platí, že v zájmu ochrany domácí flóry a fauny je t?eba tyto druhy z ekosystému odstranit, soukromým majitel?m pozemk? p?ináší poplatkový lov významné zisky, takže lze vytušit, jak se k této otázce staví. Velké procento jeleních trofejí evidovaných v knize rekord? Safari Clubu International pochází z Nového Zélandu, který je nejrozvinut?jším státem sv?ta z hlediska farmového chovu jelenovitých (produkce masa a pant?). Otázku, jaká je mezi tím souvislost, ponecháváme k zamyšlení ...
Ve dvoudílném ?lánku jsme si stru?n? popsali lovecké možnosti na celém sv?t?. Budeme rádi, když nám napíšete o svých loveckých zážitcích ze zahrani?í a p?ipojíte fotografie z míst, která jste navštívili, a trofejí zv??e, již se vám poda?ilo ulovit.

Zpracováno s využitím referátu „Svetové po?ovníctvo – aktuálna situácia a problémy“, p?edneseným Günterem Menschingem na seminá?i Svetové po?ovníctvo a po?ovnícky turizmus v rámci Levických po?ovníckych dní 2007.